Diskuze, Diskuzní fórum

Aika. » oligopolie satisfakce komu? SM kvůli komu? kdo je za tím vším? komu tím dokazuješ, že se můžeš dřít a překonávat?

Aika. » oligopolie tak to ale opravdu. A co ti ten sadomasochismus dává dobrého ? Protože dozajista dává :o
Proč - sama sebe týráš takovýmto způsobem? ZPůsobuješ si problémy, protiřečíš si a přitom inteligenci máš podstatně vyšší? Nešlo by se začít koukat se na sebe trochu jinak - a najít si třeba práci, ve které se složitosti musí řešit - když už tedy máš životní tempo, kde potřebuješ složitosti? tak, abys nabrala spokojenosti, že ty složitosti jsou a ty vlastně tu horu složitostí pokoříš? Co ty na to?

Aika. » oligopolie To mi není jasné, proč na ZŠ a střední škole jsi byla dobrá v matice a najednou ne? Myslím, že to myšlení tam pořád máš a je pořád stejné. Až ti chvilkama, kdy tě tu sleduji, mám pocit, že si ty problémy vytváříš sama.
I si tady odporuješ - já tam prostě nepatřím.....Mám dojem, že tobě by šlo cokoliv a snadno k tomu. Jen opravdu cítím - že jsi nějak zvláštně naučená dřít se a jít přes problémy...... nezní ti to??

Aika. » oligopolie No skvělé.Opět říkám : tohle miluju. :)
Vidíš - jak si to tu krásně zodpovídáš sama? Takže se tedy zamysli: co tě tam na tom baví? Co konkrétně to je? A není možné, že "to" něco bys mohla najít i jinde a jinak? Víš... (opět vlastní praxe) občas chceme věci, jsme zadření, rveme se, táhneme to jako voli těžký náklad, ale vůbec - a vůůůůbec nás nenapadne, že by to mohlo jít i jinak.
Na spojení svého vědomí s vlastním vnitřním systémem (vedením, inteligencí - jakkoliv to nazveme) je úžasná věc, co mě naučila moje známá: "to hlavou nevymyslíš". My něco chceme, "bezhlavě" se do toho pustíme, protože si nejsme plně vědomi toho, co přesně na tom chceme. A dřeme. A čím víc, tím jsme větší hrdinové. Říká se, že když je pro nás něco pravé ořechové, jde nám to snadno, přirozeně, baví nás to a užíváme si to. Pokud se dřeme - něco tam není okay. Takže - nechceš si zkusit uvědomit "to" co konkrétně tě tam na tom baví? Protože ty se evidentně dřeš - a proto zas a opět - ty nemoci. :)

Aika. » oligopolie Počkat, počkat. jedna a jedna jsou dvě. Jestli někoho něco baví - tak ho to baví, ale to místo jako takové s tím nemá co dělat. To je zase něco, co máš v sobě nepřekonaného. Vysiluješ se právě tímto rozporem - baví mě to, ale nepatřím sem. Však to je rozpor jako blázen.... :o
Proč si myslíš, že tam nepatříš - mimochodem - do práce nebo do školy?

Aika. » oligopolie jenomže právě ty nemoci -jsou pro tebe signálem jak tě upozornit, že něco není okay. Sama píšeš - že zkoušíš sebe sama, co vydržíš. Ale žít se dá i tak, že budeš o sobě vědět tolik, že život bude hrou - a to hezkou k tomu :)
A proč bys měla zahazovat práci a školu? To mi asi něco z tvého psaní uniklo :(

Aika. » VeroniDuri ahoj Veroni - sama sis na to krásně odpověděla. Bojíš se, že ho ztratíš. Ve dne si zakazuješ na to myslet - a tak se ti to v noci projektuje.
Zkus si napsat analýzu/hypotézu, že bys ho ztratila. Co by se stalo? Vypiš si to. A taky - tví rodiče se rozvedli? Zamysli se - a nechej si přijít odpověď - odkud se tento strach bere?

Aika. » VeroniDuri ahoj :)
Létání - no jasné. taky se mi to stává - stávalo. Taky jsem před někým / něčím!! zdrhala. tak teď k věci: týká se to něčeho, čemu /komu se nechceš podívat do očí. Uletět od toho..... být volnááá... :) mohlo by být?

Aika. » Saly

Aika. » Julija no.... i u mě se to občas tluče, neboj se nic :) :)

Aika. » Přívětivý Jack Rozpore - a o tom je tzv. duchovní život. Vládne zde totiž představa, že duchovní je cosi nadzemského, vyšinutého z této reality. Není.
Tak, jako provádíme hygienu fyzickou, tak bychom měli provádět hygienu duševní. To jest, večer se osprchuj - očisti fyzické tělo a pak očisti energetické tělo - chceš-li - obnov svou celistvost (vysvětlím později, bude-li zájem). A také obnov své duševní tělo - to jest - proveď si resumé toho každého jednoho dne. Najdi si každý den 10-15 minut (časem se ti možná zalíbí i víc), písni si na papír - ať to pěkně vidíš - co jsi prožil - v bodech. K tomu napiš - co se ti líbilo, co ne. Na tvém chování i na přístupu toho všeho ostatního. Co se ti nelíbí - přijmi jako fakt, že i tak to může být. A rovnou si k tomu zvol - co a jak by se ti líbilo ve tvém životě.
Nejsme zvyklí nad sebou přemýšlet, nejsme zvyklí se nacítit na sebe samotné. Nikdo nás to nikdy nenaučil. Obávám se, že jsme - většina z nás, vyrůstali na frázích typu: Neřvi, to se nedá vyřešit. Tak to musí být. Jdi, makej a nemel. atd atd atd.... Nikdo nás nikdy nenaučil, že to, co cítíme uvnitř je něco, co nás těší - a pak je to okay a my bychom tím měli naplňovat svůj život anebo - pokud to bolí - vyléčit to. Místo toho jsme se zvykli své bolístky ukládat do srdíčka, tam si udělat smetiště. Jenomže - a to tvrdím já - každá popelnice jednou přeteče. No a to jsou ty depky, ze kterých se nám nedaří vylézt.
Takže - do vědomí můžeš dostat spousty informací (nebudu tvrdit že všechno, protože objem dat v podvědomí je mnohonásobně větší, než jsme schopni pobrat). Ale je to o systematické práci sám se sebou. Přebrat si, které životní postoje a názory jsou moje, které jsem přejal. Co z toho co si myslím o sobě - si fakt myslím - protože to tak cítím - a které jsou fakt jenom přejaté od jiných..... :)
uspokojující?

Aika. » kalamajka Kalamajko - nějak jsem vyznavačkou komunikace. Tušíme, cítíme, intuice chodí atd - ale dva lidi se na to nemusí být schopni naladit stejným způsobem. Takže komunikace napřímo je to jediné.
Doporučila bych za tou osůbkou zajít a ne jí říct - hele vím, že....
Doporučuji zajít a říct: cítím, že ti není dobře. Cítím, že máš problém. Nabízím ti pomoc. Chceš ji přijmout? Stojíš o to? Vezmi si čas na rozmyšlenou a pak se mi ozvi.
Nelze nikomu pomoct pokud on sám nechce. Tím, že mu to řekneš, se mu může rozsvítit v hlavě, ale taky nemusí. Pokud ty mu nabídneš pomoc a on nepřijme - nemůžeš nic. Jen mu posílat lásku a důvěru, že to zvládne tak nejlíp, jak umí.
Víš... míváme syndrom pomáhat lidem z jednoho důvodu: věříme, že život vedený tak, jak my to cítíme, je to jediné a správné. A není.
Protože každičký jednotlivý čin nám přináší poznání - specifické pro toho jednoho každého člověka. Tzn., že ty nemůžeš nikdy ze své podstaty pochopit to, co se děje jinému a vice versa.
Moje maminka žila zvláštně. Až dneska teprve poznávám, co všechno bylo za jejími bolístkami, za potřebou pít a nadávat všemu a všem okolo sebe. Až dneska - kdy se srovnávám s tím vším sama - cítím, že jinak prostě neuměla, nemohla. Ona to tak cítila - a přes to vlak nejel. Nemohla jsem nic. Mohla jsem jediné - posílat jí lásku a důvěru, že to, jak žije, je to jediné nejlepší pro ni - že to tak ona cítí. A srovnat sebe sama. Nemůžeme chtít rovnat lidi kolem. Vždy jen sebe a svůj pohled na ně. :)
Dostačující? :)

Aika. » kalamajka aha. na podvědomé úrovni to ale ví. Na vědomé to vědět nechce. zlobí se na celý svět. a nejvíc na sebe. tím od sebe odpuzuje lidi. snaží se, aby byl sám. aby svou zlobou ostatním neubližoval. tak to cítím já.

Aika. » kalamajka hmmmm.....on totiž ten, který sám sebe nepozná - má bolístku v tom, že se právě nepozná. Otázkou je, kdo je ten člověk a kdo jsou ti okolo něj. Otázkou je, jestli tomu, kdo se nepozná - dělá dobře, že v tom stavu je nebo ne..... trochu se v tom nevyznám... nechceš to trochu líp popsat?

Aika. » te.aa Nebyli jste možná sblížení,ale něco jsi k němu cítila. A je možné, že ses ještě s tím ani nesmířila, ani si nepobrečela.
Zdálo se ti, že vstal z mrtvých - to je přesně to, jak bys ho ráda viděla. Vídáš ho ve městě - rsp jemu lidi podobné - nesmířila ses doposud s jeho odchodem.
Nemuseli jste být bůh ví jak sblížení, ale jistý vztah mezi vámi byl.
Jsem si jista, že jakmile si toto uvědomíš, podíváš se do svého srdíčka - jestli je s tím smířeno a pokud ne, rozloučíš se s ním - pobrečíš si.. anebo se taky třeba zasměješ, poděkuješ mu, že byl součástí tvého života - a bude klid - v tvé duši :)

Aika. » Flamenca ahoj Flamenco,
skutečná křišťálová koule opravdu stojí (podle váhy) kolem těch 7 000,- Kč.Takže ano, to souhlasí. POznat se to dá podle lomu světla. Křišťálem světlo prochází jinak nežli sklem. :)

A když věštit z koule - tak určitě z křišťálové.

Ale nevěštím. Já pracuji s kyvadlem -a to zase naopak vůbec nepotřebuje být z křišťálu nebo kamene - spíše ze skla :)

Aika. » M.A.U. Konec světa jestli se nepletu, měl být už v roce 2000. Nebyl.
Já nevím, proč se lidi potřebují živit katastrofickými scénáři. Je to stejné, jako smrtka - třeba v kartách. Však i ona neznamená nutně smrt jako takovou a fyzickou, ale konec něčeho - protože pak přijde něco nového... :) takže - já vůbec nevnímám - a neklepu se strachy, že by měl přijít konec světa. Naopak. Nový začátek :)

Aika. » oligopolie Oligopolie,
je tu spousta vyčerpávajících odpovědí, jen chci dodat k těm zkouškám. Kdysi jsem na toto taky slyšela, ale časem jsem si došla k jinému závěru. Kdo a proč by mě proboha a z čeho měl zkoušet? Princip toho, co se nám děje, ev. pořád opakuje je jediný: ze situace, která mi něco měla říct, jsem si nic nevzala. nepochopila jsem ji. Takže si zas a znova přitahuji podobné situace, abych pochopila.
Většinou se ty události týkají toho, o čem prohlašujeme, že to nenávidíme, nesnášíme, nedokážeme pochopit. Všechno chce být uznáno, takže pokud se mi něco nelíbí - to je v pořádku! Ale musím tedy pak vědět, co se mi líbí a za tím jít. A to nelíbí prostě jen uznat - ano i tak to může být a je. A je to tak v pořádku.
Takže svým myšlením si vytváříme svůj svět a přitahujeme si okolnosti. Ty své nemoci nechceš - štvou tě, lezou ti do cesty. Pochopitelně. A jak jinak ti duše má sdělit to, co ti sdělit chce? Jdeš sama proti sobě a vnitřně to nepochybně cítíš. Na truc. Ale na truc komu? Protože to stejně - jak už tu bylo mockrát řečeno - stejně jsi to ty, ten, kdo se s tím bude muset vyrovnat :)

Aika. » Bosorka81 opravdu se rádo stalo :)

Aika. » Bosorka81 huráááááááááááááááááá!
výborné - právě sis odpověděla :) víš čím?
"to mě na tom i zaráží, že když si od toho umažu ruce, nejsem naštvaná, ale beru to tak, že to takto má být"
a zeptám se: myslíš, že je normální mít ruce od h***?Myslíš, že je pro tvou dušičku príma se špinit tím, co do rukou už zpátky zkrátka nepatří?? :) Přijdeš na to :)