Diskuze, Diskuzní fórum

Lupi » Wiké Ještě třeba příklad: já léčila prastaré smutky, kterých je (prý) základních 25 typů, plus kombinace.....a to se muselo prostě jak se zašmodrchaným klubkem. A i tak, když se zdálo, že je nejhorší za náma, tak se najednou vyvalily úplně odjinud reakce, které se nedaly předvídat - a jelo se nanovo a z jiného konce.
Já jen, že jako samoléčbu bych to po těch zkušenostech fakt nikomu nedoporučovala, leda tak ty nízké potence na tělo.
Skutečná homeo léčba je dost děsnej záhul, mimochodem.

Lupi » Wiké Po poradě s odborníkem to jo. Myslela jsem takhle na blind......tohle jsem musela mockrát vysvětlovat, takže jsem dospěla asi k tomuhle: máš vrozenou psýché. Ta má nějakou - řekněme konstrukci, tvar, nějakým způsobem se tam ty věci dějou. Ale působí na ni spousta vlivů, hlavně výchovných, samozřejmě. A ani při nejlepší vůli jako matka nedokážeš na první dobrou odhadnout, kudyma na to, to se s tím dítětem teprve učíš sžívat. Takže tak či tak, vždycky se v tý psýché nadělají nějaký oslí můstky, dodatečný...vzpěry, dejme tomu, zkrátka, pomocné struktury.
A homeo nesprávně použitá může způsobit právě jejich zhroucení a z těch důvodů pěknej guláš.
Samozřejmě, že jse o to, právě tyhle dodatečnosti nějak narovnat, posunout do konstruktivní roviny, jen se to musí dělat vofáfrně.
Já to osobně nezažila, moje homeopatky byly vždycky šikovný a náramně opatrný, ale vyslechla jsem si.
Fakt ale je, že tohle hrozí, když se používají vysoké potence, až velmi vysoké - nějaká pětka - devítka to prý nezvládne, ta působí jen na úrovni "hrubématérie" jak tomu říkají. Prostě na tělesné.

fanik » Wiké Tak nemusíš to s ním dělat zrovna, když jsi vzteklá na něj Myslel jsem spíš použít tu energii vzteku.

Maek » Wiké Děkuju za odpověď.
Zajímavé, že dynamická meditace si pomalu ke mě nachází cestu a homeopatika konkrétně Sulphur užívám na doporučení homeopatky s přestávkami již delší čas.

mbplacebo » Wiké Nevabi bohužel nebo bohudík nevím, je to zacarovanej kruh...

polednice » Wiké Taky je s mou fyzickou účinnější něco nadávek, křiku, protože to kdysi byl můj problém, měla jsem na stole dřevěnou misku s vlašskými orechy, praskla jsem s nimi po pokoji,následné sbírání mě už dalo dokupy, ořechů muselo být dost. Fyzická aktivita je podle mé zkusenosti nejlepší. Ostrá procházka, taky mi, dělalo dobře noční řízení auta.
Také jsem z vlastní zkušenosti přesvědčená, že vztek není dobré řešit přemýšlením, jakkoliv "přes hlavu". To je cesta bez konce, naprosto neproduktivni. Emoce je třeba ventilovat.

Lupi » Wiké Homeopatika do toho raději nepleťte. Ani moje skvělá a zkušená homeopatka, ani já - velmi zkušená homeopacoška jsme zrovna tohle neriskovaly.
MYslím totiž, že tuším, o jakém vzteku je řeč a to fakt není žádná prdel - rovná se to zhruba řetězové reakci.
Já zatím nevím, co přesně s tím - momentálně mám zamraženo....upozorňuju, že běžné a normální roviny vzteku projevuju zcela volně, ač uvážlivě
Pomalu se dohrabávám k tomu, že půjdu na akupunkturu - uvidí se, jestli se dají ty napumpovaný játra nějak srovnat.
A taky zvažuju tohle https://www.e-esence.cz/produkt/…
ale zase - já s tím experimentuju už poměrně dlouho a vnímám dost přesně signály těla. Jen tak z voleje by to mohl být docela průser. MAjí ale tuším nějaké kursy, kde se dá něco dozvědět.

Bosch » Wiké fascinující asi jen v mládí

Bosch » Wiké Jenomže život není matematika. Matematika stejně jako příbuzné empirické obory je zjednodušení reality.
Z holistického a psychologického hlediska je námi poznatelný svět jen vrchní slupkou tak tenkou že v nejlepším případě nejmoudřejší konstatují jen "vím že nic nevím" anebo "ani tím si nejsem jistý".
V podvědomí dřímají archetypální síly které nás vždy přesvědčí o opaku jakmile si začneme být jistí že něčemu rozumíme.
Ale matematika je jinak super hračka.

Bosch » Wiké v některých případech ovšem existence zón souvisí s vírou v jejich existenci
nejsem si jistý zda bude tato myšlenka správně pochopena

Bosch » Wiké Jasně v případě vrstvy několika set metrů horniny se dá čekat že záření gama nebude dosahovat měřitelných hodnot. Ovšem pokud tam uran je, jeho přítomnost není krátkodobá, ale číhá na tom místě milióny let. I přes stínění které za tu dobu mohlo přestat být stíněním..? je jeho přítomnost v řádu stovek metrů blízká. Museli bychom provést měření. Rovněž se spíše přikláním k možnosti že problém může nastat s radonem. I tam ale existují možnosti stínění. V obou případech lze provést měření která nejsou finančně nějak moc náročná. Možná méně než virgulář.

Problém tam nějaký je a hledání jeho zdroje je prakticky skoro vždy otázka nějakého subjektivního vnímání. Z deseti proutkařů se vyjádří o zónách každý jinak. To je jako s kartama. Jde zde o interpretaci nějakých silových působení pro které nemáme pojmenování hledáme souvislosti a snažíme se najít řešení. Popravdě pozitivně řešené případy mívají zřídkakdy nějaký racionální podklad. Kyvadlo, proutek, pocit. Myslím si že je podstatné s těmito silami začít nějak pracovat. Bohužel často to bývá tak že ony pracují s námi.

zeret » Wiké Bohužel nejde udělat šatna. Je to v podstatě jediný pokoj na ložnici

thééé » Wiké To už je docela osobní, intimní téma... vyšší smysl: mě vlastně naťukl až ten stav..že nejde o to - co kdo proč kdy, ale můj stav, který určoval, od čeho se odpíchavam. Nějak se mi podařilo za to převzít zodpovědnost, že je to "moje a jen moje" a pomohlo.
Zbytek do SZ

thééé » Wiké No v tomto počasí vidím rozdíl v teplotě (v bříšku bude určitě tepleji)
Jinak myšleno tak, že při jednoho bezpečí, pro druhého vězení..je to každopádně zajímavé téma

thééé » Wiké drsné..možná je pro Tebe důležité tomu do detailu rozumět a posdílet.
Napadlo Tě, co to minulý rok odstartovalo? myslíš, že tranzit saturnu, či pluta 6. domem v aspektu na toto stélium?

thééé » Wiké Dostala jsem se jen k pocitu, že nechci ven (v tom nehybném stavu mi je moc dobře) a nechci vlastně žít. Však prý jsem byla hodně přenášená. Termín byl dokonce na vodnáře. Ale otázka je, jestli byl termín porodu dobře vypočítaný.
Myslím, že ten stav příjemného nebytí odráží tu moji lunu ve 12.domě.
Ale nejvíc mi pomohlo, že tento stav z dělohy má začátek ještě před tím a je soutokem všeho nejdůležitějšího co mému narození zde předcházelo. Samotné to soustředění se na porod a dětství mě dostává jen do obrovské nas.ranosti a bezmoci. Stejně tak se snažím dívat i na život svých dětí, protože jinak bych se z pocitů viny asi složila.

Buddha/2 » Wiké Když ona formulace "představte si, že jste v bezpečné dubové schránce dva metry pod zemí" působí oproti bříšku maminky poněkud ... chladně

MAGDA » Wiké Ja akorat z regrese a z rodinnych konstelaci. Nechtela jsem se narodit. Uz odmala jsem si prisla, ze sem nepatrim. Nastesti to preslo
Porod mela mama se mnou tezkej.

cimi » Wiké Mně se asi "ven" chtělo...narodila jsem se velice rychle...
Přímé vzpomínky nemám. Ale když jsem si v meditaci měla představit sebe v děloze své matky, tak narozdíl od jiných jsem měla velice negativní prožitek...něco jako "útok všech démonických sil"...svíralo se mi srdce i vnitřnosti....pomohlo mi až zaměřit se na úplně jiný zdroj.....
(S porodem to nesouvisí)

Najdise.cz » Wiké Já si (možná) bohužel na dobu, kdy jsem byla v děloze, nepamatuji. Jenom spíš na konec, (mám to hluboce zakořené) že se mi nechtělo ven. Narodila jsem se 9 dnů po termínu a ještě na mě primář tlačil (doslova, rukama). No, zajímá první zkušenost z mužem.

Pamatuji si na zlomky života po narození do období cca tří let...mně se tady vůbec nelíbilo :) Všechno mi připadalo takové studené, divné, cizí. Celkově nerada vzpomínám na nejranější dětství, ač jsem měla milující rodiče.

Pokud bych ale měla pocitově popsat, jak na mě působí pobyt v děloze, tak určitě bezpečí, zároveň však omezení.