Diskuze, Diskuzní fórum

MG34 » tulačka_gryf Ahoj, já vlastně ani nevím, proč to bylo zablokované (povolil jsem). Výpadky paměti mám celkem solidní.

Jinak člověk, co mi dal mou aktuální nálepku - začnu asi od konce - budu se s nimi asi hádat, ale tak nějak opatrně. Jde o to, že já u nich musím být vedený jako pacient - někdo se totiž musí odborně vyjadřovat k mému stavu (výpadky paměti a psychické problémy) - protože za to mám nemalý invalidní důchod..

Sehnat psychology/psychiatry není úplně jednoduché, zejména pokud to má být hrazené ze zdravotního pojištění. Ale ani ty placené není úplně jednoduché sehnat. Ty moje jsem si vybral sám, jsou hrazení ze zdravotního pojištění a nečekám, že budou ideální. Ale mají deklarovanou celkem specializaci na poruchy osobnosti a mám je celkem "v dosahu" - je to VN Brno. Shodou okolností nemocnice, ve které jsem nějakou dobu ležel po té mé nehodě. Takže i z tohoto pohledu s nimi něco dolaďuji, protože když jsem tam ležel po nehodě, vůbec je ke mně nepustili - uzurpovala si mne chirurgie a neurologie..

Chápu tvůj úhel pohledu - i já bych se více přikláněl k aspergerovi (kterého mi diagnostikovali před 3 lety), ale.. je tu jedna komplikace, kterou o mně asi nevíš. Nemám v sobě pouze 1 identitu, ale hned 4. Měl jsem to tak celý život, jenom jsem si to neuvědomoval, že se to takto dá nahlížet - oči se mi otevřely až po nehodě. Ve hře byla ještě disociativní porucha identity, která by z mého pohledu lépe seděla, ale tam je další komplikace - v takovém případě by ty identity o sobě nevěděly a měl bych mnohem větší výpadky paměti. Ale já mám o svých identitách přehled, jsem přítomen většinu doby a výpadky paměti nejsou zase tak masivní. Takže to bude něco "mezi" - uvidíme.

Jinak k tomuhle "jediné řešení, na které jsem zatím přišla je zooterapie." by se asi dalo něco vymyslet - právě něco v tom smyslu, co chybí v Brave New World. Mít postavu nějaké imaginární matky a kolem ní všechno budovat. Já ji v sobě mám - je to jedna z těch mých alternativních identit.

A hledání coververzí je v aktuální době mnohem podstatnější než se zdá - z jediného důvodu a tím je AI. Mám jednoho známého, který má v zaměstnání předplacenou nějakou tu silnější verzi ChatGPT. Některé věci je potřeba nahlížet z mnoha úhlů pohledu a "cover", reakce, koncert, stahování atd. můžou být těmi "mnoha úhly pohledu"..

MG34 » tulačka_gryf Moje polínko..

Jinak žiju teď v takové zvláštní bublině. Mám novou diagnózu "Schizoidní porucha osobnosti" nebo tak nějak. Ne že bych to přeceňoval, je to už asi 5. diagnóza a pokaždé jiná..

Ale dost mne to vrací k jedné věci, o které jsme se kdysi bavili - týká se románu "Brave New World". Moje nová diagnóza se totiž odvíjí od citové deprivace, kterou jsem během prvních let života zažil a údajně mi uškodila.

Ale - když jsem ten román relativně nedávno ("jedním dechem") přečetl, tak mne naprosto pohltil (v dobrém smyslu) ten koncept neexistující matky a uvědomil jsem si, že citová deprivace může být i přínos (veliký přínos).

Myslím, že mám příběh, logicky navazující na zmíněný román. Tomu románu totiž něco chybí - chybí mu životaschopná náhrada matky - ne jen nějaká neurčitá společnost (ve které je "matka" sprosté slovo), ale naopak idealizovaná matka, za kterou se ta společnost schová a skrze kterou může předávat dětem všechny principy.

MG34 » tajga "Lidsky" řečeno, mi nehoda "otevřela oči", ale přesně autisticky je to trochu jinak - vypěstoval jsem si za ta léta psychický blok, že mi "nic není". A nehoda ten blok sestřelila, protože po nehodě už bylo přípustné, že "mi něco je". No a odtud byl už jen krůček ke konstatování, že "tohle jsem měl už před nehodou".

Popisované "aspergerické rysy" potvrzuji - jsou mi také vlastní. Jen jsem se je už zase naučil víceméně zakrývat.

Jinak potvrzuju, že platí "vědomí vlastní diagnózy prý většinou docela důležité" - jakmile jsem se diagnózu dozvěděl, jakobych se podruhé narodil - teprve teď mi do sebe všechno zapadlo a mohl jsem si život podle toho přeskládat a zpětně přehodnotit.

Ještě abych se trochu vrátil k původnímu tématu - svět bez matek je asi pro všechny autisty špatně, ale u mne to je trochu jinak - já bych ho uvítal, protože je to pro mne realita už teď..

MG34 » tajga Aspergerův syndrom, přesně tak. Zjistil jsem i odkud se to ke mně dostalo, protože je to víceméně dědičné (budeš si "původ" zjišťovat i u syna?). Já jsem to "získal" od té mé problematické matky a od její matky - v té větvi rodiny byli bohatí sedláci a k tomu evangelíci, takže se prostě často brali i více nebo méně vzdálení příbuzní, protože moc jiných možností neměli. A to je podhoubí pro spoustu různých psychických poruch, viz třeba Habsburkové. Jinak u žen se údajně autismus za celý život nemusí vůbec zjistit.

Potvrzuji tu moji sebedisciplínu, jak píšeš - a bude to souviset s tou nefunkční matkou. Každopádně důvod tak pozdní diagnózy je celkem prozaický - je to 2 roky, co jsem měl brutální nehodu na kole, kdy mne srazilo auto. Byla tam částečná ztráta paměti a návyků (možná i klinická smrt) - a zjišťovalo se, kde se moje psychické problémy najednou berou. Nejdříve si všichni mysleli, že to je z té nehody - ale zjistilo se, že ne - a dost mi to zapadlo do kontextu toho, co jsem od dětství celý život prožíval.

Potvrzuji i trapnost a děsivost "různé zábavy, školní besídky, nedejbože cokoli, co zavání romantikou" - tohle jsem začal příznivěji vnímat jen pod tlakem toho, abych nevybočoval, ale reálně to vnímám vpodstatě úplně stejně jako on..

MG34 » tajga Směrem k autismu (který mám teď už oficiálně diagnostikovaný) to posunu rád. Zatím se všichni hlásili jen k příběhu knihy/filmu.

Zmiňuješ, že vztah matky(tebe) a jeho je v pořádku. Věř, že to je dost důležitá součást jeho světa a určitě z jeho pohledu přínosná. Pouze jde o to, aby se příliš nefixoval a nebál se občas odpoutat a zařadit se do nějakého "jiného" kolektivu - například mezi ty šachisty.

Mimochodem také jsem chodil do šachového kroužku, asi z podobných důvodů, ale já jsem neměl "funkční" matku (ani neznám ty správné pocity dítěte k matce), takže mne to do těch "jiných rodin" více nutilo - pro mne to nebyla náhrada, protože nebylo co nahrazovat, spíše jsem vždy cítil potřebu někam/k něčemu patřit, což má většina lidí zařízené právě fungující matkou..

Jinak autismus se obecně s emocemi vylučuje - alespoň v mém případě se jim vyhýbám a moc je neprojevuju, ale číst v nich umím. Třeba to bude mít podobně - neodpovídá na ně, jak sis zvykla u jiných lidí, ale vnímá je a zařazuje si je podle nějakého svého vlastního klíče a pak už s nimi tak počítá.

MG34 » MG34 Myslím, že to mám.

Princip náhrady za matku ve stylu "všichni patří všem" je správně, ale nabízí se i varianta pro autisty.

Klíč je v tom, že "všichni" nemusí být úplně všichni, ale jen úzký víceméně uzavřený kolektiv. Dostatečně různorodý, aby se autistická odchylka ztratila a autista by byl přijímán jako "skoro normální". Současně si uvědomuju, že takový úzký uzavřený kolektiv je živné podhoubí pro nějaký úlet ve stylu sekty, zvlášť když je ve středu kolektivu autista a vnímá to jako alternativu k rodině.

Takže se hodí, když jsou minimálně "okraje" kolektivu trochu otevřené.

Pro příklad nemusím chodit moc daleko - třeba tady najdise a komunita lidí kolem astrologie. Já mám kolem sebe ale lepší a dosažitelnější příklady - a to je přesně to ono.

MG34 » Mici Angóra Ano - otec fungoval, jen matka bohužel systematicky už od mého ranného dětství podrývala jeho pozici skrze manipulaci, lži a pomlouvání, takže ho vnímám pokřiveně. S tím musím ještě něco udělat, ale tohle trauma je dost hluboké, nebude to snadné.

Problém je v tom, že otec nechápe autismus a často se chová "protiautisticky" (emoce, přímý nátlak, společenské záležitosti atd.). Navíc se matky (pod vlivem její manipulace) ještě zastává.

K matce "osamocené a trpící" - to je jednoduché, autismus jsem zdědil čistě po ní a ona od své matky (a pravděpodobně od ní získala i tu pozici "nefunkční matky"). Sice to nepřizná, ale má ten autismus jak vyšitý (dokonce to zkoušela zmanipulovat tak, že autismus pochází z otcovy strany - byly to zjevné lži, nachytal jsem ji při nich, ona mne osočila co si dovoluju zjišťovat pravdivost jejích výroků a tím to celé vyvrcholilo - myslela si, že si to neověřím).

Její matka jí asi byla dříve mentálně dost podobná a zajímavé je, že přesně stejným způsobem ji vyškrtl ze svého života můj strýc (který ale ten autismus nezdědil). Možná dospěl k podobnému závěru jako já. Ale tady už nic nezjistím - bába i strýc jsou už po smrti. Každopádně matce neodpustím, když svoje mnohé chyby a viny nepřizná (a ona asi už nic nepřizná - to je skoro jisté) - naopak stále hledá vinu a chybu u druhých (tím to asi překrývá). Pro mne je teď mnohem bezpečnější ji prostě vyškrtnout - stejně to pro mne nikdy skutečná matka nebyla - pouze biologicky, bohužel.

MG34 » Deam Tomu úklidu "někam bokem" rozumím a platí to pro maják, ostrovy a koneckonců i trip na somě. Ale není to reálné začlenění do toho systému. Reálné by bylo, kdyby soma autismus dokázala (byť dočasně) překrýt a autista by fungoval s ostatními.

Jinak autismus nevnímám jako poruchu, ale možná jako "normální stav" - možná mají poruchu naopak všichni "neautisti". Nevím co je CBD, ale vlastně bych se ani nechtěl "z autismu vyléčit" - naštěstí to ani nejde.

Moje hlavní (a možná jediná) porucha (úzkostné stavy) se odvíjí od absence matky v ranném dětství - a pokud by společnost byla na absenci matky celá postavená (jako Brave New World), asi bych nakonec ten autismus nějak zakryl-obětoval, protože autistické problémy jsou pro mne výrazně menší zlo než chybějící jistota ve formě (starostlivé) matky..

MG34 » MG34 Dívám se, že diskuze se zvrtla nesprávným směrem - k příběhu té knihy/filmu.

Ale ten dobře znám - já bych se rád bavil právě o tom, jak by se mohl do té utopistické společnosti začlenit autista (jako já). Částečnou odpověď jsem v
tom příběhu našel - ale nevím, jak to vnímat.

Autisti tam můžou svým způsobem fungovat o samotě pod vlivem nějaké té drogy somy, co se tam používá anebo pod vlivem té drogy možná dočasně ztrácí svůj přirozený autismus. Samota je tam vlastně vyhrazena těm, co jsou "na tripu" a nemají být vyrušováni.

V našem současném světě autismus léčitelný není, nějaká kompenzační droga neexistuje, ale něco vzdáleně podobného suplují antidepresiva - dnes hojně využívaná. I to je k diskuzi - podobnost mezi somou a antidepresivy.

Zhruba si pak fungování autisty v takovém světě dokážu představit, ale vedlejší účinky drogy tam bohužel budou.

A když se okrajově vrátím k těm naznačeným zfilmování příběhu - to z roku 1980 vypadá asi celkem blízko filozofii toho utopického světa. Ale to z roku 2020 tam má minimálně jednu zásadní chybu - je to evidentně dělané dněšním "přehnaně korektním" pohledem na společnost a postrádá to zjevné (i optické) rozdělení společnosti na kasty. Nebo je zmiňuje jen okrajově, přitom to je zásadní část celého konceptu.

MG34 » player Dost si to zjednodušuješ..

Když někomu vadí, že mu někdo "stojí na noze", není to rozhodně totéž, jako když někomu vadí, že "nemůže svévolně komukoliv šlapat na nohu".

Hodně lidí si tyhle úhly pohledu (záměrně) plete a pohybuje se v různých šedých zónách. Základem je naučit se u těch úhlů pohledu rozpoznat černou a bílou a případně stupeň šedé.

Rozhodně se odnaučit házet všechno do jednoho (mediálního a šedého) pytle, jak je v dnešním světě "móda".

MG34 » player Celou tu iluzi způsobuje čas. Kdybys zastavil čas, tak se z koulí stanou švihadla, ze švihadel body a z bodů nic.

Čas umožňuje dynamický děj a život JE dynamický děj.

Čas není samozřejmost.

MG34 » Najdise.cz njn, profilovka - akorát dost klame tělem - moje důvody pro ni jsou jiné než že by mne nějak vystihovala - naopak kromě jisté podoby v obličeji tu není žádná jiná "podoba" - nějakému romantismu se cítím být na hony vzdálen

ale je tu nějaká pravděpodobnost, že je to můj hodně vzdálený příbuzný (a rozhodně ne v přímé linii a podoba je díky tomu dost vzdálenému svazku tedy čistě náhodná) - jen máme možná stejnou y-DNA a příjmení

přišel mi vhod, když jsem na nějaký čas uspával profil - a už jsem si na něj zvykl

MG34 » Najdise.cz Jestli čerstvě čekala dítě, tak to byl multi-kill, ten je za víc bodů.

Jinak je zřejmé, že když se "to" tak snadno rozplynulo, byla to je iluze. Ostatně jako všechny "smysly života" co kdy kdo vymyslel.

Život rozdává medaile jen za životaschopnost - při ztrátě jedné iluze schopnost plynule přejít k jiné.

MG34 » Najdise.cz Asymetrické vztahy. Svět je jich plný. Vpodstatě dokonalá symetrie nikde neexistuje, vždy se to musí nějak "dorovnávat", tu více, tu méně - to on neudělal, resp. nezvolil správnou taktiku - "obětavý blbec" prostě nezafungoval. Zafungoval by možná až tak v 5.-6. iteraci, na což je ještě brzo

MG34 » Neytiri Hladký přechod do 21. století je přesně to, co teď urgentně potřebuju.