Jsem v 16 letech dal jedné kamarádce přezdívku Světluška. Jsme totiž vyrazili kamsi mezi vandráky, samý maskáč, nebo alespoň nenápadné odění... A ona si vzala, přestože jsem jí vysvětloval, co to je za akci, strášně svítivé oblečení. Tak svítila mezi všemi (o to jí beztak šlo, aby byla nepřehlédnutelná) jak světluščina prdelka. Občas jí tak říkám ještě dnes po bezmála čtvrtstoletí. To ona mne napadla s tou světluškou, ne nějaké malé skautky.
Sosna zvlčelý
» Visennka
Přestože mi to v závěru překyselilo žaludek (jak jde o buchty, vrhám se po nich; pozdě jsem si všiml náplně), oceňuji poezii procházející žaludkem.