Diskuze, Diskuzní fórum

dan162 » Najdise.cz Nechci se domlouvat na tom, o čem se chceme bavit. Stejně jako u novinových článků je nejobsažnější diskuze pod nimi, tak úvodní příspěvek je jen spouštěč a dál ať to plyne samo kam chce a dokud chce. Vymezováním diskuze bych s eochudil.

Sdílení nitra druhého zdaleka ne každý si myslím že cejtí, vnímá a už tuplem ne ke všem. Spíš si myslím, že velmi častá jsou dvě oddělená vajíčka, kde nepřeskočí skoro nic. Hodně díky vlastním omezením a zábranám v sobě, méně díky vrozeným dispozicím.

Ano, vědomí správných hranic je učební proces. Někomu ty hranice přejel tank, někomu ty hranice byly vnuceny v jiném místě, někdo nemá nadání, eh dobré postavení Venuše. U mne jako račího Raka byly dlouho omezujícím faktorem strachy.

Co je uvnitř, je vždy si myslím subjektivně pravdivé, i kdyby to bylo Koniášovo přesvědčení o prospěšnosti pálení opozičních knih. A s tím krásným máš pravdu, to jsem ulít. Možná tak fascinující, zajímavé, ale ne krásné.

Hranice tvořené ohledy z druhých možná jsou jen strach, že nás druzí zmasakrují nebo ostrakizují. Nebo zkušenosti.

dan162 » movvin Porozuměl jsem, děkuji.

Myslím si, že vstupy do člověka jsou smysly nebo intuice. Smysly známe, intuice je to, co netušíme odkud k nám přiválo. Lusk a je to tady. Nemá to žádný důvod, vysvětlení. Pak je hodnotíme (Venuše), přemýšlíme o nich (Merkur), uvědomujeme si je (Slunce), vzbuzují u nás nějakou citovou reakci (Měsíc)...

Že něco mohu vidět očima (smysly) a jako bych to neviděl je možné, stejně jako když něco nabeton "vím" a té intuici neuvěřím, protože v obou případech hodnocení, které tomu dávám, je nízké. Jedno jak jsem ten poznatek získal, zda intuicí nebo smysly.

To co mne zaujalo je "vnímání", zda je to vlastně něco, co jsem zhodnotil jako slabé a nebo zda to je ještě před hodnocením, jen syrová informace.

dan162 » movvin Avatar, který se mi líbil, byl ten o Aangovi :-D

Vnímání = uvědomění si ? Viděného, tušeného... Něco jako slyším, ale nerozumím ?

dan162 » Hustokrutě obscénní Morti Tak to prostě je, když jsi kdesi mezi mužskou a ženskou polaritou, znám to i od sebe. Ovšem chlap, kterej dá na první pohled očí a vyleká se na první poslech ušima zato stejně nestojí.

dan162 » Hustokrutě obscénní Morti Asi to bral podle Bible: "Vaše řeč budiž ano, ano, ne, ne" , a zrovna jsi se mu trefila doprostřed, no.

dan162 » Hustokrutě obscénní Morti Tak obvykle cukneš ty, ne ? Si to představuju : on řekne něco narovinu a po chvíli chlápek mluví do prázdna

dan162 » Hustokrutě obscénní Morti Tak narovinu určitě v případě, že jde o rychlý, nezávazný sex

A čeho že se leknul ? Argumentu ve tvé ruce (třeba vidle), toho, že nestihl říct co chce on a nebo že by to pro něj byla moc perná šichta ?

dan162 » dan162 Asi odpověď na otázku jestli je blbost snažit se nebýt intimní a udržovat si odstup nebo zda má i nějaký smysluplný význam je, že správnou míru intimity se člověk učí, stejně jako třeba žena se učí, kdy při jakém svém pocitu je pro ní a pro vznikající vztah dobré pustit muže blíž k sobě a jak blízko. Míra intimity není věc vrozená, ale naučená.

Bude-li základ ve vztahu sdílení pocitů, autentičnost a pravdivost, tak míra intimity jde přirozeně ruku v ruce s rostoucím sdílením sebe u obou (není-li člověk omezen svými strachy). Aby bylo jasno, tak vztahem myslím i vztah kamarádský nebo pracovní, tam se to projeví taky. Bude-li prostředí nepřátelské, je přílišná otevřenost spolehlivým testem vlastní odolnosti.

Uvědomil jsem si zpětným pohledem na sebe, že hranice veřejné intimity je asi určena mnohem více tím, co druzí chtějí slyšet nebo je zajímá, než tím, co by člověk dokázal říci a to mne překvapilo. Nebylo to u mne vždy, dokud bylo strachů nekonečně, tak veřejná intimita byla nulová. U mých vrstevníků je opravdu míra intimity obvykle mnohokrát vyšší než u mladých, potvrzuju názor Odyssey, je to pro ně zcela přirozené, jsou to přitom naše děti a netušil jsem, kde se to v nich bere. Dnešní doba je silně proměnlivá, možná věkem Vodnáře, kdy pružnost, otevřenost je skvělá příprava na všechno, souhlasím s Pozemšťanem.

Schopnost posunovat hranice intimity se mi ze všech uvedených důvodů a napsaných příspěvků jeví jako výhodná strategie a je dle mne dobré se takto "otužovat", kdo to nemá v krvi.

dan162 » Najdise.cz U vlastní intimity nevím, ale intimita druhých je vůbec nezajímá, jako by žádná nebyla. Oběť je objekt jen jejich potřeb. Když vezmu jednoho z nich, raději zloděje, tak nejvýše stojí jejich potřeba cizí šrajtofle a potřeby okradeného jsou nulové.

No nepotřebujeme vědět asi vše, i když nitro je pro mne krásné, fascinující, umožňující čitelnost, možná tam se mi skrývá motiv bezpečí (poznáním podpořený). Lze se dívat na člověka jako na černou schránku a popsat jeho vnější chování, a ne vnitřní motivace. Ve vztahu chci ale jít dovnitř a sdílet vnitřek.

dan162 » tajga Právě že jsem zjistil, ostatně jako ustrašený ráček, že hranice strachu je nejen proměnlivá v čase, ale také že je subjektivně posunutelná, takže míra strachu není určující. Nemyslím tím potlačit projevy strachu, nemyslím tím mít odvahu, ale ztratit důvod obav.

Jestli sdělené intimno bude nebo nebude přijaté vytvoří jen místně platnou hranici, ta moje se postojem okolí nezmění.

Ta intimní nebo autentická výpověď je i pro mne vždy krása, skutečný dotek osobností, i když s výpovědí mohu třeba zcela nesouhlasit.

dan162 » Loen Jo, otázek hafo, odpovědi nemám. Lze otázky i přidávat - je vlastně vůbec dobré tu hranici intimity v sobě posouvat ? V rámci likvidace strachů ji posouvat lze, asi do míry, kdy to ještě neobtěžuje druhé. Nevím, zda schopnost sdílení sebe a posunutá hranice intimity je totéž, možná ne.
Ta čitelnost je asi nejlepší přístup.

dan162 » Buddha/2 Báječné. Zase se kochám tvým příspěvkem Příklad taky sedí. Vlastně i okno do bytu je komunikace s okolím. Zajímavé je, že třeba holanďani prý nemají/nepoužívají záclony.

dan162 » MG34 Ok.

dan162 » movvin mne totiž zaujal výrok "vidět není totéž co vnímat", ťukl jsem odpovědět, ale odpovídal jsem v textu pozemšťanovi, pardon.

Ten výrok mi ale přijde obecně hodně důležitý, ne jen v této diskuzi a nevím přesně proč. Mohu poprosit o jeho rozvedení ?

dan162 » Najdise.cz Vděčnost mam zafixovanou jako vděčnost komu, nebo je to označeni pro něco jiného ?

dan162 » Lahodny poeta To je krásná hromada pocitů ! Ty jsou tvoje ?

dan162 » Najdise.cz Vše mi nejk tak sedí, ale vděčnost v sobe nevnimam. Asi kdyby mne někdo vedl, na úkor svého času, tak bych ten pocit mel. Nebo když bych byl verici. Ty citis v sobe vděčnost ? Nic to nemění na tom, ze to je velmi pekne sepsané, pekne zhuštěně.

dan162 » Hustokrutě obscénní Morti Mne alkohol nic necisti, naštěstí. Asi bych pak mel na něj chuť. Takhle mam chuť jen na sladkobryndy a to není zpusobene alkoholem.

dan162 » Najdise.cz Myslím, že je nutné si předem uvědomit, jaký objem zvelebování a upravování prováděného sebou člověk ještě vítá a co už je možné jen dočasně udržet. Starý dům (jako jsem měl já) chtěl víc, než jsem dokázal a chtěl dávat. Kolik z volného času budeš chtít strávit prací kolem domu, aby tě to neobtěžovalo nadmíru, nemusí to být nutně nová omítka a špatný okap, ale klidně pokosit trávu nebo dříví na zimu. Když je práce, tak z platu leccos koupíš, ale úspory tak nevznikají, k tomu při dnešních cenách třeba i 50% hypotéka ukrojí hodně z příjmů, ale zasekat se v levné ruině je blbost. Vhodné zaměstnání jsem si dělal a volil tak, abych mohl pracovat z domova, a to nejde změnit za rok.

Omlouvám se za vyvážení dilematu do rovnovážné polohy. Ale je to jen moje zkušnost se mnou, ne tvoje. Navíc existují i mezivolby, jako je bytovka na vesnici, pronájem bytu na malém městě, už jsi jedno kolečko dělal, tak máš asi představu. Lze se přibližovat po krůčcích. Zjistíš jak se cítíš v té variantě a zase se posuneš do lepšího. Do doby první změny (klidně vybrané astrologicky) práci převedeš nebo změníš na dálkovou, množství krámů doma zredukuješ na stěhovatelnou míru nebo někde uskladníš...

dan162 » Najdise.cz No to už jsem zkusil, a na ten dům jsem nestačil. Vrátil jsem se do Prahy.