Hypersenzitivita v horoskope - Diskuze a zkušenosti

Najdise.cz » Saly Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Klaret, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Trochu se v tom významově ztrácím, tak se zeptám jak to vlastně myslíš.

Osud je pro mě něco, co jsme si přinesli na svět...ať už věříme na cokoli. Na karmu, na něčí rozhodnutí, na náhody. Zkrátka osud je pro mě něco, co se děje bez našeho vědomého rozhodnutí v tu danou chvíli.

Svobodná vůle je pro mě to, jak se k dané situaci postavím. Zjednodušeně si to představuju na situaci: Jedu na pracovní pohovor autobusem.
Ten nepřijede - Osud.
Já buď zavolám, že na pohovor nepřijedu, nebo si zavolám taxi (nebo si jinak zajistím odvoz) - Svobodná vůle.
Ano vyplývá z našich zkušeností, inteligence, vědomých i podvědomých vzorců, ale v tu chvíli je to vědomé rozhodnutí.

Neumím si představit, že projevem svobodné vůle je třeba to, že si malé dítě "zvolí" sexuální zneužití.
Podle mě je to osud a svobodná vůle je, jak se s tím v budoucnu vypořádá.

Nebo vše budeme nazývat svobodnou vůlí?

Bosch » Saly to je zajímavá dedukce.

Saly » Bosch Ja to zas vidím tak, že nevedomá nutnosť prežívať vzniká na základe slobodnej vôle, ako jej následok, ktorý sa ukladá do podvedomia a preto si ho nepamätáme.
Z toho mi vyplýva, že Osud = Slobodná vôľa

Ale tvoj názor ti neberiem. Každý rozmýšľa ináč a inak vníma. Ja som stotožnená s týmto mojim názorom a pohľadom, momentálne

Saly » Mrtvý Ja chcem nájsť prvky hypersenzitivity práve v horoskope,skrz astrologický pohľad na človek. Dík

Bosch » Saly Svobodná vůle je přesný opak toho co nazýváme osud.
Osud je nevědomá nutnost prožívat. Tedy žádná vůle která by mohla prožívané změnit.
Svobodná vůle je možnost volit.

Bosch » R5 Jo ono se to dá vše překlenout praxí. Vnitřní prací. Nakonec se dají všechny emoce ovládnout. Jde o to nebýt jejich otrokem. Nebýt dinosaurem. To jsou ty konfrontace hovada (dinosaura) s novými strukturami mozku. Určitý level příznivých stavů hlavně z oblasti neosobního štěstí způsobuje promývání těch starých struktur dna až nakonec dojde k vymanění se z nutnosti prožívání cyklů přírody.
Pak ani ten horoskop už nehraje takovou roli. Když člověk dosáhne určitý level prožívání, pak na něj příroda už bič neuplete. Člověk má tu schopnost stanovit si sám způsob druh a úroveň svého vnitřního prožívání.

Mrtvý No, já teda nevím, jak to souvisí s horoskopem, ale jedno vím jistě. Má to být podmíněno vodním živlem v duši (jemném těle). Zvyšuje to vnímavost na nálady, biomagnetické stopy a jiné občas nepříjemné věci. A ten se dá natrénovat.

Takže než v horoskopu bych spíše hledal u daného člověka.

Buddha/2 » siili nebo tak

Loreena Mckennitt » siili ale aj tak ste podla mna dost dobry priklad dorozumievania zena-opica

Buddha/2 » siili Aha, už to asi chápu. Já píšu "CO" má s tou flaškou spojené a Ty zas o tom "JAK" to má spojené. Ale oba myslíme nejspíš to samé, problém bude asi někde v neharmonickém aspektu našich merkurů - já bych spíš napsal ve volbě slov

Saly » MG34 Slobodná vôľa a osud je to isté, podľa mňa. Lebo slobodne sa rozhodneme niečo urobiť alebo neurobiť a to, čo to prinesie sa volá "osud". Neviem či ti niečo hovorí karma. Ak áno, tak potom by si mohol rozumieť tomu, ako to myslím. I keď osud nemusí byť vždy následkom slobodnej vôle. Platí to len u ľudí. U zvierat asi nie.

Ak som napríklad pochopila na základne skúsenosti (hoci z minulého života) a môj vnútorný pocit mi hovorí, že ak ukradnem niečo, tak aj mne bude ukradnuté niečo tak nebudem nikoho okrádať, lebo cítim, že sa mi to vráti, že niekto okradne. Samozrejme, ak veľmi chcem a nebudem dbať na ten pocit, čo mi vraví aby som to nerobila, tak to urobím no musím rátať s následkami tohto rozhodnutia. Rovnako aj tím ktorí sa rozhodnú niečo ukradnúť no nemajú zatiaľ to poznanie, že sa im vráti to, čo urobia. Preto si myslím, že ak už niekto došiel k poznaniu a naplno pre precítil cez vlastnú skúsenosť, ako funguje karma, tak si dobre rozmyslí čo urobí a slobodne sa rozhodne nerobiť to, čo nechce aby niekto iný urobil jemu. Ak bude mať nutkanie i napriek pochybnostiam či je správne kradnúť a či sa mu to vráti, tak ešte nemá dosť skúsenosti k tomu, aby plne pochopil, že to naozaj funguje "čo zaseješ, to zožneš". A ak niekto nekradne, lebo má z tej predstavy nepríjemný pocit a zastáva názor, že kradnúť sa nemá lebo podvedome cíti, že to nie je správne (mohol kradnúť v minulosti a mal z toho problémy) no nenaučil sa ten človek napríklad ešte odpúšťať, tak mu príde do cesty v tomto živote situácia, kedy mu niekto niečo ukradne a podľa toho ako on zareaguje a či bude schopný odpustiť, ukáže sa, či to jeho poznanie je už úplné.
Ak už má niekto úplné poznanie, pochopenie a vie odpúšťať ako druhým, tak sebe, "nepriláka" k sebe žiadnych zlodejov a ak by aj zlodej mal na výber koho kradne, tak i on bude cítiť niečo z tých ľudí, potencionálnych obetí a nevyberie si toho, kto vyžaruje energiu pochopenia a naplnenej skúsenosti.
Človek, ktorý má plné poznanie sa však môže sám rozhodnúť pomôcť druhému, napríklad i zlodejovi tým, že sa chce nechať okradnúť (tak si to naplánovala jeho duša) iba preto, aby zlodej mal príležitosť poučiť sa z nečakanej reakacie okradnutého. Vtedy je zlodej, podľa mňa, prichytený pri čine, aby videl reakciu okradnutého, ktorý už došiel k úplnému pochopeniu. Okradnutý mu nie len že nevynadá no ešte mu ponúkne zlodejovi aj iné hmotné veci, ak má ešte jedno auto, tak mu ponúkne i to. Zlodeja môže takáto skúsenosť zmiasť a môže mu pomôcť pochopiť čo je to láska, odpúšťanie ... Takýchto dobrovoľných činov, kedy človek už nemusí no i tak si na seba vezme podobné úlohy (niekedy aj smrť zabitím), je schopná len veľmi vyspelá a chápavá duša. Väčšinou ide iba o dôsledok karmy a príležitosti pochopenia, učenia sa.

A či majú zvieratá slobodnú vôľu?

Myslím si, že zvieratá cítia energie a konajú inštinktívne, nevedia kontrolovať svoje pudy, na rozdiel od človeka, ktorý má tú možnosť a to preto, lebo mu bola daná slobodná vôľa. Zvieratá vedia prejaviť základné emócie v závislosti od štruktúry mozgu, ako i ľudia, lebo máme telá založené na podobných princípoch. Jediný rozdiel medzi zvieratami a ľuďmi vidím v tom, že ľudia majú niečo navyše, majú oveľa vyšší potenciál ako zvieratá, lebo ľudské telá boli stvorené z odlišného dôvodu ako tie zvieracie. Ľudské telá dávajú väčšiu príležitosť človeku duchovne rásť, poznávať a tvoriť. Naše duše vstupujú do ľudských tiel preto, aby získali skúsenosť, poznanie ale aj preto, aby pomáhali v tvorení Bohu, nášmu Stvoriteľovi.

Je to môj pocit, môj názor, ktorý sa časom môže zmeniť, alebo posilniť ...

Ase » R5 Díky za odkaz, ale tú angličtinu lúštiť nebudem, nemám na to čas, škoda. Aj keby tie prvé pokusy boli kachna, tých pokusov s takým výsledkom bolo údajne viac.

R5 » Bosch Zajímavé video, zajímavé postřehy, ale ta tvrzení okolo dopaminu se dají považovat za nadsazené. Je totiž generován i v silně stresových chvílích. Lze najít zmínky o pokusech s válečnými veterány s postraumatickým syndromem, kteří ho produkovali, když uslyšeli střelbu. Nebo obecně u lidí s postraumatickým syndromem při vyvolání vzruchu, se kterým byl nějak spojen. Dopamin je spíš jakýsi prostředník v procesu motivace k získání, nebo přestání něčeho a záleží, kterou cestou se ubírá. Krom toho se ví, že se podílí na regulaci krevního tlaku, tepu srdce, inhibuje hormon prolaktin, který je zodpovědný za tvorbu mléka u kojících žen a pozastavuje během ní ovulaci.

Pitvání na level neurotransmiterů a neuromodulátorů je velké rozlišení a sami vědci si v tom ještě dělají pevnou půdu pod nohama. Dílčí závěry je třeba brát kriticky, jinak to dopadá jak s tím fenoménem "Sté opice".

Koho tyhle věci zajímájí, tak k tomu videu výše doporučuju přečíst i tohle: http://blog.aktualne.cz/blogy/…

-----------
Jinak ten prof. Jiří Horáček z videa je narozen 27.9.1966 v Ostrově. Pro práci psychiatra zajímavé rozhození planet. Zvlášť, pokud by měl tu Lunu dotaženou do orbisu opozice s vládcem jeho Merkura (Venuší), která je pokupě s Uranem (prekurzor jeho turbo-mrkání). Potenciální opozice Pluto vs Luna s č.Lunou je taky zajímavá.

R5 » Ase Že ti do toho vstupuju...K těm prvním odstavcům až tak moc nemám - je to jeden z úhlů pohledu na věc, ale fenomén sté opice, co zmiňuješ dole, je kachna. Původní výzkum dělali Japonci, pak to vzal nějaký pisálek a špatně to interpretoval, načež se toho chytil kdejaký "New Age" rozumbrada, aby si tím podepřel své teorie.

Víc info zde: http://www.csicop.org/si/show/…
https://hilo.hawaii.edu/~ronald/…

Ase » MG34 Keď už som strávil čas čítaním tvojho príspevku, tiež niečo prihodím. Nad týmito vecami sa môžme zamýšľať ako len chceme, môžme si hlavu umyslieť, na základe informácií zo strednej alebo vysokoškolskej klasickej fyziky starej sto rokov nevymyslíš, neobjasníš vôbec nič. Leda tak to, čo školská fyzika už sto rokov traduje.

Celá vec sa javí inak, ak nazrieme do roviny energetiky, na úroveň, kde situácie uvádzajú do pohybu gravitačné (elektromagnetické) polia okolo človeka. Ak niekto v sebe vytvorí prežívaním určitých emócií také pole, že zlodej "vycíti", "navníma" svojim poľom "príležitosť" u toho druhého, tak danú osobu okradne a vôbec to nemusel mať v pláne, proste fyzikálne polia si vyriešili vec po svojom. A osoba bude okrádaná do vtedy, dokial bude udržiavať také emócie, ktoré takéto "podráždenie" u zlodejov vyvolávajú, ktoré spôsobujú u nich pocit, že osoba sa o niečo bojí, o niečo čo je pre ňu drahé, cenné, čo stojí za to ukradnúť. Nazvyme to osud. Takých emócií si okrádaná osoba ani nemusí byť vedomá. Samozrejme, že potom záleží aj na tom, že zlodej sa rozhodne takýto popud z "onoho priestoru" ignorovať, odvrátiť sa od neho, tým nutkanie každým takým odvrátením oslabí, a zvyk kradnúť pri každej príležitosti môže zo svojho osudu úplne vymazať. To pole okrádača je možné nelpením na takom pocite nechať zaniknúť, vymazať zo svojho "osudu". Ezotericky by sa povedalo, že dotyčný odstránil svoju zlú karmu, tvorbou dobrých skutkov. Miesto jednania v zmysle nutkania urobil prospešný čin, odvrátil sa od nutkania. Nenechal sa strhnúť nabádaním k neprospešnému činu, zanechal nesprávne tendencie, nesprávny zvyk.
Na úrovni fyzikálneho poľa sa nenechal ovplivniť vplyvom fyzikálnych polí, ktoré v ňom vytvárali príslušný druh napätia, pocitu.

Iste že v tomto smere pôsobia aj vibrácie planét, tie vytvárajú prostredie, v ktorom sa môže určitých druh polí (resp. vibrácie pocitov) lahšie prejaviť/potlačiť, vplyvom prostredia nabrať na intenzite, intenzita naberie hodnotu kritické pre to aby "uviedla činy do pohybu", alebo aby určitým tendenciám/nutkaniam a tým aj činom bol "vzatý vietor z plachiet". Astrológia práve pozná súvislosti medzi týmito druhmi polí, a popisuje, kde a ako sa môžu (nemusia) prejaviť.

Aj zvieratá majú slobodnú vôľu, ale im prostredie narúšajú osobné túžby len málo, vyvíjajú sa ako celok, potvrdzuje to napríklad efekt stej opice. Tu je vidieť, že šarláti sú skor skupina veriacich, ktorí od čiach Galileja astrológiu označili sa sily diabla a začali sa tváriť, že to treba zlikvidovať. Tie polia je možné aj fyzikálne merať, ale sysifos by opäť prístroje pracujúce na pokročilej fyzike označil za nezmysel, lebo sto rokov do zadu sa tvrdilo niečo iné, a nebudeme predsa šarlatáni :-))))). Prečo sa taja akékolvek výsledky ohladom optických prístrojov tisícnásobne presnejších ako v časoch, keď si niekto usmyslel že jeho meranie éter vyvrátilo. Jeden jediný hlúpy pokus a ešte k tomu zle orientovaný vzhladom na orientáciu toku éteru stačil na dôkaz teórie? No ďakujem pekne, asi by ma mali obviniť z antise.... (Narážka na to ako sa v tej dobe označovali tí, čo upozorňovali na nesprávne postavený pokus.)

MG34 » Saly Pokud věříš na existenci své svobodné vůle (tím ale neříkám, čemu věřím já), pak bys měla věřit i na existenci svobodné vůle ostatních lidí...

Pokud se někdo např. svobodně rozhodne ti ukrást auto, pak to není žádný tvůj osud, ale výsledek aktu něčí svobodné vůle. Můžeš se vyhýbat místům, kde by se to mohlo stát, ale přijít o to auto můžeš i jinde (byť s nižší pravděpodobností).

Pokud má být vůle skutečně svobodná, nelze předjímat ani předpovídat. Nikým, ani žádným hypotetickým bohem. Nad tímto se pořádně zamysli.

Když je něco předpověditelné, tak to znamená, že je to předem dané(!), tzn. nemůže to rozhodnutí dopadnout jinak - tedy není svobodné - je předem dané nějakými okolnostmi (ať už vnějšími nebo vnitřními).

Tedy pozor... svobodná vůle a osud se vzájemně vylučují...

A mají zvířata podle tebe svobodnou vůli?

Saly » MG34 Keby som mala v "osude" pokušenie a riskovanie zrejme by ma riskovanie a pokúšanie lákalo, cítila by som to ako niečo čomu nemôžem odolať, ťahalo by ma to k určitým riskantným situáciám ... neviem, možno je to tak, možno nie.

Áno, verím, že mám slobodnú vôľu, že Boh ju dal každému a to čo sa nám deje a čo sa nám stane sme si vytvorili sami. Dnes žijeme tým, čo sme si vytvorili a vytvárame si zároveň to, čo nás postretne neskôr. Možno i toto je časť poznania, ktoré objavujeme.
Božou vôľou je to, aby sa naplnila naša slobodná vôľa, aby sme došli k úplnému poznaniu toho kým sme a pochopili čo je láska. Niekedy si vytvárame i také veci a situácie o ktorých by sme nikdy neboli povedali a verili, že sme si toto vytvorili sami a predsa. Naša duša zrejme vie prečo chceme to či ono a zároveň vie, že fungujú vesmírne zákony príťažlivosti, akcie a reakcie apod. Chceli sme a chceme zažívať rôzne skúsenosti, z ktorých sa môžeme niečo dôležité o sebe a o druhých naučiť. Ak sme sa z nejakých skúseností poučili, tak nepotrebujeme prechádzať znova tými istými skúsenosťami, pokiaľ boli navyše nepríjemné či bolestivé. Už vieme čo nám to prinieslo a rovnako aj iným ľuďom(dušiam), tak si vytvárame nové skúsenosti, teda naša duša. My si to nepamätáme, ale duša áno a vedie nás cez pocity.

Niekedy to vyzerá, akoby sme sa nemohli vyhnúť určitým veciam, situáciám, okolnostiam no myslím si, že sme si tým chceli prejsť, preto nimi prechádzame, len sme na to zabudli, že sme sa cez určité veci chceli niečomu naučiť, niečo spoznať, precítiť...

Ak som si niečo naplánovala, tak sa to stane, ale ak nie, tak sa tak nestane a môže ma pokúšať ktokoľvek s čímkoľvek. Moja duša vie, čo potrebuje, čo sa chce ešte naučiť a čo spoznať. Ja to neviem, ale môžem niečo cítiť ... a tým sa riadim, lebo sa mi už viac krát potvrdilo, že pocit bol správny a že všetko čo bolo, bolo pre niečo dobré. Na duši vtedy cítim pokoj.

Niektoré veci mi nie sú stále jasné, ale verím, že raz sa všetko objasní ...

Ak poviem "nech sa deje vôľa Božia", tak tým mám na mysli to, nech sa deje to, čo je pre moju dušu dobré. A to vie iba Boh a moja duša. Ja zatiaľ nie ... čas ukáže.

Buddha/2 » siili Zas Ti nerozumím
Někdo s něčím nějak nakládá ...
Asi radši příklad jak jsem to myslel. Inspirovala mě alkoholická debata vedle. : Postavíš flašku před abstinenta, řekněme "normálního konzumenta" a alkoholika. Každý s ní má spojenou jinou představu. Jeden cestu do pekla, druhý hezký večer, třetí smysl (nebo nesmysl) života. Flaška je ale pořád stejná a není třeba si s ní cokoli spojovat. V principu je to to samé ve spojení se senzitivitou (nebo senzibilitou, ať máš radost ). Dá se to aplikovat i na vztah k ženám (jak tak čtu vedle Toma-One, ale nechce se mi to tam kopírovat, protože tohle už považuju za vyšší level)

bambulky

Buddha/2 » siili Sice nechápu, ale klidně v růžovejch bačkůrkách

Buddha/2 » siili Slovíčka...

Si myslím, že jedna věc je něco vnímat a druhá jak s tím naložit - a zranitelnost je spíš o tom "jak"

MG34 » Saly A co když máš v "osudu" i to pokušení a riskování?

Kde je ta hranice, že už je to podle tebe (nezvratný?) osud a co proti němu stavíš, když mu vlastně odporuješ? Ty věříš, že tvá vůle je svobodná? Že ji neovlivní okolnosti?

Buddha/2 Co je to hypersenzitivní ?
Zvířata poznají blížící se zemětřesení den předem, většina lidí se vzbudí až když jim začnou padat talíře z polic . Z toho by se dalo usuzovat, že člověk je ze všech božích hovad to nejmíň senzitivní

Buddha/2 » Sosna zvlčelý dobrý

Tos mi připomněl jednu krásnou větu z horoskopů tady : Intuice je super když funguje, když ne, je to čirý nesmysl. (tak nějak to bylo)

Buddha/2 » Koczka.obyczajna jo
Já se nechal inspirovat právě popelářema. Oni se s ničím dlouho nemažou, nepřemýšlí nad tím zbytečně - no a vlastně to ani nemají v popisu práce .

Jenže tomu stejně neunikneš. Zase vyvstane rozhodování jestli použít mozek a nebo princip "srát na to"

Bosch Tady je něco pro ty hloubavější i pro ty co spojují emoce a emotivnost se senzitivitou.
Rozhovor s psychiatrem o tom jak to funguje. Jsme prakticky všichni závislí na dopaminu, odměnách které si dopřáváme každý různým způsobem. Jsou to emoce které spouští tento hormonální systém a ten jak víme ovládá především vodní říši tedy hormonální řídící okruh těla.
Někdo má rád holky jiný vdolky ale všichni máme a musíme dopamín.
A dopomoci si k němu znamená emotivně žít, například tropit scény, hysterie, žárlit a spoustu jiných způsobů jak rozbouřit hladinu hormonální úrovně abychm na konci dostali aspoň kapánek té božské dopaminové many.
Láska - směs hormonů. Tak si to tam stříkneme do žil z podvěsku mozkového a odjinud z nadledvinek a říkejme tomu citlivost.
Citlivost ke svému vlastnímu blahu. Já chci, já potřebuju..lásku, něhu..protože emoce je závisláctví.
Pravá citlivost však vězí v nerušeném neosobním snímání nervových impulsů přicházejících ze všech směrů do cns po nervových drahách.
Elektrickou cestou po synapsích tedy ekvivalentu vzduch (éter).

https://www.youtube.com/watch/…