Diskuze, Diskuzní fórum

Deam » Lupi Tedy já tomu říkám západní východní Čechy a abych byl ještě přesnější, tak především Železné hory. :)

Deam » Lupi Kdepak, to je shoda okolností. :) Tenkrát jsem ještě jako pražák, krátce před emigrací na venkov, navštěvoval v začátcích permakultury pražské permakulturní podvečery v Šárce, je to už 13 let zpět a tu kamarádku jsem tam poznal, pár měsíců jsme to táhli, ale v dlouhodobý partnerský vztah se to nepřetavilo, nicméně čas od času jsme se vídali, naposledy právě loni a ještě si tak vyměníme při patřičných příležitostech přání. :)

Deam » Lupi Jo, tohle na stromech a keřích miluji. :) Z takových i menších proutečků jsem v začátcích s mamkou vysázel živý plot a dnes už je to z větší části pořádná houština. :) I když někde to stále ještě hapruje a i to je zajímavé pozorovat - jak velké rozdíly v růstu mohou být v rámci jedné lokality. :)

Deam » Lupi Hmm, ono to Montano se asi za tu dobu asi taky dost rozšířilo. Pamatuji si, že to byl celkem pravidelný tvar. Asi se optám kamarádky, jak to vlastně v současnosti vypadá.

Deam » Lupi Něco podobného mi udělal jasan. :) Tenkrát jsem se nechal překecat k redukci stromového zátiší na vedlejším pozemku, některé to nezvládly a některé se odměnily zmnožením do více kmenů. :) Teď už je, myslím, zarostlejší než před lety. :)

Deam » Lupi Podle mě je to tohle:

https://mapy.com/cs/letecka/…

Ale už je to drahně let, co jsem tam byl naposled, tak ruku do ohně bych za to nedal. Nicméně si pamatuji, že to bylo někde u Hůry a to by tak nějak odpovídalo.

Deam » Lupi Rok 2011 :)

Lupi » Lupi A ještě posílám, jak letos na soutoku řádili bobři

Deam » Lupi "Věděls třeba, že lípy rostou přirozeně jako obrovité keře?"

To se musím pochlubit, je to sice už roku 2022, mám i novější, ale už jsem zlenivěl s nahráváním, ona stejně od té doby moc nevyrostla. :)

Chudák táta se hrozně bál, aby nám ta lípa nepřerostla a že je třeba udržovat korunu, ale ona si stále zůstává po léta v prakticky stejné velikosti a nějak extra do výšky netáhne. :)

Mně se obecně do řezů moc nechce, ale ono to ani není nutné. :) Kupoval jsem ji jako "Lípu srdčitou" - tenkrát v Montanu v Přerově nad Labem a čekali jsme, že bude mít snahu dosahovat velikosti lip sazených na návsích či u hřbitovů, nestalo se. :)

Co se týče toho lesa, myslíš Přerov nad Labem?

Vím, že tam je i takové divočejší místo, ovšem takto vybudované, dostalo se i do knihy jednoho z průkopníků permakultury v ČR Jardy Svobody, to už je let...

dan162 » Lupi Pěkný les....jsme v kulturní krajině, kde drtivá většina lesů jsou hospodářské, takové jiné pole, pak jsou ochranné lesy (kolem měst, pískovny atd.), obory a chráněné biotopy (prostředí lesa určené pro něco důležitějšího) a národní parky (konzervace krajiny). Není povoleno pěstovat les jen tak, pro radost, pro život, pro diverzitu - musí se to kamuflovat.

dan162 » Lupi Tvar těch jezírek na Malvínách byl plánovaný - v plánu rekultivací. Nejen jak bude tlustá oddělující hráz od Labe, kde pak postavili cyklostezku. Jampílek, který pískovnu provozoval, taky podle toho plánu vysazoval borovice, které jsou u silnice Toušeň - Čelákovice, dnes pěkný les.

Krajina, jak ji známe, se tady hodně přetváří. A je to pěkné, tedy pár let po těžbě.

Ne, Rudolf zásluhu nemá. Jizera tekla tudy ohbím z louky kolem hrádku Opočeň, který je na druhém břehu (levém) než lovecký hrádek Rudolfa.

dan162 » Lupi to je tady: https://mapy.com/cs/zakladni/… Kolem silnice je vidět ohyb dávné Jizery, na fotce zaplavený, za sucha to málokoho napadne, je to od řek daleko.

Čtvrtohory jsou nyní. Všechny štěrky a písky jsou čtvrtohorní, v druhohorách až po mladší třetihory (do neogénu) tu s přestávkami bylo moře a usazoval se jíl (dnes opuka) a písek (pískovec), hloubka do 500m.

Břehy za 5 let po těžbě zarostou tak do přírodna, že písek nebude vidět. Dělají se už v době těžby plány na rekultivaci po těžbě, takže je daná čára kam až můžou těžit a do jaký hloubky, kde budou ostrůvky, kde mělko.

dan162 » Lupi Brrr, to je krásný podzim :-) Od Labe se to nestává tak často. Zatopený louky od Jizery byly naposledy loni, fotka je z března 24, v pozadí Nový Vestec, foceno na silnici do Vestce ve směru od Boleslavi. Ty postavičky bruslí, pod ledem je tou dobou už tráva.

Rudolf měl přes Jizeru dřevěný mostek, jen pro něj. V tom místě se dala přebrodit, vody tak 0,7m max. Změna koryta Jizery ke Káranému místo ke Staré Lysé bude někde na začátku čtvrtohor - na obou březích jsou dvě lavice odpovídající dvěma velkým zaříznutím řeky níž (při extrémně velké vodě).

Stavebního písku není dostatek a tady je písku hodně v mnoha místech plus dobrá doprava. Dá se čekat, že furt bude nějaká pískovna otevřená. Vem si, jak dlouho se těžil Probošťák - 20 let?

Buddha/2 » Lupi Jsou krásní .
Asi ne zrovna vítací gaučáci , ale inteligentní individuality. Kouká jim to z očí

dan162 » Lupi Vlci jako super vodomilové!

Pochopil jsem místní krajinu, i když jí sleduju celý život, ale tuhle oblast pod Sojovicemi ke Staré Lysé jsem upozadil, můj prostor končil vanami vodáren.

Přišel jsem na to, že koryto Jizery u mostu, kde jsi fotila, je z hlediska geologie nové (proražené bokem luk v opuce, vrstva kamínků 200m nad mostem má hloubku 0-50cm), protože Jizera měla původně soutok s Labem u Staré Lysé (s hloubkou štěrku v desítkách metrů!), než si ho zanesla štěrky, přesně těmi, které u mostu vidíš (a to tam štěrk odrejpávali loni), někde tedy je štěrk jemnější a někde hrubší (ty starší nánosy z tání v těsně poledových dobách jsou hrubší, proud byl silnější). Louky Labe a Jizery v okolí jsou štěrkové, na okrajích proudu pískové, směrem proti proudu Labe nad Čelákovicemi jílové od trvale rozlitého Labe přehrazeného/zvednutého štěrkovými nánosy Jizery (Labe své štěrky už dávno neneslo, usadilo je vejš v Polabí) a písky pod Boleslaví (například Probošťák, Lhota).

Když byl soutok s Labem u Houšťky, tak Jizera o něco níž za mostem, hned pod Novým Vestcem, zahýbala doprava k Boleslavi, na nižší úroveň o výšku jezu v Brandýse, tedy štěrkový charakter Jizery pokračoval až tam, ale to by časem vyplavovalo nově obnovenou vesnici Nový Vestec (18. století) a s kanalizací Labe tuplem (začátek 20. století).

Koryto Jizery od Vestce k dnešnímu soutoku je nové, sklon malý, řeka proto pouští na zlomu sklonu vše co do té doby dokázala unést. Mechanika je za normálních podmínek (bez vzdutí Labe) taková, že si zanese štěrkem koryto, dostane se vejš, tím se zvýší rychlost proudu a větší kamínky dokáže řeka nést o něco dál a pouští je až tam, kde je sklon malý. Umělá zkratka Jizery do Labe tak má za následek trvalé usazování štěrku kolem mostu, a když se odtěžuje, tak za největších povodní erozi opukového prahu v prostoru Opočně.

Ad vnímání času: řeka jak jsem psal, už tolikrát za čtvrtohory změnila své koryto velmi radikálně, že lidské změny koryta jsou běžná součást děje. Tisíceletá voda, nebo desetitisíletá, klidně obnoví soutok jinde i přes lidské úpravy - nové koryto kolem mostu už za stoleté vody nestíhá odebírat vodu a ta se hromadí na louce před lesem.

dan162 » Lupi Průvodce...strávil jsem hledáním podkladů o toku Jizery a Labe v třetihorách a čtvrtohorách a jejich kompilací asi 5 hodin po tvém příspěvku :-))

Řeka přijímá jak věci jsou. A občas si bere něco zpátky, a něco zas posune jinam. Nikdy tak nevstoupíš do téže řeky. Vše plyne. A Jizera je pro mne ženská, pokaždé jiná.

To závidím, tuhle schopnost pohledu - čenichání i rusalky.

verka96 » Lupi Sdílím toto video - Maroš Vago - psycholog se zkušenostmi z Peru a léčení šamanů...
O léčení, egu, duši, pohledů šamanů, jak to tady funguje, aj. prostě super věci..

https://www.youtube.com/watch/…

Tedy » Lupi „Tělesný stav závisí velmi na duši. Člověk by se měl především rozveselit a ze všech stran uklidnit.“ Wilhelm von Humboldt

dan162 » Lupi Klotoida je silniční oblouk.

Jizera je regulovaná celou louku od Sojovic po les nad Káraným, kde stávala tvrz Opočno a na pravém břehu lovecký dřevěný zámeček Rudolfa II. Nevím o rudolfinském prokopání, jen o tehdejším dřevěném mostku v tom místě, skála byla do poslední povodně v tom místě velmi mělko. Kdysi Jizera tekla půlkou louky na levém břehu, jsou tam jen stromy kdysi stojící na břehu a terénní mulda jak zavážka slehla. Jizera tekla až k silnici Káraný-vodárna, kde se tomu říká Rohlík, za větších povodní se tam udrží voda i po opadnutí vody. Vejš byl další meandr, kolem osady Kotlík. Je to propíchlé, ramena polozasypaná, oblouky umělé, venkovní břehy v místě starého koryta opevněné lomovým kamenem. Po poslední extrémní povodni se díky zkrácení řeky posunula řeka o asi půl metru níž na vstupu do lesa (to je nebývale mnoho na nížinný tok). "kaňon" v lese je původní, řeka se tam zahlubuje vylamováním opuky ve dně v místech, kde spadlé duby zužují tok, a při menších povodních vystupuje tím, že na dně se usazuje kulatozrnný štěrk z louky. Tady regulovaná není, posunula se za můj život maximálně o metr do pravého břehu. V mapy.cz jde vidět mapa z 19. století, která ukáže jak to vypadalo před kanalizací Labe (kdy byla zrušena pláž Grado a Káranský ostrov) a Jizery.

Regulace řeky je i pod Káraným, ostatně soutok s Labem je umělý, reálný byl před nějakým stoletím jinde, před kanalizací asi o 500m proti proudu Labe, a dávněji až u Staré Boleslavi (Jizera ústila do labského meandru u staroboleslavské Houšťky), a ještě dávněji až u Staré Lysé zhruba v novodobém toku Mlynařice. Mnoho toho je vidět na leteckých snímcích v mapách, hranicích katastru nebo v pozemcích, když tušíš, co hledáš - obloukové hranice, kraje remízků do oblouku, zahnuté řady starých stromů, které kdysi rostly "jako z vody".

Čtu krajinu už léta.

Edit: do čtyř do rána jsem pak přicházel na to, proč nevydržel dávný soutok Jizery s Labem u Staré Lysé/proč si udělala nové koryto přes Káraný do Boleslavi, zda Mlynařice/Vlkava ústila do Jizery...

dan162 » Lupi Jizera je u nás zregulovaná do oblouků lemniskáty. Hladké oblouky místo přirozených meandrů. Žádná kružnice, žádná klotoida, žádná elipsa.

Zda jsem oproštěn při tarotu nevím, úplně spíš ne, ale karty když fungují, tak mi to je dostatečné. Odhadnu, když jsem ve stavu, kdy by určitě nefungovaly.