Diskuze, Diskuzní fórum

Jyotis » Mery69 Taky mi připadá otázka komu se a čemu se zasvěcujeme, co skrze nás působí, docela důležitá...a vím z praxe, že skutečně výsledky u různých lidí, kteří projdou i u stejného mistra a dostali osvědčení,jsou různé..Někdo hold nedokáže sebe odclonit a ve skutečnosti vysílá "ze sebe"...
Možná se mu to ve skupině ještě dařilo, ale pak to zase ucpal svým egem, nebo ho nějaký kus vkládá.

Ještě jsem učinila pokus. Manžel přišel s tím, že má namoženou ruku. Už si zvykl důvěřovat. Tak jsem zapojila. Bylo cítit, že to funguje.., ale řekla jsem mu, že stačí, když se vědomím přesune do bolavého místa a vyšle vnitřní pokyn k uzdravení. Pak stačí pozorovat, jak se přesouvají různé vlny tepla, brnění, různé směry, podle potřeby.
Nemusí se zasahovat zvnějšku, pokud má člověk nějakou vnitřní sílu.
Manžel to zkusil a ve chvíli, kdy s tím začal, tak ode mne se energie zastavila.
Přestala.

Jyotis » Mery69 Našla jsem tohle, to mne poněkud odrazuje. Pomůže mi, když vidím fotku "mistra", ale má ji málo z nich. Dívala jsem se do seznamu.


"Může Mistr Reiki člověku ublížit?
Reiki samotné ublížit nemůže, ale špatný mistr ano. Pokud jsou jednotlivé iniciace provedeny nesprávně, může mít zasvěcení ("prý" - není to moje zkušenost) zcela opačný efekt, než by mělo mít, obrátí to energie v těle naopak, některé centra se otevřou nadměrně a jiné vůbec apod. Proto je vhodné volbu Mistra Reiki nepodcenit.

Při každém zasvěcení otevírá mistr žákovi více a více energetický kanál pro příjem Reiki, a to vždy takovým způsobem, jak je v danou chvíli vhodné. Pokud tento kanál otevře méně, je to škoda, pokud více, může žákovi ublížit (poškodit energetický systém, dotyčné osobě se může vyplavit více problému, než může v danou chvíli zvládnout apod.).

Pokud se necháme zasvětit do Reiki u člověka, který si tím jen přivydělává, nebo se se věnuje spíše magii než Reiki, tak si opravdu nepomůžeme. Ale i v tomto případě platí, že jsme si přitáhli to, co jsme zrovna potřebovali pro svůj vývoj, takže je vše vlastně v pořádku."

Jyotis » Mery69 A je tu někdo se zasvěcením u Mari Hall? U té mám Reiki I,II. Už tu, zdá se nepůsobí..
Taky bych klidně brala III. stupeň, i když mi funguje i to, co mám..
KOHO můžete doporučit v této linii?

Jyotis » PetV intuice je spíš syntéza.. protože pracuje s širší kapacitou mozku..proto ji nezvládáme,je rychlá, nemůžeme ji stopovat jako dedukci.

Právě proto se musíme naučit být pozorný, uvolněný, mít distanci ke svým emocím, protože se víc známe..a ten nadhled umožní, abychom nechali pracovat intuici a poznali výsledek a dovedli si ho přeložit.

Rozum bych nechápala jako podstatou egoistický, ale ego ho zneužívá, právě proto, že rozum se dá stopovat, je proti intuici pomalý, takže racionalizace, to je berlička ega, když se něco nedaří.

Nezaujaté pozorování a správná dedukce dokáže ovšem mnohem víc než je běžné za podmínky, že reflektujeme svoje emoce a nenecháme si jimi zkreslit informace.
K tomu, myslím, stačí, že zachytíme svoje rozčílení a neztotožníme se s ním. Takže, paradoxně, můžeme být rozčílení, ale přitom vidět jasně.

Moje kamarádka to kdysi u sebe okomentovala, když se urazila z řečí kolegů, že rozumem už se tomu směje, ale musí si prostě počkat, až doběhnou /dozní/ emoce...to je situace, kdy je člověk ještě poněkud , a přitom se už

Jyotis » PetV já myslím, že brousit máme všechny svoje nástroje. Pokud nelpíme na tom, že vždycky budeme krájet zrovna tímhle nožem, a vždy nastražíme smysly, tak to bude v pořádku.

Je hloupé, když se lidi rozdělují na tábory.
To, že někdo používá intuici neznamená, že není racionální člověk, který sbírá zkušenosti a má smysly na šťopkách. Právě naopak.

Měli by v TV dávám ještě o něco realističtější seriály jako Mentalista, aby lidi opravdu "společně" mohli sledovat, jak vypadá profesionální všímavost a co vše lze z toho vyvodit.. a k tomu ještě samozřejmě ta otevřenost nečekanému..

Jyotis proto tam vkládám ten pragmatický způsob každodenního pozorování, aby se uvolněnost nezaměnila s vágností, aby zůstala ostrost vnímání. Poznání emočních dějů a výměn mezi lidmi, vzájemný vliv je dobré poznat. Je to užitečné i v praktickém životě a má to i ten efekt, že neopouštíme život, zkoumáme ho a zároveň se osvobozujeme. Klid není naordinován, ale přijde.

Jyotis » PetV to by měl být průběžně trénovaný postoj, občasnost není spolehlivá...
Navíc, když to začneš, tak je to zábavné..všímáš si najednou mnohem víc věcí, přinese to větší porozumění lidskému chování, vždycky se Ti to vrátí.

Jyotis » PetV pozorovat a identifikovat je správně - musíš získat co nejpřesnější vnímání, ale ne hledat, pozor....
jen si všímat, tj. trénovat postoj pozorovatele.

Jyotis » Jyotis Teď mám třeba puštěnou Marcelu Košanovou.
Výklad z karet je pro ni způsob, jak se odosobňuje, říká, že to "říkají karty"...našla si nástroj, který jí pomáhá odclonit se od sebe a zároveň se vycvičila v překladovém "klíči"...co co znamená.

Takže, pokud je člověku za těžko, jít přímou cestou bez nástroje, může si zvolit třeba kyvadlo, karty, kouli...

Jyotis » PetV Vidím to takto:
My jsme v případě intuice PŘIJÍMAČ, - tudíž musíme se umět odladit od šumů, umět si vyčistit hlavu i srdce.
K tomu potřebujeme sebepoznání, abychom rozpoznali, co je šum od nás, co od druhých, co je relevantní informace a co nikoli.
Jako u rádia - je to cizí stanice? nejde to, protože mám blbě anténu? nebo mi něco cloní v bytě, jiný předmět?

Rozpoznání šumu zevnitř: Největší informační hodnotu pro nás mají emoce - ty nám ukazují, co nás poznamenalo + i -, tj. kde nevidíme jasně.. přičemž ještě rozlišuj emoce jako určité napětí spojené s konkrétní situací a egem a schopnost vhledu, soucítění, lásky...kdy nejde o napětí spojené s egem, ale spíš otevřenost, sdílení, odvahu, nárůst energie a zároveň vnitřního klidu.Ten klid je podstatným indikátorem, který umožňuje fungování intuice.

Rozpoznání šumu zvenku: tj. první lekce u S. Roman - řada našich změn nálad vzniká z toho, že nereflektujeme náš vzájemný vliv s lidmi, tj. přijde někdo s "blbou náladou" a nás najednou napadají špatné věci, ač jsme předtím měli dobrou náladu. Do tramvaje vstoupí někdo agresivní, my ho neregistrujeme, ale v dané chvíli na nic nemyslíme, tudíž jsme snadný přijímač /nevědomý/ a rozčílíme se třeba na člověka vedle, že do nás strčil, ač jinak bychom to pominuli.
Tj. i takovou pozornost potřebujeme k tomu, abychom se "odladili".

Charakter intuice - intuice je v každém případě komplexní, tj. my musíme být schopni pro nás pochopitelného překladu do obrazu, slova. K tomu potřebujeme zkušenosti, kultivovat představivost apod.
Zároveň ovšem odpoutaný HRAVÝ a zvídavý přístup, ne že si dáme do programu: bude z nás čaroděj, který bude radit druhým...
Dokonce i prosté nadšení, že se nám podařilo něco uhádnout nás okamžitě odpojuje, protože do toho vstupuje ego se svými ambicemi, tj. emoce... Nejde o to emoce nemít, to nejde, ale identifikovat je, pozorovat je.
Zase to připodobním k přístroji - potřebuješ nějaký dekodér, software...

Jyotis » PetV A ještě mě napadlo, že je dobré k identifikací svých vlastních emocí věnovat pozornost snům, protože tam se naše emoce bez korekce víc projevují...
Kolikrát jsem překvapená, jaké city a pocity se u mne objevují k lidem, kteří v mém snu "vystupují", pokud jsou to známí.
Na druhou stranu, sny nám, podle mne i brání, být nafoukaní, protože tam opakovaně zažíváme úzkosti z pitomostí :)

Nebo umění - tj. nejen vžít se do děje, ale sledovat, co to u mě vyvolává - asociace.. a právě i na filmech si pak mohu ověřit, jak dokážu předjímat, co bude..tam hraje roli i zkušenost, ale taky se objeví přesně ten pocit, o kterém píše Keltner - takové to "svrbění", kdy přesně víme, co bude, nebo co určitě nebude...

Podobně jsem včera trénovala u EZO.cz v TV, protože jsem právě byla doma. Paní tam vyzývala, abychom zavolali, co chceme vědět, že to nemusíme říkat a karty jí řeknou jen ano nebo ne...
tak jsem si zkoušela v hlavě sumírovat, na co bych se zeptala, zda bych chtěla slyšet ano či ne.. a pocity, jaké jsem u toho měla.
A tak jsem zase přistihla některé svoje úzkosti, nebo naopak, že některá otázka pro mne není až tak akutní, u jiné jsem si odpověděla sama...

Poté jsem pro změnu zkusila hádat, co odpoví...

Hlavní postoj, podle mne, je HRAVOST, ne nějaké ambice, pak to nefunguje :)

Jyotis » PetV je a není jednoduché. Roman píše ale velmi srozumitelně a po krocích.. Podobně Keltner v Transformaci vědomí...
ten je dokonce velmi přesný. Jde vlastně o to, že intuice se vždycky ozve, ale musíme se naučit pozorováním svých reakcí i reakcí ostatních, ji včas odchytit, ten první "nájezd", "náznak"..např. než něco spadne, než se někdo řízne. Máme předtím takový "pocit", že se to stane...
Je to věc cviku jako u pozorování aury. Když jednou identifikujeme metodu, ten grif, tak pak už to jde lépe, jen to používat co nejčastěji, aby se z toho stala nenásilná rutina, zvyk...
Je to úplně stejný nástroj, kterým pak realitu i konstruujeme...

Jyotis » PetV Dobrý návod dává Sanya Roman -
dostaví se, pokud cvičíš pozorování svých pocitů v kontextu reality - např. si začneš uvědomovat, kdy jde o tvůj pocit, nebo si se jen "nakazil" něčí náladou a nevidíš u sebe příčinu...zkrátka pozorováním citů, jejich dynamiky...
Zkus taky zpětnou rekapitulaci dne, tam to poznáš.
Pozorovat otevřeně bez předpojatosti a dostaví se. Je to bonus za to, že nevycházíš ze svého ega a předsudků.

Jyotis » Nikišátko Ahoj, významnost musíš cítit Ty sama.
Já myslím, že v tomhle případě je to běžný sen.

Jyotis » Najdise.cz Teď mi podvědomí taky pohrálo a vlastní nadpis jsem si přečetla jako "maník" vleze do snu. Tak to taky občas a nebývá vůbec špatný Znáte to, když je to ve vlastní režii, tak realita pokulhává.

Jyotis » Najdise.cz to je takové normálka, to mám pořád
ale je fakt, že v poslední době mám daleko zajímavější jasné sny, které si pamatuji a mají pro mne hlubší význam.

Jyotis » Najdise.cz tak hurá do alfy, pak si ji zkus vybavit, už z toho, jak bude sedět, stát, dívat se, něco poznáš.
Je to něco jako virtuální psychodrama. Někdy se k nám dotyčná osoba obrací dlouho zády, jindy nechce odpovídat.. ale zkoušet to.
Už tohle Ti dá nějakou informaci.
Pak se jí zkus na něco napřed zeptat a uvidíš, co řekne...

Jyotis » Najdise.cz Teď mě napadlo, že Ty si s mámou vlastně taky můžeš v alfě ve virtuálním prostoru podebatovat, proč má takovou opozici vědomí k podvědomí a že jsi ochotna jí něco prominout... Jsi?

Jyotis » Najdise.cz Souhlasím s Tebou. Tady je pravdou, že i když nepůjde o magický úkon někoho jiného, kdo se s Tebou kontaktuje vědomě, tak pořád poznáš,kdy jde o prostý úklid mozku a kdy má pro Tebe představa osobní význam a nějaké poselství a s takovou představou lze komunikovat, aby sdělila víc...i komunikace různých úrovní subjektu má svůj smysl.

Jyotis » nemoomen Ano, zvířata to zvládají hravě. Mně taky kocour budil tím, že pokud jsem nereagovala na jeho čučení, tak mi vlezl do snu a dožadoval se.. to je pravda.:)
A to, že "vlezl" se poznalo podle toho, že se mi zdálo o něčem úplně jiném a najednou tam kocour s miskou masa :D