Diskuze, Diskuzní fórum

Najdise.cz » Nabi* Říká se, že každý aspekt Jupitera je v zásadě snadný a každý aspekt Saturna spíš těžký...já tomuto názoru úplně neholduju. Jupiter sice opravdu umí být i v napěťových vazbách celkem snesitelný...ale stejně tak může být fakt nepříjemný, že to jednoho až překvapí. Přece jen, nesmíme zapomenout, že Jupiter je krom jiného i hromovládce. Co se týče nějaké "míry", ano, může se to projevit, v napjatých vazbách spíš přehání, je nestřídmý, megaloman, sebestředný atd., prostě je "moc" (ve smyslu "too much"). Ale kromě míry je jeho doménou i pochopení, nazírání na svět z vyššího smyslu, zařazování věcí do souvislostí. Negativní aspekty pak mohou vytvořit třeba pocit marnosti, nesmyslnosti konání, nepochopení.
Zkusím nastřelit, jak by se podle mě mohl taky Jupiter projevit v jednotlivé aspektaci:

Slunce Jupiter: já jsem geniální a jedinečný, jak to, že si toho ještě nikdo nevšiml?
Luna Jupiter: já to tak cítím a tudíž to je svatá pravda!
Merkur Jupiter: jsem chytrý jak rádio, co ty mi budeš povídat...
Venuše Jupiter: jenom to nejlepší je pro mě dobrý...maličkosti jsou pod mou rozlišovací schopnost
Mars Jupiter: jsem don Quijote a jdu bojovat za správnou věc...že je to marný? Že se tím jen vyčerpávám...ale jděte...
Jupiter Saturn: přidávám plyn a zároveň brzdím. Chtěl bych se tak rozlétnout...a přitom zůstat na pevné zemi
Jupiter Uran: já jsem tak originální a rebelský...a nic mě neomezí v rozletu, kromě sebe sama
Jupiter Neptun: Jsem tak strašně ezo...jím vegansky, věřím ve světlo, a Klus (Dušek/Tolle/kdokoliv jiný) je můj prorok
Jupiter Pluto: jdu do hloubky...musím to cítit intenzivně, musí to bejt "velký"...jinak to není autentický. No a co, že ta síla tu a tam někoho smete. Takový je život...

Mici Angóra » Nabi* V nativu záleží na postavení a aspektaci planety, pokud bude ve znamení, kde se necítí dobře, v padajícím domě (třeba) a nebude přijímat žádné dobré aspekty, tak její dobrý vliv podle mě nijak zvlášť nepocítíš. Vím, že někteří astrologové tvrdí, že i napěťové tranzity od Jupitera jsou fajn (dokonce bych řekla, že je to i v Tranzitech od Handa, ale teď si nejsem jistá). Podle mé zkušenosti to tak není, napěťové tranzity Jupitera ukazují obvykle na podcenění/přecenění situace, přehnané reakce, utrácení, nevhodné chování (podle toho, co je v nativu)-zkrátka takovou jupiterovskou rozjívenost. Ze zkušenosti bych řekla, že například za tranzitní kvadratury nebo opozice ke světlům, vládcům 7. domu apod. probíhají často rozvody (už jako ten finální akt-sice to může ve výsledku znamenat, že si dotyčný polepší, ale proces rozvodu netěší asi nikoho, kdo je normální). Pokud tranzit zasahuje zdravotní oblast, často se projevují první příznaky nemoci (Jupiter je často spojen s rakovinou). V synastrii je to podobné, vzájemné napěťové aspekty často sice vypadají slibně (např. ve smyslu vzájemného rozmazlování), ale nikam to nevede (hlavně např. ne k legalitě svazku)

Bosch » Nabi* Jupiter znamená expanzi, růst, už i sám o sobě neaspektovaný může znamenat přemíru neboť čeho je už moc toho je příliš což se může projevovat na různých úrovních různě.

Orfanikus » Nabi* Rozumím.

Já napsal ve velmi velké zkratce,jak se na to kouká tradice.
Pokud by byl zájem o tradici doporučuji studovat W.Lilly: Křesťanskou astrologii,
tam se člověk dozví mnoho věcí.

Orfanikus » Nabi* Podle způsobu,jakým se ptáte tak,evidentně holdujete moderní astrologii - důraz
na aspekty,tranzity,možná i uvažujte o stejné síla planety ve všech znameních a domech,nevím to z dotazu nevyplývá
V linii moderní astrologie vám odpoví na otázku někdo jiný,já jsem tento druh astrologie opustil,nedělám ho.

Tradice zkoumá především esenciální a acidentální hodnosti planety,zda
je planeta schopna splnit to,co v radixu,či v jiném druhu horoskopu slibuje.
Samozřejmě pokud je dobroděj velmi slabý, tak může v životě dotyčného i škodit
minimálně být neutrální,tedy nenaplní slib,který dává,ale to je na delší studium.

player » Nabi* Hezky řečeno.

Nabi* » Nabi* Na základě reakcí některých zjišťuju, že jsem se nevyjádřila jasně co intimitou vlastně míním.
Intimita pro mě nezahrnuje jen partnerský vztah a sex. To vůbec!!! Pro mě je intimita vnitřní stav, který prostě vzikne na základě důvěry (jak píše Freja) a není omezený na sexuální či partnerský vztah. Je to stav, který neovlivňuju, ani po nikom nevyžaduju, aby mi ho vytvářel. On prostě sám vzniká.

Najdise.cz » Nabi* Sám sebou, otevřený...ano, ano, ano!
Prostředí a situace...ano.
Jak vzniká a jak se prohlubuje...je u mně různé, nefunguje mi úplně podle nějakých stálých pravidel. Někdy potřebuju fakt čas, aby to uzrálo, a jindy to je otázka, kdy "pohlédnu do očí a vidím to tam.." a je to skoro hned.
V tomhle jsme bohužel všichni trochu podmínění společností a stanovením, co je a co není normální. Jsme společnost monogamní, vcelku uzavřená a konzervativní (přestože nějaké změny již probíhají...ale stále: co je sto let proti mnoha tisícům předchozích?). A třeba takový fenomén, který je docela rozšířený, jako je láska na první pohled, v sobě stále raději dusíme...protože podlehnout hned, to se přece nesluší, a věřit pohádkám, to jsme mohli jako děti, ale jako dospělí musíme být přece ti zodpovědní a dospělí.
Myslím si, že až se oprostíme od představy, že to všem funguje stejně, a až začneme být tolerantnější v tom smyslu, že cesty každého člověka jsou naprosto jedinečné a nemá smysl je jakkoliv hodnotit, soudit, moralizovat...pak se nám ohromně uleví. Můžeme být konzervativní, progresivní, monogamisti i polyamoristi...a nebudeme to nikomu druhému "cpát", nebudeme se na nikoho druhého dívat s podezřením, jestli náhodou není arcikacíř.

Mici Angóra » Nabi* Sorry

thééé » Nabi* No ona ta doba pro ženy nebyla nic moc, a duchovní věci byly v té době záležitosti čistě mužské.
Některé prameny říkají, že apoštolové na ni žárlili, ve smyslu, proč si Ježíš vybral ženu, proč jí předával nejvíc.
Tady je třeba dochovalý zbytek evangelií podle Máří
https://magazin.gnosis.cz/evangeliu…
Otázka je, proč se z ženského evangelia, od někoho, kdo měl k postavě Ježíše nejblíž, dochovalo nejmíň..
A tady u filmu jsem ocenila, že se na to díval i z tohoto pohledu.
Viděla jsem k tomu zajímavý dokument BBC, ale nejde mi to už dohledat. Bylo tam i o jejím původu, i jak to asi bylo s její nemocí atd.

Herec Ježíše - no já jsem si právě říkala, a co když z Ježíše měla většina lidí opravdu strach..stopro byl pro většinu divný

Bosch » Nabi* dg flegmaticus chronicus salamicus

Bosch » Nabi* nad tím se nemá přemýšlet
použij fantazii symbolikuintuici a nadsázku
a splň úkol který zní jasně

Najdise.cz » Nabi*

Jen vhled. Plynutí. Jo, o tom to je.

A hlavně - "za vším hledej ženu"

thééé » Nabi* "postava Ježíše podle mě úplně zmrvená" už věděl, že to má za pár ne?
Jako tohle je můj oblibený herec , nejdříve mi tam moc nezapadal, ale pak jsem byla ráda, že byl pojatý úplně jinak..je to možnost vyjet ze zajetého

thééé » Nabi* Mě se to moc líbilo,i tím, že se tam zbytčně nemluvilo.
A taky mi došlo, že ta ženská cesta je hodně i o odvaze - ona nešla jen proti společnosti a rodině, ale taky proti ostatním ve skupině, ke kterým se přidala, kde byly stejné ideály - mužům - apoštolům. Myslím, že tohle podstatná část cesty, kde se zbavujeme něčeho osobního

endymion » Nabi*

Nabi* » Nabi* Jinak, já nečekala oslavu ženskosti jak tu někteří zmiňují a ani si nemyslím, že byl díky ženě vyzdvižen muž (i když v konečném důsledku co by na tom bylo špatného). Čekala jsem sílu, následování své cesty a intuice a vytrvání do konce. A to se stalo. V tehdejších dobách to musela být odvaha následovat takového člověka jakým byl Ježíš, natož když tím kdo následoval byla žena. Myslím, že tam byla ukázána ženská moudrost, soucit a cítění přes srdce a to není málo a o to si myslím, že tam přesně šlo.

Bosch » Nabi* pak není k čemu honit procenta vědomého vědomí
což je ostatně kvantitativní přístup upřednostňující vůli, zvýšit, dosáhnout, snažit se, zvednout..tedy voluntarismus

Bosch » Nabi* to bylo jen k zamyšlení nad tím vědomým žitím nad tím co se za tím doopravdy skrývá
ty žiješ v pocitu že s tebou něco nahodile smýká a vláčí?

Bosch » Nabi* aha, no..
v poslední době jsem přehodnotil ty dříve převládající názory že když děláš věci vědomě..tak is it atd..
slovo vědomě se stalo nejméně v poslední dekádě jakýmsi zaklínadlem
žij vědomě a budeš ok, bo se to stalo trendem, je in žít v přítomnosti
zajímalo by mně však jestli někdo dokáže žít v nepřítomnosti
nevědomě
myslím si že je to mýtus o vědomém životě
dnes je dokázáno že vědomě dokážeme žít tak max 1-2 procenta z celkového množství prožívaných impulsů, ta oblast 98-99% zůstane bohužel vždy nevědomá ať se o to snažíme jak chceme
skvěle o tom píše právě radkin honzák jak je to s tou vědomou myslí
vědomá mysl je bohužel jen mýtus
sen mnohých, zaklínalo, fetiš
spíše jde o to být spokojený než vědomý
čímž to samozřejmě nechci bourat tvůj koncept vědomého žití určitě asi stojí zato se o to snažit..
opravdu to stojí zato?
co se stane když se o vědomý život snažit nebudeme?
vsadím se že vůbec nic život prožijeme úplně stejně vědomě se svými 2%
vědomé žití se podle mně zařídit nijak nedá
nemáme žádný trik ani způsob jak to dosáhnout
máš-li sem s ním