Diskuze, Diskuzní fórum

Kaacaa » Buddha/2 "První je "jak uvnitř tak navenek", druhý "navrch huj a uvnitř fuj". Nevyřešený problém /obsah/ se navenek projeví buď nepořádkem v bytě nebo naopak přílišnou snahou o čistotu a dokonalý pořádek - což je forma maskování problému."

Toto doslova potvrzuju v praxi. Domov (potažmo duše) a jeho harmonie je pro mě hodně důležitý a v utváření mého domova jde pozorovat paralela s vývojem niterným. Bordel v domě nebo i ta maskující varianta odžívající si fazonu, nikoliv poslouchající duševní pochody - rovná se bordel v duši - podvědomí.
Feng šuej určitě funguje, ALE.
Myslím si, že ono vnější nedokáže pohnout a změnit vnitřní (NAŠTĚSTÍ - člověk musí dodat, když domyslí všechny důsledky onoho vzorce). Možná v nějakých detailech ano, ale nic zásadního bych neočekávala. Z mojí zkušenosti funguje - změna uvnitř vyvolá změnu vnější, zcela přirozeně. Pokud píšeš třeba o zdravotních problémech, tak tam bych zvlášť začala od píky. Řešit zdraví pomocí FS je v podstatě totéž co - jdu k lékaři a očekávám, že mě vyléčí. Pořád je to pomoc zvenčí. Může fungovat částečně, ale hlavně krátkodobě.
V tomto smyslu je pro mě přínosný pozorovat ženy, jejich domov a jejich Luny (potažmo znamení Raka a 4. dům). Třeba u typicky hromadícího typu, schraňující
každou veteš bez jakékoliv organizace, se vždy objevuje nějaké spojení se znamení Ryb (Neptunem) - jeho nezralá forma. U Panny naopak. Takto se dá pozorovat a odvozovat důsledky dál a dál. Popisuju to za tím účelem, že si myslím, že FS je fajn, ale plošně fungovat nemusí. Vždy budou typy, kterým bude vnitřně ladit suchá květena, police plná kýčů a stoh účtenek na parapetu. Někdo prostě toto neřeší a nemusí ho to vnitřně rozpolcovat. Jde o to s čím rezonuje, nemusí mít potřebu rezonovat s harmonií. Nemusí být v životě orientován na "vnitřní". Tudíž to, co naše duše potřebuje je zcela individuální a nejde to shrnout do nějakých pravidel.
Shrnula bych to asi tak, že FS je funkční, ale pokud si člověk uklidí v sobě (když to duše vyžaduje), jeho pravidla nepotřebuje nasávat zvenčí. Čerpala bych z něj max. inspiraci a začala z druhého konce.

Kaacaa » samostatná jednotka Uzly a jejich spojení v synastrii vnímám a pojmenovala bych jejich význam "Tebe znám". K čemu to je - tam může být řada variant.
Vypustila bych zcela "odvádí mě od životního úkolu", protože taková teorie Tě nikam neposune.
Když zmiňuješ Tvoje Pluto v konj. s jeho Sluncem........vzala bych si situaci, kdy Tě vytáčí a zkusila bych pozorovat svoje pocity, protože za pocitem
"vytáčí mě" bude ještě pocit jiný (možná řada jiných), pro další koumání podstatnější. Zkus ty pocity pojmenovat - s tím už se dá dál pracovat.
K celkovému pochopení je potřeba přijmout fakt, že onen člověk Tě vytáčí proto, aby jsi byla schopna uvidět něco u sebe. Není to o něm - on je jen "prostředek" k rozpoznání něčeho u Tebe.
V tomto smyslu minulost má vždycky cenu, pokud je nedotažená (jinak s Tebou nepohne a není třeba se s ní zabývat).

Kaacaa » Najdise.cz Egoistický může být i úplný opak - "nevyvracím, souhlasím", a to úplně stejně jako "jsem v opozici". Takový egoismus není na první pohled tak patrný, ale
znamením by mohlo být "vadí mi" když je někdo v opozici. Zvláštní - když je na přetřes zrovna znamení Vah.
Poznámka k "lásce životu" není, myslím si, úplně mimo. Každé SLUNCE má primárně v sobě "lásku k životu", znamení jen zabarvuje jeho projev. Je k zamyšlení proč to nositel poznámky vnímá hlavně u Vah.


Někdy je fajn, když nás druzí nenechají "volně dýchat".

Kaacaa » kaca77 Nevím, co je přínosem Tvojí chyby, to člověk musí zhodnotit sám, pro začátek zkus jen věřit tomu, že přínos má.

Zkus vypustit domněnky, co by kdyby - nemůžeš vědět, co by bylo, kdyby jsi se rozhodla jinak. Někdy si myslíme, že je něco dobré, ale jenom si lakujeme svět na růžovo. Bez zkušenosti nikdy nevíš.

Zkus se přestat vinit (myslet si např., že Tvoje dítě díky Tobě trpí), protože tím situaci nezměníš.

Tolik asi do začátku

Kaacaa » Buddha/2 No já pracuji hlavou, ale mám dojem, že jsem stále těžce ve hmotě.
Myšlenka je stále dost "hmotná", i když se tak netváří.
Líbilo by se mi takové pojetí astrologie, které je právě za tou hmotou, ale většina příruček takové pojetí určitě nenabízí.
Tím nezatracuji myšlení v případě astrologie, spíš bych řekla, že je dobrým sluhou, ale zlým pánem

Kaacaa » 144 Neexistují zbytečné chyby, neexistují chyby "jen pro bolest". Každá chyba má svůj přínos - pro všechny strany. I když je to to nejhorší, co si člověk může představit.

Kaacaa » Najdise.cz Tak taková ta zjevná propojenost "na první pocit" pro mě funguje u aspektů planet na lunární uzly, to jde prostě cítit hned, zvlášt když tam jsou světla. ALE
Zkus vynechat jakékoliv teorie někoho, vstřebej základní info o planetách a pak jen pozoruj lidi kolem sebe, jejich vztahy (a jejich horoskopy ) a uvidíš.
Myslím si, že se nedá vyselektovat, jaký aspekty planet svědčí o propojenosti, protože každý jsme na tom jinak, nabyli jsme a máme nabýt jiných zkoušek (a děje se tak právě hlavně prostřednictvím vztahů).
Karmické aspekty určitě můžou být i pozitivního charakteru, tak by se dala propojenost čmuchat z jakéhokoliv aspektu.

V synastrii zmiňovaný Saturn, Pluto...
Určitě fungují nejúporněji, tam se dá čmuchat karma s velkým K, ale stejně je to všechno jenom o tom, co sami máme v sobě.... A vlastně je fuk, do jaké míry je to záležitost karmy.

Víš, co Tě tak táhne ke karmické astrologii? Co od toho očekáváš?
..zajímá mě to, protože mě táhla taky, ale nakonec jsem nabrala úplně jiný směr. Na mě je příliš dogmatická, zabývající se omáčkou a ignorující "jádro pudla". Ale tož moje současná zkušenost, třeba jen dočasná

Kaacaa » neptun Neptune, ale však nejsme v konfrontaci, už v minulém příspěvku jsem psala, že v první fázi řešení traumat se pochopení hledá těžko. Takže to co popisuješ - že je třeba probrat a rozebrat proč něco dělám a co u toho cítím, s tím souhlasím. Jenom tvrdím, že to může být málo a člověk tímto způsobem dojít k vyrovnanosti nemusí. Pak se furt do kolečka hrabeš v bahně a nemá to žádný výsledky - max. krátkodobá úleva. Popisuju vlastní zkušenost, neteoretizuju.
Ale máš pravdu, třeba se pletu a moje pocity a prožívání jsou jenom iluze, v tomto směru mě nic nepřekvapí

Kaacaa » demon Astrologicky vzato mají v synastrii i fajn aspekty, ale přesně jak píšeš, je třeba se dívat na natál a vzít do úvahy i to, jak daný člověk svoje natální prvky prožívá (jeden a ten samý aspekt může být prožíván v různých rovinách). A to je právě i tento případ, pravděpodobně.

Kaacaa » neptun Neptune, popisuješ svoje zkušenosti, což ještě neznamená, že někdo jiný píše bláboly, jak nějaké výroky označuješ. Nikdo z nás nemá patent na pravdu, sdílením zkušeností se k ní můžeme maximálně přiblížit, čímž chci říct, že odsuzovat jakýkoliv názor, je celkem škoda.

Co se na to podívat z druhé strany - pokud jsou rodiče vždy "viníky", proč tomu tak je? Proč se rodiče chovají, tak jak se chovají, proč mají být zodpovědní a dospělé dítě ne?... (i její rodiče byli někdy malí a stěží zažili láskyplnou péči). Třeba kdyby jsme znali jejich životní příběh, neděláme tady z Ivety oběť. A o tom to je, všechny ty sra*ky se táhnou z generace na generaci. Každý v tom koloběhu má možnost to utnout, jednoduché to není, ale v opačném případě je to furt jenom hra na toho zlého a oběť.
Proč by týrané dítě mělo odpouštět? Kvůli sobě, vymaní se z pocitu oběti a tím může začít žít svůj vlastní život, TVOŘIT si svůj vlastní život.
Odpustit, pochopit, přijmout - ne to není iluze (pokud to necedíš jen přes hlavu). Iluze je myslet si, že pokud by rodiče byli jiní, bylo by mi líp, můj život by byl lepší.

Mít koule na to skočit pod vlak, no myslím si, že na to člověk vůbec nepotřebuje koule. Skočit pod vlak - spáchat sebevraždu obecně, je celkem jednoduchý čin, hodně sobecký čin, s odvahou bych ho fakt nespojovala. Vláčet sebou a řešit nějakou svoji osobní balast, depky, nepochopení druhých a postavit se tomu, začít s tím něco dělat - na to člověk potřebuje koule.
Nechci spekulovat nad tím, jak těžkou karmu si tímto přetáhne do dalšího života, ale nedělala bych ze sebevraždy hrdinskej čin, myslím si, že ani v dalším životě to jednoduché mít nebude. A ano spravedlnost funguje, NENÍ SLEPÁ, naštěstí. Z hlediska spravedlnosti se ještě můžeme dostat do roviny, že v dalším životě bude Iveta ta, co bude mít navrh a ti co ji utlačovali naopak. Je to výhra? Zatraceně ani to není výhra, proto tu blábolím o odpuštění, jinak je to furt jenom začarovanej kruh, kde figuruje hlavně bolest.

Kaacaa » Najdise.cz Shakti11, musím souhlasit

Neptune, dejme tomu, že viníkem jsou rodiče, dejme tomu, že Iveta neskočí pod vlak. Jak ji pomůže, když označí viníka svých problémů, vzdá se osobní zodpovědnosti?
To co popisuješ není mimo, každého člověka formuje rodina (pocity matky už v břiše) a prostředí ve kterém vyrůstá. Ale když si člověk bude celý život říkat, že za jeho trable můžou rodiče (či kdokoliv jiný), daleko se nedostane, nijak mu to nepomůže. Spíš naopak, takový postoj generuje řadu negativních pocitů (křivda, vztek, sebelítost....).
Když se nahradí slovo odpuštění slovem pochopení (přijetí), zní to líp? Je jasný, že v první fázi řešení traumat člověk těžko pochopí někoho, kdo mu ubližoval. Ale z vlastní zkušenosti musím říct, že pokud člověk neprojde tou fází pochopení a přijetí chyb vlastních rodičů, nebude schopen pochopit ani sám sebe (svoje pocity, postoje, různé životní situace, které přitahuje).
Ehm...Shakti nepsala nic o násilném nařizování, diktování Přijde mi to vtipný, v kontrastu s tím, kolik máš v příspěvku vykřičníků