Diskuze, Diskuzní fórum

jeho výsost žufan » mitea piju to, někdy dojdu dom sundaný napiju se mléka a du spat, ráno v krku beton

jeho výsost žufan » Najdise.cz nemáte někde odkaz kde se dá sehnat kniha od Deborah Holdingové, nemůžu to najít

jeho výsost žufan » Najdise.cz děkuju, podle všeho po ní sáhnu

jeho výsost žufan » Najdise.cz Deborah Holdingová má dobře vysvětlené domy?
je to dobře popsané ? uvažuju, že bych po ní sáhl, v knihovně bohužel není tak nevím co je v obsahu.

jeho výsost žufan » Najdise.cz taťana goeseová astrologie a sebepoznání
elsa parkerová

jinak vše popsal tady dr.faustroll

jeho výsost žufan » Najdise.cz to zní teda skvěle, jsem v sedmičce, bůh mi pomáhej
vidím, že se na osmičku ani nemusím těšit rád bych skákl rovnou na jedničku

jeho výsost žufan » Firemix

jeho výsost žufan » Najdise.cz

jeho výsost žufan » Najdise.cz

jeho výsost žufan » Najdise.cz ani Dick tam neni

jeho výsost žufan » jeho výsost žufan vlhké plesnivé jeskyni na samém konci Země." Tři Kyklo-pové se tam rovněž uchýlili, coby „spolehliví Diovi strឬci", aby uvězněné Titány hlídali.
Už už se Zeus chystal, že vznese nárok na „egidu", posta¬vení svrchovaného vládce nad všemi bohy, když tu se na scéně zjevil další vyzyvatel. Neboť „když Zeus vyhnal Titá¬ny nebes, velká Gaia porodila svého nejmladšího syna Typ-hoea z lásky Tartarovy, za pomoci zlaté Afrodity". Typhoe-us („Typhon") byl opravdový netvor. „Cožkoli činil, síla byla v jeho rukou, a nohy tohoto silného boha nezemdlely. Z jeho ramen vyrůstalo sto hlav hadích, hlav děsného dra¬ka s tmavými, hbitými jazyky. Zpod brv očí těch úžasných hlav zářil oheň; a oheň vyšlehl z hlav, když se zamračil. A všechny ty hlavy byly obdařeny strašnými hlasy, a ozýva¬ly se neuvěřitelnými zvuky": mluvily, jako když hovoří člo¬věk, ozývaly se hlasem býka, řevem lva i štěkáním štěněte. (Podlc Pindara a Aischyla byl Typhoeus vysoký jako obr a „jeho hlava se dotýkala hvězd".)
„Onoho dne mohla se stát neblahá věc," sdělily Múzy Hesiodovi; zdálo se neodvratné, že Typhoeus „ se zmocní

vlády nad smrtelníky i nesmrtelnými". Ale Zeus rychle roz¬poznal hrozící nebezpečí a pospíšil si, aby netvora napadl.
Celá řada bitev, které následovaly, nebyla o nic méně hrozná než předešlé boje mezi bohy a Titány, neboť hadí bůh Typhoeus měl křídla a mohl létat stejně jako Zeus (Obr. 14). „Zeus zahřměl mocně a těžce, země se roze¬chvěla strašlivým třasem, stejně tak i širá nebesa nahoře a moře i vodní toky, ba i útroby Země." Opět přišly ke slo¬vu božské zbraně - na obou stranách:

Skrze ty dvě zbraně,
skrze hromy a blesky,
velký žár zachvátil temně modré moře;
A skrze oheň netvorův
a vyprahlé větry a žhavý hromový klín
celá Země byla ve varu, i nebe a moře.
Nesmírné vlny se vzdouvaly při pobřeží...
A rozpoutalo se neutuchající chvění.

Dole v podsvětí „Hádes se chvěl v místě, kde vládl"; třás¬li se i Titáni uvěznění na konci Země. Zeus a Typhoeus se honili nad zemí i v oblacích, až se Diovi podařil přímý zá¬sah „rudým hromovým klínem". Hromoklín „sežehl všech¬ny úžasné hlavy netvorovy, všechny, které měl kolem se¬be", a Typhoeus se zřítil k zemi i se svým kouzelným létacím strojem:

Když Zeus jej porazil
a zasáhl ho mocným úderem,
Typhoeus se zřítil k zemi jako poškozený vrak.
Ohromná země zasténala.
Plamen vyšlehl z poraženého pána
v šerém, rozeklaném vzdáleném údolí Hory,
tam, kde byl sražen.
Velká část ohromné země byla sežehnuta strašlivými výpary,
tavila se, jako se taví cín zahřátý lidským umem... V žáru šlehajícího plamene se tavila zem.

Navzdory tomu, že se zřítil a že prudce dopadl na zem i jeho dopravní prostředek, Typhoeus zůstal naživu. Podle Theogonie ho Zeus také uvrhl „do širého Tartaru". Po tom¬to vítězství byla jeho vláda už jistá; Zeus se rozhodl, že teď se bude věnovat důležitému úkolu plodit potomky jak s manželkami, tak s konkubínami.
Ačkoliv Theogonie popisuje pouze jednu bitvu mezi Di¬em a Typhoeem, další řecké spisy tvrdí, že toto byla po¬slední bitva, jíž předcházely jiné, v nichž byl jako první zra¬něn Zeus. Zeus původně bojoval s Typhoeem zblízka za použití speciálního srpu, který mu dala jeho matka „na zlý čin", neboť Zeus se chystal Typhoea také vykastrovat. Avšak Typhoeus chytil Dia do sítě, srp mu vytrhl

z ruky a přeřízl mu šlachy na rukou a na nohou. Potom zavřel bezmocného Dia, jeho šlachy i jeho zbraně do jeskyně.
Avšak bohové Aegipan a Hermes jeskyni našli, Dia oži¬vili, a jen co mu spojili a zhojili presekané šlachy, vráti¬li mu jeho zbraně. Zeus potom unikl a odletěl na „okříd¬leném válečném voze" na horu Olymp, kde obdržel nový příděl střel pro svůj hromoklín. S jejich pomocí znovu zaůtočil na Typhoea a zahnal ho na horu Nyssu, kde su¬dičky Typhoea lstí přiměly, aby pojedl pokrm smrtelní¬ků, který ho oslabil, místo aby po něm nabral sil. Další boj se rozpoutal na obloze nad horou Haemus v Thrákii, pokračoval nad Etnou na Sicílii a skončil nad horou Ca-sius na asijském pobřeží východní části Středozemního moře. Tam Zeus srazil Typhoea svým hromovým klínem z nebes.
Podobnost bitev, používaných zbraní, míst i příběhů o kastraci, mrzačení a zmrtvýchvstání - a to vše v průběhu boje o nástupnictví - přesvědčily Hérodota (a další klasic¬ké řecké dějepisce), že Řekové si svou theogonii vypůjčili od Egypťanů. Aegipan nahradil afrického beraního boha z Egypta, Hermes odpovídá bohu Thovtovi. Hésiodos sám vypráví, že když se Zeus vydal za pozemskou krasavicí Alk-ménou, aby mu porodila hrdinu Hérakla, vytratil se za noci z Olympu a odešel do země Typhaonion, kde si odpočinul na vrcholu Phikionu (hora Sfingy). „Smrtící Sfinga, která zničila Prastaré", vystupující v činech Héry, oficiální man¬želky Dia, byla v těchto legendách rovněž spojována s Typ-hoeem a jeho říší. A Apollodorus píše, že když se Typhoeus narodil a vyrostl do neuvěřitelné velikosti, bohové spěcha¬li do Egypta, aby si prohlédli toho děsivého netvora.
Většina badatelů se domnívá, že hora Casius, kde se ode¬hrála rozhodující bitva mezi Diem a Typhonem, leží po¬blíž ústí řeky Orontes v dnešní Sýrii. Avšak Otto Eissfeldt ve své významné studii (Baal Zaphon, Zeus Kasios und der Durchgang der Israeliten durches Meer) dokazuje, že ve starověku existovala ještě jedna hora tohoto jména -ostroh u Serbonského jezera, který vybíhá ze Sinajského poloostrova do Středozemního moře. Předpokládá, že prá¬vě toto byla ona hora, o níž se v legendách hovoří.
Znovu nám postačí, abychom se spolehli na informace, které dostal Hérodotos v Egyptě. Když popisuje pozem¬ní cestu z Foinicie do Egypta přes zemi Pelištejců (Histo¬rie, Kniha III, 5), píše, že asijské země „se táhnou až k Ser-bonskému jezeru, poblíž místa, kde do moře vybíhá hora Caslus. Egypt začíná u Serbonského jezera, kde se podle povesti ukryl Typhoeus".
A opět se řecké a egyptské příběhy shodují, tentokrát v oblasti Sinajského poloostrova.
Nehledě na množství spojujících nitek, které staří Řeko¬vé našli mezi svou a egyptskou theogonií, evropští badate¬lé devatenáctého století našli ještě pozoruhodnější parale¬ly, a to ještě mnohem dále - až v Indii.

jeho výsost žufan » jeho výsost žufan řecké legendy a dramata na¬značují, že se všechny tyto motivy spojily, až posléze vedly k dlouhodobé a „tvrdošíjné" válce mezi mladšími a staršími bohy.
V této vleklé válce spatřil Zeus příležitost, jak se zmoc¬nit nadvlády nad ostatními bohy, a tím - ať vědomě či ne¬vědomky - naplnit osud, který byl předurčen jeho otci Kronovi, totiž sesadit ho.




První krok, který Zeus učinil, bylo, že „osvobodil ze smr¬telných pout bratry svého otce, Uranovy syny, které jeho otec ve své pošetilosti uvěznil". Tři Kyklopové mu na dů¬kaz vděčnosti darovali božské zbraně, které Gaia ukryla před Uranem: „Hrom, Zářící hromový klín a Blesk." Hádovi dali ještě zázračnou přilbici, která svého nositele činila neviditelným; Poseidón obdržel kouzelný trojzubec, který dokázal rozechvět zemi a rozbouřit moře.
Aby sc Hekatoncheires-Storucí zotavili po dlouhém za¬jetí a nabyli ztracenou sílu, Zeus těmto třem bratřím po¬skytl „nektar a ambrosii, ten pokrm velkých bohů", a takto k nim promluvil:
Poslyšte mne,
Ó jasné děti Urana a Gaii,
ať říci smím, co srdce mé si žádá.
Již dlouhý čas jsme my,
jež Kronos zplodil, s bohy Titány
bojovali po každičký den,
v touze po vítězství a vládě.
Dáte najevo teď sílu svou a moc,
s Titány utkáte se v těžkém boji?

A Cottus, jeden ze Storukých, mu odpověděl řka: „Bož¬ský, vyslovil jsi to, co dobře víme ... díky tobě jsme se na¬vrátili z temného přítmí, z nelítostného zajetí. A proto se nyní s pevným cílem a na základě svobodného rozhodnu¬tí postavíme na tvou stranu a ve strašném boji ti chceme pomáhat proti Titánům."
A tak „všichni, kteří povstali z Krona, spolu s těmi obá¬vanými siláky nevídané moci, které Zeus z temnoty vyvedl na světlo ... ti všichni, jak muži, tak ženy, rozpoutali ono¬ho dne strašlivou bitvu". Proti těmto Olympanům se se-šikovali starší Titáni, kteří rovněž „horlivě rozhojnili své
voje".
Jakmile bitva propukla, posléze se rozšířila po celé zemi i na nebesích:

Bezedné moře zahučelo vůkol, s hlasitým nářkem pukala země; Široká nebes báň se chvěla a sténala, vysoký Olymp se pohnul v základech pod vahou nesmrtelných bohů. A zvukem kročejů velikých bohů, děsivým výpadem jejich těžkých střel se rozechvěl až vzdálený Tartar.
Ve verši, který připomíná text ze Svitků od Mrtvého mo¬ře, Theogonie připomíná válečný křik bojujících bohů:


Pak takto navzájem vyrazili
na sebe s údery hromu;
Když obě armády spustily křik,
dolétl k hvězdnému nebi,
a slil se v mohutný válečný ryk.

Sám Zeus se pustil vší silou do boje a využíval přitom co možná nejlépe svých božských zbraní. „Z nebes naproti hoře Olympu se vyřítil a vrhal svůj blesk. Údery z jeho sil¬né ruky jen pršely, hromy a blesky pohromadě, a vířily ja¬ko strašlivý plamen. Úrodná země v ohni pukala a rozleh¬lé lesy hlasitě zapraskaly v mohutném ohni. Všechna země se vařila, stejně jako sladké potoky a řeky i slané moře."
Potom Zeus vrhl Hromový kámen (Obr. 13) proti hoře Othyru; jeho účinek se podobal výbuchu atomové bomby:

Horká pára se valila kolem Titánů, z Gaii zrozených; Nepopsatelný plamen vyšlehl do výše, Zářivý jas vyrazil z Hromového kamene, jeho blesk jim oslepil zrak -tak silný byl.
Strašlivý žár zachvátil Chaos... Jako by země i nebesa nad ní se slily v jedno;
Mohutný ráz, to země snad se bortí.

„Byl to neslýchaný třesk, když bohové se srazili v boji." K tomuto děsivému rachotu se ještě přidružily oslepují-ci záblesk a nesnesitelný žár a vrhání Hromového kamene způsobilo nesmírnou větrnou smršť:

Temně zaburácely vichry, zemětřesení a prachová bouře, hromy a blesky.

Toto všechno způsobil Hromový kámen, který vlastnil veliký Zeus. A když dva soupeřící tábory slyšely a viděly, co se stalo, „zvedl se strašlivý ryk lítého boje; mnohé sta¬tečné skutky byly učiněny; bitva se nachylovala". Boj po¬stupně utuchal, neboť bohové měli navrch nad Titány.
„Nenasytně dychtíce po válce", tři Kyklopové vyrazili proti Titánům a přemohli je za pomoci svých ručních střel. „Spoutali je v těžké řetězy" a uvrhli je do vězení v da¬lekém Tartaru. „Tam, z úradku velkého Dia, jenž jezdí na oblacích, jsou bohové Titáni ukryti pod mlžnou clonou, ve

jeho výsost žufan žufan je naběračka do polevky, když je horká tak nesahat možná odeženu, ale šak co ...nesháním holku přez net

jeho výsost žufan Já vím, že to tak fakčí
Chtěl sem tím, ale poukázat na něco jiného...ta tvá poslední věta to vystihuje

100 lidí, tisíce názorů

jeho výsost žufan to co sem psal předtím špatně pochopilas jde o to, že talisman to, talisman ono, a pak je to jen lidská slabost, že se někdo vymlouvá třeba na osud...něco někdo sku*ví a rekne mmm to je osud, né osud, každý svého štěstí strůjce
a taky nemůžu říct, že když nemám talisman, že k vůli tomu nemůžu najít práci ... myšlením přitahujeme věci... a pak svou snaživostí no ne?

jeho výsost žufan » hajounek kam ses vypracovala na ministerstvo ?

jeho výsost žufan já už nedělám, vypověd víš, ale nesvádím to na nic...prostě částečně moje chyba, tak hledám dál ..a snad to vyjde

jeho výsost žufan » Glimmer Man přesně, to jsou věci, na které se člověk vymlouvá když selže.

jeho výsost žufan » R5 Law for the Rich

jeho výsost žufan » jeho výsost žufan wow, tady se to rozjelo