Diskuze, Diskuzní fórum

Ahojky

Krom potíží co se týkají kolem dcery mě trápí neustále pocit,že musím číst a koukat na vše co se týká smrti a co bude poté.....pred 5lety jsem byla u umírání mého tatinka,který měl rakovinu jater a plic...ztráta otce se mnou zacvicila psychicky i zdravotně,ale po těch letech cítím, že jsem ráda, že jsem u toho byla a vše s nim prožívala, že náš vztah rozkvetl a proměnil se v lásku.
Dokonce se přišel rozloučit v noci,tenkrát jsem se hrozně lekla a když jsem pak zase usla,několikrát se se mnou chtěl spojit skrze sen...ale jakákoliv ho uviděla,tak hsem se lekla a probudila....až za 2mesice jsem od jeho smrti...jsem s ním mluvila ve snu...a rozloučili jsme se.


No trápí mě to,že pořád musím číst knihy o duchovnu, o tom jak probíhá umírání a jak se duše dostane do světla a připravuje se na dalším život...někdy se na to moc těším až tam půjdu také...ale mám malé děti...a ty mé tu samozřejmě drží a snažím se být lepší máma a snažíme se rozvíjet jejich osobnost,jak je potřeba...ač mi jejich otec to dost ztěžuje...

Poslední dobou cítím pocit,že nevím co se sebou....na co dál zaměřit svůj život...baví mě pomáhat druhým, pracovala jsem dřív ve školce před mateřskou, která bude za půl roku končit...

Téma zdraví je můj celý život,ještě na zakázce jsem byla jedna z mála co už studovala v knihovně školy biologii...a během střední bylinky a astrologii...defacto furt ležím v knihách, před dětmi jsem pracovala v MŠ a doma mám adhd syna a celkem často děti nemocné, tak furt zkoumam a čtu...a začínám i uvažovat nad tím, že i v mých minulých životech jsem musela být léčitel, doktor....je to prostředí ve kterém jsem jako doma..možná mě napadá,že bych časem zkusila i jako dobrovolnik pomahat v hospicu....tenkrát tam byl úžasný pan,který byl dobrovolník a hrál s tátou karty...

Téma zdraví je můj celý život,ještě na zakázce jsem byla jedna z mála co už studovala v knihovně školy biologii...a během střední bylinky a astrologii...defacto furt ležím v knihách, před dětmi jsem pracovala v MŠ a doma mám adhd syna a celkem často děti nemocné, tak furt zkoumam a čtu...a začínám i uvažovat nad tím, že i v mých minulých životech jsem musela být léčitel, doktor....je to prostředí ve kterém jsem jako doma..možná mě napadá,že bych časem zkusila i jako dobrovolnik pomahat v hospicu....tenkrát tam byl úžasný pan,který byl dobrovolník a hrál s tátou karty...

Téma zdraví je můj celý život,ještě na zakázce jsem byla jedna z mála co už studovala v knihovně školy biologii...a během střední bylinky a astrologii...defacto furt ležím v knihách, před dětmi jsem pracovala v MŠ a doma mám adhd syna a celkem často děti nemocné, tak furt zkoumam a čtu...a začínám i uvažovat nad tím, že i v mých minulých životech jsem musela být léčitel, doktor....je to prostředí ve kterém jsem jako doma..možná mě napadá,že bych časem zkusila i jako dobrovolnik pomahat v hospicu....tenkrát tam byl úžasný pan,který byl dobrovolník a hrál s tátou karty...

Ahojky

Krom potíží co se týkají kolem dcery mě trápí neustále pocit,že musím číst a koukat na vše co se týká smrti a co bude poté.....pred 5lety jsem byla u umírání mého tatinka,který měl rakovinu jater a plic...ztráta otce se mnou zacvicila psychicky i zdravotně,ale po těch letech cítím, že jsem ráda, že jsem u toho byla a vše s nim prožívala, že náš vztah rozkvetl a proměnil se v lásku.
Dokonce se přišel rozloučit v noci,tenkrát jsem se hrozně lekla a když jsem pak zase usla,několikrát se se mnou chtěl spojit skrze sen...ale jakákoliv ho uviděla,tak hsem se lekla a probudila....až za 2mesice jsem od jeho smrti...jsem s ním mluvila ve snu...a rozloučili jsme se.


No trápí mě to,že pořád musím číst knihy o duchovnu, o tom jak probíhá umírání a jak se duše dostane do světla a připravuje se na dalším život...někdy se na to moc těším až tam půjdu také...ale mám malé děti...a ty mé tu samozřejmě drží a snažím se být lepší máma a snažíme se rozvíjet jejich osobnost,jak je potřeba...ač mi jejich otec to dost ztěžuje...

Poslední dobou cítím pocit,že nevím co se sebou....na co dál zaměřit svůj život...baví mě pomáhat druhým, pracovala jsem dřív ve školce před mateřskou, která bude za půl roku končit...

Už se na tom pracuje
Naše rodinka projde proměnnou, bude to těžká cesta,ale právě děti nás směřují...je na nich hned vše vidět...u sebe vidím i že se mi okamžitě zrcadlí nemoci s tim co trápí duši....ale fakt mě trápí, že to zatěžuje děti...hlavně 2leta dcera..zdravotně to není nic moc a jsem už z toho spatna..