Diskuze, Diskuzní fórum

chino » Najdise.cz Není nic jistého, že dítě zůstane. Ta možnost je 50/50.

chino » player Právě že vím, nebo si myslím, že pak stejně narazím na něco stejného a nebo krapet podobného. Pokud bych narazil opět na něco podobného, proč hledat dál a něpřijmout/nesmířit se s tím jak to je celkově?

A ano, osobně si také myslím, že veliký problém je internet.

chino » Najdise.cz Nemyslím si, že vše bude blbě. Následně už neřeším co by bylo kdyby. Nemá to smysl, člověk by si pak vyčítal co udělal, nebo co měl udělat a co by bylo jinak - to nedělám a ani nechci.

Moje hlava má jednu zásadní věc, kterou částečně odbourávám, plánuje... Né nějak zásadně, nemám čtverečkovaný papír "alá" Básníci, rozpis dovolené, tady první dítě, tady druhé :). Jen prostě nechci nějakým způsobem skončit sám, v 50ti zjistit, že nemám nikoho stabilního kolem sebe. To je krapet takový můj strašák, i když vím, že nemám momentálně smysl si dělat vrásky z toho co bude za 20 let. Zásadně to nehrotím, ale někde v pozadí to tam někde je.

chino » player Pohled na věc je bohužel pravdivý. Dnes se nechce nikdo zastavit, budovat a zakládat. Každý raději zabouchne dveře a má to "svoje".

Vím to, všechno tohle vím. Ale co nevím? Jak se do toho "módu" přepnout taky. Opravdu mám rád čas který spolu trávíme, dokážu si představit že bych si našel někoho čistě na "potřeby", někdo stejný jako já, ale... Nejde to někde uvnitř přepnout. Možná jsem staromódní (snad ne, je mi teprve 30) :D, nebo nevím. Nedokážu si to vysvětlit.

Ale mít dvacet dvouletých vztahů je mi proti srsti. Ta představa toho znovu poznávání, zvykání a vlastně proč? Abych se snažil? "Budoval" něco, co pak pošlu za 2x365 dní o dům dál?

Problém je, že nemám v sobě nějaký přepínač, který asi nutně potřebuji.

chino » Freja Na jednu stranu máš pravdu a na druhou prostě nevím. Momentálně to prostě jinak nevidím (jsem si schopen na to říct, že mám zatemněno), ale trvá to pro mě dva roky a stalo se mi to prvně :(.

chino » Mici Angóra Poslal jsem zprávu

chino » dan162 To že je to závislost vím, jen mě zajímá jak k ní dochází. Přemýšlím nad tím hodně dlouho.

Pokud se podívám do nějakého svého nitra, vidím to, že s ní chci být. Nějakým způsobem jsem na sebe napojení, mám opravdu hodně společného, společný humor, je toho prostě tolik, že o to nechci přijít - očividně za žádnou cenu. Nevím co mě tak táhne, občas si řeknu že už jswm na kraji sil a pak zjistím že pomyslné dno je hluboké o xxx metrů. Naberu dech na další "sezónu" a "jede" se dál.

Zajímalo by mě, jak by mě označil někdo normální. Blázen..? Hlupák..?

chino » Buddha/2 Už jsem řešil i to, že bych se prostě na všechno vykašlal, ale jako bych vnitřně měl dvě strany. Jedna říká ano, druhá ne. Vítězí ano, logický pohled na věc mám, jen je tam něco, co prostě neumím /nechci? odstranit.

chino » dan162 Je na začátku a je možná i varianta, že si to nechá vzít. Nemůžu mluvit za ní a ani nechci. Sama podle mě teď momentálně neví co chce.

A vím, že to "přijmutí" není na týden. Toho jsem si plně vědom.

chino » dan162 Ani tak nepřemýšlím jestli chci něco skousnout, asi bych neměl a nemám problém to přijmout. Jen jsou to pro mě docela dost nové pocity. Setrvání v tom, kdyby si to nechala by pro mě nebyl problém, ani bych to nenazval "přijmutím", ale třeba tím, že bych klidně i chtěl.

Sám si občas říkám, že není důležité kam člověk chodí, ale kam se vrací, taky podle mě není důležité kdo je biologický otec. Otec je ten, kdo se o dítě stará a má o něj zájem.

chino » dan162 Žene, nežene... Nevím proč by se mnou jinak trávila takřka všechen čas.