Najdise.cz ... najdi a poznej lidi, kteří se narodili ve stejný den jako ty ...
Z památníku maminky-příběhy jejího dětství. - Diskuze a zkušenosti
- Astrologie
online Osobní horoskop (radix) Partnerský horoskop Tranzitní horoskop Psychologická astrologie Online výpočty
solár, direkce, revoluce, kompozit a další ...
Lunární kalendář
- Horoskopy 2024
kalendáře a jiné Znamení zvěrokruhu Partnerský horoskop Ascendent a Descendent Horoskopy na rok 2024
Čínský, Keltský, Výklad karet, Léčivé kameny, a další ... Kalendáře na rok 2024
Čínský horoskop 2024
- Slavné osobnosti
astro databáze - Narozeniny
jména, svátky - Numerologie
online - Poznej
znamení - Galerie
uživatelů - Diskuzní
fórum
Z památníku maminky-příběhy jejího dětství.
24.01.2010 - 22:01
buba
Z památníku maminky-příběhy jejího dětství.
Svoji pravou babičku jsem nezažil,ale vždy jsem rád poslouchal mamky vzpomínky na maminku.A moc rád si pročítám příběhy,které babička psala mamce do památníku,je to poklad. První příhody:Ó těch asi bude!Když už takové 1a půl roku staré škvrně,vyleze si na pec a odtamtud skáče dolů,a vysoká síť postýlky už na ní neplatí,(tu přeleze a udělá kotrmelec třeba na zem),co bude vyvádět později?Nezabije se?Nic jí nevadí,že je samý šrám a modřina.Dnes nesla kočku v náručí ke psí boudě.Jiskra vyskočila z boudy a štěkala,kočka se vymrštila Janě z náruče(trošku jí při tom škrábla)a pádila pryč.Janička z toho byla celá vyjevená a dala se do křiku:,,mamí,mamí!"Ani velkých prasat se mnoho nebojí a velikou fenu Jiskru tahá za uši,vousy,šťouchá jí do očí a prohlíží zuby.27.1.1949Včera jsem dávala slepicím zrní a na malou chvíli pustila jsem Janinu z očí.Potom hledám kde je,a né a né ji nalézt.Až jsem zahlédla hlavičku nakukující z veliké psí boudy.Seděla vedle ležící Jiskry a velice se jí tam líbilo,nechtěla jít ani domů.Ještě štěstí,že nedávno taťka posypal psy práškem,,DDT"jinak by se mohlo státi,že by Janinka byla plná blech!A dnes sotva se dostala na dvůr utekla mi do boudy zas.Ještě že Jiskra je při své mohutnosti tak dobrá!22.2.1949Tatínek má velkou legraci z Janinky.Holka senajednou sebere,namíří si to do vrat a už běží pryč.A,,Hafok"to se rozumí za ní.Hlavička se jen klepe jak utíká a za pár minut je třeba až na kopci,nebo na lukách u náhona.Taťka má co dělat,aby jí dohonil.V sobotu byl doma Vláďa(jezdí z hosp.školy na neděli domů).Janina se mě zase z nenadání zmehla.Běžím hned kolem stavení a hledám ji.Nenašla jsem ji!Kolem byla hustá mlha-asi 30m je jen vidět.Konečně jsem zahlédla za kopcem v mlze ztrácející se hlavičku!Běžím honem pro Vláďu a prosím ho,aby pro ni běžel,dokud se nadobro neztratí v mlhách.Připomínám mu ještě v běhu,že se tady toulají často cizí psi,a projevuji obavu,aby jí některý nenapadl.Vláďa má gumové holínky,dobře se mu po mokrých hroudách běží,ale Janinka už je kdo ví kde.Konečně jí zahlédl!Ale tu mu hrůza stáhla hrdlo!Proti ní se žene pes,-v té mlze vypadá veliký.Ještě několik kroků přiblížení-mlha se rozestupuje-a Vláďa s ulehčením poznává,že rozměry psa se menší,-je to náš,,Hafok"!Příhoda skončila šťastně.Ještě musím Janince zaznamenat na památku,jak mamince pomáhá.Tak třeba dnešní dopoledne!Jako každý jiný den vstává zároveň s mámou,nechá se obout,a ustrojit,a jde se do chléva.Musí,,asistovat"při dojení,a při tom se tam baví s kočkou a Hafokem,kteří čekají na snídani.Kočka má však sotva z toho radost,neboť když jí právě netrápí pes,nahražuje jí to Janina.-Po odbytí v chlévě,,pracujeme spolu zase v kuchyni.Zatímco chystám krmení slepicím,pokusila se dívenka zase o útěk.Ta mlha se tu usadila na trvalo,tož raději pospíchám,abych jí našla co nejdříve.Běží už po poli za ,,stájkou"a jak mě uviděla,utíká kvapem,zakopla a upadla,ale honem se sbírá a utíká dál.Upadla znovu,-tentokrát je to horší,-pláče.Doběhnu k ní,sbírám jí ze země,-má trochu odřený spánek a tvářičku od zamrzlých hrud.To se zahojí!Doma si přistavila židli ke kredenci,a než by kdo napočítal deset,zmizela!Dáváme totiž do ,,sekretáře" bochník chleba,a teď byl právě vyjmutý venku,-místo bochníčkastočila se tam do klubíčka Janička!Tatínek za ní přiskřípl dvířka a už po ni nebylo ani památky.Měla z toho legraci.nic se ani nebála,-ví dobře,že jí zase otevřeme.Potom šla míchat slepicím otruby.Dopadlo to tak,že jsem je musela smetat po celé síni,a velkou práci mi dalo,než jsem jí je vyčesala z vlásků.Měla jich plnou hlavičku.Když jsem jí o to potěšení připravila(rozhazovat otruby)našla si něco jiného.Babička má pod skříní zastrčený kastrolek s pískem,na drhnutí,a Janinka si ho vytáhla a měla zase co rozhazovat.Když jí to přestalo bavit,vynášela z pod kamen polínka a narovnala si jich kupu do postýlky.Nu a potom-strhla záclonku z lavičky a vyrovnala odtud všechny boty co jich tam bylo.Pak ještě posypala celý stůl pepřem,-a na druhý stůl vylezla a velkými nůžkami chtěla stříhat ponožku.
K příspěvku je přiložený obrázek, který se zobrazí pouze přihlášeným uživatlům.
(Přihlásit)
K příspěvku je přiložený obrázek, který se zobrazí pouze přihlášeným uživatlům.
(Přihlásit)
K příspěvku je přiložený obrázek, který se zobrazí pouze přihlášeným uživatlům.
(Přihlásit)
K příspěvku je přiložený obrázek, který se zobrazí pouze přihlášeným uživatlům.
(Přihlásit)
K příspěvku je přiložený obrázek, který se zobrazí pouze přihlášeným uživatlům.
(Přihlásit)
K příspěvku je přiložený obrázek, který se zobrazí pouze přihlášeným uživatlům.
(Přihlásit)
K příspěvku je přiložený obrázek, který se zobrazí pouze přihlášeným uživatlům.
(Přihlásit)
K příspěvku je přiložený obrázek, který se zobrazí pouze přihlášeným uživatlům.
(Přihlásit)
01.02.2010 - 19:03
| Filtr
buba
» buba
Start v bahně.
Na prázdniny k nám přijel Zdeněček z Vys.Mýta.
To bylo něco pro Janinu,mít takového společníka.
O zábavu nebyla nouze.Toť se ví,prošmejdili všecky kouty,nejvíc však půdu a patro.Když se mlátilo obilí,a řezačka na slámu výfukem chrlila na přístodolek laviny řezanky,tu neznalo nadšení dětí mezí.Skákali z patra střemhlav do slámy a zase se po zadečcích vozili dolů.A když se toho nabažili,našli si zase jinou zábavu.Jana sebrala koloběžku a Zdeňa trojkolku,a už zase závodili v jízdě.Jenže jednou to mělo neslavnou dohru.Jejich závodění se právě odbývalo ve výběhu pro prasata,a tam se v koutě nalézal menší močál.Tam právě vedle byl jejich finisch.Zdeňa zarazil šťastně,ale Janička jak byla prudce rozjeta,zabrzdila až když se jí přední kolečko zabořilo do bláta,a ona udělala přemet a jak široká tak dlouhá sebou do toho močálu plácla.Jak potom vypadala,to se nedá povědít.Mamka musela odejít od mlátičky a spořádat,vykoupat plačící závodnici.Když bylo vše v pořádku a převlečeny čisté šatečky,zasmála se zase jako sluníčko.Ale legrace z toho byla dlouho,a Zdeňa se myslím ještě dnes chichtá,když si na to vzpomíná.Avšak zlatá bezstarostnost pomine a nastane brzy škola.Večer když usíná máma ji hraje a zpívá:,,Jdi už spát má holubičko,zvonky zvoní klekáníčko".a,,Večerní když zvony znějí."
Na prázdniny k nám přijel Zdeněček z Vys.Mýta.
To bylo něco pro Janinu,mít takového společníka.
O zábavu nebyla nouze.Toť se ví,prošmejdili všecky kouty,nejvíc však půdu a patro.Když se mlátilo obilí,a řezačka na slámu výfukem chrlila na přístodolek laviny řezanky,tu neznalo nadšení dětí mezí.Skákali z patra střemhlav do slámy a zase se po zadečcích vozili dolů.A když se toho nabažili,našli si zase jinou zábavu.Jana sebrala koloběžku a Zdeňa trojkolku,a už zase závodili v jízdě.Jenže jednou to mělo neslavnou dohru.Jejich závodění se právě odbývalo ve výběhu pro prasata,a tam se v koutě nalézal menší močál.Tam právě vedle byl jejich finisch.Zdeňa zarazil šťastně,ale Janička jak byla prudce rozjeta,zabrzdila až když se jí přední kolečko zabořilo do bláta,a ona udělala přemet a jak široká tak dlouhá sebou do toho močálu plácla.Jak potom vypadala,to se nedá povědít.Mamka musela odejít od mlátičky a spořádat,vykoupat plačící závodnici.Když bylo vše v pořádku a převlečeny čisté šatečky,zasmála se zase jako sluníčko.Ale legrace z toho byla dlouho,a Zdeňa se myslím ještě dnes chichtá,když si na to vzpomíná.Avšak zlatá bezstarostnost pomine a nastane brzy škola.Večer když usíná máma ji hraje a zpívá:,,Jdi už spát má holubičko,zvonky zvoní klekáníčko".a,,Večerní když zvony znějí."
K příspěvku je přiložený obrázek, který se zobrazí pouze přihlášeným uživatlům.
(Přihlásit)
K příspěvku je přiložený obrázek, který se zobrazí pouze přihlášeným uživatlům.
(Přihlásit)
K příspěvku je přiložený obrázek, který se zobrazí pouze přihlášeným uživatlům.
(Přihlásit)
K příspěvku je přiložený obrázek, který se zobrazí pouze přihlášeným uživatlům.
(Přihlásit)
02.02.2010 - 20:43
| Filtr
Jaňajs
» buba
Je to krásné počtení milý Bubo,díky ti moc.Strašně ráda poslouchám vyprávění starších lidí,co si vážili chleba....Moje mamina dostávala ke svačině chléb mazaný trochu máslem a jedno kolečko salámu...To si stále posunovala,aby jí zbylo nakonec..To nejlepší nakonec.Je to asi škoda,že ta doba je pryč a lidi jsou zhejralí a chtějí mooc,mají vysoké cíle a požadavky a nevědí vůbec o co přichází!!Ty zážitky se nedají koupit.Ty se musí zažít!Díky ti a ještě něco vyhledej,ty to dokážeš!!Hm?Jsi šikula tak hurá do toho!!!!Už se moooc těším na skromné lidi..
03.02.2010 - 16:59
| Filtr
weruli
» buba
No prostě nádhera
Sice jsem moc z té dřívější doby nezažila,ale i to málo mě potěší vzpomínka na vůni dřeva,když člověk vešel do světničky.Moje a dědova každodenní večeře,když jsem tam spala brambory ve slupce a nebo při ohýnku přímo z popela..To jsou vzpomínky,které nám nikdo nevezme a jsem za ně ráda
Těším se,jestli si ještě nějaký příběh přečtu a nebudu určitě jediná
Sice jsem moc z té dřívější doby nezažila,ale i to málo mě potěší vzpomínka na vůni dřeva,když člověk vešel do světničky.Moje a dědova každodenní večeře,když jsem tam spala brambory ve slupce a nebo při ohýnku přímo z popela..To jsou vzpomínky,které nám nikdo nevezme a jsem za ně ráda
Těším se,jestli si ještě nějaký příběh přečtu a nebudu určitě jediná
03.02.2010 - 21:38
| Filtr
buba
Škola.
Janička už chodí do školy.Už není tak baculatá jako bývala.Vytahuje se do výšky.Zdá se,že by se mohla učit dobře.První vysvědčení byly samé jedničky.Ale že všecko co je jednotvárné jednou omrzí,omrzely i Janinu ty jedničky.Jednou přišla domů a říká celá šťastná:,,Už jsem dostala také jednu dvojku,ne jen samé jedničky."A jindy zase přišla ze školy trochu déle a už zdaleka se chlubí:,,Já jsem byla po škole!"A je celá šťastná,že to taky okusila,když jiné děti tam bývaly před tím.Ráno ptáčkové zpívají pod okny,ale Janička spí a spí.Když ještě nechodila do školy,vstávala časně a nechtěla poslechnout,aby ještě spala.Ale teď ,mamka ráno budí a holčička ne a né se probrat ze spánku a chystat do školy.Ptáčkové už dávno vstali,písničky si odzpívali a ty ještě spíš?
Jinak však chodí do školy ráda.V zimě ji maminka chodila vyprovázet přes kopec,někdy třeba až ke vsi,když byli závěje.Jednou jsme se do nich bořily-Janička až po ramínka a máma před ní až po pás.Ale je velmi zapomnětlivá a ve škole časem nepozorná,ta naše holčička!Jednou jí napsala učitelka do Žákovské knížky:,,Je nepozorná,kouká stále kde co lítá."A tak nevím jest-li někdy dostane rozum.Je to divoch.Někdy chodí do školy s Jitkou Dvořákovou.Ta je sice starší než Jana,chodí o 2 ročníky výše,ale rozumu o moc víc nemá,Většinou se spolu toulají a pak přijdou do školy pozdě.Ze školy pak také přicházejí pozdě,neb vymetou všude všecky příkopy.Jednou také šly spolu ze školy a někde v polích na mezi si vyndali z tašek učení a rozložily po zemi.Domů však přišla Janinka bez penálu a bez pastelek.Šla jsem s ní zpátky,aby mi ukázala,kde to nechala,ale nenašly jsme nic.Snad ani nepoznala místo,kde seděly.Doufala jsem,že to snad někdo najde a vrátí,neb oboje bylo podepsané.Druhý den přišla ze školy domů a ztracené věci měla zase v tašce.Říkala,že potkala jednu paní a ta jí ukázala penál a pastelky,a ptala se ji jestli to ztratila ona.Zapomnětlivá majitelka se ovšem přihlásila.A tak jí ta paní rozepnula na zádech aktovku a věci jí tam uložila.Dodnes nevím,kdo ta hodná paní byla.Jana jí neznala.
Janička už chodí do školy.Už není tak baculatá jako bývala.Vytahuje se do výšky.Zdá se,že by se mohla učit dobře.První vysvědčení byly samé jedničky.Ale že všecko co je jednotvárné jednou omrzí,omrzely i Janinu ty jedničky.Jednou přišla domů a říká celá šťastná:,,Už jsem dostala také jednu dvojku,ne jen samé jedničky."A jindy zase přišla ze školy trochu déle a už zdaleka se chlubí:,,Já jsem byla po škole!"A je celá šťastná,že to taky okusila,když jiné děti tam bývaly před tím.Ráno ptáčkové zpívají pod okny,ale Janička spí a spí.Když ještě nechodila do školy,vstávala časně a nechtěla poslechnout,aby ještě spala.Ale teď ,mamka ráno budí a holčička ne a né se probrat ze spánku a chystat do školy.Ptáčkové už dávno vstali,písničky si odzpívali a ty ještě spíš?
Jinak však chodí do školy ráda.V zimě ji maminka chodila vyprovázet přes kopec,někdy třeba až ke vsi,když byli závěje.Jednou jsme se do nich bořily-Janička až po ramínka a máma před ní až po pás.Ale je velmi zapomnětlivá a ve škole časem nepozorná,ta naše holčička!Jednou jí napsala učitelka do Žákovské knížky:,,Je nepozorná,kouká stále kde co lítá."A tak nevím jest-li někdy dostane rozum.Je to divoch.Někdy chodí do školy s Jitkou Dvořákovou.Ta je sice starší než Jana,chodí o 2 ročníky výše,ale rozumu o moc víc nemá,Většinou se spolu toulají a pak přijdou do školy pozdě.Ze školy pak také přicházejí pozdě,neb vymetou všude všecky příkopy.Jednou také šly spolu ze školy a někde v polích na mezi si vyndali z tašek učení a rozložily po zemi.Domů však přišla Janinka bez penálu a bez pastelek.Šla jsem s ní zpátky,aby mi ukázala,kde to nechala,ale nenašly jsme nic.Snad ani nepoznala místo,kde seděly.Doufala jsem,že to snad někdo najde a vrátí,neb oboje bylo podepsané.Druhý den přišla ze školy domů a ztracené věci měla zase v tašce.Říkala,že potkala jednu paní a ta jí ukázala penál a pastelky,a ptala se ji jestli to ztratila ona.Zapomnětlivá majitelka se ovšem přihlásila.A tak jí ta paní rozepnula na zádech aktovku a věci jí tam uložila.Dodnes nevím,kdo ta hodná paní byla.Jana jí neznala.
K příspěvku je přiložený obrázek, který se zobrazí pouze přihlášeným uživatlům.
(Přihlásit)
K příspěvku je přiložený obrázek, který se zobrazí pouze přihlášeným uživatlům.
(Přihlásit)
04.02.2010 - 21:19
| Filtr
Jaňajs
» buba
Bubo milý,moc Janinku pozdravuj a řekni jí,že bych ráda zažila to toulání s ní,ty doby,kdy bylo tak krásně,a jen hravě...Nic se neřešilo...Hurá!!Paráda.Moc jí pozdravuj a že přeji hodně zdraví a stálé tuláčkování...A zlobení a vše krásné...Nevím proč,ale mám moc ráda ty zlobítka,které vlastně nejsou zlobítka...Jsou jen zvědavé a chtějí vše poznat a šťourat se ve věcech neznámých..jak já jim fandím!!!!Měli bychom se od dítek lumpačivých hodně učit!!!
08.02.2010 - 01:28
| Filtr
buba
V prosinci 1955.
Janička chodí do školy už třetí rok.Hodně vyrostla,ale je tenká.Učení ji jde celkem dobře,jen počty jí jdou pomalu.To má asi vrozeno po svoji mamce,-ta i když měla samé jedničky z počtů mívala dvojku.Nedávno měla Janička zvláštní příhodu:Ve starém baráčku blízko školy,bydlila osamělá babička.My jsme jí říkali,,teta Šulcová",neb kdysi bydlela na Borku u Bartošu,a byla skoro jako příbuzná.-A teď někdy říkávala Janě,aby ji přinesla kousek tvarohu.-Jednou však ji ho nesla,(šly s kamarádkou Olou Hodkovou)a tetičku nemohla nalézt.Ve světnici nebyla,na dvorku také ne a nikde.Pes štěkal a děti jí volaly.Ozvala se někde s hora,s půdy.Vylezly po žebříku za ní a nalezly ji zapadlou do slámy.Říkala jim,že jí bolí nohy a že si tam tak odpočívá.Chtěly jí pomoci,aby vylezla ven,ale nezmohly ji neb byla silná a tím těžká.Řekla jim,aby daly tvaroh do světnice,že dá Janičce zítra za to jablíčko,a aby přinesly svíčku a na půdě posvítily!!!Totiž nadcházel večer a pod doškovou střechou byla tma.Teta asi následkem nemoci kornatění tepen,nebyla vždy při zdravém rozumu.Když s pomocí dětí se ze slámy nedostala(smála se jim,jak také zapadaly do slámy),řekla jim,aby daly rozsvícenou svíčku na zásep a šly domů,že ona se sama nějak ze slámy vyhrabe.Druhý den ráno,když šla Janinka do školy,zastavila se podívat na tetu.Ale světnice byla dosud otevřená a tetička nikde.Vylezla po žebříku a volala na půdu.Slyšela,že se jí tam babička jen slabě ozývá.Když se jí ptala,jestli má někoho zavolat,ozvalo se:,,Kdybys byla tak hodná,Janičko!"A Janička utíkala do školy a pověděla všecko soudruhu řediteli Lukešovi.Ten se velice ulekl a spěchal pryč.Potom mezi vyučováním řekl dětem:,,Janička Brůnová zachránila dnes člověka."-Babičku snesli sousedé s půdy v bezvědomí,ale zase se probrala.Žel však od smrti zachráněna nebyla.Asi za tři dny zemřela.Ale aspoň se ještě mohla potěšit před smrtí svými četnými dětmi,které se rychle k ní sjeli.Janičce přišli do školy poděkovat,že babička nemusela na půdě zemřít osamělá.-I pan farář dr.Jelínek ji ještě před smrtí navštívil(jak dřív dělával častěji)a ji potěšil.Bylo jen s podivením to,že řízením Božím našla ji opuštěnou na půdě,holčička ze samoty,-když okolo baráčku je kolem dokola plno stavení obydlených.
Janička chodí do školy už třetí rok.Hodně vyrostla,ale je tenká.Učení ji jde celkem dobře,jen počty jí jdou pomalu.To má asi vrozeno po svoji mamce,-ta i když měla samé jedničky z počtů mívala dvojku.Nedávno měla Janička zvláštní příhodu:Ve starém baráčku blízko školy,bydlila osamělá babička.My jsme jí říkali,,teta Šulcová",neb kdysi bydlela na Borku u Bartošu,a byla skoro jako příbuzná.-A teď někdy říkávala Janě,aby ji přinesla kousek tvarohu.-Jednou však ji ho nesla,(šly s kamarádkou Olou Hodkovou)a tetičku nemohla nalézt.Ve světnici nebyla,na dvorku také ne a nikde.Pes štěkal a děti jí volaly.Ozvala se někde s hora,s půdy.Vylezly po žebříku za ní a nalezly ji zapadlou do slámy.Říkala jim,že jí bolí nohy a že si tam tak odpočívá.Chtěly jí pomoci,aby vylezla ven,ale nezmohly ji neb byla silná a tím těžká.Řekla jim,aby daly tvaroh do světnice,že dá Janičce zítra za to jablíčko,a aby přinesly svíčku a na půdě posvítily!!!Totiž nadcházel večer a pod doškovou střechou byla tma.Teta asi následkem nemoci kornatění tepen,nebyla vždy při zdravém rozumu.Když s pomocí dětí se ze slámy nedostala(smála se jim,jak také zapadaly do slámy),řekla jim,aby daly rozsvícenou svíčku na zásep a šly domů,že ona se sama nějak ze slámy vyhrabe.Druhý den ráno,když šla Janinka do školy,zastavila se podívat na tetu.Ale světnice byla dosud otevřená a tetička nikde.Vylezla po žebříku a volala na půdu.Slyšela,že se jí tam babička jen slabě ozývá.Když se jí ptala,jestli má někoho zavolat,ozvalo se:,,Kdybys byla tak hodná,Janičko!"A Janička utíkala do školy a pověděla všecko soudruhu řediteli Lukešovi.Ten se velice ulekl a spěchal pryč.Potom mezi vyučováním řekl dětem:,,Janička Brůnová zachránila dnes člověka."-Babičku snesli sousedé s půdy v bezvědomí,ale zase se probrala.Žel však od smrti zachráněna nebyla.Asi za tři dny zemřela.Ale aspoň se ještě mohla potěšit před smrtí svými četnými dětmi,které se rychle k ní sjeli.Janičce přišli do školy poděkovat,že babička nemusela na půdě zemřít osamělá.-I pan farář dr.Jelínek ji ještě před smrtí navštívil(jak dřív dělával častěji)a ji potěšil.Bylo jen s podivením to,že řízením Božím našla ji opuštěnou na půdě,holčička ze samoty,-když okolo baráčku je kolem dokola plno stavení obydlených.
09.02.2010 - 22:45
| Filtr
buba
» buba
Tak poslední.
Doslov.
Vyrostla jako ta polní květinka,jako ten ptáček zpěvavý na samotě,uprostřed polí a luk.Jistě jí bude její rodný Borek milý v celém jejím životě,jako všem předchůdcům.-Jak rádi se všichni občas vracejí navštívit,,své staré rodné hnízdo."Myslím,že i ona byť se dostala sebe dále do světa,bude se ráda vracet a hlavně vzpomínat.
Teď,když už je větší,bude si vše pamatovat sama,
ale ty první upomínky,které by třeba jinak upadly v zapomenutí,najde tady zapsány a jistě si je ráda přečte.Bylo těch příhod ovšem ještě o mnoho víc,ale nebylo vždy možno všecko napsat.Věčný koloběh práce a starostí nedovolily vždy vzít péro a zapisovat.Hlavně,že ji jak říkávali staří lidé,chránil,,anděl strážný"a že vyrostla zdravá.Při tom si vzpomínám ještě na jednu příhodu,kdy se,,anděl strážný"osvědčil.
Byly to ocúny.To byly Janičce asi 2roky.Sušily jsme na louce seno.V seně se objevilo několik lusek zralého ocúnu.obsahujících vevnitř jedovatá zrnéčka.Babička ve snaze je zneškodnit,je všecky sebrala,aby snad naše malá holčička nevzpomněla si na nich,,pochutnat"To by mohlo být osudné!Nejednou se stalo,že děti po požití ocúnu zemřely.-Babička uvažuje,kam je ukrýt,aby je snad malá všetečka nenašla.Přišla na nápad!Nastrkala je dívenčinu taťkovi do kapes,aby je až přijde domů spálil.No a když jsme přišli domů,lehl si unavený tatíček na otoman a na,,milé"ocúny načisto zapomněl.Únavou usnul.Né tak malá dcerka!Hledala zábavu a opravdu ji našla.Spícímu tátovi vykukuje cosi z kapsy.Nemešká a jde obsah kapsy vyprázdnit.Takovou věc ještě ve svých všetečných ručkách nikdy neměla!Co je to,ty krásné zelené lusky-bobule?To musí být asi dobré a taťka to pro ní jistě chystá.Roztrhne jednu a vysypává na ručičku drobná semínka.-Bohudíky neměla jich čas ochutnat!-Překvapily jsme jí,a naše zděšení bylo ohromné.Jak blízko mohlo být neštěstí!Vděčná úleva naplnila naše srdce.
Své milé dcerušce věnuje
máma.
Doslov.
Vyrostla jako ta polní květinka,jako ten ptáček zpěvavý na samotě,uprostřed polí a luk.Jistě jí bude její rodný Borek milý v celém jejím životě,jako všem předchůdcům.-Jak rádi se všichni občas vracejí navštívit,,své staré rodné hnízdo."Myslím,že i ona byť se dostala sebe dále do světa,bude se ráda vracet a hlavně vzpomínat.
Teď,když už je větší,bude si vše pamatovat sama,
ale ty první upomínky,které by třeba jinak upadly v zapomenutí,najde tady zapsány a jistě si je ráda přečte.Bylo těch příhod ovšem ještě o mnoho víc,ale nebylo vždy možno všecko napsat.Věčný koloběh práce a starostí nedovolily vždy vzít péro a zapisovat.Hlavně,že ji jak říkávali staří lidé,chránil,,anděl strážný"a že vyrostla zdravá.Při tom si vzpomínám ještě na jednu příhodu,kdy se,,anděl strážný"osvědčil.
Byly to ocúny.To byly Janičce asi 2roky.Sušily jsme na louce seno.V seně se objevilo několik lusek zralého ocúnu.obsahujících vevnitř jedovatá zrnéčka.Babička ve snaze je zneškodnit,je všecky sebrala,aby snad naše malá holčička nevzpomněla si na nich,,pochutnat"To by mohlo být osudné!Nejednou se stalo,že děti po požití ocúnu zemřely.-Babička uvažuje,kam je ukrýt,aby je snad malá všetečka nenašla.Přišla na nápad!Nastrkala je dívenčinu taťkovi do kapes,aby je až přijde domů spálil.No a když jsme přišli domů,lehl si unavený tatíček na otoman a na,,milé"ocúny načisto zapomněl.Únavou usnul.Né tak malá dcerka!Hledala zábavu a opravdu ji našla.Spícímu tátovi vykukuje cosi z kapsy.Nemešká a jde obsah kapsy vyprázdnit.Takovou věc ještě ve svých všetečných ručkách nikdy neměla!Co je to,ty krásné zelené lusky-bobule?To musí být asi dobré a taťka to pro ní jistě chystá.Roztrhne jednu a vysypává na ručičku drobná semínka.-Bohudíky neměla jich čas ochutnat!-Překvapily jsme jí,a naše zděšení bylo ohromné.Jak blízko mohlo být neštěstí!Vděčná úleva naplnila naše srdce.
Své milé dcerušce věnuje
máma.
© 2007-2024 Najdise.cz