Diskuze, Diskuzní fórum

Glimmer Man » Luťa Kdo se chce bát, ten se bojí...

Glimmer Man » Luťa Máš to vysvětlený na konci toho článku... co se ti na tom vysvětlení nelíbí?? Jestli chceš mít konec světa, tož mi přenech veškerý tvůj majetek a odprav se...

Glimmer Man » Ruby Mezi nebem a zemí toho je docela hodně... velké množství polétavého prachu, ptáci, létající savci, spousta polétavého hmyzu a občas nějaké to letadlo. Pravda, spousta toho může pomoci s utvářením tvýho osudu... letadlo spadne, prach ti zbůsobí poškození dýchacích cest, poštípou tě vosy a nebo ti netopejr vlítne do vlasů...

Jinak si myslím, že čím míň věcí budeš považovat za daný, tím víc věcí dokážeš změnit k lepšímu... tím lepší "osud" pro sebe vytvoříš...

Glimmer Man » allinone Zamysli se logicky. Kdyby jí někdo proklel nebo špatná karma - tahle verze má totiž jednu velkou logickou díru, a to takovou že staví ji do středu a ostatní jsou podřadný herci okolo, který se vezou. To je v rozporu s ideou, ze které ses vlastně o karmě dozvěděla. Znamenalo by to totiž, že její matka a její dcera neměli karmu a svůj svobodný život. Celý by to ovládala ona paní, kdyby kvůli její karmě umírali jiní lidi. A na tom se asi shodnem, to je prostě hloupost. Stejně tak prokletí, vem si kolik lidí je v tom zapojeno. Zase by to mohlo jít jen tak, že bude hlavní člověk a všichni ostatní. Musel by proklít matku, musel by proklít manžela, musel by proklít dceru, všechny lidi okolo ní tak, aby si vybrala za partnera právě duševního mrzáka, kterej by musel bejt taky prokletej. Muselo by to ovládnout i kapitána lodi, kde s sebou škubla ta její máti... Nekonečnej retězec událostí kvůli jednomu člověku, který je středem všeho dění. To nedává smysl...

Je prostě je to záhadný a mysteriózní vysvětlení a mnohem zajímavější než pravda...

Glimmer Man » allinone Spíš špatnej přístup k životu, v kombinaci se špatnejma genama a k tomu ještě smůla. Ne nadarmo se říká, že "čert sere na větší hromadu", symbolicky myšleno. Ale hodně bude hrát ta genetika, zejména v myšlení. O její matce nevíme, co si našla, ale paní si najde gamblera a ožralu a dcera násilníka. Jaký byl její otec se nedozvíme, ale bylo by to zajímavý. Ono opravdu geny a odkoukávání zvyků od rodičů je mocná věc...

Glimmer Man » Najdise.cz Nic ve zlým, ale já na jeho místě bych první krok ke studentkám nikdy nedělal a už vůbec ne na půdě školy v pracovní době. Nikdy nevíš, jak si to která vyloží a tam je to pak k průseru blízko... to bych se bál.

Glimmer Man » kraska1 Osobně to bude nejlepší, pokud sebereš odvahu a v onu chvíli vypustíš slovo...

Jinak:

"Ráda se setkám i mimo školu, moje číslo je xxxx, Kráska1"

nebo

"Smí studentka pozvat svého kantora na nezávazné rande?? Kráska1, XXXXXXX (tel. číslo)"

Nebo tak něco, hlavně jednoduchý, jasný a k věci. Žádný vyznávání, žádný dlouhý literáty. Ještě nevíš co je zač a chceš ho poznat... a on třeba nechce to samý co ty.

Glimmer Man » soonik Co takhle takhle:

"Jsem líná řešit rozvod a nechávám to plynout."

Čímž třeba i takhle nazveš své současné problémy... "jsem líná řešit svůj život". A možná pak třeba spatříš příčinu svých trablů... a pak ti možná docvakne, jak je odstranit.

Glimmer Man » soonik Začneme nazývat věci pravejma jménama, jo???

Tak zkus tu větu napsat znova a zvolit přesná slova...

Glimmer Man » soonik Takže druhá verze... vztah typu "lepší on než nikdo". Už jen to, že předtím jsi psala, že chceš být sama a teď že jsi měla (a máš) strach ze samostatnýho života, to podtrhuje.

Takže myslím, že víš, jaký je řešení...

Glimmer Man » soonik Bude dobrý najít zdroj těchto pocitů a to, proč je máš. Jedině z toho se pak dá najít nějaké řešení. Jiný řešení totiž bude pokud je ten pocit proto, že společný bydlení a sdílení domácnosti nepatří k tvým potřebám a jiný to bude proto, pokud zrovna s tímhle partnerem to stojí za prd, takže se ti do dalšího spoutání s ním nechce. Kdyby byl ten pravej a potřeby byly ve shodě a zapadly do sebe jak tampax do pochvy, který se krásně přizpůsobí tělu ženu, tak by to třeba bylo jinak...

Takže doporučuju prvně najít zdroj tohodle... ale bude to trochu těžší a budeš muset přestat lhát sama sobě a začít nazývat věci pravými jmény... nic nepředstvírat a nezatajovat. Taková zpytace podvědomí... Až si v tomhle uděláš jasno, myslím, že řešení pak uvidíš sama.

Glimmer Man » kraska1 No co třeba pozdravit a usmát se... časem, mu dát číslo a třeba jenom říct, že bys ráda zašla na procházku / oběd / večeři. No a on se buď omluví nebo se neozve (pak na něj prostě zapomeň) a nebo se ozve a teď máš možnost s ním chvilku psát. Tam máš výhodu, že tě nikdo nepozoruje a máš čas na rozmýšlení svých slov. Nicméně platí zásada nikdy o sobě nelhat.

Výstřih nasaď podle toho, o co ti jde. Jestli ho chceš dostat do postele co nejrychlejc, tak klidně měj výstřih až na přirození. Jestli chceš vztah, tak trochu zvolni, zatím není třeba odhalovat nic. To je dobrý si nechat až pro partnera. Pokud o tebe stál, tak tě má prohlídnutou a pokud to není obskoč a kurevník, nebo pytlomyslitel (od takových raději pryč, tedy pokud takovýho nehledáš) tak je mu stejně jedno, co máš na hrudi, pokud není úplně rovná a nebo gigantických rozměrů. A pak v klidu, poznávat, dát si pozor na růžový brejle a pak se uvidí... to už bych jen radil podle sebe a svých potřeb a to asi nebude pro tebe použitelný. Mimochodem, svojí stydlivost neřeš... pokud má o tebe zájem, budeš pro něj roztomilá taková, jaká jsi. Nemá cenu hrát někoho jinýho. Když je žena přirozeně krásná, tomu se nic nevyrovná... Každá maska už je naprd.

Jsem muž. Psát mě naučili na základní škole. To bylo ještě tužkou na papír. Ke klávesnici jsem usedl poprvé na střední a tam jsem byl v psaní tak trochu samouk.

Glimmer Man » kraska1 Když ne osobně, tak třeba psaní... ať už psaníčko a nebo třeba email, pokud zjistíš. Nebo cokoliv tě napadne.

Ten strach ze ztrapnění, to je právě to "co na to ostatní". To musíš odsunout dál.

Víš, proč to nejde, i přesto že to chceš?? Protože proto nic neděláš. Rozdíl jsou vždycky činy. Samo se totiž nestane nic. Musíš pochopit, že jen ty jsi pánem svýho života a svýho osudu. A činy jsou taky rozdíl mezi ženami, které vědí co s muži a mezi tebou.

To je rozdíl jako mezi holkou, co naříká v obchodě, že nemají její oblíbený jogurty a pořád smutně, plačtivě a mlčky kouká na prázdný regál a mezi mnou, kdož se sebere a půjde do jinýho obchodu a to bude opakovat tak dlouho, dokud si je nekoupí a neodveze domů a pak si na nich bude pochutnávat. Ty musíš najít cestu od té plačtivé holky k vlastní zodpovědnosti... Pak se začne dít tolik věcí, že se nebudeš stačit z nich radovat. Stačí jenom chtít a konat. Neříkej "bych ho chtěla oslovit", ale "chci ho oslovit...

Glimmer Man » kraska1 V tvém případě by možná stálo za zvážení zvolit jako první kontakt jinou formu komunikace, než osobní. Vzhledem k tomu, co píšeš, tak by to osobně bylo hodně křečovitý a hlavně moc stresu. Sice by to bylo hezký a nejpřímější a nejjasnější, ale to chce trénink. Jak se to dělá ti asi nikdo neporadí. Rady jsou totiž typu "jdi a nějak mu to řekni". Což jsou rady k prdu, že??

Nicméně zkus se zamyslet nad tímhle: co když je přehnaná nesmělost projevem narcismu, narcistickej člověk pořád jenom řeší sebe. Jak se na něj dívaj ostatní, co tomu řeknou ostatní, jak budu vypadat před ostatníma... atd. V kombinaci právě s nízkým sebevědomím je do špatná kombinace. Takže v první řadě musíš přestat tolik řešit sebe a co kdo na tebe říká nebo si o tobě myslí. To nech jim a ty to neřeš.

Pak se zamysli nad touhle věcí, snad nejsi tak natvrdlá a nemyslíš si, že jsi jediná hezká holka na škole či v jeho okolí. Můžu ti klidně odpřísáhnout, že nejsi. A naopak, v jeho okolí je zcela jistě mnoho hezčích. No a víš, která ho bude mít? Ta která ho osloví a bude mít větší ženské vnady. Druhej parametr necháme stranou, to záleží na vkusu každýho muže, ale ten první je nespornej. Pokud on se třeba taky stydí a neví co si může dovolit ke studentkám, tak prostě vyhraje ta, která si ho uloví. Takže pokud ti nevadí, že on bude chodit s jinou, tak klidně pokračuj dál v kyselejch mlčenlivejch ksichtech a nicnedělání... pokud ho chceš mít za partnera ty, tak holt musíš pochopit, že každý má co si zaslouží a o co se zaslouží a vyrazit tedy do akce...

Nicméně bylo by taky dobrý si prověřit, jak je na tom. Jestli je zadanej, ženatej a jestli chce to samý co ty... sice to už s tématem nesouvisí, ale z uhánění zadanejch a nebo bejt naivní slečinka, co dělá matraci v domění, že se kvůli ní změní, z toho není nikdy nic dobrýho...

Takže "good speed"...

Glimmer Man » allinone Já si některý pamatuju... ale fakt jen málo. Ale vždycky, když se mi zdá něco "většího" tak potom hledám, kde to moje paměť vzala a vždycky to najdu, kde to má původ. A je to někdy legrační, co všechno se pomíchá...

Glimmer Man » allinone O to vůbec nejde... sen je po obrazový stránce vyvolaná paměť, jak se do do tý paměti dostalo už je jedno, jestli vlastní fantazie a nebo něco, co jsi viděla... mozek to prostě vyvolá. A pak stačí chtít najít shodu v tom, co uvidíš. A většina uložených obrazů pochází z reálnýho světa, takže je vysoce pravděpodobný, že je jednou zase uvidíš. Jen příběh může být jinej, ale ten zase dodává fantazie. Třeba se ti bude zdát o znásilnění v temný uličce a jednou za pár let půjdeš temnou uličkou a ono se to stane. Najdeš souvislost, ale nebude to věšteckej sen. Protože ve snu se ti může zdát o znásilnění před televizníma kamerama v budově Bílého domu. A to se ti nestane, proto si pak už na tenhle sen nikdy nevzpomeneš...

Glimmer Man » allinone Jo, právě že normální... když se mi zdá o cestě autem a pak druhej den jedu autem, tak si vzpomenu, že se mi o tom vlastně zdálo. Jen to žádnej extra "nadpřirozenej" význam nemá...

Glimmer Man » allinone Kdyby si ho nepamatovala, jak by si mohla vzpomenout, že se jí to zdálo???

Glimmer Man » miremel Zkusím ti poradit...

Myslím, že tvůj popis odpovídá klasickýmu snovýmu fantazírování a dávání přehnaný důležitosti a nabytí dojmu věštění. Nicméně ono to funguje spíš takhle, že se ti něco zdá, pak uplyne nějaká doba a pak prostě něco takovýho nebo podobnýho potkáš a říkáš si "jo, o tom se mi zdálo, že to takle bude". Něco jako když se mi třeba bude zdát o vepřových hlavách, za měsíc půjdu k řezníkovi pro maso a uvidím tam vepřový hlavy, tak si můžu myslet, že jsem měl věšteckej sen, ale není tomu tak. Je to jenom pocit. Sebeklam.

A jak to ovládat?? Zkus si třeba uvědomit, že nic není daný a budoucnost je jen taková, jakou si uděláme. Takže když se ti bude zdát, že ti spadnul květináč na hlavu, tak se pak jednoduše rozhodni, že ti květináš na hlavu nikdy nespadne. Pak se vždycky povívej, než odněkud vyjdeš, nechoď pod květináče a tak.

Druhá věc jak tohle funguje je vsugerování. Například se ti zdá, že se vymeleš autem. No a pak si myslíš, že to je vize budoucnosti, jsi z toho nervózní, za volantem se ti klepou ruce, no a tenhle stav způsobí, že se opravdu vymeleš. Je to takovej paradox, jako když chtěl Anakin zachránit život Padmé přestupem k Temný straně a ona potom umřela proto, že on přestoupil k Temný straně.

Takže si to vlastně způsobuješ sama, neboť chceš, aby se tak stalo.

Buďto si k tomu sama hledáš cestu a nebo se pečlivě díváš, kde bys konečně mohla najít něco, co by tomu odpovídalo (viz příklad o vepřových hlavách).

A jestli to chceš změnit, jednoduše nechtěj.

Glimmer Man » Melody Pond Jo, tak to jsem neviděl. V kině jsem nebyl a bluray ještě nevyšel.