Diskuze, Diskuzní fórum

Jyotis » Wolfinka tak nějak to vidím, proto se mi to tak zalíbilo. Ale asi neznám muže, který by to dokázal tak hezky v reálu říct. Nevím, kdo psal scénář, ale byly tam některé věty velmi zdárné a nebanální.

Jyotis » ave jo, ale tam jsem to vždycky vnímala jako že spojí lidi navzájem, to je triviální,

ale ta první citace je hlubší, že se zamiloval, že mu umožnila, aby se víc sám o sobě cítil celistvější, integrovanější. Tak to má být.

Jyotis » Najdise.cz
já ho tedy mám v srdci, přibližně.

Jyotis » Najdise.cz hm, bezhraničnost není riskantní, pokud si zachováš svůj střed, jako oko v uragánu :)

Jyotis » PetV tak z dětsví negativní, to bývá, z dospělosti, aspoň já, i to pozitivní..

V každém případě - a to je i tady v diskusi o Matrixu, paměť je spojena s emocemi.

Co má silnější emoční index, to si pamatujeme. Pak přes tento rastr posuzujeme další skutečnost.
Abychom nebyli strnulí, je potřeba zažívat nové věci, potkávat nové lidi, tak se stáváme inteligentnějšími, protože mozek hned vytváří nové spoje...flexibilnější a velkorysejší, protože máme širší škálu zážitků a toleranci k rozmanitosti.

Jyotis » PetV zajímalo by mě, jestli jsou tu nějaké učitelky ze školky nebo z jeslí. Ty mají nejvíce zkušeností s rozmanitostí dětí.
A já během svých zkušeností taky vidím, že jsou děti opravdu různé.

Dušek jde do extrému. Sám víš, že člověk potřebuje stimulovat i regulovat, celý život. Jsme sociální bytosti.
Uvědom si, co si třeba pamatuješ jako své nejkladnější zážitky.
Většinou to zřejmě budou drobné epizody s lidmi, kdy Ti někdo něco hezkého řekl, milá gesta...někdy i cizích lidí.
Já jsem třeba snídala teď v hotelu v Bonnu, v nic moc náladě, a najednou zpoza rohu vyskočila malá holčička, upřímně se na mě usmála a pozdravila. Pohnulo to se mnou a právě proto si to budu pamatovat.

Zvíře je "jiný" tvor, a tak možná některé necitlivěji nastavené děti si to potřebuji vyzkoušet, vidět to.
Pokud ovšem pokračují v týrání, tak je skutečně něco špatně...

Jyotis » Najdise.cz kam až se to dostáváme..

sadomasochistická stránka lidské povahy je opravdu záhadou..má co dělat se zkoumáním hranic, potřebou moci i rozšířeným pocitem neurčité viny.. Vcelku se mi zdá, že je mezi lidmi více masochistů, než sadistů, protože masochismus je asi snadněji ukotvitelný stálým vtiskováním, že jsme za něco vini, aniž bychom přesně věděli, za co, a to nemyslím, jen "dědičný hřích"..
Aktivní sadismus je přece jen složitější záležitost...

Pro mne je podstatné i poznání "ze života hmyzu" a jiných živých tvorů, který je mnohem složitější a nedá se odbýt nějakými slepými "instinkty"..
V tom minulém pozorování jsme byli šokováni, jak se chová hmyzí jednotlivec, tj. ne člen společenství - složitostí jeho úkonů, když se setká s problémem nejen těžkého břemene, ale i vybudování adekvátně velké spíže, umístění zásob, vyřešení zhrocení stavby, zahlazení stop, označení místa apod...a všechno sám..

Je to asi, jako se píše v poslední době v Matrixech, inspirovaných zákonitostmi pozorovanými v kvantové úrovni..

Vše živé /i z našeho hlediska neživé/ sdílí určité informační pole bez ohledu na svou tělesnou formu a je to jen věc míry naladění a schopnosti v nějakém kódu detekovat informaci.
Příběh s mravencem je ale složitější - ukazuje sociální situaci. K popravě nedochází hned, ale až po určitých příležitostech a zdá se, že mravenec je i schopen anticipovat její vývoj. Jeho chování je velmi podobné našemu.
Napřed je aktivní, pak zmatený, pak se to snaží vyřešit sám ze všech sil a nakonec rezignovaný, protože tuší, že bude potrestán.

Jyotis » PetV Na tom je pozoruhodné, jak podceňujeme ostatní tvory. To naše loňské pozorování bylo taky vysoce nad rámec očekávání, čeho že je takový brouk schopný..

A souběžně, jak vidíme sebe..a co nám zvířata na nás odhalují..

Řekla bych, že lidi se liší od dětského věku. Já jsem vždycky za všechna zvířata "trpěla", i když třeba padl kůň ve filmu Vinetouvi, tak mi to rvalo srdce a připadalo mi absurdní, do jaké situace je lidi dostávají..

ale jsou děcka, které to ani nenapadne a když se jim řekne, tak si teprve všimnou a začnou se chovat citlivěji /např. jsme takhle na vesnici upozornili kluky i před jejich rodiči. Bylo vidět, jak se podivili, ještě jim to nikdo neřekl, rodiče je prostě nechali být/ a asi jsou i taková děcka, kterým i když se řekne, tak pokračují v krutostech dál.

Tahle povídka je dvohlomná. Kdyby neudělal autor to, co udělal, nedozvěděli bychom se tolik z chování mravenců..a on by zřejmě nedošel k dušezpytu...

Jyotis » Wolfinka

Jyotis » Wolfinka výstižné.

Jyotis » ži.va

Jyotis » Najdise.cz klidně to opakuj, to člověk neslyší každý den..

Jyotis » Jyotis tady ho máme, Bukowského
jo taky zájem o transcendenci...ale neřízenou a nezřízenou

Jyotis » Jyotis ještě dodatek: teď jsi totiž mladá a krásná, tak je to takový atraktivní kontrast, ale jak člověk stárne, tak automaticky tíhne ke světlému duchu, protože na tělesné formě se všechno manifestuje a pobývat v takovém těle je trochu hnus, není na tom už atraktivního vůbec nic..
a míním těle včetně psychiky.

Jyotis » ži.va v těch bych se taky nevrtala, ani esteticky, tím jsou zrádnější..

vypadají zajímavě, ale život je krátký na to, aby se toho člověk pak zase stačil zbavit...Petík a Igby se taky rádi přehrabují v
s čím se ztotožníš, tím jsi...čím častěji, tím více, pro sebe i pro ostatní..

jsou to vcelku silné energie, ale jejich existence je relativní a nesmí se podceňovat, protože se můžeš dostat do exponenciální křivky sešupu ani nevíš jak...

Jyotis » ži.va zvláštní, dobře napsané, ale pozor na duševní hygienu při výletech do cizích temných mravů, jsou lepkavé

Jyotis » Wolfinka jen pokračuj pokračuj

Jyotis » medulka

Jyotis » Wolfinka už si archivuji pro dlouhé večery...

Jyotis » Wolfinka tak jo