Diskuze, Diskuzní fórum

Putes » Freja Bohužel, už nejsou ani ty představy. Jo, kdysi byly a byly moc pěkné, ách jo

Putes » player Plájo, jsou to kecy. Za celý můj dlouhý život se mi jen párkrát zdálo o sexu, ale když už k tomu mělo dojít, tak jsem se vždycky, k sakru, vzbudila.

Putes » Najdise.cz Pro mne taky. Já jsem v 54. letech vstoupila do konečné 8. a už jsem zažila i dublovanou s ORV 8 a bylo to něco neskutečného, prostě úžasného. Je to moc hezké období a s trápením nemá vůbec nic společného, právě naopak. Je to o dávání a braní. Všechno, co vydáš, ses ti vrátí, v tom dobrém i zlém. Jen je potřeba se podle toho chovat. Za karmickou pokládám sedmičku. To je celoživotní nářez a nikdo si to opravdu nezaslouží.

Putes » Matdamou Jenže mě to připomnělo tvrdýho kokotka s kuličkama , proto jsem to obrátila hore kokotom

Putes » Bosch asi jsem to měla otočit čelem vzad

Putes » Bosch No a co vám připomíná toto:

Putes » thééé No salámista, myslím, že když by mohl dostat s jistotou statisíce, že by to s ním mohlo pohnout.

Putes » thééé Doporučuji kamarádovi, aby okamžitě nemocnici žaloval. Uspěl by 100%, vždyť je to ztráta jednoho lidského smyslu. Tohle se nemá stávat, protože si neumím představit, jak by se mi asi žilo, kdybych nic necítila. Jen do toho.

Putes » thééé Nosní přepážku mi spravovali taky. Nikomu nepřeji tu bolest, kdy jsem ještě dvě měsíce poté měla pocit vystouplých zubů a nemohla jsem se ani nadechnout, jak to bylo všechno citlivé. Už nikdy více. Na čich to vliv žádný nemělo. Dodnes nezapomenu na můj údiv, když mi z bočních nosních dutin tahali metry gázy. Nikdy bych nevěřila, že jsou tak velké a co všechno se do nich vleze. A jíst při ucpaných dutinách byl taky požitek. Slyšela jsem velmi hlasitě každé své polknutí a měla jsem pocit, že se to rozléhá kolem dokola, široko, daleko.

Putes » thééé Na nic to nemělo vliv, bohužel ani na chrápání. Ale přiznám se,že bych do toho šla znovu,protože jsem slyšela v rozhlasu nějakou relaci a tam říkali, že někomu to pomůže až po několikáté. Jenže si už umím představit, že za ty prachy si mohu 10 dnů užívat umoře i s plnou penzí.
Nevím ovšem dodnes, jestli by to nebylo zdarma, kdyby mi prokázali spánkové apnoe, protože tu první operaci jsem měla zdarma. Jenže druhá byla cca až za 10 let, a dost možná,že od té doby to pojišťovna už nehradí. Asi si říkají, zdechni - chrápající nestvůro.

Putes » tajga Taky jsem na tom byla, poprvé mi rovnali nosní přepážku a když ji srovnali, tak první co jsem po operaci slyšela - bylo moje vlastní chrápání. Po pár letech jsem šla na druhou operaci - zkrácení horního patra a laserem mi ufikli takový ten lalůček v krku. Mimo to mi sežehli zadní část hltanu tak, že jsem 14 dní nemohla nic jíst,ani polykat. Jediné pozitivní na to bylo, že jsem zhubla jedno kilo. A repete, první, co jsem uslyšela po probuzení z narkozy, bylo moje vlastní chrápání. Prý se to spraví - prdlajs. nic se nespravilo, jen zhubla má peněženka o 8.500 Kč. Škoda. že jsem tyto zbytečné a bolestivé operace nereklamovala, ale co já vím, jestli to vůbec jde?

Putes » Lud-mila Jo - přesně tak

Putes » Lud-mila Před cca 20. lety jsem v Regeneraci četla příspěvek Pepy Zentricha na téma chápání a taky tam popisoval ,,účinky přišitého balonku", musela jsem se tomu tak smát, že jsem ani nemohla mluvit, jak to bylo vtipně popsáno. Okamžitě jsem si ten úžasný časopis objednala a beru ho do dneška, protože se stal mou srdeční záležitostí.

Putes » Freja Máš pravdu, já jsem vynikající pozorovatel života a všechno, co zažiju, dokážu obratem prodat jako velkou legraci.

Putes » Freja Já mám vyzkoušeno absolutně všechno a zjistila jsem,že nefunguje nic. Každá dovolená je pro mne stresující, už jen ta noční cesta autobusem plných lidí, kde chrápu jen já a ještě mi teče koutkem úst slinka. No, prostě děs. Letos jsem si koupila nějaký strašně drahý spray a ten nefungoval taky. Jenže jsem měla novou spolubydlící, která byla prostě zlatá. Nějaké chrápání jí může být ukradený a tak jsme se po celý pobyt spolu moc dobře vyspaly. Navíc jsme se přes den tolik nasmály, že mi praskla bránice a musela jsem se 14 dnů šetřit, než se to zahojilo.

Putes » faraym Obraz dvou pohárů.
Absolutní propojení, jedna duše ve dvou tělech.

O ničem nepochybujte, tohle je opravdová láska.

22.55 Takhle hovoří andělská čísla
No, třeba ti to něco říká, třeba to naprosto sedí.

Také poslední měsíce špatně spím a když spím, tak se mi vždycky zdá nějaký barvitý sen. Většinou si je pamatuji, ale už mě to štve, tak ráda bych spala bez probuzení celou noc.Zrovna včera jsem si na spaní uvařila lipový a meduňkový čajík a ach bože, budila jsem se co hodinu a chodila čurat.

Více zde: http://www.lecitelstvi-shamballa.cz/…

Putes » terere Zažila jsem a a nejednou. Zvláště, když manžel umíral a bojoval s těžkou chorobou, cítila jsem, jak ze mě vysává život a tak jak jen jsem mohla, utíkala jsem do lesa se aspoň trošku nabít.
Další případ byl, když jsem celkem pravidelně potkávala nešťastnou paní, která měla hned dva dementní chlapce a kvůli nim nikdy nemohla najít pořádnou práci a jakoby to nestačilo, tak se jí ještě nevydařilo manželství a doma zažívala jen nadávky a urážky. Kdykoliv mě potkala, tak si začala vylívat srdíčko, protože se někomu potřebovala svěřit a já jsem už za chvíli byla úplně vycucnutá a bez života taky. Jenže jsem prostě nedokázala odejít a nechat ji tam tam stát.

Putes » Najdise.cz Nestarej se o těhotenství a raději se zaměř na gramatiku. Já když vidím, jak dospělá ženská dělá hrubky, tak by mě vzal čert.

Putes » terere My dvě víme své a proto jsem se rozhodla pro všechny, kteří vůbec nemají šajnu o čem to vlastně hovoří zveřejnit příspěvek, který mi zveřejnili před časem v Regeneraci a nemíním na tom vůbec nic měnit. Je mi naprosto jedno, co dnes a dříve říkali lékaři.

Bednářová Judita (Judita.Bednarova@astrosatmedia.cz)
RE: Zapomenuté děti
6. 4. 2016, 913
Komu: ruz-jana@seznam.cz
g
Milá paní Růžičková, moc Vám děkuji jménem celých Květů za krásný příspěvek. Máte úžasného vnuka a především jste sama úžasná babička. Musela jsem se smát, jak popisujete zálibu Péti v jízdních řádech, seznamech a SPZ. To je tak typické! Sama mám autistickou neteř a několik přátel se stejně postiženými dětmi, tak to vím. A taky vím, že byť míváme tendence tahle děcka občas podceňovat, dokážou pěkně překvapit! Přeji Vám i Péťovi vše dobré, ať vás oba provází láska a Péťovi v životě přeje štěstí. On určitě všechno zvládne!
Se srdečným pozdravem Judita Traubová-Bednářová

P.S. Dovolila jsem si použít část Vašeho v příspěvku v našich Dopisech. Je mi moc líto, že se nevešel celý, ale aspoň něco, třeba jako povzbuzení pro ostatní…



Dobrý den,
zaujal mě váš příspěvek na téma Zapomenuté děti, také k tomu mám co říct a moc ráda se podělím o své zkušenosti s ostatními.

Co autisté přinášejí světu? To opravdu nevím, vím jen, že mně přináší všeobjímající lásku. Probouzí ve mně to nejlepší, co jsem schopna vydat. Mám také takového vnoučka a prošli jsme si peklem nepoznání a trvalo moc dlouho, než jsme k sobě našli cestičku.
Můj vnouček se jmenuje Petr a bylo mu 12 let. Je to moc hezký, čilý klouček, černooký, černovlasý a jsem moc ráda, že ho máme.
Narodil se v termínu a vážil skoro 4,50 kg a měřil 54 cm. Řekla bych, že do jednoho roku se vyvíjel jako jiné normální dítě, smál se jako každé jiné dítě. Byl sice trochu opožděný, ale všechno dohnal. Sice už tehdy mi bylo divné, že se při chování nepřitulil, ale pořád se nakláněl dozadu na opačnou stranu, dcera měla potíže při kojení a nakonec se přišlo na to, že má skrytý rozštěp patra. Začal se učit i mluvit, ale asi v roce se s ním něco stalo a nastala změna, kterou jsme si neuměli vysvětlit. Nesnášel, abych se na něj podívala, pohladila ho, nedej Bože ho nakrmit či přebalit. Začal svět kolem sebe pozorovat periferním viděním a jakmile zahlédl, že se na něj dívám, spustil hrozný křik. Kupodivu měl moc rád louku a zeleň kolem sebe, ale dotáhnout ho někam byl nadlidský úkol. Co mu však nevadilo, byla návštěva dětských hřišť a prolézaček. Děti mu nikdy nevadily. Evidentně se mezi nimi cítil dobře a řádil stejně jako ony.
Přestal mluvit, vydával jen skřeky. Tak se to táhlo asi do pěti let. To už měl za sebou operaci patra a už jsme se rozhodovali, jestli ho necháme učit znakovou řeč, aby se aspoň nějak dokázal dorozumět. Začal chodit do školky, dostal asistentku a navštěvoval logopedii. Znovu se musel učit, co a kdo je máma, táta a kdo je Peťa. Začal prostě úplně od začátku a stav se pomaličku zlepšoval. Doktoři mu dali nějaké léky na mozek, ovšem po nich se z něj stala hadrová panenka s vyhaslýma očima. Bylo velmi smutné se na něj dívat. Tehdy dcera našla maséra, který dělal kreniální masáže a po nich nastal velký obrat k lepšímu. Dnes navštěvuje speciální školičku pro postižené děti a vede si moc dobře, i když se dyslektik a má problémy s jemnou motorikou. Moc rád jezdí ke mně na prázdniny, protože já bydlím na venkově a nabízím mu jen ty prachobyčejné věci, jako je práce na zahrádce, výlet do lesa a do přírody. Máme už moc hezký vztah a vždycky se na sebe těšíme. Je na něm vidět, jakou má radost, když dostane nějakou práci a po ní pochvalu. Je vděčný za jakýkoliv projev zájmu a je moc vděčný posluchač. Je jako houba, která nasává všechno kolem sebe. Loni si mě tak získal, že jsem ho poprvé vzala s sebou na dovolenou k moři a musím říct, že to byla snad má nejlepší dovolená v životě. Tak jsme si to užili.
Přidala bych pár perliček z jeho minulého života. Bylo to velmi zvláštní dítě. Miloval všechno, co bylo v řádku. Zatímco první dvě vnučky mi otrhaly hřbety knih v knihovně, když byly v jeho věku. On ke mě přijel a právě ty knihy se mu moc líbily, jak byly krásně v řádku. Šel kolem nich a všechny je hladil, miloval jízdní řády a telefonní seznamy, dokázal si je do nekonečna list po listu prohlížet a jásal nad nimi.Nikdy nic neroztrhal. V té době miloval vlaky a tak naše vycházky pravidelně vedly na nádraží a povídala jsem mu o vlacích a všechno ukazovala. Kupodivu měl úžasnou představivost a ač nemluvil, z kostek a stavebnic sestavoval příhody ze života. Byly to neskutečně kreativní stavby. Nyní má zálibu a sice sbírá SPZ vozidel z celého světa, pamatuje se všechny, které už má a když objeví něco nového, vždycky jásá. Musela jsem se smát, jak se jeho máma zlobila, když z naší dovolené si přivezl jedinou fotku babičky a zbytek byly fotky SPZ aut. Dokonce i v noci jsem mu svítila baterkou na SPZ, aby si je mohl vyfotit. Velmi ho zajímá historie kraje, ve kterém žiji. Stále znovu a znovu si prohlíží kroniku libavskou a už ji vlastně umí zpaměti. Kdokoliv se při vyprávění splete, okamžitě ho opravuje, protože babička říkala, že....Teď je fanda do fotbalu a zná každou ligu a mě a mě tím přivádí k šílenství. Vlaky miluje pořád. Zná zpaměti všechny spoje včetně nádražních hlášení
Jednou jsem ho hlídala, protože dcera byla v nemocnici a tak jsme spolu šli sáňkovat na kopeček. To ještě nemluvil. Moc se mu to líbilo a zpátky jsem ho vezla na bobech. Najednou slyším, jak na mě volá da da da da. Bylo to v různých tóninách a výškách a velmi naléhavé, víc ze sebe nedostal. Nakonec jsem se obrátila, co se děje a vidím, že ukazuje někam zpátky. Inu, ztratila jsem kapesník a můj zlatý chlapeček na mě volal, abych se pro něj vrátila. Byly to prostě takové drobnosti, kterými si mě dokázal získat.
Jednou jsme někam jeli autem na výlet a zpívali jsme si všichni dohromady a já jsem si všimla, že on, ač nemluví, zpívá s námi a dokonce držel i notu. Člověk měl dojem, že je mimo, ale jednou si zase vzal z knihovny jízdní řád a našel v něm fotku Johanky, své sestřenice. Vzal ji, podíval se na ni a šel a dal ji na stěnu k ostatním. To byly vždycky takové překvapivé reakce a měly svou logiku.
Nemluví sice ještě úplně dobře, pořád chodí ještě na logopedii, ale už je mu docela dobře rozumět. Nevím, co s ním bude dál, protože se už pomalu dostává do puberty. Neumím si to vůbec představit, je velmi milý a dokonce ve škole vyrušuje. Já se tomu musím jen smát, protože podle mě má mnoho zameškáno a tak mu všechno odpouštím. Jen ať mluví, potřebuje hodně trénovat. Má problémy s jemnou motorikou a jak roste, jsem si všimla, že začal nějak divně chodit. Má zkrácené šlachy, prostě vždycky se něco najde, na čem je třeba intenzivně pracovat. Pořád chodí na nějaké kontroly vyšetření a tak najednou řekli, že není autista, že je jen retardovaný. Překvapilo mě, jak rychle zareagovala sociálka a okamžitě mu sebrali průkazku ZTPP, takže už má po ježdění na výlety vlakem i autobusem. Žije s mámou sám a na výlety prostě nemají.
Neumím si život bez něj už představit, je pro mě nesmírným obohacením a jsem moc ráda, že jsme k sobě našli cestu a je nám spolu moc dobře.

Jsem moc ráda, že jste věnovali autistům místo v Květech. Jsem dlouholetá čtenářka a tento časopis je moje srdeční záležitost.
Ráda jsem se podělila se svými zkušenostmi a jsem s pozdravem

Putes » Najdise.cz No tohle a dokonce dublovaná, tak to bude razance. Moc ti to přeji, užij si to.