Diskuze, Diskuzní fórum

Háňa* » Jyotis Já nevím. Myslím si naopak, že právě to zbrklé jednání je to opravdové, bez přetvářky. Je dokázáno, že člověka nejlíp poznáš ve stresových situacích.

na druhou stranu, k člověku můžu mít úctu, i když se občas zachová jak poděs - pro něco jiného. A nebo právě proto, že je spontánní. A pokud má úctu on ke mně, nikdy neudělá nic, co by mě ponížilo, takže není, co řešit

Háňa* » Jyotis To nevím, ale kdo je nejí každý den, a vůbec, ať jí, co jí, a nepřežírá se, určitě neztloustne.

Háňa* » Jyotis Já myslím, že stačí jedno - úcta - z té potom to ostatní vyplyne samo.
A samozřejmě, fyzická přitažlivost, to je jasné

Háňa* » player Nikdy mě nenapadlo to stopovat - hlavně, těžko říct, kde přesně končí předehra, co už je hra a co potom dohra. já to celé považuji za jeden akt

Háňa* » MeloryNox Chtěla jsem mít jedno, mám jedno, měla jsem ho ve 22 letech, ideální počet je podle mě jedno, protože mi byla dána kapacita nervů pro jedno. Hrát si mohlo pokaždé s někým jiným, protože mělo spoustu kamarádů a sousedů

Háňa* » Twiggina Jo, tak to je pádný argument. Tak si budu muset najít jinou výmluvu . Já jsem totiž chorobný vejcař - slaninář a čajzmlékař, jinak do mě nic není. Zkoušela jsem všechno možné - snídat zdravě, ale moje tělo se necítilo ve své kůži.

Ale je fakt, že nesnídám hned poránu, to bych se a mám to zároveň jako oběd

Háňa* » Twiggina Chtěla jsem zkusit něco nového, tak jsem se dychtivě pustila do čtení.....
Skončila jsem u "semeleme pšenici" to, než bych vyrobila, měla bych to k večeři

Háňa* » celebrita Já myslím, že tělu nedělá dobře nic, do čeho je vyloženě nutíme, i kdyby to bylo sebezradavější.

Pokud ale přesto snídat z nějakého důvodu nebo přesvědčení chceš, zkus to o hodinu později. Spousta lidí brzy po probuzení ještě není na jídlo nastartovaná.

Háňa* » lenyška U mě to tedy takto nefungovalo - moji rodiče jsou lidé, kteří něco takového, jako je intuice, naprosto nepřipouští, neuznávají a asi ani nemají. Oni mají své rutiny, zvyky, a pocity považují spíš za slabost. Přesto jsem úplně jiná - na intuici mám založeno v životě vše podstatné. A oni tomu říkají štěstí. Prostě si myslí, že jsem životní klikař, když mi všechno vychází - nevěří, že je to proto, že některé věci vycítím dopředu a podle toho se rozhoduji

Háňa* » Mipaju Kde končí diskuze a začíná zamyšlení?

Já myslím, že nejdřív je zamyšlení a potom diskuse. Alespoň já to tak mám - nejdřív se zamyslím a potom reaguji, diskutuji.

Je to úžasné, že můžeme takto komunikovat s lidmi, které bychom jinak asi nikdy nepotkali

Háňa* » Safienka Ona je pořád stejná, není třeba ji nijak posilovat. Je to právě v tom vnímání - chceš ji vnímat, tak ji vnímáš

Háňa* » Eva Já o existenci svého Anděla nikdy nepřemýšlela. Odjakživa vím, že ho mám a nijak se nad tím nepozastavuji. Prostě to tak je

Háňa* » už zase ocelová žena No právě. To, co dělají s dětmi babičky, bych nebrala jako výchovu, i když s nimi tráví víc času. Pořád je to babička. Pokud je hlídá, je lepší jí do toho nekecat. A před dětmi už vůbec - to je přesně ono - ony vycítí nejistotu obou a nebudou respektovat ani jednu. Když vidí, že máma s babičkou vlastně ani jedna neví, co je dobře, s čím se potom mají ztotožňovat - a malé děti potřebují vzor - samy jsou potom rozhárané, nevědí, zkoušejí všechno možné...

Podle mě je lepší, udělat něco blbě, ale rozhodně, než věčně polemizovat o každém prdu. Žádná z nás neměla jistotu, že vychovává správně - každdá jsme to dělala poprvé, takže chyby se třeba vyskytly, ale dítě potřebuje v první řadě cítit, že jeho vychovatel je pevný v kramflecích, aby mělo s ním pocit bezpečí - jedině tak ho bude respektovat

Tedy, nikomu to necpu, je to jen můj pocit, ke kterému jsem dospěla v průběhu života a který funguje mně

Háňa* » Háňa* Já jsem svého syna babičce (své matce i manželově) s klidem svěřila, ačkoli jsem si o jejich metodách myslela své a nenechalo to na něm následky, protože dobře cítil, že babičky baví a rozmazlují, ale vychovávám já. Možná tak hodinku trvalo, než se úplně vrátil do těch našich kolejí, když jsem si ho vyzvedla. Jde jen o to, aby nějaké koleje byly - děti naprosto přesně vědí, co si kde mohou dovolit, jak se s kým mohou chovat, vůbec bych je nepodceňovala.
Bohužel pro některé rodiče, vlastně i prarodiče ale rovněž neomylně vycítí nejistotu, bezradnost a nerozhodnost - to je pro ně signál, že mohou vše.

Háňa* » už zase ocelová žena To je fakt - to honem honem opravdu není dobré. Proč spěchat ? Abych byla doma o 10 minut dřív, uhnaná jak zvíře ?
Vidím to v práci. Tramvaj jede každých pět minut, ale oni na každou letí, div by si neuhnali infarkt, jako kdyby byla poslední v dějinách lidstva, červená - nečervená, přechod - nepřechod, vrhnou se kamkoli, jen, aby TO stihli - jak splašené ovce - a děti za nimi vlají a místo červeného panáčka vidí na přechodu jen červený flek, jak to s nimi rodič prometelí . Je to smutné - udělají z nich neuriokiky ještě dřív, než nastoupí do školy

Háňa* » Najdise.cz Holky, ale ty neschopné babičky, co jsou tak špatné, vychovaly vás nebo vaše muže - a připadáte si, že jste nevychované, zkažené a zanedbané ?

Háňa* » už zase ocelová žena kvůli němu se holkám všechno dovoluje, aby byl klid

Tak tady už není nic k radě - tím je vše dáno

Háňa* » už zase ocelová žena U dvojčat to může být hledání identity

Zkusila bych je začít jinak obléhat a česat, aby měla každá pocit identity a nepřipadala si jako něčí druhá půlka.

A také s nimi mluvit osobně - nepoužívala bych výrazy VY - už mě štvete, VY zlobíte. Když cítí, že jsou brány jako skupina, je jasné, že v té skupině chce být každá šéf

Háňa* » už zase ocelová žena Měla jsem sice jen jednoho, ale myslím, že v tomto případě o to nejde. V tramvaji vyváděl jednou v životě, když mu byly asi dva roky. Na další zastávce jsme vystoupili a šli pěšky. Z Karláku až na Jana Masaryka (asi kilometr do kopečka. Po 100 metrech kňučel, že ho bolí nožičky. S láskou jsem mu odpověděla. To sice jo, ale zase si můžeš po cestě do sytosti zakřičet a zaplakat a nikdo cizí to nemusí poslouchat. A já to vydržím, klidně si zakřič. To víš, všechno má své výhody a nevýhody. Když jsi ve společnosti lidí, musíš se ovládat - nikdo není zvědavý na tvoje řvaní. Někdo je unavený z práce, někdo chce číst, jak by k tomu přišli.
Od té doby stačilo v dopravním prostředku říct: Nepůjdeme raději pěšky ? a byl klid

On je problém v tom, že dnes rodiče děti nevedou k tomu, že existují i jiní lidé, kteří mají své potřeby. Všechno se točí jen kolem nich, protože jim rodiče chtějí "dát lásku". Ale láska není, nechat se zotročovat

Háňa* » refugee.butterfly průměrně cca 0,25 x týdně - když je dobrá konstalace ale to tomu potom věnujeme celý den