Diskuze, Diskuzní fórum

Třeba už to tu bylo.

Ale tak si pročítám něco od svých oblíbenců a tady je dost lidí, kteří mají verše rádi.
Ať už zkouší nějaká ta slůvka poskládat sami, nebo si je rádi přečtou.
Jsou věci, které nám pomáhají odněkud někam a verše jsou pro mnoho lidí jedněmi z nich.....


MALÁ MŠE - OLDŘICH MIKULÁŠEK

Sbírávám kaštánky,
ty nejmenší,
a nosím je po kapsách.

Pak dívám se do ztichlého stromu
na ona prázdná místa,
odkud je vítr smetl -
a sloužím za ně mši.

Padaly každý zvlášť
a nikdy, nikdy by
se nenašly.

Až já jsem po nich sáh -
po jejich dávno odeznělém stonu,
jako když hrkne
v starých hodinách...

Komu to odbily?

Rok 18 ukázal naši pravou tvář,
a bohužel né vždy to byla srdce zář,
rok 18 již je za námi
a jaké že měl poslání?
Odhalit naše stíny,
osahat je a pobýt s nimi.
A co teď s tím?
Teď je ten pravý čas vím,
teď je ten čas na změnu,
a nepodléhat systému,
teď je ten pravý čas,
rozsvítit světlo v nás.
Tak to jsou tedy věci,
truhlář a takovýhle kecy,
no jo no, je to tak,
jestli on nejí čerstvý mák?
Mák ten to asi nebude,
děkuju Tobě osude,
děkuju za vodu i čerstvý vzduch,
děkuju že navštívil mě duch,
děkuju za Tebe kdo to čteš,
děkuju za to že jseš,
děkuju a Lásku přeju Ti,
jdi svému štěstí naproti,
ještě bych na Tě něco hrk,
Zdraví a podpis Mrk;)