Hlavní strana > Diskuzní fórum > Poslední příspěvky v diskuzích

Filtr:

ametyst 2 - Poslední příspěvky (Archiv)


  
 
 
 
27.06.2011 - 23:07

ametyst 2 » mimi33
Můj partner to také na druhých odsuzoval, vždy, automaticky, já jsem mu pak nenápadně nadhodila jeho příklad, on se zmlkl, cítil se provinile. Zkrátka odsuzoval asi i sám sebe, ale neuměl to vyřešit, neuměl se přijmout, natož se nejbližšímu člověku ukázat takový, jaký je.

Je to i o Tobě, o Tvé ceně, o tom, co od života a partnerství chceš a jestli si půjdeš za tím, nebo to vzdáš a zůstaneš tam, kde nejsi úplně šťastná.
Držím palce, ať se rozhodneš jakkoli :27:
27.06.2011 - 22:32

ametyst 2
Přiznám se, že jsem nečetla příspěvky ostatních, takže nevím, co tu kdo již řekl, ale zažila něco podobného.
S bývalým partnerem jsme podle mě měli moc pěkný vztah. Připadalo mi, že všechno klape tak, jak má, akorát v sexu bych uvítala větší vášeň, častější zájem nebo prostě něco neidentifikovatelné jinak. Ale partner se na toto téma se mnou odmítal bavit, říkal, že je spokojený, a že jestli já ne, tak že ho to trápí, že tedy asi není pro mě dost dobrý. -nemyslím si, že bych nějak kritizovala, jen jsem chtěla častěji.
Pak jsem zjistila, že právě na internetu vyhledává totéž, co Tvůj partner, že má dokonce nějakou kamarádku, s kterou si pravidelně v noci, poté, co já usnu, píše sms. Nikdy prý k ničemu skutečnému fyzickému nedošlo, nedokázal vysvětlit, co mu to dává, proč ten čas nevěnuje raději skutečnému milování z lásky se mnou. Moc se trápil tím, že jsem na to přišla, vím, že mě moc miloval.
Vztah jsme lepili ještě dalších několik let, než jsme se definitivně rozešli.
Nikdy se toho nevzdal nadlouho, lhal. Chápala jsem, že nemám právo po něm chtít vzdát se svých zájmů, pochopila jsem ale také, že neumím žít v neustálém namlouvání sama sobě, že o nic nejde, že mi to nevadí.
Mě to užíralo, potřebuji ve vztahu být tou nej a jedinou, a taky potřebuji mít pocit, že se umím postarat o to, aby byl partner v této oblasti spokojený, myslím, že jsem byla přístupná ledačemu, pokud by šlo o nějaké hrátky, v nichž budem figurovat oba, on ale ve společném sexu jakkoli odmítal experimentovat, nechtěl se mnou sdílet nic z toho, co s těmi virtuálními. A to je to, co mě zraňovalo a přišlo nefér.
Chápu, že někdo by se nad tím nepozastavil, mně to nešlo přes srdce, tak bylo lepší to ukončit, moje vnitřní trápení.
Partner mi pak řekl, že si uvědomuje určitý problém sám v sobě, možná mindrák, nějaké touhy, které nechce řešit se ženou, kterou miluje, protože se bojí, že by ji mohl zklamat, nebo že by se lekla apod. Že i když ví, že jsem tolerantní a přístupná lecčemu, že mi o tom nedokáže říct a ani to se mnou prožít, právě proto, že ke mně něco cítí.
Přitom nešlo o žádné extrémní praktiky, o nic zvláštního, co jsem vydedukovala z těch sms.
Dnes jsem ráda, že to dál nemusím řešit, myslím, že je to o nedůvěře partnera v sebe, v to, že by ho ten druhý akceptoval.
Přitom co jediné nejde akceptovat, je lež, byť svým způsobem lze v této souvislosti chápat.
27.06.2011 - 22:04

ametyst 2 » Glimmer Man
Já myslím, že opravdu v dnešní době právě není "normální mít deprese a bejt na dně". Dnes už spousta lidí přebírá zodpovědnost za své pocity, za svůj život... :15:
25.06.2011 - 14:44

ametyst 2 » ametyst 2
A jinak děkuji všem za příspěvky, mám zas o čem přemýšlet a co porovnávat :61: :61:
25.06.2011 - 14:43

ametyst 2 » prdlik
Já se přiznám, že věřím, že sny by měly být velké. Máme-li malé sny, držíme-li se při zemi, pak i ta realita i kdyby sebevíc chtěla dát nám víc, zkrátka ji k sobě nepustíme.
Jen v tom rozsahu, co vidíme a máme v hlavě zafixované, jako možné.

Takže když věřím, že možné je cokoli, pak mám otevřené dveře, kdyby to chtělo přijít :75: :75: :75:
25.06.2011 - 14:40

ametyst 2 » ohenvoblacich
Ano, říkám totéž, že srdce napoví vše, proto mě to tolikrát tahá zpět, protože srdce cítí, že miluje i přesto všechno :12:
Ale dřív nebo později (asi rozum) se zas dostaví ten pocit, že už jsem to měla "zabalit" dávno, že to nikam nevede,že ta rozdílnost nás dvou je nepřekonatelná.
A stále stejný kolotoč.
Jak já už bych ráda vystoupila :32:
25.06.2011 - 14:29

ametyst 2 » Sosna zvlčelý
Já mám možná poněkud problém s tím, že se leckdy unáhleně rozhodnu na základě něčeho momentálního, dá se říci, že i "maličko" v afektu, v té chvíli dělám rychlá rozhodnutí, která se mi zdají jediná možná a správná...
No a samozřejmě po chvíli začne to zvažování, svých citů, argumetů partnera, toho, co cítím z něj, a leckdy se poněkud zamotám a nemůžu najít jakýkoli střed, jasnou myšlenku...
Myslím, že když se něco podobného stane vícekrát, ten vztah se postupně nabourává, tak to cítím, a samozřejmě uznávám, že jsem možná ten zdroj já :14:
24.06.2011 - 20:50
Láska a vztahy: Chci se zeptat ......

ametyst 2 » ohenvoblacich
:61:
Se asi porozhlédnu příště po Vodnářovi :75:
24.06.2011 - 20:37
Láska a vztahy: Chci se zeptat ......

ametyst 2 » ohenvoblacich
No to mi bylo častokrát vyčítáno, že jsem nepředvídatelná :61:

Že to, co bylo včera dohodnuté a odsouhlasené, může být dnes zase na začátku či: neuděláme to úplně naopak? :44:
24.06.2011 - 20:24
Láska a vztahy: Chci se zeptat ......

ametyst 2 » ohenvoblacich
Takže je šance, že si někdy někdo zvykne :75: :75:
24.06.2011 - 20:19
Láska a vztahy: Chci se zeptat ......

ametyst 2 » ohenvoblacich
To asi problém Vah je:46:

Myslíme si, že jsme 100% rozhodlé, ale jakmile se fakt ty misky překlopí na jednu stranu, něco nás nutí zvážit tu druhou, nějak dorovnat, no a jak, když ne pravým opakem.. A stále dokola. To je snad samoničení :61:
Pak ještě nekonečně dlouho přemýšlíme, jestli jsme nějak neublížili druhé straně, jestli jsme vzali v potaz jeho argumenty,myšlenky, city.. :41:

A furt se točíme v kruhu, když už ne navenek, tak uvnitř určitě...
24.06.2011 - 20:48

ametyst 2 » prdlik
Víš, ono se to vždy taky mockrát nějak upovídalo a zas bylo chvíli dobře, ale jak postupně se cosi vytrácelo.
Jako by každý vždy ztrácel kus sebe v zájmu obou a jednoho dne to vždycky prostě bouchlo..
Člověk se asi nemá vzdávat svých snů, plánů, tam hrozí, že to stejně jednou druhému vyčte. Podle mě musí být tolerance, souznění a vážit si a chtít druhého se vším anebo vůbec.
Anebo jsem idealista, co hledá dokonalý vztah...? :76:
24.06.2011 - 18:26

ametyst 2
No, já právě po posledním vztahu, který skončil asi před 4měsíci, taky cítím že nemám moc elánu se do čehokoli dalšího pouštět.
Vždycky, až když se opravdu zamiluju a začnu 100% počítat s tím vztahem, mám dojem, že partner v té době začíná hledat chyby a snaží se měnit mě k obrazu svému. A to tím víc, čím víc cítí, že jsem k němu citově připoutaná.
Když se pak snažím alespoň naoko odpoutat, většinou se to otočí, asi dostane strach, že mě ztrácí, a zas bych mohla tahat za nitky já, no ale já potřebuju rovnováhu :76:, ne souboj kdo z koho... :21:
Myslím, že se mi to opakuje snad od 15 let..
Asi bych se měla zamyslet nad sebou, ale jak říkáš, většinou jde zdánlivě o úplně odlišné typy mužů, ale po cca dvou letech najednou to nejde tam a leckdy ani zpět :24:
24.06.2011 - 15:44

ametyst 2 » Glimmer Man
Já přece nefňukám :47:
Jen těžko někdy někoho dostávám z hlavy.

A není to přece o tom cíleně jít a hledat, tak to nechodí. Čím víc se o něco snažíme, tím víc nám to uniká.
Všechno má svůj čas a pokud to máme v hlavě srovnané, pak se ve vhodný okamžik setkáme s někým, kdo to má také srovnané.
Nebo právě naopak :4:
Ale jinak ano, ve spoustě věcí souhlasím, je potřeba stát nohama na zemi a neulítávat někam do světa fanfazie.
24.06.2011 - 15:00

ametyst 2 » Glimmer Man
Já přece neříkám, že někoho opouštím kvůli tomu, že by o mě nestál. To by přeci ten vztah ukončoval ten dotyčný.
Jde- řekněme o velmi odlišné názory na soužití a na to, co každý z nás považuje za vhodné ohledně osobního prostoru toho druhého,apod.
Každý občas dojde k tomu, že nevidí jiné řešení, kompromis, zkrátka si uvědomí právě to, že bude vhodné si najít někoho sobě podobnějšího a vyhnout se tak mnoha neshodám, kde opravdu řešení nepřichází.

Jenže poté, co tohleto řešení uskutečním, začne právě to přemýlání, zda někde nebyla ještě nějaká možnost, nějaké nevyzkoušené řešení apod. Samozřejmě, že trvat na rozhodnutí je o to těžší, když vím, že dotyčný o mě stále stojí, jen prostě jedna část mě ví, že tudy už ne, a ta druhá část se nemůže úplně odtrhnout a v myšlenkách jsem stále s ním - samozřejmě, že vím, že tyhle myšlenky už si trochu zkresluji :16:
24.06.2011 - 14:25

ametyst 2
Jo, přesně :30:
Sednout si a bez emocí popovídat, probrat, pochopit, vždycky mám pocit, že všechno by mohlo jít, ale nejde. Znovu to zklouzává na stejných věcech.
Vždycky mi pomohl až další vztah, ale není to řešení, časem se opakuje to samé, jakobychom si to přenášeli z jednoho vztahu do druhého.
A čím víc se snažím to nedělat, tím víc se časem nečekaně ukáže pravý opak. Znova křižovatka, kde nevidím řešení, cítím, že to nemá cenu, atd....


Aktuální postavení planet
Aktuální
postavení planet
ukázat planety »
Lunární kalendář 2024
Lunární kalendář
Luna ve Štír Štíru
ukázat kalendář »