Diskuze, Diskuzní fórum

Renor » Little Witch ...to víno, jež zahalilo mysl do smutku
(vždyť tak dlouho jsi držela ten smutek v sobě)
to víno pomohlo zbaviti se předsudků
a přemýšlet o tom, jak najít štěstí ve svém domě...

...to víno poví ti, jakou cestou máš se dát
a pokud ne, tak alespoň naznačí...
znáš tu jeho trpkou příchuť-chutná Ti? Kvůli tomu nebude se ani jedna z nás kát...
obě víme, že jedna sklínka nestačí...

...ano, nic nebude jako dřív...
ale to víno nám na ústech možná přivolá i smích...
jednou snad-třeba společně budeme se, nad tím vínem, všemu smát…

Renor » Toulavej ...mohlo to být třeba takhle...?

Jak pak se asi máš moje první opravdová Lásko…? Tenkrát, víš, jak jsi se ptal, proč jsem tak moc smutná…tenkrát, když jsem tě nenechala povídat ta krásná slova o tvých citech ke mně…tenkrát, když jsem se s tebou rozcházela…tenkrát, to byl ten nejtěžší den v mém životě. Kdyby ses jenom viděl, ty tvoje krásné oči plné otázek, ta tvoje ústa, jež smutkem nemohla popadnout dech, ty tvoje ruce, co chtěly hladit, ale už nemohly…srdce mi pukalo žalem, že tě tam takhle musím nechat…Musela jsem ti říct, že jsem tě nikdy nemilovala, bylo to nejjednodušší řešení, jak rychle odejít…ač to nebyla pravda…tak moc jsem tě milovala a stále miluji a vím, že sis zasloužil vysvětlení a odpusť, že jsem ti ho nedala, ale ta má velká láska k tobě byla právě důvodem, proč jsem tě opustila.
Vlastně si píšu jenom na prázdno, vím, že ti nikdy nedokážu poslat tenhle dopis…proto můžu psát celou pravdu…pravdu o nás dvou…o nás třech…jak to tenkrát bylo…? V ten den, kdy ses tolik nachladil…? Tak ráda jsem se o tebe starala, tak strašně ráda jsem ti mačkala šťávu z pomerančů, stejně jsem ti skoro všechno vypila a ty ses smál a byls rád, že se můžeš podělit. Jak jsme to říkali? Královské dělení…? Víš, teď zrovna loupu pomeranč a budu ho mačkat pro človíčka, který je pro mne vším na celém světě…myslím, že má ráda pomeranče po mně a umí se podělit stejně jako ty,právě to má zase asi po tobě…a hlavně ty oči plné otázek…mám strach až se mě jednou zeptá na tátu…smím ji říct, že jsi to Ty? Že jsem tě raději opustila s ní pod svým srdcem, aby sis mohl splnit svoje sny a toulat se světem…?vlastně ani nevím, kam bych ti ten dopis poslala. Třeba sedíš na stejné židli, jako když jsme se loučili, nebo možná ležíš někde v trávě a čekáš na východ slunce, jak to máš rád…
Je mi smutno, ale nejsem sama…mám část tebe a vůně pomerančů se line celým pokojem, celou mou duší…Lásko…

Renor » alassea ...pokus o návrat?
Z písku postavený hrad
spadne...
zkus lepší základy dát...
nevadí, že zdi z cihel jsou chladné...

Pak třeba přijde a zahřeje tvé srdce
nebo tělo snad...
přinese deku a přikryje tě něžně, sladce
a dostaví s tebou váš domov-ten hrad...

Rozsviť ta světla v tvých očích
a do tmy neodcházej sama
že hlava se ti smutkem točí...?
vím,ale ta samota třeba tě má ráda...

...jako já...

Renor » Toulavej ...tvá vločka, co v slzu se změnila
ne díky smutku, ale teplem tvého domova
když spadla do plamínku svíčky
nezhasila naději ani touhu být pod tvými víčky...

na okno nakreslila obraz krásný
pro každého z nás velmi vzácný
vždyť zobrazuje naše touhy a sny
řekne nám, jaké prožili jsme letos dny...
nebo teprv prožijem..

...díky mrazíčku...
za ten obraz na sklíčku...

Renor » Zitto Přítomnost se má měnit ve chvíli,
kdy nechceš žít jako doposud
víš, když už necítíš křídla motýlí...
ale to je život nebo snad osud…?

Máš spousty druhů lásek…
Můžeš mít rád přítele
nebo zamilovat se do jedné z krásek
dá se milovat vášnivě ale i nesměle…

Kopretiny kvetou pouze v létě
a to nejen u nás milý příteli,
vidíme je všude na celém světě
musíme počkat si, teď v zimě totiž spinkají…

Renor » Marci12 ...pamatuješ, jak za rukuś mě bral
a oba mladí nesmělí
životem chtěli jsme jít spolu dál...?
a že jím půjdeme jsme oba věděli
nebo doufali snad?

pamatuješ jak v dešti
svojí bundu jsi mi dal...?
prý víš, jak při teplotě hlava třeští...
a pak jsi sám nastydl a celou noc prokýchal...

pamatuješ když prstýnek na ruku s mi navlékal
to aby všichni věděli, že jsem jenom tvá...
že prý hned teď rád by sis mne vzal...
vždyť je jedno co se dělat má...

…pamatuješ…?

Renor » Zitto Člověk hledá třeba život celý,
Lásku, štěstí, něhu i touhu…
Zda-li něco najde vlastně neví,
ale stojí za to hledat a mít říct to komu…

Prohra občas zabolí,
ale patří k životu
Vždycky ale všechno přebolí
zvykneš si i na samotu…

Vidět smích v dětských očích
je ten nejlepší lék na bolest
To, když to malé stvoření do tvého života vkročí
a ty můžeš říct, to je moje ratolest…

…to je moje štěstí…

Renor » buba ...láska nejkrásnější,
v celém světě zdejším...
pro toho, kdo tě ukonejší
cítíš se díky ní dospělejší...?

Nebo snad jako dítě
vydupeš si přízeň a lásku
řekneš si-možná příště
co všechno ještě dáš v sázku?

Svůj život,svou poctivost
svou něhu a touhu
všechno dáš aby změnil jsi přítomnost?
co když změní se vše v prohru...?

Renor » Najdise.cz Dívat se na ranní SVÍTÁNÍ s tebou…
kdy sluníčko pomalu najde si cestičku ven
Nehledě na zimu ani na ruce co zebou
sním si tu krásný, leč nemožný sen…

POSNÍDAT v trávě,
kde v rose si Cvrčkové KOUPEL dávají
Nemyslet na zítřek, žít pro teď,to je to, co chtějí právě…
Vím že je nevidíš, ale oni ti mávají…
Začíná krásně ten nový den…,který noc VYSTŘÍDAL

Nechci se LOUČIT-ještě ne a pokud musíme
chci znovu se SHLEDAT tady s tebou
Ty mě pak PŘIVÍTÁŠ RADOSTNĚ, upřímně
a pak společně ZAKLEPEME NA DVEŘE do nebes
Proč, oba tušíme…
Pak ani ty ruce nás už nezebou…

LAHODNÁ VEČEŘE, NEVINNÉ ÚSMĚVY
To SRDCE, jež se díky nám OTEVŘE
Nechceme poslouchat žádné proslovy
o lásce, milování, nevěře…

ZA RUKU mne vezmeš a vedeš si mě k sobě
a nepřestaneš LÍBAT mne a MILOVAT až do RANNÍHO svítání
Rozprostřeš se ve mně a já v tobě
nehledě na čas ani na naše nenasytné líbání…

Nehledě na celý svět…
díky naši lásce vykvetl ten nejkrásnější květ…


Tak nevím, trošku jsem si ta slova upravila, snad to nevadí. Dobrý nápad, díky Beed.

Renor » buba ...a i kdyby třeba ten závod nevyhrál
budeš ho mít stejně rád
on je přece champion a hlavně tvůj kamarád
ty víš, že ho baví přes překážky se hnát...

Když se na tebe zahledí
upřímnýma očima
v zádech ti až zamrazí
vždyť vaše přátelství spočívá
v tom, že mlčky k sobě hovoříte
a to vaše mlčení
je pro vás velmi důležité...

Tak měj dál rád toho svého koníka
však on ti to vrací na stokrát
koupil jsi mu dárkem malého poníka
to aby měl si s kým hrát...
když zrovna nejsi nablízku
nebo má-li malou bolístku…

On tě má také rád…

Renor » Najdise.cz Baralinko a Piháčku, taky vás mám ráda...Taky se tetelíte, když venku začne sněžit? Já kdyby malý nebyl nastydlý vyběhnu ven, rozpřáhnu ruce a nechám se tím snížkem zasypat... Sice je opět venku z té nádhery ošklivá břečka, ale tím si náladu zkazit nedáme, že ne?

Renor » Toulavej …víš, není po zimě…díval ses z okna dnes, včera…? To, co na nás spustila ta skoro zimní obloha, je až neuvěřitelně krásné… Neznám sníh nebo spíš neznám mnoho sněhu tady u nás…je až zázrak, když se malinko potrhá obláček prachového peří…bývá opravdu jen jeden, nemnoho tu u nás sněží…avšak včera a dnes bylo těch peřin stovky, možná tisíce…nevycházím z údivu, z toho zmateného pocitu zvláštního štěstí…zvláštního štěstí…Možná proto ten můj smích nestárne, to když vidím tu vločkovou krásu, musím se pousmát…ani už nekýchám…mám přece ten svetr, cos už nechtěl nosit, ten co tě nehřál a mě uchránil před nastydnutím…
Teď, když vzala bych tě za ruku, možná bys ucukl a nechtěl, aby ta má, zachumlaná v rukavici, tu tvou zahřála…tak ti ji nepodám…Už ani nechodím po tom našem parku, byla jsem tam jednou od té doby…ta cesta byla nádherně čistá, bez bláta, bez louží…ani to už nebyl ten náš park…Víš, že už se ani neumím zlobit, snad jen na tu zimu, že přišla tak brzy a tys ji nechal odejít až příliš časně z rána, kdy nestačila ani setřást první vločky sněhu…nechal jsi ji odejít, ač měla ještě právo ukázat svou sílu…tak snad přivítáme jaro a první kvítky sněženek…v tom našem parku…bude to nádhera, až celý rozkvete…

Renor » Najdise.cz Oranžová barva
Barva krásná
Pro někoho milá
Pro druhého vzácná
Tu barvu vidím
ve všech květinách
Dokonce ji cítím
Je i v bylinách
Oranžová barva
I družičkám sluší
Oranžová je i larva
Zda-li i motýlek tuší,
Že bude krásně barevný
Když vylíhne se…
Ba i oranžový...

Renor » Toulavej …tohle počasí prostě miluju. Když se nebe rozhodne spustit tu vločkovou krásu k nám na zem. Vždycky poznám, kdy začne sněžit, nějak to cítím…Snad je trochu jiný vzduch, snad se lépe dýchá, neumím to vysvětlit. Vejdu ven,zavřu oči a když je otevřu-sněží...Takhle bych klidně stála hodiny…ale to mě zas láká jít domů, do teplíčka k našemu rozpálenému krbu, schoulit se ti do náruče a cítit to teplo, jež z tebe sálá…vezmeš mi mé zkřehlé ruce a začneš je svým dechem zahřívat…jsi neuvěřitelně sladký…pak mi připravíš svařák a zabalíš mě do deky. No a já pak jen koukám do toho krásného a tajuplného ohně a do tvých očí a nic mi nechybí…
Dneska byl tak hezký den, byl jsi tak rozkošně zachumlaný v té šále ode mne, věděla jsem, že nemáš rád, když začnu s koulovačkou, protože víš, že mám dobrý postřeh a ty se málokdy trefíš…Nebo je to obráceně…? Ovšem ten nápad, že postavíme sněhuláka byl tentokráte z tvé hlavy…Byl úžasný, strašně jsme se při tom nasmáli a málem ho vůbec nedostavili…pořád jsme se škádlili, pošťuchovali a líbali…nějak jsem se od tebe nemohla odtrhnout…jako kdybych věděla, jaký krásný večer mi připravíš…
No a teď už jen upíjím z toho voňavého svařáku a čekám na další podnět z venku, kdy mi příroda napoví, že opět začíná sněžit…

Renor » Toulavej ...díky tvému kapesníku,
díky tvé mošně plné věcí překrásných,
díky tobě milý Poutníku,
zažívám znovu plno věcí úžasných...

tvá ruka hladí, tvá slova hřejí...
tvé verše, co štěstí přejí
mění v skutky mé snění...

...usmívám se a má svíce?
Plápolá...

Renor » Little Witch ...ve svíci zří se krásný plamen,
když zahledíš se do něj
snad stačí říct Amen...
tenhle oheň nechci uhasit...volám, jen mě hřej...
a ten pocit krásný, ten, co začal se splínem mým zápasit
nechám vyhrát
vždyť co bych chtěla víc,
snad tomu plamínku jít vstříc...
...nebo prostě nechtít nic...
a jen hledět do té krásy
...na věčné časy...

Renor » Zitto ...tak to se máš, že sirky s sebou nosíš
já nemám je při ruce, snad že nejsem kuřák...?
neumím si o ně poprosit
tak nechám dál ten knot doutnat...
nebo ho opět zhasím další slzou
mám jich stovky, každý je má...
nebo nechám to tak...

Renor » Zitto ...snad nevadí, že na mne teď jiná atmosféra dýchla
asi pro tu zapálenou svíci vánoční
a tu vůni,co šíří se místností a tak krásně do ticha,
jako v kostele na mši půlnoční...

...snad odpustí mi to jaro,
co oživit jsme dnes nechali,
ač sluníčko nám toho tolik dalo...
vločky sněhu a zimu bychom rádi vítali...

...s Bohem Jaro...vítej zimo...

Renor » Zitto ...když dnes se z okna podívám,
i já vidím jak je krásně
na podzim to vážně takhle nebývá
nebe nebývá, tak čisté a jasné...

Asi se jaro vážně malinko spletlo
a vyslalo hřejivý paprsek sluneční
všude kolem se rozzářilo krásné světlo
snad proto, že je dnes den sváteční....

Renor » Tyna_Tynka ...světlo má dostatek místa
však nikdy neukryje tmu...
jež zbyla po něčem, co osud nám chystal...
s příchutí slz a slaným rtům...

...světlo má dostatek místa,
aby snažilo se zakrýt smutek,
jež díky žalu smysl získal...
co zahojí rány? Snad dobrý skutek...?

Stýskání...krásný dar...
já díky tomu světlu...
jsem šťastná dál...

...vám tu holky nechybí...?