Diskuze, Diskuzní fórum

Marhon » PepaKopřiva Atlas mraků díky jediné větě:
"od dělohy k hrobce jsme spojeni s ostatními, s minulostí a přítomností, každým naším zločinem a každou laskavostí tvoříme svou budoucnost."

a potom Interstellar, pro myšlenku, že existuje možnost, že můžeme varovat - upozorňovat - vést sami sebe. náhody neexistují. co když ten, kdo nás vede jsme my sami....

a nakonec kniha, nebo spíš "pracovní sešit" Celestinské proroctví. nejvíc mě zaujal popis, jak pracovat s energií. celkově je to jednoduše a krok po kroku popsaný postup, což jsem nikde ještě nenašla. za mě skvělé.

tulačka_gryf » PepaKopřiva Film, který změnil pohled na život...
Ani ne tak změnil, jako potvrdil: Počátek.
Do té doby jsem narážela v různých útržcích knih na věci, které jsem si nějak "pamatovala". Až Počátek mi znázornil vlastní prožívání. Došlo mi, že pokud se tyto informace pouští do oběhu, musí nás být větší procento. A že je to další nahraný program. Potěšil i Výchozí bod.
Pro pár mých kamarádů byl spouštěčem film Matrix.

Myslí mi jde i pár názvů knih, které čtením měnily nastavení dítěte a později člověka: Evita, Mein Kampf (tu jsem po první části radši odložila), Diagnostika karmy - Lazarev (několik dílů).

Tollea jsem četla. Myslím, že jsem kupovala i jiné tituly. Zůstaly u bývalé tchýně, které dávaly víc.
Za ni bych asi mohla doplnit knižní sérii Anastazia (Megre). Stala se součástí jejího života.

Udržení přítomnosti: pracuji s dětmi. Slovy jedné z nich:"Jsou mi čtyři. Umím kreslit. Někdy i na papír." Na bloumání není čas.

funky » PepaKopřiva A když už tu jsou zase ty volby, tak bych ještě zmínila Umění války ze starověké Číny (přibl. 500 př. n. l.) a Machiavelliho Vladaře (vydáno posmrtně 1532). Obě tato díla se zabývají mocí a klamáním nepřítele, a zárověň nejsou zatížená žádnou ideologií, což je strašně vzácné. A já se od té doby na politiku (média, náboženství a vlastně asi všechno, co má jakoby moc nad lidmi) dívám víc pragmaticky, a ne ideologicky...

Diviška » PepaKopřiva Čistá duše. Začala jsem jinak přistupovat k psychicky nemocným. Dal mi větší soucit, chápání jejich stavu.

thééé » PepaKopřiva Žití tady a teď je vlastně výborná stará technika tuším z budhismu - technika bdělé pozornosti.
Tolleho jsem nečetla, ale určitě je to technika, ke které se každou chvíli vracím a vřele všem doporučuju na všechny možné neduhy a problémy. I problémy s energií, úzkostí, pamětí, prokrastinací atd.

Hodně jsem lovila v paměti, která kniha mi změnila život, a která byla vlastně moje první - jiná.
A asi to byla Breussova metoda léčení rakoviny (otcovy). Otevřela mi v 18ti mysl, že co všechno jde v životě změnit.
A pak tuším něco od Eduarda Tomáše, nebo jeho ženy Míly Za čas a prostor? To už nevím. A už jsem jela a hltala. Přečetla jsem toho mraky.
Tak ať se žití v přítomnosti daří

Lupi » PepaKopřiva Cyklus o Vinnetouovi, ale to mi bylo dvanáct a tos asi slyšet nechtěl, co?

funky » PepaKopřiva Inspiruje mě pořád něco, naposled mě okouzlily třeba knihy od Tolkiena. Ale jak si udržet přítomnost v každodenním životě? Myslím, že úplně stačí zahodit smartphone, nebo aspoň omezit internet. Nehltat sociální sítě, YouTube, zprávy, duchovno... a budeš víc v přítomnosti než 99% okolních lidí. :-)

verka96 » PepaKopřiva Ahoj Pepo,
každý si občas projde těžším obdobím, u mě to byla řada událostí v rámci delší doby a kdo ví, co ještě... U mě to nebyla žádná kniha ani film, spíš to bylo jaksi hledání, abych se z toho dostala nebo více porozumněla, pak přišla nějaká úleva a přijetí. Ano, myšlenky létají od minulosti do budoucnosti, je to asi o té naší společnosti obecně, jak jsme nastavení.
Osvědčuje se mi např. relax, nechci to pojmenovávat meditace, je to takový můj způsob, jak některé věci řešit, abych mohla lépe fungovat a nemělo to dopad na mé zdraví. Viz psychosomatika. Hodně se mi osvědčili regresní terapie a větší porozumění astrologie, příroda, zvířata apod.
Takové ty aha momenty ke přijdou vždycky za nějakou dobu, dnes už to mám vypozorované, takže už nejsem nervózní, když něco hned nejde apod. Aneb trpělivost a otevřenost mysli růže přináší...

Buddha/2 » PepaKopřiva Jak jako udržovat přítomnost ? Ona může někam utéct ?
No dobře ... Ty pro to můžeš udělat max. to, že na ní soustředíš pozornost. To že ti pak jdou praktické věci líp není žádný paradox, ale jen logický výsledek lepšího soustředění. Vlastně ani pak nemusíš moc vystupovat z emočních stavů, když víš co se děje, nemusíš je nechat rozvinout - u někoho budeš možná za suchara, ale jinak je to dost osvobozující

Fakt mám moc rád pojem praktický život (vždycky mě napadne, jaký asi je ten nepraktický ?

dan162 » PepaKopřiva Když je žák připraven, učitel se vždy najde. Jen houšť a větší kapky :-) Jinak každý má jiný způsob, kudy porozumí sobě, knihy jsou jen jedním z možných kanálů. Mám knihy moc rád, nicméně v posledních letech je to spíš koloběh, že knihy kupuju a po letech zahazuju pro nečtenost. Mne osobně nejvíc nakoplo, když jsem přišel o všechno a nejvíc mi dalo pozorovat vlastní reakce.

cimi » PepaKopřiva Ahoj : )
co se týče mě, tak všechno dost pitvám. Takže se dá říct že skoro vše co je mi blízko se mě současně většinou dost silně dotkne a taky si z toho dost dokážu vzít a odnést…
Pro mě byla takovou úplně první knihou která mi udělala dobře kniha Iluze od Richarda Bacha. Nezměnila mi život úplně v tom smyslu ale spíš působila jako spřízněná duše a to mi dodalo tenkrát naději a důvěru že mohu a že cítím “správně”…
Knihy které se mi pak dostaly pod kůži byly právě takové - buď se mi staly spřízněnými dušemi nebo mě někam vedly a ty které mě vedly byly od Lazareva (jeho úžasné pojednání o pýše) od P.Chodron (skvělé pokud chce člověk skutečně pochopit význam meditace) nebo od Krishnananda Trobe (pro mě nejlepší pojednání o léčení traumatu)
Tohle jsou první co mi přišly na mysl.
Je jich víc i když ne moc…nejsem moc čtenář…
Filmů je spousta…i seriálů…jednu dobu jsem si zapisovala všechny moudra který mi přinesly…

Ale co se týče praxe, kus cesty jsem ušla spíš skrze průvodce z masa a kostí…jsem typ co se nejvíc učí prožitkem, dotykem, bezprostřední blízkostí, naživo…
A to by bylo na dlouho