Diskuze, Diskuzní fórum

medulka » velekněžka Pomohla mu vstát. Teď už se nekutálí jedna slza, ale celý vodopád. Objal jí. Neplač má lásko, musel bych zase tvé slzy vypít. Neboj se, to nejsou slzy smutku, ale štěstí, něžně mu pošeptala.
Stáli tam v objetí a přesně nad nimi se objevilo slunce. Bylo to jako svatozář. Oni dva a světlo. To, které jim pomohlo nakonec najít a spojit lásku jejich dvou srdcí. Světlo naděje.

medulka » simona777 Však to, že jsi ho vybrala beru jako velkou poctu

Moc děkuji

medulka » Piháček Upřímnosti se já vážně kloním,
mám ji radši než-li přetvářku,
té vlastní se však někdy bojím,
srdce mi přijde jako na vlásku.

Je tak těžké - poslouchat někdy srdce,
je tak těžké - rozum zase poslechnout,
je tak těžké - upřímné mít srdce,
když druzí s přetvářkou jen jsou.


Moc děkuji Piháčku, krásně napsáno

medulka » Najdise.cz Někdy i to se musí stát,
aby šlo jinam lásku dát.
Někdy tak přijde prozření,
štěstí za smutek se promění.

medulka » myriam Něha, štěstí, něžná krása
tohle všechno láska hlásá,
však i bolest, ztrátu, slzy,
co nejdou odplavit tak brzy.

Každý veršík, plný citů,
napoví nám bez úkrytu,
proto věř mi, neurazíš,
proto věř mi, klidně piš.

medulka » Najdise.cz Někdy se lidi rozhlíží,
tu pravou lásku přehlíží,
nemůžou dojít ke štěstí,
prožijí spousty bolesti.

medulka » Zitto Láska co někam odběhla
a zase opět přiběhla,
láska co našla srdce,
co tepalo jenom tiše........

medulka » Najdise.cz Prozřít člověk může tak,
že srdce otevře si,
může si říci zase pak,
že nejen přátelství,
ale i lásku doma cítí.

Že není to jen soužití,
co někdy myslel snad si,
ale i pevné spojení,
srdcí a duší navždy.

medulka » simona777 Víš jak tomuhle se Simi říká?

Pohlazení duše.

Krásné.

medulka » alassea Hleděla na tu bludnou vodu,
cítila před sebou svobodu,
pro kterou jiní umírají,
ona se netěšila na ní.

Chtěla vše zpátky míti,
jen s tím jedním žíti,
copak se to vlastně stalo,
co tu jejich lásku vzalo.

Láska jako křižovatka,
proč není tady zkratka,
nejsou tu ani žádné směry,
kudy jít bez podpěry.

Pořád oba dva ruku v ruce,
teď vpravo budu muset,
ty ale zahnout vlevo chceš,
ruku mi pustíš, odejdeš.

Sami musíme jít do záhady,
rozhodnout se teď a tady,
srdce se sevře, duše bolí,
tělo je samo a směr si volí.

Tam někde vzadu, prý je jisté,
že láska přijde zase příště,
oni to vědí na jistotu,
musíme věřit - alespoň trochu.....naděje

medulka » simona777 Néééééééééééééééééé neboj oni mě určitě jako šprtku neberou
Já mám jedničku mami zase
To je sranda Simi, moc děkuji, vážím si toho

medulka » Najdise.cz Ze srdce nejradši verše píši,
zdá se mi nejvíc se jimi dá říci,
někdy je duše moc ztracená
a správný verš pro ni moc znamená.

Já si taky verše ráda čtu,
tam duši svou i naleznu,
některé jsou tak přesné,
jako by psalo je mé srdce......

medulka » Najdise.cz Pár duší také mám,
co vždycky tady jsou,
když city probírám,
rádi mi pomohou.

medulka » Najdise.cz Zrcadlo říká,
copak je,
kdopak se tu tak směje.

Ono odhalí hned,
vnitřní a něžný,
zkrátka ten nový náš úsměv.

Všechno zas plyne,
tak nějak trochu líně,
jen jeden je o něco dál.

Kdo dobře ho nezná,
sotva to pozná,
vždyť i on se pořád ptá.

Zda-li je to fakt pravda,
zda není to zrada,
je ona zamilovaná?

medulka » Najdise.cz Jeden velký sen,
srdce celý den,
aby štastné bylo.

Jedno velké přání,
v duši klid a zdání,
že se vše splnilo.

Jedna velká sázka,
dvě těla ve splynutí,
láska na doživotí.

medulka » Najdise.cz Někdy září z tváře štěstí
a někdo musí smutný být,
někdo se srdcem si hraje,
druhému trčí s něho šíp.

Obětovat své srdce,
svoje tělo, duši, víc,
to dokáže jen láska,
ten nejkrásnější cit.

medulka » Najdise.cz máme být ještě smutnější Beed?

To je tak překrásný..................

medulka » Najdise.cz Chvíli však trvá srdíčku,
než rozpustí se led,
musíme proto chviličku,
tu bolest vydržet.

Nastavit tělo sluníčku,
ono se se srdcem spojí,
z ledu se voda vytvoří
a ze srdce klidně plyne.......

medulka » Najdise.cz Před sebe se teď dívám,
co najdu-sama se ptám,
zpěvák si písničku zpívá,
já srdce do veršů dám.

Proč ve mě zůstává pocit,
že pořád nevím kde jsem,
kde vlastně mám to své srdce,
proč zmatek vplíží se sem.

Co udělat srdce se zeptám
a ono jen buší a samo se ptá
co duše ta to snad tuší,
však ani ta se neozývá.

Tak prázdno je v těle,
když srdce i duše nemluví,
celé tělo se chvěje,
rozhodnout nikdo se neumí.

Tíseň mi na srdce sedne,
co tedy s tím udělat,
to co jindy zdá se tak snadné,
teď těžké je tak překonat.

Naděje v dáli tam svítí,
na zítřky tam někde vpředu,
oči se k světlu pak stočí,
a tělo je náhle zas v běhu.....

Rozpumpuje se srdce,
světlo osvítí duši,
oči zase už září,
je zpátky ten štěstí pocit.

medulka » kubisf Píšeme vzkazy do sněhu,
vločky se jemně vznáší,
náhle se hodně rozsněží
a vzkaz se rychle ztrácí.

Písmena pod sněhem mizí,
můžeme napsat je znova,
sníh zase zakryje je,
o vzkazu nikdo pak neví.

Do nebe říkáme touhy,
přání nám hlavou se honí,
musíme najít i lidi,
co naše velké sny objeví.

Kde jsou takové duše,
co nás trochu víc znají,
na najdise můžeme jistě,
nějaké přátele najít.....