Diskuze, Diskuzní fórum

Najdise.cz » zelenooccka V naší rozšířené rodině se jako předzvěst úmrtí několikrát vyskytl u domu sýček.Vrány vnímám hlavně každý podzim, jak kdyby ohlašovaly tu ponurejší část roku.

Tuatha Dé Danann » zelenooccka Hodne japoncu prej veri, ze kdyz se usadi "cerny" ptaci na strese, tak nekdo v dome zemre..nebo tak nejak...

Sosna zvlčelý » zelenooccka Mě ti krkavcovití ptáci něčím fascinují. Dokážu je sledovat velmi dlouho, když se někde houfují. Navíc tady u nás jsou početné havraní kolonie. Vran tu tolik není. Jednou v zimě v předvečer Štědrého dne jsem u Labe do křovin obývaných havrany vlezl. Byl sníh, mrzlo až praštělo. Ač byla tma, tak díky sněhu bylo zde dost rozptýleného světla z města. A ti havrani létali kolem na dosah... A nevím proč, ale nebyl to nějak zneklidňující pocit. Asi jak pro koho.
Nejúžasnější setkání s havrany bylo taky v zimě. Tenkrát napadlo u nás nejvíce sněhu, co pamatuji. A já šlapal domů na kole, neměl jsem jinou možnost (leda pěšky). Zhruba v půli cesty je místo, kde se v severozápadním ostrém větru dělaly dlouhé a hluboké sněhové jazyky přes celou silnici. A už z dálky jsem viděl velký černý flek na obou stranách silnice i přes silnici. I z dálky bylo poznat, že jde o ptáky (havrany jsem předpokládal díky jejich místním koloniím), občas někteří vzlétli, zakroužili a zase se snesli dolů.
Když jsem přijel blíže, přemýšlel jsem, proč si tady lebedí v místě, kde nejvíce fičí. Musel jsem slézt z kola, ale ne kvůli nim. Sněhem se nedalo projet, musel jsem ten kus kolo vést. A oni vzlétali jen pár metrů přede mnou, aby mi uvolnili cestu a zase za mnou sedali a do toho si skuhrali asi něco ve smyslu, co blbnu, že v takovém počasí tudy cestuji. Vlastně jsme si mysleli možná vzájemně totéž. Ale ani toto setkání nebylo nepříjemné, nýbrž fascinující.

aktigram » zelenooccka Nikdy v živote mi žiadne zviera nenahnalo taký strach ako vrany ale možno to neboli vrany ale niečo podobné - ja neodlišujem či neviem odlíšiť ani vrany od havranov. Viem rozdiely a predsa v tu chvíľu som to nevedela zaradiť. Bola som v L. Mikuláši dcére ktorá tam išla na strednu na rodičovskom. Nepáčila sa mi vôbec profesorka, bola som z toho všetkého sklamaná a išla som okolo kasární ale tam to bola úplná čiernota a to krákanie ma privádzalo do zúfalstva. Išlo to pod kožu, netýkalo sa to iba fyzičná. Vtedy som si povedala tak toto by som nemohla, nemohla by som bývať pri niečom takom. Bože čo mi to hovorite, neprešlo veľa času a ja som išla do LM ale na áro, moja dcéra mala presne v tých miestach hroznú nehodu a bola v kóme. Takže mne tieto vtáky naozaj neveštia nič iné ako oznamenie o tom že nešťastie sa môže stať na každom kroku aj mne aj iným.
No určite to museli vnímať tí ľudia ktorí v tých bytoch bývali alebo ti vojaci z kasární - tie vlastne v tom roku zrušili.

tiferett » zelenooccka Mám skúsenosti s vranami aj s krkavcomn..Ohlasuje sa cez nich svt "temna"
Treba opatrnosť..ale nie strach...

thééé » zelenooccka
ano, vrány jsou symbolem druhého břehu, můžou být i převaděčem, ale taky voláním našich předků. Může v tom být poselství od Tvých předků.
Začala bych se více dívat na symboliku všeho, nejen vran, aby jsi rozptýlila pozornost. MOmentálně můžeš být tím strachem (pochopitelně) ochromená.
Je v nich symbolika i Tvých kořenů, rodiny. Možná na Tebe křičí, a chtějí Ti něco říct. Možná je v tom hlubší pochopení smrti jako takové, možná je v tom poselství pro Tvůj život.
Smrt je součástí našeho života v i v jemných rovinách, prožíváme ji každý den.
Možná je v tom Tvoje vnitřní volání duše po veliké změně...
Přeji hodně odvahy a taky dobré anténky na příjem informací a souvislostí :-)
(tady, kde teď bydlím, mě každé zimní ráno - cestou do práce - provází hejna vran. Krákají, sedí na stromě, koukají na mě z těch větví. Mám je ráda. Je v nich hluboká moudrost. Když je pozoruju, jsou velmi chytré. Cítím z nich velkou sílu, i respekt)