Diskuze, Diskuzní fórum

Renor » Little Witch Ano, bylo nám tak krásně na té cestě,
když jsme se brouzdali ranní rosou
nechtěli jsme víc, než tou nohou bosou
prodírat se travou i životem
snad na té cestě dlouhé se už nespletem...

Příteli zmizel jsi najednou v dáli
nechals tu srdce i duši svou
neptal ses na to, co bychom si přáli
prostě jsi odešel...

a ta noha bosá,
co se travou chtěla prodírat
teď čeká, zda bude ráno opět padat rosa
že tě snad zláká znovu se sem k nám podívat…

...už se netoulej...

Renor ...vyrazil´s mi dech
...tím cos napsal
já napíšu pár vět...snad naposled...
i když rým můj možná trochu zaspal...

Listí stromů,
když setřese své krásy dolů
a lidé zašlapou tu nádheru
co dříve sídlila v korunách,tam, když podíváš se směrema nahoru
ty uvidíš tu nádheru...

Tobě je dáno lidi milovat
neptat se na chyby
snad je i tolerovat...
a neptat se, již nikdy...kdyby...
toť není dobrý start...
toť není dobrý začátek

Jen jedna rada...
nikdy, nikdy nedívej se nazpátek...

Renor ...já pomohu ti znovu vstát...
nenechám tě tu ležet
tys ten, co život nový múže světu dát
ne já...mně není dáno...řekl by jsi...Kdeže...?
Já zalepím tvá křídla,
vyčistím je od špíny
snad živá voda bude znovu stříkat ze svého vřídla...
tak jako slzy matčiny...
když její dítě z hnízda vyletí
to je život...to není prokletí...
To je život...
Tak ber ho Toulavej
a že je venku deštivo...?
to je podzim a život nemilej...

Renor ...v jaké cesty se cesty cest mění...?
Proč schovávat se za láskou,za poblouzněním...?
Proč neříct rovnou:Miluji Tě..."
proč chovat se jak malé dítě,
jež si lásku u mámy vybrečí...?
Cítit se šťastná? V bezpečí...?
Chtěla bych a ty to víš...
Chtěla bych s tebou nést ten těžký kříž...
jen když mi to dovolíš...
Prosím...

Renor » Little Witch ...znovu narodí se svítání
když najdeš správnou cestu
co když ale na té cestě jen smutek tebe provází
ač víš, že za ní čeká tě odměna a ne vidina trestu...
a co když láska a touha tvoje
zraňuje víc lidí než lásky tobě dává
co když ta láska, jež zaplnila srdce tvoje
se pro druhého pouze utrpením stává...co pak...?

Renor » Little Witch

Renor » Little Witch ...toť otázka je příliž těžká
toužím odpovědi znát,
snad pomůže naděje, jež je mottem dneška
já slibuji, že najdu správnou cestu, jakou se dát...

Renor » Little Witch ...já děkuju... naděje je všechno, co člověk může mít...třeba, když chtěl by jinak žít...a nemůže...

Renor » Little Witch ...není slepý k lásce ten,
kdo cítí naději v srdci svém...
Kdo miluje celou svou duší,
kdo touží, ač bolest z lásky tuší...

kdo přehnaně nelpí na statcích
kdo nechce mamon, bohatství...
kdo nechce jen okusit tu krásnou lásky žízeň
kdo chce věrně milovat a zapudit v srdci trýzeň...

kdo chce věrně milovat
a s osudem se o lásku prát...
kdo chce žít pro svoji touhu
kdo chce pokračovat, ač ví, že jde proti proudu...

naděje je v každém z nás...
nepotřebuje víc, než čas...

Renor » Zitto Nádhera

Renor Děkuji vám oběma, ale pozor na tu zeď...Se zamilovaným dopisem ráda pomůžu...

Renor » buba Taky jsem ráda, že to takhle dopadlo. Nějak jsem toho kluka nemohla nechat zemřít...

Renor » buba ...cesta z kostela byla nevýslovně dlouhá, nějak jsem ani nechtěla opustit ten pro mě tak vzácný chrám Páně...Sáhla jsem si snad na všechny sošky svatých, plakala a stále se v duchu modlila. Odešla jsem tak tiše, jako přišla. Nikdo nevěděl, že jsem tam vůbec byla, snad jen ti svatí, snad jen ten kříž, snad sám Bůh...?Snad mě vyslyší...
Chodbou v nemocnici za mnou běžel doktor a já mu na rtech nečetla dobré zprávy...Váš přítel se v noci dostal do šoku a jeho srdce to bohužel nevydrželo...dělali jsme úplně všechno, věřte nám...
V tu chvíli pro mne skončil svět...najednou tu bylo tak prázdno...najednou tu nebylo nic...jen já, ta dlouhá nemocniční chodba a ti svatí v mé mysli...
Ti svatí Andělé, andělé...Andílku...Andílku vstávej...slyším jako by z dálky tak známý hlas, ale to je Martinův hlas...Kde to jsem? Martine...? Když jsem otevřela oči, viděla jsem jeho krásnou tvář a rty, jež mě zasypávaly polibky.Objala jsem ho tak silně...Lásko, byl to jenom sen? Opravdu se mi to jenom zdálo..?A co se ti zdálo? Vstávej, přijdeš zase pozdě a šéf tě přerazí...Nemohla jsem se odtrhnout z jeho náruče, nechtěla jsem ho pustit...chtěla jsem ho jen držet, napořád...díky Bože, díky mí svatí...díky...

Renor » Zitto ...chtěl jsi mi říct,
že nechceš už víc,
než slyšet můj hlas,
spatřit mou tvář...?
...chtěl jsi mi říct,
že neztratíš nic,
když napíšeš list
a básní pár...?
...chtěl jsi mi říct,
snad mnohem víc,
co slyšet chci
a co život přichystá nám...?
Co chtěl jsi mi to vlastně říct...?

Renor » buba Nela je vážně fajn ženská, u té kávy jsme probraly snad úplně vše. Od ženských věcí počínaje po chlapi konče... Chlapi, vlastně jsme probíraly hlavně Martina. Stále mě ujišťovala, že jsou jen kolegové z práce a dobří přátelé, ale stejně mi v hlavě hlodal malý červík pochybností...Ale to má určitě každá ženská, která miluje a že já ho miluju moc...
Seděla jsem u jeho postele celé hodiny, připadaly mi jako věčnost. Držela jsem ho za ruku a hladila jeho krásnou tvář...probuď se mi, lásko. Jak bych mohla bez tebe žít? A víš co? Zamluvila jsem nám letenky, konečně poletíme na ten Nový Zéland...trošku jsem se zadlužila, ale co, hlavně, když už tam budem, spolu. Otevři oči, prosím...potřebuji tě tady...
V tom se ve dveřích objevil doktor, měla by jste jít domů a odpočinout si. Nemyslím si, že by se probral zrovna dnes v noci. Ano, asi máte pravdu, přijdu ráno. Děkuji vám.
Procházela jsem se tmavou nocí a hleděla na hvězdy, na měsíc, který tak krásně zářil a s hlavou v oblacích se mé kroky zastavily u dveří kostela...Tady jsem nebyla věčnost. Dveře byly pootevřené a já jsem s posvátným strachem vešla dovnitř. Bylo tam tak krásné ticho, najednou mě zaplavil tak nádherný pocit, pocit naděje. Usadila jsem se co nejblíže toho krásného kříže a začala odříkávat modlitbu...Otče náš, jenž si na nebesích...Bože, odpusť, že se neumím modlit, pomoz mi a zachraň mi ho...

Renor ...chápaví čtenáři taky...

Renor » buba

Renor » Zitto Ta poslední kapka vody,
jež jsi svým ptáčkům dal
byla pro ně jako vůně svobody,
a pro tebe ten nejkrásnější dar...

Tím, žes je pustil letět si světem
zachránils jejich duši v kleci uvězněnou
jako bys hračku dal malým dětem
na jejich srdcích připevněnou...

Možná že jejich život vzácný
byl počítán na vteřiny jen
však ten pocit krásný
stál za ten nádherný,jediný, svobodný den...

Udělal jsi dobře...

Renor » janey82 ...nemáš vůbec zač...je to pravda...

Renor » janey82 ...ty mu pomůžeš,
já to vím,
ač sama možná všechno nezmůžeš
tvá přítomnost jeho rány zahojí...

pavouček, jež spřádá nitky ve své síti
se usídlil v jeho myšlenkách
on neví, že tou svou silnou nití
odpovědi zašil v těžko řešitelných tajenkách...

ta obava a strach
zmizí z jeho mysli,
pokud budeš s ním
a zanechá za sebou jen prach,
jež se do malé krabičky vtísní...
(vše zlé bude v ní)

tu pak společně odstraňte
a pavoučka malého
od smrti ubraňte...