Práce na sobě a tak


01.09.2025 - 16:04
(Rak) dan162
Práce na sobě a tak
Celý život mi toho strašně chybělo – pocit bezpečí/klidu, pocit sounáležitosti (pocit, ne vědomí), plno typů prožitků...Mnoho deficitů, které měly sklon se posilovat a já měl sklon je kompenzovat. Málokdo kdy věděl, že jsem emoční člověk a ne racionál a jestli jeden nebo dva lidé mne poznali ze mne víc než 50% bude jich hodně, ostatně jsem se snažil ve starém vzorci ochrany neukazovat co jsem, dokud se nebudu cítit bezpečně – a to nenastalo, z důvodů na mé straně.

Když odečtu slepé uličky, tak jsem před pár lety zrušil jakékoliv cíle, umožnil tak svým vrstvám nebýt v oslepení Sluncem, aby mohly naopak Slunce ovlivňovat nebo pomáhat v reakcích na okolí. Jenže výsledkem byl jen klid, trčení namístě a vnitřní deficity stále pálily. Měl jsem zato, že nedokážu je uspokojit.

Svůj osobní rozvoj ve své specifické cestě vedené přes hlavu jsem v posledních měsících dost urychlil. Odpověděl jsem si ke svému šoku na všechny otázky, které jsem si kdy položil. Od důvodů mého chování po porozumění událostem, které mne formovaly nebo pronásledovaly, což umožnilo zrušit k nim odpor. Unikátní pocit, mít poprvé v životě jasno, aspoň v hrubých rysech.

Je mi jasné, že se nelze vrátit k žádnému stavu předtím, protože žádný přirozený/vyvážený stav u mne neexistoval, takže nemohu čekat, až se něco samo obnoví. Některé části mne se navíc zatím vůbec nevyvinuly/nikdy nevznikly, třeba střední pocity jen registruju, ale neprožívám. Nemohu také práci na sobě upozadit, že by moje vnitřní deficity/potřeby byly už natolik vyčištěné, že by šlo jen o zvyk negativizmu k sobě – pořád bych třeba své vztahy směroval k uspokojení toho, co mi chybí a to není nikdy trvalý vztah. Mít deficity vyřešené (nemít přetlaky, puzení) vnímám jako nezbytný základ nejen pro vztah, tak i pro další směrování, jinak to jsou jen další a další scestí.

Těší mne, když vnímám mikroposuny, třeba když jsem tu býval minule, tak reakce na mne bývala ve smyslu „je to cizí, držím si odstup“ a „je to prospěšné“, „mám soucit“, nyní když tu na skok zase jsem, vnímám ticho mezi řádky jako „tohle se mne smí dotknout, ale jen opatrně“, asi by se vyvinulo samo k „tohle může být zajímavé“. Furt ale daleko k „tohle může mnou procházet“ nebo „s tímhle chci (občas) plout“. Vážím si velmi každého posunu, který mluví o tom, co se mi povedlo, nicméně další práce je přede mnou.

Nyní i vím, že mohu sebe ovlivňovat, nejsem až tolik kulička stahovaná gravitací jak jsem si myslel. Nedávno jsem po diskuzi s tělem (o tom, které zvuky jsou nebezpečné) zvýšil o 20% kvalitu svého sluchu. Asi jsem kdysi nechtěl všechno poslouchat a nevěděl jsem o tom. Zlepšení přišlo do vteřiny, to mne šokovalo. Nejspíš i zruším ohýbání snů, aby mne neděsily, které jsem zavedl před deseti lety. A na řadě spousta dalších kompenzací, o kterých už ani nevím. Mohu pracovat s tím, že mám přebytek adrenalinu (není bezpečí), strach prožívat (bolelo to), že nahrazuju otevřenost odvahou, že mluvím místo vnímám... A nejít po projevech, ale po důvodech, proč to tak dělám. Nebojovat, spíš přijímat a ptát se sebe. A to, že mi také velmi pomáhá astrologie, tady asi není třeba vyzdvihovat, překvapilo mne, že dobrou zkušenost mám s AI.

Tohle píšu hlavně pro sebe k otočení stránky a pak pro ty, kteří mne znali, případně pro každého, kdo pluje nějak podobně, novým na vysvětlenou co jsem zač a kam jdu. Kdo máte jakoukoliv poznámku, otázku, téma, tak jen houšť a větší kapky.

___________________

cimi: "Začít nejdřív od úklidu, zjistit co je moje a co ne, pak naučit se umění hmotnému zabezpečení, pak přejít k péči - duševní potravě, pak k budování něčeho smysluplného, pak k umění strážit to co vybuduji i svůj život/to životodárné ve mně a teprve pak vylétnout “ven” ve smyslu zaměřit se ven…a odpoutat se od toho kde se celý můj život odehrával…přijetí smrti…."

Příspěvky: Všechny | dan162

Stránka: 1 2 3 4 5 6 7
Řazení:
28.11.2025 - 20:34 | Filtr
(Blíženci) Lupi » dan162
Jo nepřál by sis zmírnění? Počkej za dalších třicet let! :61: Jsi ovšem mladší, asi ti to půjde rychlejc.
Nojo. Práce na sobě vždycky začíná ze zoufalství, to je asi nějakej zákon psýchy.
Z toho si nic nedělej - já vztah se svou mámou uzavřela definitivně (snad) až minulý měsíc. Jenže to byl extra vztah na hovno, taky pravda. Umřela mi v náručí a mně se po ní nikdy za ta léta nezastesklo. Už to samo zní hodně pochroumaně, co. Až právě ten minulý měsíc se cosi zlomilo a já k ní byla schopna pocítit lítost a soucit.
Já nevím, mám jakýsi dojem, že tvůj táta byl takovej jako chlapák - pletu se hodně?
Pak bych se nedivila, že ta tvoje krásná Račí část je taková zadupaná.
28.11.2025 - 20:59 | Filtr
(Rak) dan162 » Lupi
Chlapák? Taky směsice jako já, jen to kombinoval ne jako já uvnitř a venku, on měl blízkost i nenávist. Někdy nelítostný nepřítel, jindy parťák do nepohody.

Jak zmírnění? Aspekty nejsou nekonečné a když se Blíženec zastaví, tak pocitově nežije. Rak klidně zaleze za pec a pohoda, to je fakt.

Blahopřeju, lítost a ještě líp soucit. Stránka otočena. A ještě k tomu nedávno, děkuju za sdílení. Hm, a proč definitivně? Je to trvalá součást tebe. Takové jaké to bylo, jak se podařilo, v rámci svých možností a omezení, z obou stran. Táta mi dal spoustu mých přístupů, ok, některé měním, jiné zůstanou. Pro rodinu jsem udělal o tom kecací film, nezůstalo to vše jen ve mne.

Rak je dovnitř, naživo ven ze mne leze Merkur, víc než tady v písmenkách, není vidět nic moc z Raka, vyjma nějakých obstrukcí a zvenku nepochopitelných nedorazů, protože dávám pozornost přesnosti, formulaci, ne plynutí nebo projevu sebe (na důvod jsem ještě nepřišel, to chce ještě tak den, nejspíš jinak by mi okolí nerozumělo). Učím se, jak nemluvit (jen) slovy a přesností/obsahem, už dva dny. Vnímám totiž z druhých hodně nesoulady v tónu, natočení těla, dech, grimasy, držení těla (ne stavy, ne detaily, ale nesoulady, i to je na muže dost) a slova druhých vnímám až poté, příjem mám emoční račí, jen výstup je racionální.
29.11.2025 - 09:20 | Filtr
(Blíženci) Lupi » dan162
Se zmírněním jsi začal ty - že si ho nežádáš. Na to jsem ti kontrovala.
To je pravda, že když se Blíža zastaví, tak nežije - ale ještě existuje cestování dolů a dovnitř. Navenek to vypadá jako podivné nicnedělání, ale kdepak - pořád je to šmejdění.
Tím definitivně s mámou jsem myslela, že je ten vztah srovnanej - snad definitivně. Já se o to totiž pokoušela mockrát, ale vždycky se to vracelo. Je to o to těžší, že jedna ruka prostě netleská.
Nojo, okolí....nejspíš by si i na Raka zvyklo, nejsi přeci jedinej na tom světě. Ale chápu, že se ti to zdá riskantní. Akorát si myslím, že stellium - a zvláště tak osobně silné - se moc umlčet nedá.
29.11.2025 - 11:12 | Filtr
(Rak) dan162 » Lupi
Jej, vypadá to, že jsem se dotkl něčeho necitlivě? pardon.

Aha, no to je vlastně pravda, lze mít vnitřní cestování místo vnějšího, to mne nenapadlo, díky.

To vracení je asi zákonité. Nějak tuším, že (u mne) nikdy neustane, jen nebude bolet. A já nebudu mít už ani tu zbytkovou potřebu kopnout nebo ocenit. Koneckonců, podstatná část základů je vnesená skrz každého rodiče a ty mohu měnit. Nemohu měnit svůj radix.

Ad Rak - vida, i zde jsem podstatu nedokázal sdělit i když jsem se výjimečně snažil :-D A umlčet se račí část evidentně dala, když o ní druzí nevědí. Je to něco podobného, co popisuješ, že dvě kamarádky tě vidí komplet.
29.11.2025 - 15:37 | Filtr
(Blíženci) Lupi » dan162
Necítím se dotčena - z čehopak jsi usoudil?
Vracení jednou skončí, asi až to máš zpracovaný jako linecký těsto. To se taky musí pořádně a občas už si myslíš - je to! A pak tím plácneš na vál druhou stranou a hněteš ještě. Ale v jednom okamžiku už je to pak úplně dobrý a ani tě nenapadne do něčeho kopat.
Jo, vidím, že račí část je ulčená, jen jsem tím myslela, že se to asi nedá umlčet navždy - i když kdoví.
29.11.2025 - 16:25 | Filtr
(Rak) dan162 » Lupi
Z čeho ? z tvé zmínky že by sis dala pauzičku a když to bylo podruhé řečeno...

Vzorce vnímám, že se vrací, tak si myslím že i toto, z jiného úhlu. Vzorec "strach z bezmoci" jsem například měl vyřešený před pěti lety, přijetím bez vzniku vnitřní energie. Jenže letos se objevil znovu, v podobě teze "když se ti něco prožívat nelíbí, tak z energie toho ´nelíbí´ se vyburcuj k nové aktivitě, která to změní" Strach, že to nelíbí tu bude pořád a stejně nepříjemné a nebudu moci s tím nic dělat, jen to snášet. *** Koukám nově na tátu, co mám z něj obkreslené/odmítnuté/nenáviděné/smutné/úžasné nebo na způsoby jakým přistupuju k okolí. Udělal jsem tedy úklid - a stejně si ponesu kdeco s sebou nechtěného a budu potřebovat další čistku. Není totiž vše vědomé, co jsem převzal a naučil se a co ke mne nepatří. Tak si myslím, že to podobně bude i jiných lidí. Na těstě ve válu se objeví nečekaná hrudka, které jsem si předtím nevšiml.

Ad umlčená račí část - já to nevěděl. Model dvou půlek sebe a náhled na svůj vývoj v nich mám pár týdnů. Trochu se račí část probouzí, konečně - jenže třeba tak, že mlsnost roste.

Ad dotčena - asi obvinění v první větě, jako výraz nepohody. Pak kratší věty. Částečný únik. O fous větší odstup. Menší pozornost. Je to pocit, klidně mimózní, a abych nespekuloval, tak to napíšu, pocit se pak nehromadí. Může přece klidně takový být, to je ok, co by ne, je pro mne ale lepší na něj vidět, případně korigovat se.
29.11.2025 - 17:44 | Filtr
(Blíženci) Lupi » dan162
Pauzičku....jéžišmarjá, kde?? Jsem to říkala? Neblbni Dane. kdybych si chtěla dát pauzičku, tak sem prostě během pauičky psát nebudu.
Jo, přesně takhle se to vrací. A pak ještě z jiného úhle...a ještě jiného....a jednoho dne se úhle prostě vyčerpají. Že je to vyčerpávající i pro nás, o tom žádná. :4: Právě- napřed zlikvidujeme co vidíme a pak se začnou/nezačnou vynořovat i prográmky, bedlivě schované v podvědomí.
Já měla/mám ještě hadí mozek zasranej jak jetel - v zájmu přežití jsem z něj udělala takový černobylský sarkofág. No a jak jsem se za léta prohrabala vším možným, letos puknul a jak jsem vedle psala Buddhovi. Stala se ze mně princezna ze mlejna na kostní moučku.
Tak jasně, že jsi o svojí račí části nemohl vědět - jinak bys ji žil, ne? Někdy hůř, někdy líp, ale žil
Poslední odstavec - no páni. Tykadla jako zrcadla, jo? Jen trochu vypouklá, srovnám ti je: nebylo to obvinění - ten nepatrně netrpělivý tón, který jsi z toho brilantně vyčetl, toho si nevšímej. Je to JEN trocha netrpělivosti, moje typická vlastnost. Občas nemám dostatek trpělivosti ani sama se sebou, natož s ostatními. Nediv se- při mojí mentální rychlosti.
Částečný únik sis čistokrevně vymyslel - maximum, které přiznávám je únava a nesoustředěnost. Vzbudila jsem se ve dvě ráno a do poledního jsem si zdřímla sotva hodinku. A to proto, že jsem objevila program jako sviňa. Až tak že když jsem si to uvědomila a začala to obracet zleva doprava a naopak, tělo reagovalo jako divý - čili jsem kápla na něco fakt podstatnýho.
Mimochodem tohle mě mimořádně baví - já to totiž vyčítám ze skla taky. A nejsem sama - všechny moje kamarádky se divily, že se tomu divím, když jsem si to uvědomila. Prý že je to normální :61: No tak jo - vzhůru dolů. Vytvářejme novou normalitu.
A vidíš, jak parádně se ti rozpumprlíkoval tvůj Ráček!
29.11.2025 - 19:31 | Filtr
(Rak) dan162 » Lupi
Dík za rozpovídání.

A ano, tykadla jak zrcadla, ty to tak nemáš? Mraky postřehů, někdy jen zapadnou, jindy se sečtou. Jen to neříkám nahlas, ptala jsi se. No, nechci lidi dávat do pocitu ospravedlnění, když normálně žijí a obtiskují se do písmenek, jak to zrovna je a má bejt. U mne víc v pozornosti úměrně zbylým vzorcům, které nejsou ještě moučkou, ale aktivním bubákem. Poznávám tak, jaký vzorec z tohoto úhlu je ještě nerozpuštěný. Dnes taky spousta u mne objevů, psal jsem že na to potřebuju den, jo fakt stačil, ještě šok vstřebat a učesat, zmapovány první roky života, jak jsem je nikdy neviděl.

Mne těší tvé reakce, ať jsou jaké jsou, jsou živé, s pozorností, jemné v rámci vlastních dovedností, mají obsah, naději, zkušenost, touhu, zvědavost, únavu, zarputilost, smutek, nadšení, směr, když chci napsat aspoň nejdůležitější vjemy, tedy pro mne...Je radost se toho dotýkat.
30.11.2025 - 14:42 | Filtr
(Blíženci) Lupi » dan162
Teda Dane.....tos mě uzemnil a děsně dojal, fakt. Tou poslední větou. Takhle hezky mě snad nikdo nikdy neviděl, anebo jestli jo, tak neřekl. Ze srdce děkuju, vážně jsi mně ohromně potěšil.
A jo, mám tykadla, však jsem se zmínila. Na něco a jiný je má zas na něco jiného - nějak nám těch tykadel přibývá geometrickou řadou. Je to dost zajímavej vývoj - hádám, že až dosáhnou jakéhosi kritického množství, nebude se dát příliš klamat, natož lhát.
To teda ještě bude zmatek.......
30.11.2025 - 20:56 | Filtr
(Rak) dan162 » Lupi
Až tak? :-O Rádo se stalo. Jen jsem sebral, co v té chvíli bylo na povrchu na první až druhou dobrou. A nebylo to ve smyslu hezky, ale tak jak to ve mne bylo, sdílení okamžiku. Každý přece má v sobě podobné pohledy, vjemy, postoje, protože tykadla, a u ženských tuplem, tak úplně nevím, proč to překvapení - jen nejsme zvyklí (nebo co to je) na takové propojení, kdy je to na stole a ne zamčené v tichu. Nevadí, že se mění, nevadí, že mohou být negativní, protože jsou živé. Račí vnímání u mne funguje normálně. V představě vztahů jsem tím poněkud extremista, no.
30.11.2025 - 22:22 | Filtr
(Blíženci) Lupi » dan162
Nojo, až tak. Nejsem zvyklá. Teda občas trochu od kamarádek, to zas jo. Ono je fuk, jestli ve smyslu hezky, když to na mně tak hezky zapůsobilo, žejo. Taky to není v kraji zvykem, pravda? Sama to často dělávám i cizím lidem - řeknu, co se mi v té chvíli zalíbilo. A bývají v šoku, to mi věř. Zrovna nedávno jeden frajer skládal před hospodou sudy, na hlavě širák a la Indiana Jones a pěkně se na něj koukalo. Tak mu povídám, že mu to sekne - jen jak jsem tak šla kolem. No málem si pustil sud na nohu :4:
S tím když jsou věci na stole máš naprosto recht. Já je mám ráda na stole - ale jak často člověk (i člověčka) narazí, co. A pořád je spousta věcí, které si netroufnu dát na stůl ani já - natož s některými lidmi.
Je to úleva, když člověčka může mluvit jak jí zobák narost.
30.11.2025 - 23:52 | Filtr
(Rak) dan162 » Lupi
:62: Pro lidi z normálních poměrů je těžké si představit, jak těžké muselo být prožívat situace, které se staly zdrojem houževnatosti, která není vrozená.

Mne přijde ok říct, co je ve mne, i vyslechnout totéž z druhé strany, pěstovat tak společný prostor, tedy jen tam, kde mi na druhém záleží, nebo kde se cítím svobodně. Musí to samozřejmě být citlivé, ne bezohledné. Je jedno, zda to řečené je Pravda, protože jde jen o vjem, ne o hodnocení, postoj, odůvodnění nebo problém. Neznamená to, že druhý je tím pádem kompatibilní, může být se mnou zcela neslučitelný a přesto je fajn narazit na takové lidi. Moderní doba, jak jí rozumím, to považuje za nevítanou invazi do osobního emočního prostoru, protože blízkost, ovlivnitelnost, sdílení nebo propojení je ohrožení identity, ne znásobená bohatost vjemů, urychlení seberozvoje, zvýšení jistoty a radosti ze života. Ok, beru, a držím se obvykle zpět. Neříkám na ulici co cítím, vnímám, těším se, ta příhoda s pivovarským je ale super.
01.12.2025 - 16:49 | Filtr
(Blíženci) Lupi » dan162
Nemám co dodat Dane a podepisuju.
01.12.2025 - 20:16 | Filtr
(Rak) dan162 » Lupi
Ok, fajn. Respekt ke druhým obsahuje i nemluvení. :84: Tak vytáhnu jiné téma:

>Je to úleva, když člověčka může mluvit jak jí zobák narost.

To řeším roky, zda dát zelenou té části, která je mým motorem, je neřiditelná a impulsivní v dobrém i zlém, akční, emotivní, hodnotová, neví co je čas (tedy ani budoucnost nebo prospěch či cíl). Slabší a méně významná půlka bez os zahrnující Slunce. Pokusy co s tím probíhaly roky nevědomě, ale to nevedlo k ničemu, tak mi to přišlo na stůl do vědomí. Obě půlky se neovlivňují, běží jedna nebo druhá, obvykle kecací/myslící/racionální mne táhne a žijící mlčí, v posledních letech se vzpírá. Zrekonstruoval jsem si dnes jaké že to proběhly neúspěšné experimenty to sladit i proč trčím tam kde jsem. Došel jsem k prvnímu závěru, že dát jí výběh (v tvém případě mít prostor a čas, kde můžeš mluvit jak ti zobák narost a není to do vrby), je trápení zvířat. Energie mi to nevytvoří příliš a harmonii nepřinese. Řešení zatím nevím, nechci radu, možná inspiraci - zmapoval jsem to teprv dneska, tak nahlas říkám, že tohle téma ve mne také probíhá.
01.12.2025 - 21:00 | Filtr
(Váhy) Buddha/2 » dan162
Hmm, velké sousto, tuším delší diskuzi :69:


Radu nechceš, tak mám místo ní otázku :20::
Zkusil ses zamyslet, jak by takové sladění vypadalo a co vlastně si od něj slibuješ ? Myslím v čem to bude přínos ... a taky jestli kvůli tomu nebudeš muset něco změnit :3:
01.12.2025 - 21:28 | Filtr
(Rak) dan162 » Buddha/2
To víš, myslel jsem na to, jak najít za téma něco atraktivnějšího, kde by se mohly obtisknout další krásné duše, když Merkur v Blíženci (Lupi) se na milisekundu potřebovala nadechnout.

Přínos? Došla mi šťáva, protože ta má vzpurná potlačovaná část jediná dodává vnitřní energii, takže i když mám sklep vynesený před domem, tak pod kobercem ejhle něco leží. Změnit? Spíš je otázka co se zachová a jestli s tím vůbec lze žít :-D To je ale moje dichotomie, je to víc intimní než jsem čekal, ale téma by mohlo být zajímavé, protože každý má svůj unikátní horoskop. Rozviň téma kudy chceš. Na některé těžké otázky si dávám den, ale tady budu chvíli víc poslouchat, znáš to, šustot vakua vesmíru a tak, tedy jestli to dokážu.
01.12.2025 - 23:22 | Filtr
(Váhy) Buddha/2 » dan162
Tak ne že bych se chtěl někam obtiskávat :4:, ale zajímavé téma to je.
No, já postupně došel k tomu že si nedělám násilí a ani se do něčeho nenechám tlačit (vnitřní a vnější hranice). Jestli o něčem mluvit nebo ne - na to není jednoduchá odpověď ani návod - je to vždycky o tom, kdy, kde a hlavně s kým. Když mluvíš o energii - na potlačování jí spotřebováváš, navíc pak riskuješ papiňák (jestli dobře chápu "co se zachová...") :4:
02.12.2025 - 00:15 | Filtr
(Rak) dan162 » Buddha/2
Nenecháš se tlačit, to je fajn. A jak to uděláš, že jsem tak smělý a zvědavý? Nabídnou ti dortík, ty se ovšem zapřeš, že ne, tak přisunou tlačnou soupravu, aby tě do toho natlačili, praporek se zvedá...a ty instalaci na padrť zboříš jemnými slovy, třeba "Ne, já mám své zásady, dortíky nikdy dopoledne!" ? Nebo se ti to echt nelíbí, necítíš se dobře, napětí ti roste, tak dáš na svůj pocit a hned vyjedeš s tankem, aby nedošlo k nějakému nedorozumění? Nebo naopak při křížovém výslechu budeš říkat, že žádný tank nemáš a náboje v kapse tuplem ne, jen jsou moc těžké a dortíky miluješ? Nebo si nevzpomínáš dobře, ale sám netušíš, jestli tvé tanky už vyjely, je to jejich boj, ale že žádný strach, to dělají máááálokdy?

Míváme v sobě, tedy někteří, určité stránky, které za syrova, s autenticitou, přináší komplikace, buď tím, že jsou zřídka venčené, nebo že neznají míru, nemají dovednosti, je v nich přetlak od vzorců... V albu úspěchů se pásy tanku úplně nevyjímají, tam je nemám, ale ehm, stranu 34 a 35 někdo nevím proč slepil...

Jsem to já, tak mohu říct "tank k noze!", taky si člověk může vzpomenout, že před sto lety byl přeborníkem v přespolním běhu do školní jídelny, nicméně ti sladkojedi jsou tak otravní...
02.12.2025 - 01:04 | Filtr
(Váhy) Buddha/2 » dan162
Já věděl že si nabíhám :4:
O čem se mě snažíš přesvědčit? O tom, že to nejde?
Oba víme, že někdy fakt ne, ale v ostatních případech se nevyplácí ustupovat a o to jde.

Mimochodem, dortík byl špatně zvolený příklad :4: :65: :69:
02.12.2025 - 02:40 | Filtr
(Rak) dan162 » Buddha/2
Nechci jít hlouběji, než ti je milo, korekce vítaná. Dortík byl mimo záměrně, aby se dalo lehčeji mluvit o obtížném tématu na bezbolestném příkladu.

Ne, nechci přesvědčit, to vůbec, máš svou moudrost získanou delšími lety praxe a ta mne zajímá, no. Dotýkám se tématu tak, aby byl pro tebe uchopitelný a chci se inspirovat.

Podstata je třeba v tom, když něco říkají emoce, nějaká je naučenost/zvyk, něco jsou emoční vzorce a něco rozum. Vzorce pokud možno vyčistit, aby byla svoboda volby, tam mi to je ještě jasné. Pak už je to o dvou přirozenostech - zkusit rozptýlit mraky rozumem, například slovem za cenu růstu vnitřní energie, dát do výkladní skříně moudré slovo a tak, a nebo vypustit Krakena, aby byl čistý stůl a nehromadil se vnitřní přetlak. Jemné váhy kvalitu volby samozřejmě zlepšují, nicméně nemusí být vždy dostupné tlačítko "storno" a někdy to bude ne úplně chtěné "Azore trhej". Tahle volba nemusí nutně být záležitostí vůle, volba spíš je jen v možnosti pokusu jít na to rozumem, než jako volba "tanky nástup". Lze mít kolem sebe odčerpávač přebytečné energie alias speciálního člověka, který takovou energii vítá. A když půjdeme cestou autenticity, tak ta nevolí, ale nastává, padni komu padni. Sebekázeň má zase nudný a pevný jízdní řád, tedy po osekání kusu sebe. Tam mířím, mohou být určité části vývojem jaksi v karanténě, dlouhodobě. U mne to je vědomá půlka mne, není mi jasné, co s ní, když jsem si sebe zmapoval. Není nijak zlá, spíš syrová, ale v té karanténě je z nějakého důvodu.

Když budeš mít myšlenku super, jinak přespolní běh je vždy po ruce, kdo uteče vyhraje.
02.12.2025 - 11:39 | Filtr
(Váhy) Buddha/2 » dan162
Když já pořád nevím o co přesně Ti jde. Zasypals mě hromadou tvzení, některá si i protiřečí. A to neber jako uhýbání. Např. tohle : "...zda dát zelenou té části, která je mým motorem, je neřiditelná a impulsivní v dobrém i zlém, akční, emotivní, hodnotová ...". Jak chceš dát zelenou NEŘIDITELNÉ a impulsivní části ? Proč je hodnotová? Mám to chápat tak, že je to o tom vypuštění Krakena i když je to i v dobrém ? Mate mě to no ...
Nevím jestlis to chtěl přizpůsobit abych to líp chápal, ale dal bych přednost víc analytické formě, tj rozebrat to na menší díly a pak se to pokusit nějak objasnit a složit. Chápu, že když s tím máš spojené emoce jde to ztuha, ale protože já je tam nejspíš nemám stejně jako Ty, moc mi to chápání neulehčují :25:.

02.12.2025 - 12:21 | Filtr
(Váhy) Buddha/2 » dan162
Tohle na mě působí taky trochu zmateně:
"Sebekázeň má zase nudný a pevný jízdní řád, tedy po osekání kusu sebe. Tam mířím, mohou být určité části vývojem jaksi v karanténě, dlouhodobě. U mne to je vědomá půlka mne, není mi jasné, co s ní, když jsem si sebe zmapoval. Není nijak zlá, spíš syrová, ale v té karanténě je z nějakého důvodu."

Chápu sebekázeň jako nástroj k uspořádání se. Osekání kusu sebe - tak spíš by to mělo být o zbavení se nepotřebného.
Těžko chápu, jak můžeš mít vědomou půlku v karanténě, to by byla lobotomie, ne ? :4:
Zní mi podobně, jakobys napsal, že ses rozhodl nepoužívat levou (nebo pravou) půlku mozku :20:
02.12.2025 - 16:31 | Filtr
(Rak) dan162 » Buddha/2
To byly různé možnosti, jak se dá problém řešit, u každého, víc jich mne nenapadlo.

Když vezmu tu co jsi zmínil, sebekázeň, tak ta je v takovém případě nucení sebe do nějaké podoby za nějakým cílem, proto osekání. Ne osekání nepotřebného, ale nechtěného. Bez osekání by to totiž jinak šlo svou přirozenou a nechtěnou cestou. Typicky třeba starý typ manželství "vydržíme spolu". Tam plno lidí najelo na cestu osekat v sobě to, co překáží, co bolí, co skoro nedílně k člověku patří, ale hlavně aby nevznikaly domácí konflikty. Mladší generace to použily jen než to setřásly. Ano, je to svým způsobem lobotomie případně autocenzura. Rozhodně opak třeba k autenticitě.

A ano, chtěl jsem to přizpůsobit, aby ti to bylo jasnější, mířeno k tvé opozici Pluto-Měsíc, to nebývá mazlíček, kterého lze nechat volně běhat.

Není jednoduché to u mne pochopit, když já to taky nechápal :-D Ale že až příliš přemýšlím, je dost vidět, ne? To je náhradní mechanizmus za ten přirozený.

Proto jsem vypsal různé přístupy k sobě, jak se můžeme sami k sobě chovat, že budou obecně jasnější.
02.12.2025 - 17:54 | Filtr
(Váhy) Buddha/2 » dan162
Mně se stírá hranice mezi sebekázní kterou popisuješ a masochismem. Je fakt smutné, když si člověk zvolí takový typ sebekázně jako menší zlo :8:.
Měl jsem dojem, že chceš řešit tu půlku v karanténě :3:. Tak jestli se Ti do toho chce, bude lepší neřešit to "globální strategií".
A na mou opozici neber ohled, stejně nevím co znamená :4:

I přemýšlení je přirozené (teda jak u koho, neber mě za slovo :4:), jen by to neměla být jediná cesta k výsledku v rozhodování.
02.12.2025 - 19:07 | Filtr
(Blíženci) Lupi » dan162
Nemluvení ovšem bylo způsobeno tím, že jsem fakt neměla co dodat :4: leč správně jsi čenichal, správně. Potřebuju si chvíli dáchnout, jsem nějaká přediskutovaná, ale v žádném případě nemizím z techhle debat definitivně! Nechám tě tu na chvíli Buddhovi.
To je teda dost zvláštní, že když žijící pustíš z ohrádky, že nepřináší energii....harmonie, to je jiná věc a je to kurevsky těžká disciplína. Víš, jak dlouho se slaďuje orchestr?? A to ješt pokaždý dolaďujou znova.
Aktuální postavení planet
Aktuální
postavení planet
ukázat planety »
Lunární kalendář 2026
Lunární kalendář
Luna ve Lev Lvu
ukázat kalendář »