Diskuze, Diskuzní fórum

thééé » ja@aja Pro mě je nejdůležitější se nějak dostávat do tady a teď a uzemnění. Moje nejzákladnější pomůcky.Lehnu si na podlahu , na záda a dýchám. Nebo se zastavím během dne uvědomím si co delam, jak se cítím, na co myslím. To se mi pak nějak pospojují všechny částečky do jedné.
Taky me napadlo, jako lupi, jak to máš neuchopitelné. Ale tipuju, že jsi tvořivá, takže i práce s přírodním materiálem by pomáhala? a hlavně nějaká cesta přes tělo - třeba cvičení venku, masáž chodidel...

thééé » Najdise.cz krásné, viděno v širokých souvislostech

thééé » Najdise.cz víš co, ta skromnost mi je právě moc příjemná, a mám pocit, že v mém případě je to správná cesta. Jinak si ze všech těch cest ke stravování neumím vybrat

Jsem se dívala, který jsi ročník, protože i moje máma - 42 ročník to takto silně měla zakořeněné, kromě té skromnosti. Teď už mám pocit, že jídlem stále dohání to, o co byla v dětství ochuzená.

S tou "bídou na tebe" jsi mi připomněla takovou starou paní učitelku v 1. třídě, tak ta nám nadávala, když viděla chleba v popelnicích a přála nám válku
jsem z toho byla ve svém dětském vnímání pořádně vyděšená.

thééé » Bosch někdy mám pocit, že my lidi jsme jako kobylky - prostě na co se vrhneme, to zničíme.
Nejdříve palmový tuk, teď už kokosový tuk..
nebo je in - bylinkaření a hurááá všechno oškubat, je to příjemný pocit navařit ty zdravé sirupky .. a všechno přírodní, takže ze dřeva...
já třeba nevím, co používat, protože mám pocit, že všechno ničím..
jakože asi neumíme být skromní či co

thééé » Najdise.cz "Ále tomu nic není, jen odškrabneme ten vršek"

no takže to znáš!!

u nás to bylo ještě manipulativní:
"bóže ty jsi fajnovka"
nebo a to mám ráda:
" no prosimtě, nevíš z čeho ztlustneš"

thééé » Najdise.cz je to tak

thééé » Najdise.cz Víš, ono je to i složitější u starší generace. Moje máma byla ještě vychovávána v hladu, má z nedostatku hluboký strach. Nedá se to podceňovat, potrava je základní potřeba. A já jsem třeba tou generací vychovávaná, těžko vysvětlovat, že nejen chlebem živ je člověk. Je to spíš smutné, než odsouzeníhodné.
A velice úzce s tím souvisí uspokojení emočních potřeb v dětství.

thééé » Bosch No právě, vidím spíš problém i v celkové "nenažranosti"..třeba i teď o Velikonocích, stoprocentně se spoustu vyhodilo.
Ale já to mám i doma, manžel nula vztah k přírodě a okolí, vajíčka jí ve velkém a odmítá kupovat ty na podestýlce, kupuju potajnu, ať mám klid
Slepice všude, moje idealistická část si rochní ale ta praktická - to bahno, kuřince atd..
Takže takovou rozumnou umírněnost vidím jako cestu.

thééé » Bosch Jiné možnosti

thééé » thééé táák a já mám rozkódováno, co celá situace představuje v mém životě..zbořila se mi část života, na které mi záleželo.. padl symbol, ze kterého jsem si až příliš udělala modlu, jako ochranu .. Tím mám téma uzavřeno

thééé » Najdise.cz Pořád přemýšlím(na základě toho, co jsem psala siili), kolik to může mít rovin uchopení, a co vlastně určí tu zásadní hodnotu chrámu.
Napadá mě, nakolik se třeba můžu radovat z úrody vypěstované v úrodné půdě, ktera byla navržena na masové hroby?

A taky: co se týká silových míst, tvaru, a vůbec podstaty chrámů...v Atlantíde prý byly bytosti, které znalý přímo duchovní zákony a měly velké poznání,a vše svoje znalosti daly do služeb špatným panovníkům. Tyto bytosti prý nešli velmi kruté následky.Je to zneužití moci.
Přesto, může si po tomto zneužití Zdroj toho našeho života vrátit akci/chrámy pod svou vládu??.. věřím, že jo.

thééé » cimi siili, z toho mě strašlivě zabolelo u srdce co píšeš, a tak musím reagovat . Zabolelo stejně tak, jako když jsem slyšela tu zprávu o požáru.
V době, kdy jsem do takových chrámů (i do Notre Dame) vstupovala s velkou úctou, jsem nechápala ty podivné pocity smutku a bolesti. Možná, když jsem se dívala jen vzhůru, bylo to tam, ale nedá se chodit jen s očima k nebi, nedá se přehlížet, po čem šlapeme. Později jsem pochopila. Nejde to oddělit. Nikdy bychom neměli omlouvat záměry, záměry jsou určující.
Z manipulace s čistotou mě nikdy nepřestane krvácet srdce....byť to vypadá přepychově a dokonale.
Myslím, že i kdyby tam vstupovali všichni jen v největší čistotě svého srdce, i kdyby tomu chrámu vdechl život ten nejPovolanější, kameník a sochař a umělec, ve vytržení, nepřehluší se to nejpodstatnější.
Omlouvám se, nemám ve zvyku se dohadovat, každý si ponechejme svůj postoj, samozřejmě...
jde mi možná jen o celistvost pocitů v sobě samé..zatím se mi to trhá.
Myšlenka o chrámu jako bytosti je krásná

thééé » Mici Angóra Ty jo matka církev

thééé » Najdise.cz Když jsem to slyšela poprvé, měla jsem hrozný pocit, asi, jako když náhle příjdu o něco, na co jsem zvyklá, a ten zvyk je jistota..znám to jako pocit trhání zaživa.
Určitě to má více rovin, ten oheň bych taky viděla jako něco očistného, v podstatě, očista duchovních hodnot..
(napadá mě kolik lidí shořelo na hranici za kacířství..čarodějnictví, pod stejnou mocí, pod kterou se ta "krása" stavěla)

thééé » Mici Angóra Anebo uranského /1 dům/ v opozici na neptun - duchovní hodnoty..

ale ten saturn s plutem v 10. domě na mě působí taky podivně, až děsivě, jako nastupující velká síla, která je nesourodá s tím, na co jsme emočně zvyklí??

thééé » Lupi no jako já Tvé komentáře čtu moc ráda ,
ale jsi si jistá, že reaguješ na tento můj komentář? nějak se mi nedaří vidět souvisloti .."nové".. "svoboda" ..mám pocit,že je to daleko, od toho, co jsem chtěla napsat. Ale třeba mám dlouhé vedení
Já psala třeba konkrétně o reakci školství na úplně normální výchovné problémy...a o tom, jak se urputně někde někdo snaží, aby vše šlo bez problémů a navenek "hezky", a že se to tváří jako "kulturně a společensky vychovávat" apod.
a pořád si myslím, že ve škole trávíme spoustu času, a mělo by tu mít místo pro práci s tím vším co máme k dispozici..jakože škoda, že není prostor pro tvořivost s tím vším.
namačkaní v prostoru..nevím, žiju mimo město, pocházím z malého města..a vlastně jsem asi nezažila dobu, kdy nebylo namačkáno , mám pocit, že agrese bude spíše o míře frustrací a bezmoci, než o počtu lidí na m2. Každé období mělo své specifické spouštěče, každá rodina, každé místo, ale o to nejde, co bylo nebo je hodno uznání pro spuštění. Šlo mi o to "nahoře huj a vespod fuj", o ten urpuťácký strach z pohledu na věci tak, jak jsou, a taky z odmítání soucitu, účinného dobrá, odpuštění a milosrdenství, který k tomu zaručeně patří.

thééé » Najdise.cz "bylo by zajimave vystoupit jako zamestnanci firem s pozadavky na respektovani prirozeneho rytmu tela a moznosti. jeho regenerace."

jo, to mě taky napadlo, napíšeme petici

Ale jinak si myslím, že naše "řídící centrum" má určitě v záloze nějaké možnosti, někdy stačí tomu dát prostor, ve smyslu, ááá otevírám se netušeným možnostem .. to se pak v celém "komplexu" něco přeskládá, v rámci možností, aby nedocházelo k nějakému poškození.
Ještě jinak - je možnost, že naše schopnost se vědomě "omezit" otevírá dveře k dalšímu vývoji a přidává do řídícího centra další ovládací páku.

thééé » Najdise.cz Měla jsem na podzim těžký vztek na celou společnost - celá společnost je takto nastavená, nepřijímá se cokoliv nemocného, postiženého, bolavého, zavírají se RADĚJI oči před násilím, a vztekem - a právě už na školách - hlavně co nejrychleji zamaskovat jakýkoliv projev vzteku, nesouhlasu, zloby a agrese. Vždyť s tím celkově neumíme vůbec nakládat, nikde se to neučilo..a málokdo tomu hlouběji rozumí...
Ale otázka je proč? proč se tak urputně držíme té dokonalosti a harmonie?? já myslím, že je za tím obrovský strach, strach z hlubokých emocí, strach z bolesti, ale dokonce i takové strachy jako - z nového a ze svobody. Každý máme asi svůj žebříček strachů.
Vezmi si i filmy, kterými jsme krmeni, dobro je plané, hloupé a zlo má sílu, moc a je dokonce velmi přitažlivé...je to zamlžená oblast.

thééé » Najdise.cz naštěstí ne všichni, ale i ti slibující budou prozkoušeni, dřív nebo později ..
důležité je, že Láska je v tom pekle tím plamínkem naděje, který tomu dává smysl a vyvádí vzhůru myslím Láska v tom vyšším smyslu, oproštěná od podmínek.
Nevím, proč to píšeš, jestli je vhodné říct: drž se
(mám moc ráda tu úvodní scénu z filmu Náš domov, kdy se lékař po smrti na rakovinu ocitá v pekle, v očistci..a ten moment, kdy si uvědomí, že může požádat o pomoc - kolikrát jsem se k té scéně obrátila a přemýšlela, co ho vedlo k tomu, aby požádal)

thééé » Najdise.cz retrívřice a jak to s ní dopadlo?

ano, trpí tím určitě víc zvířat, a ti naši psíci nám to jenom ukazují.