Panická porucha - Diskuze a zkušenosti

ivy7 » xlolix V tom pripade musis opravdu zapracovat na sobe...a nebyt na nem tolik zavisla...venuj se ve svem volnem case sportu, konicku....doprej sobe i jemu svobodu...a neco delejte zase spolu....zapoj vic humoru do vztahu...tvorivou cinnost....

xlolix » ivy7 to je prostě asi ve mě.. mluvila.. několikrát.. ale asi to vypadá, že já si pořád něco nalhávám...

ivy7 » xlolix Hm, asi mu neduverujes nebo ti uz nejak-i neprimo ublizil...nebo ty jsi to tak pocitovala...mluvila jsi s nim o tomhle? Prommluvila bych s nim, rekla mu co Te trapi-zcela otevrene, pripadne ho pozadala o pomoc. S uprimnosti nic neskazis...takove chovani ublizuje obema...i vztahu.

xlolix » ivy7 no já si myslím, že je to ve mě.. že málo věřím asi jak sobě.. dokáže mě rozhodit i fakt- že si přítel jede k bývalé pro televizi.. a mě hend ten moment se zatočí svět začnu plakat a zmůžu se jen na urážku typu- si to užij a praštím telefonem..ale rpoč tak žárlím? že bych se bála , že bych o něho přišla..? nabádají mě i na regresi. jen se obávm, stli bych to mohla podstoupit. aby mě to ještě víc nepoznamenaloo..:

ivy7 » xlolix Mozno soucasny vztah neni pro tebe zdravy...pokus se rozebrat v sobe proc zarlis...jestli oduvodnene-dava ti duvody k zarleni-v tom pripade to radeji ukoncit...nebo neoduvodnene...tam musis vyresit sebe a naucit se duverovat.

ivy7 » xlolix Prijezd do jine krajiny...kulturni sok...pocit samoty...obavy atd....

xlolix » ivy7 v pohodě. a co tě dostalo k tomu PP?

ivy7 » ivy7 Oprava: nadechnout....injekci...promluvit...

ivy7 Jo, asi pred 20ti lety jsem dostala panic attack a byla jsem vydesena k smrti – srdce mi silene busilo, mela jsem tlak na hrudi, citila jsem, ze se nemuzu nadechnost, trply mi ruce, zaleval me pot…nevedela jsem co delat tak jsem jela na emergency…protoze jsem “panikarila” dostala jsem in jekci na uklidneni…a pak mi byly vysvetleny nektere fakty jak mam zvladnout dalsi kdyby prijel nebo lepe, predchazet jim…Za tech 20 let se vratil jednou, loni pocas Vanoc, ale uz jsem vedela co mam delat a zvladnut ho.
Prvni je nebat se, v klide si sednout a soustredit se dychani…zacit dychat od “bricha”, pomaly “nasavat” vzduch, chvili zadrzet a pomalounky vydychavat…napit se vody a pokracovat…snazit se na nic nemyslet…kdyz “nejhorsi utok opadne”, dat si koupell, komedii nebo jit ven na prochazku a pokracovat v dychani.
Nebat se vyhledat pomoc u odbornika nebo si s nekym o tom pro mluvit
Zacit pracovat na sobe, zvysit si sebevedomi, svoji vlastni cenu…nebat se lidi, beznych zivotnich problemu, nezamenovat ztrach za “vzruseni”, zmenit zivot – zistit co vyvolava uzkost a starch-podle toho udelat zmeny, zbytecne se neanalyzovat…nikdo neni dokonaly…zacni chodit denne na nejaku formu cviceni-tanec, aerobic, plavani…s kamaradkou nebo i sama..lide jsou vsude…
Z pocatku mozna brat nejake antidepresivni prasky, ktere upravi pocity uzkosti…navstivit lekare, psychologa, psychiatra…zmenit denny rezim – na pravidelny…omezit piti kavy, alkoholu, dostatek spanku….
A zacit myslet positivne…relaxovat, meditovat, planovat, tesit se z kazdeho dne a sveho i nejmensiho uspechu a pokroku…drzim Ti palecky aby se Ti to povedlo.
Snaz se zbavit nerealnich strachu...malokdy jde o zivot a proziti...prekazky jsou na zdolavani...