Diskuze, Diskuzní fórum

Najdise.cz » thééé Moje máma je ročník 44. No taky nějak dohání .
Jako já to mám dodnes o té bídě,jíž mi babka(to byla tchýně mámy) hrozila. Neudělala bych to vnoučkovi, bylo mi z toho velmi nepříjemno.Já za to přece nemohla, že jsem se narodila a měli jsme jídlo. Ano, i válku mi právě zmiňovala.Já se pak bála dlouho a mám pocit, že dost strachu ve mně právě vzbuzovala ona, s čím jsem měla později problém.Je fakt, že jsem se naučila hospodařit a kolikrát vyjdu s málem, když je to nutné.

Najdise.cz » thééé Souhlasím...
Také citím skromnost, minimalismus nejenom v jídle - jako správnou cestu.

Bosch » thééé to chce čas jednou se to všichni naučíme

Najdise.cz » thééé S tou marmeládou spíš kdo z nás +- 50. jí od babiček takto nejedl .
Jedna moje babička byla už opravdu pamětnice, neb jsem se narodila, když jí bylo přes šedesát a ta prošla i první světovou a když jsem nechtěla něco jíst, tak následovalo "bídu na tebe".Takže jsem si v dětství vyslechla, jak kdysi žili několikrát. Do své smrti si dělala pro mě tehdy nepochopitelné zásoby mouky, cukru, nakládala vejce do pětilitrovek, a jedla i chleba s plísní, neb ho měla týden v igelitce...Dožila se 85. a zemřela bezbolestně na sešlost.Vzpomínám, jak do konce života měla v sobě skromnost žití.

Najdise.cz » thééé No to je další věc.Plno lidí si dnes nepřečte, co zažili lidi za první republiky, co zažili ve válce...hrůzy.

Najdise.cz » thééé Ano. Na tom co píšeš něco je. U té generace, která zažila hlad, strádáni to chápu.

Tohle jsem zažil u mojí babičky, ta by nic nevyhodila. Vše se muselo sníst.
I za cenu, že by jí bylo špatně.
Pamatuji si takové ty hádky nad otevřeným plesnivým džemem. "Babi to se musí celý vyhodit, to nemuůžeš jíst" Babi: Ále tomu nic není, jen odškrabneme ten vršek"

Bosch » thééé Já myslím že všichni jsme v té žumpě.

Najdise.cz » thééé No samozřejmě, že je hlavní problém v "nenažranosti".

Lidi budou argumentovat tím, že farmařská vajíčka jsou přiliš drahá, ale kdyby jim stačilo třeba 5.,10.vajíček na měsíc, tak to ani nepocití.

Bosch » thééé jj ale vajíčka nejsou snad tak špatná
jde jen o to jak k nim přijít
jde o způsob ustájení slepic
nejlepší by bylo kdyby slepice volně pobíhaly a žily v přírodě
pak by vajíčka byla vlastně společným vlastnictvím nacházela by se v parcích sadech..

Najdise.cz » thééé

thééé » thééé táák a já mám rozkódováno, co celá situace představuje v mém životě..zbořila se mi část života, na které mi záleželo.. padl symbol, ze kterého jsem si až příliš udělala modlu, jako ochranu .. Tím mám téma uzavřeno

Mici Angóra » thééé Jo, podle mě to pěkně symbolizuje touhu udržet si moc za každou cenu versus odklon od původních hodnot (ať už to znamená cokoli). Ta Luna může klidně symbolizovat i přímo Notre-Dame (matka).

Lupi » thééé Aha promiň - nějak jsem pojala dojem, že je to všeobecné konstatování, to tvoje.
Do tématu "školství" bych se nedrala - jsem ráda, že mám všechny školy za sebou, a to dávno a vlastně mě tohle téma míjí - i k žalosti mých dětí, když to se mnou chtějí probírat.
Samozřejmě. kdyby byla škola něco, co člověčici baví, to by asi byla jiná....jenže i tak každé dítě potřebuje něco jiného.

Lupi » thééé No já nevím - nové se rozhodně nemusí rovnat dobré. Takových novot už bylo.....to potlačování agrese plyne z toho, jak jsme na sebe namačkáni a jak nás je moc - říká Morris, ne já. Ale zdá se mi to trefený. Taky na vsi se až takové tanečky nepěstujou - leda v autobuse
Ale dneska se to přehání do absurdna, to je pravda.
S tou svobodou - obávám se, že buiď můžeš mít pohodlí civilizace (a prostor k filozofování o té svobodě) nebo tu svobodu.
Tuhle mi vnučka pouštěla jakousi písničku o zdi (vylezla z toho fejsbučková zeď...) a ta začínala, že "nikdy nebylo tak snadné někomu ubližovat" nebo tak nějak.
Já, osoba věkovitá, jsem se nad tím jen hořce rozplakala, to mi věř.
Kristušamáriapanno!
Njn....když ono se šlápnutí na kuří očko dneska považuje za těžkej úraz.
Někde se to "srovná" a vyvalí - ale ani nechci vědět kde a jak.

fanik » thééé To jde snadno zařídit to respektování přirozeného rytmu těla a možností jeho regenerace, stačí udělat ze zaměstnance zaměstnavatele

Najdise.cz » thééé co mám vyzkoušené, tak platí oboje.
jednak přeskládání systému v souvislosti s novou informací, která do něj přiteče, ale zároveň že systém má nějaký strop.
(myšleno vnější systém - tady pracovní prostředí).
pěkný den.

Najdise.cz » thééé Ten strach z hlubokych emoci a ze Svobody ale neni posl vrstva. Ve skutecnosti je to strach z nicive sily chaosu a z toho ze zivot sam o sobe nema zadny smysl

Najdise.cz » thééé Diky za prispevek.jen doplnim o tema posl. Dni. Telo je schopne uvolnit se do velke hloubky.pokud ale v tomto stavu kdy probiha regenerace jemnych tel dojde k negativnim reakcim a zasahum zvenci,schopnost regenarace se zablokuje.pristup k jemnym vrstvam se uzavre.telo ztraci schopnost obnovovat svou vrozenou energii a starne. bylo by zajimave vystoupit jako zamestnanci firem s pozadavky na respektovani prirozeneho rytmu tela a moznosti. jeho regenerace. Jestli jsme jako civilizace naruseni a zkurveni,pak v ucte k sve energie s kterou zachazime asi jako s ropou.dokud tece,vrtame a cerpame.a nejdulezitejsi je,co vse se z ni da vyrobit.

Najdise.cz » thééé Já nevím.
vlastně je těžký říct, jestli je to spíše zkouška, těžší a těžší. s každou silnější vlnou radosti a odhodlání nenechat se zlomit vzápětí i silnější zkouška zda přece jen nepodlehnu peklu.

protože peklo člověka vtáhne a mele, to je zákon.
jen mu nesmí uvěřit, tý jeho hře. pak je z toho Peklo s velkým P.

jen mi přijde průser slibovat růst a ráj na zemi.
ze peníze malovat zářné zítřky.
vím že se opakuju.
který učitel by asi děcka ve škole přivítal větou - děcka, měly byste vědět, že tenhle život je z velké části peklo.

CHápu, že někteří lidi, co skončili v Osvětimi a přežili ji, se po válce zabili. To peklo, který nezmizelo, jen proklouzlo otevřenýma bránama a z pod drátů, aby se skrylo pod povrch všedních dní, prostě nedokázali unést.
že končí lidi v komínech a pecích je hrůza, ale když se armáda vzdá, hrůza nezmizí. Jen změní podobu. Primo Levi to věděl.
Jak velký Peklo dokážeme unést?
Jak velkou cenu jsme ochotní zaplatit za opravdovou radost?

Najdise.cz » thééé Tenkrát to dopadlo dobře, ale pak brzy začala marodit s ledvinami, ono už jí bylo deset let.Jezdila jsem s ní na veterinu ob den na krev a doma měla kapačky a speciál stravu...to trvalo asi čtrnáct dní a pak byla přes půl roku v pohodě na dietě.No a pak se to opakovalo...a to už Dara nedala .