Diskuze, Diskuzní fórum

thééé » Sestra Luna Moje milá Lunečko
určitě by jsi byla skvělá matka a určitě je důvod, proč jsou věci, jak jsou. A to není slabá útěcha, ale fakt.
Jsem si jistá, že jsi byla naprosto Top maminkou Luně a jsi i štěňátku Cesarovi. (Jmenuje se tak?)

Tím, jak jsi třeba pečující o lidi kolem, svoje mateřství žiješ
(Jinak to silné krvácení, jak píšeš Věrce, to přichází po těžkém období.Tehdy se chceme něčeho starého emočně zbavit, propustit to a udělat prostor pro to nové, na co jsme už připraveni)

Když vzpommínáš sev.uzel v 5.domě, ve lvu, tak určitě tě teď Cesar volá do akce a říká, pojď, zapomeň na vše, hrej si se mnou, blbni, válej se v blátě (reaguji na tu fotku ), riskni to....potřebuji vidět tvoje slunce, tvoje rozzářené oči smíchem...to posílí ledviny všech..

thééé » cimi
"Ptám se sama sebe teď často, co je vlastně někoho druhého a co je moje."
No tak nějak vnímám asi úplněk v nativu.
A trochu podobně luny ve 12. domě...
Možná to máme trochu podobně.
Možnost samoty a ticha (ty máš ráda prázdnotu a já ticho :-) ) je pro mě úplně základní potřeba. A tipuju, že obě jsme nějakým způsobem silněji naladěné na kolektivní témata... tak kdo ví, čím u nás bude saturn neptun, viz.vedle..
(A pak je otázka, když základní potřebou je ztratit se v kolektivním poli, kdy je dobré se zase vynořit
Někdy bych prostě nejraději vůbec nevylezla, ale ta potreba spojení je tak silná, že se dříve nebo později začnu snažit...viz debatění třeba tady)

thééé » aktigram Diskuze sklouzla trochu jinam, než k matkám, ale ještě jsem si vzpomněla na jeden hezký příběh.
Joan Borisenko v jedné knížce popisuje vztah se svou matkou. Jejich vztah byl opravdu špatně.
A ta maminka těsně před smrtí řekla jedinou kouzelnou větu : "odpusť mi, prosím" a tím to bylo najednou celé proměněné.
Já si na to vždycky vzpomenu a říkám to mojim dcerám i když ještě nejsem na smrtelné posteli...člověk nikdy neví

thééé » Abelas Ahoj Argyll,
jak jsem psala Budhovi, většinou nevím, jestli příspěvek ostatních ke mě - chápu dobře. Ani tady si nejsem jistá :-)
Tak posbírám drobnosti, které mi z toho vyvstávají.

V podstatě souhlas.
Mě osobně je téma struktury, hranic i meče moc sympatické a přidávám k tomu i řád a pravidla.
Sama jsem se musela touto cestou kdysi vydat, abych se neutopila v tom, co cítím.
Se svým pojetím meč atd. řadím k mužským/maskulinním aspektům. Jsem zastáncem "pojetí" dvou polarit v každém člověku. Tak, že i my ženy musíme (záměrně píšu musíme, protože jsem přesvědčena, že je to nutné) pěstovat obě vtnitřní části, nebo aspekty. Muži taky.
Takže ano, bez strukturovanosti, bez těch čistých řezů, nebo odlesku pravdy/meče se emoce neusměrní. A člověk se obrazně v emocích utopí, ztratí.
Když jsem vzpomněla řeku, tak bych to řekla tak, že mužské aspekty jsou těmi břehy pro vodu. Nebo dům pro rodinu. Takto nějak to používám.

Ale taky mi přijde moc důležité to vyvažování.
Mám kolem sebe hodně žen. Proto vnímám, jak je pro nás důležité se pořádně s emocemi spojit. A málokdo to umíme. Třeba právě následkem nějakého toho velkého zranění, třeba z dětství - se stává to, že se žena vymístí z těla přestane mít s emocemi kontakt. To by asi spíš mohla říct každá za sebe.
Ten ztracený kontakt pak znamená, že když člověk nemá kontakt s emocemi, začnou člověka ovládat.
Často se dají zastrašit jediným "rozumným" slovem /rozum bych klidně spojila s tím mečem/, a nehledají cestu spojení, ale buď obhajoby, nebo zase potlačení.
Ta odvaha zase cítit, i když ze začátku cítit znova to nepříjemné - je cesta k Lásce, jako stavu Bytí.


A druhá věc, která mě k tomu napadla, jako téma k zamyšlení.
Často si všímám u mužů obavu z ženských emocí, a tím pádem - radši to rychle ochlaďme, abych se nemusel s emocema konfrontovat...
Tozn.jestli se ten pomyslný meč nevytasí z nějakých obav.
Na jednu stranu chápu, protože pracuji v ženském kolektivu
Ani toto ale není o vyvažování.
A přitom se můžeme vlastně krásně doplňovat, a podporovat. V tomto vidím tu cestu já.
A dost možná tu hraje roli to bezpečí, o kterém píšeš. Dovolit si cítit, protože toto je bezpečí..a dovolit si to rozumově srovnat, protože to je bezpečné.

Ta výživa žensko-mužského spojení (ať už v jakémkoliv vztahu, nebo i uvnitř člověka) začíná v tom ženině srdci. To je z hlediska energetiky.
A máš pravdu , bezpečí je pro otevření srdce každého velice důležité.

Takto to mám prožité zatím já.
Omlouvám se, jestli jsem tě nepochopila správně.

(přemýšlím, proč jsi na mě reagoval, jestli jsem zněla až příliš - možná jsem se k tématu matky výše až moc rozepsala, ale chtěla jsem asi otevřít ty nuance a trošku to rozpitvat, když už je tu téma. Vím, kolik lidí se tím doslova trápí.
Sama to mám už jakoby za sebou, ale bylo to kdysi moje úplně zásadní téma)

"Ty ve skutečnosti nemusíš komukoli děkovat, že ses mohla narodit sem na Zem. Jsi tu a je to tak v naprostém pořádku."
tak to je dobře, protože zatím jsem se k tomu pocitu nedostala
Jen jsem vydolovala vzpomínku, že jsem tu šla ráda a pečlivě si vybrala rodiče.
A že to je všechno dokonale "vymyšleno".

Děkuji, i tobě ať se daří

(a mmch. s tím psem, to je brutální páka. Sama považuju psa za symbol vnitřního dítěte. Naštěstí mám sama děti a vím, že je v žádném případě neudělám zodpovědné za moji spokojenost, nikdy je neudělám zodpovědné za kvalitu mého stáří. Nepořídila jsem si je proto, aby se o mě jednou postaraly. Tím jsem se zbavila i vnucovaných pocitů viny od matky. Pocity viny považuju za jednu z nejhorších emočních zbraní. Tudy cesta určitě nevede. Tak držím palce, ať to dobře dopadne, i s pejskem. )

thééé » Buddha/2 taky mám často problém pochopit, co přesně ten druhý myslí. To je tou písemnou formou.
Jinak chápu, že jsem asi často nesrozumitelná.

thééé » cimi Moc ráda na to vzpomínám. Šel mi uran přes stelium v 10.domě, postupně, a měla jsem takové asi nejlepší období v životě v tom smyslu, že jsem se cítila jakási svobodnější, volná. Myslím, že mi pomohl u venuše zrušit jakési okovy. I když se dívám na fotky, tak i ve vzhledu, v oblíkání je to období největšího uvolnění.
Pracovně to byla úplně nová profese, bavilo mě to. Ale jak je člověk v tom procesu, tak neumí vše nové hned integrovat. Takže se sem tam objevil uranský člověk, který mi zavařil, a ukázal, jak jsem nesvobodná a v kolektivu "sevřená" :-D. Klasika.
Zároveň mi šlo pluto 7. nebo už 9. domem, tak se zároveň objevovali lidi plutonští, o to víc jsem měla uranskou potřebu je setřepat. Víš, všechno to plutonské omotávání. Cítila jsem, kde jsem svázaná. Tak nějak se to ve mě pralo.
Ale vztahově to nebylo dobré období, asi i tím plutem. Měnili se lidi kolem, doslova

thééé » Buddha/2 Máš pravdu, pocitově je to ve mě.
I když v reálu to tak prostě je, neměly ty babičky, dědečky, kam jezdit na prázdniny, atd. Víš , jak to myslím. Prostě reálné podporující vztahy. To se předává a vrství přes sebe. Je to taková forma vykořenění. To prostě moje děti neznají.
Na druhou stranu vím, že je to nějaký ideál v nás samých, že málo kdo toto má fungující.

A troška filozofování..
Potřebovat něco ve stavu bytí, v Lásce...ano, jasně...to vidím jako kotvu, nebo ten pravý Domov, vždy se tu můžu vrátit a zakotvit...vždy to tu je...nebo vždy tu jsem Já...odtud nahlédnu to, co kdysi bolelo...ale jak to tak my lidé máme, nejsme jen ve stavu, ale v procesu....
Někdy vám mužům závidím, jak vy si to nastavíte rozumově a je to tak ...ale my ženy musíme respektovat všechny ty emoce, které proudí, a musíme je přiznat. Jako opravdu je to nutné, věř mi Je to, jako nechat téct řeku městem, protože je životodárná...

thééé » cimi no, přesně - ta křivda, že si rodiče nesplnili základní, je obrovský balvan. Tohle tahat celý život, tak to je brutální sebetrýznění.
Jak píšeš - že láska tu prostě JE v prostoru, tak to si myslím je největší z objevů. Prostě tu JE, je v někde v centru nás /pokud centrum objevíme/ a je jen na nás, jestli se na ni napojíme. Asi jako na nějakou zvukovou frekvenci. Nebo používám - připojení k elektrickému zdroji. Blbé je, že traumatem se odpojíme od těla a špatně se to pak ladí.

Poděkování za to, že jsem se mohla skrze rodiče narodit na Zem, to se mi nikdy nepodařilo.
Ale chtěla bych to zažít.

Já mám třeba povýšenou lunu a jen dobře aspektovanou, ale ten 12.dům mi dělá obrovskou potřebu nadpozemské lásky.
A jižní uzel v raku odráží staré zápisy - vzpomínky na nějaké dokonalé společenství, naprosto nádherně fungující rodinu. Kolem toho se mi točila většina nenaplnění od narození.
Jsem vděčná,že mám prožitek, že Láska prostě JE, jako stav bytí. Přesto mi nikdy nepřestane chybět ten prožitek podporujícího prostředí/rodiny.
Jako ten symbolický pořádný kořenový systém - a že tohle nemůžu zprostředkovat mým holkám.
Není to křivda, ale je to prostě nenaplněná část. Prostě nebyla už nikdy nebude.
Jenže člověk pak musí uznat, že asi bylo důležitější něco jiného, co se tímto nedostatkem vytlačilo do popředí.

thééé » Sestra Luna Ahoj Luno,
možné je všechno...ale jak píše Věrka, může to být reakce na situaci.

Na gyndě můžou zjistit přesněji - poznají větší vajíčka i ultrazvukem, a nebo se dokonce dělá test z krve, který si platíš. U nás stojí asi 800 zhruba a zjistí ti hladinu hormonů a dokonce, jestli mozek ještě nutí vaječníky k fungování.
Takže zjišťují pravděpodobnost možnosti početí.
Nemusíš si zjišťovat nic a žij si tak, jak to chceš mít nastavené

Jinak se říká, že indiánky a ženy přírodních národů nemívají kolikrát přechod vůbec, rodí do poslední chvíle tozn.vše se dá ovlivnit nastavením celého tvého systému - mysli, emocí, těla, stravy..atd.
(tvé vnitřní nastavení, touhy, vjemy, emoce nikdy prachem nezapadnou ani neumřou, energetickou mízu jde rozproudit kdykoliv )

thééé » verka96 Musím napsat, jak jsme se bavili o Neptun Saturn v Beranu, tak jsem nad tím přemýšlela, protože kolem mě je dost lidí právě v depkách.

A nad ránem jsem ve snu slyšela zpěv velryby (jinak je to moje milované zvíře). Obraz šel jiný (zase kostičky ), ale ten hlas byl zřetelný a probudil mě.
A říká se, že velryba souvisí mj. s kolektivním Vědomím. Tak mě napadlo, že tato konstelace může směřovat právě ke změnám v Kolektivním Vědomí. Tam , kde nás to teď odpojilo, tak proto, aby došlo k dokonalejšímu propojení.



Když jsem poslouchala v prognózách Tatjanu Micič, tak mluvila o podobnostech s obdobím 2.světové války.

thééé » cimi ten obrázek znám, ten je úžasný
ale zase když se posdílí ty vlastní "drtiče", tak je to přínos do skládačky...
Někdy mi vadí také ty přístupy - všechno jednou pomine, a z určitého absolutního hlediska problém neexistuje...jako je to pravda, ale taková ta, kterou je zbytečné říkat, a vlastně je nakonec zbytečné jakoby říkat a dělat cokoliv...

(ale asi mám s tím as.v blížencích větší potřebu sdílení těch drobností, než ostatní a rozpitvávat drobnosti )

A posdílím ti moje kříže, protože je taky řeším asi od května - vine se mi bolest kolem kyčlí do stehenních svalů. Mám to místo spojené s centrem stability...a jakoby mě tam něco přikurtovalo (doslova ukřižovalo) a hodně omezilo v rychlém pohybu a změně pohybu. A kyčle - samo, že Jupiter. Špatně se mi teď hledá v určité oblasti směr a smysl, i vývoj. Takové znehybnění.

thééé » cimi Jakože ty speciálně si máš přát i dostatek energie na dokončení? Nebo je to myšleno všeobecně ? S tím dotažením asi máme problém většina...
Myslím, že v solárním letošku tu energii budeš mít, pokud máš solární as.ve štíru. Budeš možná i urputná až moc
Zrovna jsem nedávno nad as.ve štíru přemýšlela a hrálo toto - Burlaci na Volze - navzdory všem kamenům ty těžké lodě proti proudu táhnou (proč jenom touhy po čase vadnou). Tak mi to přišlo naprosto trefné.
https://www.youtube.com/watch/…

Konopný lana tak ty už něco vydrží
zkaženej dech a čtyry deci pod kůží
nebe rudý břízy brzo pokvetou
a chlapi z nudy baví se ruskou ruletou
když svoje lodě proti proudu táhnou
navzdory všem kamenům
proč jenom touhy po čase vadnou otroci řeky prach a špína tvrdá zem
jediná výhra je tanec smrti s medvědem
a tak si žijou ze dne na den tisíc let
burlaci pijou jak bylo by to naposled
když svoje lodě proti proudu táhnou
navzdory všem kamenům
proč jenom touhy po čase vadnou
otoč se a podívej
nebe je temný a mnohem níž
jen vlků dávnej chorál z hor
a já tu marně hledám skrýš
když cesta rovná se nám ztrácí
lidi jsou andělé a nebo draci
a každej dobrej skutek sílu vrací
no tak jen otoč se a podívej
na lodě za tebou není to lehký ve světě lží a polopravd
na břehu řeky harmonika začla hrát
a toho léta vítr stopy zahladil
jsme jako oni už nezbejvá nám tolik sil
když svoje lodě proti proudu táhnem
navzdory všem kamenům
jednou si každej až na dno sáhnem ...otoč se a podívej

thééé » cimi Jo vidíš, viselec, jako karta znehybnění (a tu mě napadají ty kříže, co píšeš vedle).
No já si vždy vzpomenu na kamarádku, která má zasekaný 8.dům, velký zemský trigon, měla spoustu energie, skvělou rodinu...a kolem 30ti mrtvička, kterou ji hned nepodchytili, protože si mysleli, že je zfetovaná.
Její starý otec je po 3 mrtvičkách na tom líp, než ona.
Její vůle je neskutečná a určitě je změřitelná každým krokem, který s námahou udělá.

Jinak k úlomkům a celkům...když to vezmu tak, jak se mi to líbí - že se Stvořitel skrze nás poznává - je každý objev nové energie a nových zdrojů naprosto bombastický. A je dobré si to dosyta užít
asi jako já včera - objevila jsem hru, takovou tu - kdy sjedeš prstem kostičky se stejným číslem a posouváš řady a sloupce. To bylo radosti a nadšení. Celou noc se mi o tom zdálo...a dnes jsem to musela vymazat
Takže co chce básník říct - užívejme si to, ale v souvislosti se Samarou - je dobré vědět jednak, že je to film a druhak, že kdyby ji někdo obejmul a utěšil, tak by se úplně proměnila

thééé » cimi Co máš v prních stupních znamení? Tak bude to mít vliv na venuši ( ), na jupiter v 8. domě (a jsme zase u těch vnitřních zdrojů ) a osu IC/MC.
A mezi venuše jupiter máš v nativu přesný sextil.
Řekla bych, že kdo jsi opravdu Ty uvnitř vztahů, uvnitř těch věcí, které tě obohacují, které tvoříš...a to si nemyslím, že to nevíš!!!

Myslím, že saturn s neptunem nám všeobecně může ze začátku dát trošku té depky, jakože ztráta smyslu, víry, naděje, nějakého možná i hlubšího spojení a hlavně pro ty, kteří mají beranovsky silnější pojetí Já/sebe...ale v závěru to může být zase nový, opravený "oltářík"...a nová osnova pro propojení v tom kolektivním poli a nové vnímání sebe v tom kolektivním, což může být naše srdce, které silněji rozvine "merkaba" a hlavně to začneme možná více prakticky používat

thééé » verka96 Ledviny a síla - kdysi jsi to už zmiňovala - jsi si jistá tím časem narození? Jestli není slunce ještě v 8, domě?
JInak ta zvýšená péče o sebe a tělo a denní rutinu, to je jasné s dračí hlavou v 6.domě, že :-) takže pěkně se o sebe starej A v solaru máš slunce ve 4. tak ta sluneční energie bude více pocitově hodnocená, introvertnější,...a as.v panně, takže ...
Příští rok budeš mít v solaru as.ve štíru, takže nebudou existovat překážky tak už se připrav, co všechno budeš podnikat
S otcem .

Ekonomika - to je hezké, jak to umíš zhodnotit. Tohle téma je úplně mimo můj záběr.
Je asi přirozené, že se téma uranu v býku nakonec ustálí. Je to asi jako s kartou Věž, která rozboří jen to, co stojí už na špatných základech, nebo se drží silou vůle a zvykem, co zteřelo. Myslím, že všechna nejistota posledních let postavila lepší býčí základy, resp.museli jsme si všichni přehodnotit jak to máme s jistotami a tak. Určitě za tím bylo spoustu strachů o přežití (když vezmu to celé období urana v býku) a nakonec je super, když si člověk uvědomí, co je podstatné

Jupiter - mi asi nikdy nepřinesl nic extra dobrého. Většinou mi vždy v progresích zároveň vycházelo něco, co ho nulovalo, nebo oslabovalo.
Jak jsem někde četla - jupiter přináší potřebu královské péče - třeba i v nemocnici takže od té doby mám jasno.
Teď v 1.domě mi asi přináší i spoustu očekávání, jsem rozlítaná, nic nedodělám, takový rozstřel na všechny strany. Moc mi to nesedí. A včera u kvadratury slunce na nat.uran jsem dokonce sletěla z dřevěné židličky při úklidu. Ona je můj ukazatel uzemnění (Už se mi to s ní stalo několikrát)
Opět milióny věcí najednou a hlavně rychle. Takže vidíš, jak mě můj dobroděj nepodporuje. :-) Spíš mám depkoidní období. Ale já si v tom zase umím najít smysl, proč se mi co děje. Naštěstí. Je pravda, že toto je asi taky Jupiter.

Moje pluto - no to jsem sama zvědavá, jak si to jednou vyhodnotím. Takových překopávek a aktualizací jsem si zažila!! Když mi přecházel 7., 8. s marsem a severním lunárním uzlem. A teď ten Jupiter (jako vládce 7.domu) a plutonský trigon. ...Každopádně mě pluto vždy vede k samotnému bytí nebo uvědomění tak nějak v každé buňce mého života. Naučila jsem se to přijímat (i mít dokonce ráda) - v období tranzitu pluta na mars. Ale všeho s mírou.

thééé » Buddha/2 Ano, bilanci necháme na poslední výdech

thééé » verka96 No, jak já nejsem akční, tak ten minulý rok byl skvělý. Asi mi ta dračí energie naprosto sedla.
Saturn, Neptun, tak budou v sextilu na Uran,Pluto, tak to můžou být přínosné energie.
Čeho se tě to přesně dotýká? To budou ty první stupně znamení.
U mě Plutonského trigonu, 9. - 5. dům. Přitom Puto je na nativním Jupiteru.
Ale ten už tam nějakou dobu je.
A dokonce mi tranzitní neptun saturn uran pluto vytvoří v určitou dobu draka na nativní pluto, jupiter. To jsem zvědavá. Ale já beru u tranzitů větší orbisy.

thééé » verka96 Tento rok se mi zatím vůbec nelíbí

thééé » Buddha/2 Nojo, ale pak je otázka, jestli existuje něco jako poslední docvak...leda tak poslední výdech :-)

thééé » cimi Jakékoliv vnější omezení,znehybnění má za úkol vykřesat vnitřní sílu, nadpozemské, nadobyčejné psychické schopnosti, o kterých jsme neměli ani tušení (téma toho tajemného 8.domu) žejo.

Na to je dobré pamatovat vždy, když nás někde něco tlačí, aby člověk nepropadl pocitu z omezení, ale dal pozornost jinam...to říkám i sobě
A teď mi něco docvaklo

No a pak už tu energii jen "roztočit, roztančit" a naučit se ukočírovat...nejen o ní vědět

(Vždycky mě fascinuje, jak je nějaké téma v kolektivním poli a najednou se začne vynořovat z více stran, jak ostrovy kolem. To jen tak, jak de to teď řeší)