Najdise.cz ... najdi a poznej lidi, kteří se narodili ve stejný den jako ty ...
Už nevím, jak dál - Diskuze a zkušenosti
- Astrologie
online Osobní horoskop (radix) Partnerský horoskop Tranzitní horoskop Psychologická astrologie Online výpočty
solár, direkce, revoluce, kompozit a další ...
Lunární kalendář
- Horoskopy 2024
kalendáře a jiné Znamení zvěrokruhu Partnerský horoskop Ascendent a Descendent Horoskopy na rok 2024
Čínský, Keltský, Výklad karet, Léčivé kameny, a další ... Kalendáře na rok 2024
Čínský horoskop 2024
- Slavné osobnosti
astro databáze - Narozeniny
jména, svátky - Numerologie
online - Poznej
znamení - Galerie
uživatelů - Diskuzní
fórum
Už nevím, jak dál
16.04.2017 - 00:10
Najdise.cz
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Pietra di Luna, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Pietra di Luna, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Už nevím, jak dál
Situace už je taková, že mě dohnala napsat a svěřit se sem do diskuze. Předem říkám, že je to pro mě dost citlivá věc a normálně tohle nedělám. A předem také děkuji všem, kteří do diskuze přispějí. Pokud se za pár dní rozhodnu smazat, prosím, pochopte to, ale věřte, že jsem si každý váš vzkaz zkopírovala a uložila.
Jde o komplexnější věc, takže to asi bude delší...Už víc jak tři roky mám pocit, že jsem se v života zasekla. Připadá mi, jako když je mi 300 let, nemám na nic sílu, mám dobré dny, kdy se daří, ale těch, kdy se jen tak potloukám a sílu hledám, je víc. Chybí mi energie, motivace, chuť do života, vůle něco dělat. Snažím se, protože musím, ale mám pocit, že to nejsem já. Nejsem nějaký extra optimista, ale ani pesimista. Vždycky jsem měla sny a naději, které mě hnaly vpřed, vždycky jsem se snažila vidět na věcech to dobré.
Teď se mi to občas daří, ale vnitřně pochybuji. Nemám pocit, že mám život před sebou, spíš naopak - jako když už jsem si vše dobré prožila.
Vím, že zvenčí to tak možná nevypadá. Lidi, co mě znají, si nejspíš myslí, jak se mi daří, že mám všechno, ale skutečnost je jiná. Možná, že působím mile, pozitivně a komunikativně (a to jen proto, že nechci ostatní otravovat svými problémy a nemyslím si, že mračit se na druhé a závidět jim je cesta). Setkávám se často se závistí na mou osobu/můj život, aniž by se někdo hlouběji zajímal o mě samotnou. Nehledě na ot, že pokud něco mám, tak je ot proto, že jsem si to vydřela, nespadlo mi to do klína. Tohle je takový blbý politování, ale vlastně je to tak.
Vím, kde jsem dělala chyby - ve vztazích jsem ze sebe vydala všechno (nedokážu dělat věci napůl), aniž bych si dala pozor, jestli za to daný muž stojí, když to řeknu blbě. Rozdala jsem se a teď jako když mi nezbývají síly na mě samotnou.
Také vím, že k určitým stavům přispělo onemocnění štítné žlázy, které se mi před půl rokem zlepšilo, ale vzhledem k určitým věcem mám pocit, že se zase zhoršilo. Nechci se ztotožňovat s nemocí, nesnáším to.
Nejhorší na tom je, že obecně vlastně nemám na co si stěžovat - nejsem bez střechy nad hlavou, jídla, vody, a je tu občas někdo, komu se můžu svěřit. Ale rodiče mě vychovávali tak, že musím zatnout zuby a vydržet vše. NIkdy jsem s tímhle přístupem nesouhlasila, ale zjišťuji, že ho asi podvědomě kopíruju.
Na nic ale nemám sílu, a tenhle stav trvá na můj vkus moc dlouho. Například i bez ohledu na to, jaké čtu knížky - vždycky, když je čtu, cítím se dobře, "nalaďuji" se na správnou vlnu, ale za pár dní jako bych nic nečetla. Dřív se mi dařilo rady a myšlenky lépe aplikovat do života. Teď to nějak nejde.
Občas mě napadají myšlenky na to, že bych úplně zmizela, všeho nechala, sebrala se, a odjela někam, kde mě vůbec nikdo nezná a kde bych bla hlavně já a příroda. Jenže znám se už natolik dobře že vím, že by to byl pouze útěk od problému, že nejde o to měnit místo, ale změnit něco uvnitř sebe. Jen bych prostě někdy radši nebyla, přijde mi to jednodušší.
Jsem extrémně citlivá na okolí, "energie" atp., lež poznám na hony daleko a bohužel tím, že po většinu času chápu chování a motivace lidí, nemůžu se na ně ani zlobit, jen mě to nutí s nimi soucítit/chápat je. Takže do vztahů přitahuju naprosto ztracené případy (a časem je to horší a horší), protože oni nějak musí vycítit, že zrovna já je pochopím.
Nevím, proč se mi všechno tohle děje, ale vím, že to nejsem já. A nevím, co s tím. Asi to chce nějaké nakopnutí, ale já jednoduše nevím, jak na to. Od mala jsem byla vychovávána k zodpovědnosti, takže spíš řeším, jak plnit to, co musím a co bych měla dělat.
Uvítám jakoukoliv radu, názor, vaše zkušenosti, pokud jste prožívali něco podobného, a tak..Klidně uvítám i čistě praktické rady a postupy, kolikrát je to pro mě to nejlepší
Jde o komplexnější věc, takže to asi bude delší...Už víc jak tři roky mám pocit, že jsem se v života zasekla. Připadá mi, jako když je mi 300 let, nemám na nic sílu, mám dobré dny, kdy se daří, ale těch, kdy se jen tak potloukám a sílu hledám, je víc. Chybí mi energie, motivace, chuť do života, vůle něco dělat. Snažím se, protože musím, ale mám pocit, že to nejsem já. Nejsem nějaký extra optimista, ale ani pesimista. Vždycky jsem měla sny a naději, které mě hnaly vpřed, vždycky jsem se snažila vidět na věcech to dobré.
Teď se mi to občas daří, ale vnitřně pochybuji. Nemám pocit, že mám život před sebou, spíš naopak - jako když už jsem si vše dobré prožila.
Vím, že zvenčí to tak možná nevypadá. Lidi, co mě znají, si nejspíš myslí, jak se mi daří, že mám všechno, ale skutečnost je jiná. Možná, že působím mile, pozitivně a komunikativně (a to jen proto, že nechci ostatní otravovat svými problémy a nemyslím si, že mračit se na druhé a závidět jim je cesta). Setkávám se často se závistí na mou osobu/můj život, aniž by se někdo hlouběji zajímal o mě samotnou. Nehledě na ot, že pokud něco mám, tak je ot proto, že jsem si to vydřela, nespadlo mi to do klína. Tohle je takový blbý politování, ale vlastně je to tak.
Vím, kde jsem dělala chyby - ve vztazích jsem ze sebe vydala všechno (nedokážu dělat věci napůl), aniž bych si dala pozor, jestli za to daný muž stojí, když to řeknu blbě. Rozdala jsem se a teď jako když mi nezbývají síly na mě samotnou.
Také vím, že k určitým stavům přispělo onemocnění štítné žlázy, které se mi před půl rokem zlepšilo, ale vzhledem k určitým věcem mám pocit, že se zase zhoršilo. Nechci se ztotožňovat s nemocí, nesnáším to.
Nejhorší na tom je, že obecně vlastně nemám na co si stěžovat - nejsem bez střechy nad hlavou, jídla, vody, a je tu občas někdo, komu se můžu svěřit. Ale rodiče mě vychovávali tak, že musím zatnout zuby a vydržet vše. NIkdy jsem s tímhle přístupem nesouhlasila, ale zjišťuji, že ho asi podvědomě kopíruju.
Na nic ale nemám sílu, a tenhle stav trvá na můj vkus moc dlouho. Například i bez ohledu na to, jaké čtu knížky - vždycky, když je čtu, cítím se dobře, "nalaďuji" se na správnou vlnu, ale za pár dní jako bych nic nečetla. Dřív se mi dařilo rady a myšlenky lépe aplikovat do života. Teď to nějak nejde.
Občas mě napadají myšlenky na to, že bych úplně zmizela, všeho nechala, sebrala se, a odjela někam, kde mě vůbec nikdo nezná a kde bych bla hlavně já a příroda. Jenže znám se už natolik dobře že vím, že by to byl pouze útěk od problému, že nejde o to měnit místo, ale změnit něco uvnitř sebe. Jen bych prostě někdy radši nebyla, přijde mi to jednodušší.
Jsem extrémně citlivá na okolí, "energie" atp., lež poznám na hony daleko a bohužel tím, že po většinu času chápu chování a motivace lidí, nemůžu se na ně ani zlobit, jen mě to nutí s nimi soucítit/chápat je. Takže do vztahů přitahuju naprosto ztracené případy (a časem je to horší a horší), protože oni nějak musí vycítit, že zrovna já je pochopím.
Nevím, proč se mi všechno tohle děje, ale vím, že to nejsem já. A nevím, co s tím. Asi to chce nějaké nakopnutí, ale já jednoduše nevím, jak na to. Od mala jsem byla vychovávána k zodpovědnosti, takže spíš řeším, jak plnit to, co musím a co bych měla dělat.
Uvítám jakoukoliv radu, názor, vaše zkušenosti, pokud jste prožívali něco podobného, a tak..Klidně uvítám i čistě praktické rady a postupy, kolikrát je to pro mě to nejlepší
19.04.2017 - 18:53
| Filtr
Najdise.cz
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Buh je tlak, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
ahoj, je to moc dobrý, co píšeš. moc dobrý.
ted to není vidět, uvidíš smysl toho celého až postupně (nebo možná nakonec v jeden moment), ale Petro, ve skutečnosti je to krásnej dar, i když je to někdy tak únavný a tak to bolí.
víc ti sem psát nebudu, kontakt na mě kdyžtak máš.
pěknej den
=====
ahoj, je to moc dobrý, co píšeš. moc dobrý.
ted to není vidět, uvidíš smysl toho celého až postupně (nebo možná nakonec v jeden moment), ale Petro, ve skutečnosti je to krásnej dar, i když je to někdy tak únavný a tak to bolí.
víc ti sem psát nebudu, kontakt na mě kdyžtak máš.
pěknej den
19.04.2017 - 18:56
| Filtr
Najdise.cz
» Loen
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Buh je tlak, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Tady toto stádium jsem měla několik let...a byla sem z toho opravdu hodně na prášky - strašně sem se SNAŽILA, protože si přece nemůžu dovolit STÁT na místě(hlavně kvůli společnosti, rodině...)...nebyla sem schopna pustit otěže ale vlastně jsem nevěděla kam přesně jít... (způsobovalo to vlny snahy, kde nic nevycházelo...a stachnace, které jsem nedokázala využít...protože jsem z ní furt chtěla pryč a snažila se) - čím dýl sem se snažila tím dýl ten stav trval
výstižný a moc pěkně napsaný
=====
Tady toto stádium jsem měla několik let...a byla sem z toho opravdu hodně na prášky - strašně sem se SNAŽILA, protože si přece nemůžu dovolit STÁT na místě(hlavně kvůli společnosti, rodině...)...nebyla sem schopna pustit otěže ale vlastně jsem nevěděla kam přesně jít... (způsobovalo to vlny snahy, kde nic nevycházelo...a stachnace, které jsem nedokázala využít...protože jsem z ní furt chtěla pryč a snažila se) - čím dýl sem se snažila tím dýl ten stav trval
výstižný a moc pěkně napsaný
19.04.2017 - 19:00
| Filtr
Najdise.cz
» Argyll
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Buh je tlak, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
přesný.
sedí jak prdel na hrnec.
ale nevyvíjel bych ani tu lhostejnost.
i ta se vyvine sama.
mysl se unaví, tělo se unaví, začne kolabovat.
příroda si vždycky najde cestu..
=====
přesný.
sedí jak prdel na hrnec.
ale nevyvíjel bych ani tu lhostejnost.
i ta se vyvine sama.
mysl se unaví, tělo se unaví, začne kolabovat.
příroda si vždycky najde cestu..
19.04.2017 - 19:55
| Filtr
libas
» Pietra di Luna
U toho příspěvku sem si vzpoměla na jednu paní po šedesátce ,která mi říkala že její cesta ,za sama sebou začala když si uvědomila že zná všechna přání lidí okolo sebe ,své rodiny a dokáže jim pomáhat je plnit ale neví co chce sama .
Ted´ je jí 68 a je to hodně vědomá dáma,která mi vystvětlila že sebe vědomí znamená že si seš vědomá svých pocitů a potřeb
Ted´ je jí 68 a je to hodně vědomá dáma,která mi vystvětlila že sebe vědomí znamená že si seš vědomá svých pocitů a potřeb
19.04.2017 - 20:08
| Filtr
Loreena Mckennitt
» Pietra di Luna
ahoj
to som si musela vygooglit.. ja ked mam nieco zdravotne, tak idem po duchovnej pricine.. na to je dobra empatia.cz
sedelo by daco z toho na teba?
Štítná žláza - snížená funkce
Štítná žláza je naše chtění.
Pokud nejsem schopen se rozhýbat k tomu, co ve svém životě mám plnit a konat, zůstávám pouze ve fázi CHCI, ale mám v sobě mnoho výmluv a zábran, proč tak konat nemohu - příčiny hledám především vně sebe, pak se plním nespokojeností a nenaplněností svých dnů.
Tak si zanáším svůj lymfatický systém zlobou, křivdami a nepříjemnostmi, ten následně oslabuje naši štítnou žlázu i játra se žlučníkem, pak dochází k potížím s krční páteří.
Uzavření se před vnějším světem, člověka nechává vše chladným, chybí zájem o život, výzva hledat a najít smysl vlastního života.
Žlázy s vnitřní sekrecí jsou spolu úzce propojeny, tvoří vzájemně se podporující nebo oslabující systém. Pokud jedna ze žláz je v nepořádku, ostatní ji v činnosti povzbuzují.
Pokud ovšem zasáhneme do tohoto vlastního systému umělými hormony (i antikoncepcí), pak ho porušíme, žlázy jsou mylně informovány, a po čase dochází k poruchám dalších žláz s vnitřní sekrecí.
Navíc umělé hormony zanáší lymfu a tím celý stav ještě zhoršují od příčiny.
to som si musela vygooglit.. ja ked mam nieco zdravotne, tak idem po duchovnej pricine.. na to je dobra empatia.cz
sedelo by daco z toho na teba?
Štítná žláza - snížená funkce
Štítná žláza je naše chtění.
Pokud nejsem schopen se rozhýbat k tomu, co ve svém životě mám plnit a konat, zůstávám pouze ve fázi CHCI, ale mám v sobě mnoho výmluv a zábran, proč tak konat nemohu - příčiny hledám především vně sebe, pak se plním nespokojeností a nenaplněností svých dnů.
Tak si zanáším svůj lymfatický systém zlobou, křivdami a nepříjemnostmi, ten následně oslabuje naši štítnou žlázu i játra se žlučníkem, pak dochází k potížím s krční páteří.
Uzavření se před vnějším světem, člověka nechává vše chladným, chybí zájem o život, výzva hledat a najít smysl vlastního života.
Žlázy s vnitřní sekrecí jsou spolu úzce propojeny, tvoří vzájemně se podporující nebo oslabující systém. Pokud jedna ze žláz je v nepořádku, ostatní ji v činnosti povzbuzují.
Pokud ovšem zasáhneme do tohoto vlastního systému umělými hormony (i antikoncepcí), pak ho porušíme, žlázy jsou mylně informovány, a po čase dochází k poruchám dalších žláz s vnitřní sekrecí.
Navíc umělé hormony zanáší lymfu a tím celý stav ještě zhoršují od příčiny.
27.04.2017 - 00:39
| Filtr
Najdise.cz
» Buh je tlak
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Pietra di Luna, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
To je asi opravdu jediný, v co doufám - že mi to za x týdnů/měsíců či let bude dávat smysl a budu za to ráda. teď už mám občas záblesky, skrze které nabírám sílů (nutno říct, že i díky podpoře všech tady v diskuzi)
tobě také
=====
To je asi opravdu jediný, v co doufám - že mi to za x týdnů/měsíců či let bude dávat smysl a budu za to ráda. teď už mám občas záblesky, skrze které nabírám sílů (nutno říct, že i díky podpoře všech tady v diskuzi)
tobě také
27.04.2017 - 00:42
| Filtr
Najdise.cz
» Loreena Mckennitt
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Pietra di Luna, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
To sedí - chybí zájem o život a tak dále. Měla jsem to už před dvěma roky.
Ještě mně teď díky tvému příspěvku něco došlo...díky :)
=====
To sedí - chybí zájem o život a tak dále. Měla jsem to už před dvěma roky.
Ještě mně teď díky tvému příspěvku něco došlo...díky :)
27.04.2017 - 16:58
| Filtr
yocarnero
Prvé čo ma napadlo po prečítaní príspevku bolo, že tvoj problém je NARCIZMUS, ten sa prejavuje zvýšenou citlivosťou a zraniteľnosťou pokiaľ človek nemá pocit, že nie je dostatočne uznávaný a keď nikto nevidí jeho jedinečnosť. V podstate narcizmus je vnútorné zranenie, pocit nedôležitosti, bezcennosti, atď. Pokiaľ človek si nevynúti dostatok pozornosti upadá do smútku, pocitu ničoty.Možno budeš mať námietky, že ty si nič nevynucuješ, je možné, že si to ani neuvedomuješ. ... A tiež je možné, že moja prvá myšlienka pri prečítaní tvojho príspevku nemusí správna, ale málokedy ma moja prvá myšlienka zavádza ...
27.04.2017 - 22:29
| Filtr
Najdise.cz
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele vibe, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
=====
27.04.2017 - 22:46
| Filtr
Najdise.cz
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Laki, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
jednoznacne naruseni prvni a druhe cakry karmickeho puvodu a nezpracovana temata ohraniceni a vymezeni se
prakticka rada posilit prvni cakru a omezit ctvrtou, ta druha uz se tim dorovna
=====
jednoznacne naruseni prvni a druhe cakry karmickeho puvodu a nezpracovana temata ohraniceni a vymezeni se
prakticka rada posilit prvni cakru a omezit ctvrtou, ta druha uz se tim dorovna
27.04.2017 - 22:58
| Filtr
Najdise.cz
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele ***, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Ahoj, co zde popisuješ vypadá na příznaky probouzení a transformace :). A věř, že nejsi jediná :). Zkus se začít víc dívat dovnitř než ven, buď k sobě vlídnější, trpělivější...
Ještě bych to teda trochu rád konkretizoval. Ten pocit zaseknutí dobře znám, ale vážně je to problém a je to tak špatně? Když si vezmu, že tato společnost je chorobně orientována na výkon, jezdíme nesmyslně auty sem a tam, vyrábíme věci které nepotřebujeme, v rámci výkonu a chorobné chtivosti se vzájemně vraždíme a likvidujeme zdroje této planety a vlastně tak pácháme sebevraždu... Takže pokud se nějaká síla v nás rozhodne nás v tomto řádění zastavit a orientovat nás trochu jinak, troufám si říci k nějaké transformaci a zachování života, je to opravdu špatně?
=====
Ahoj, co zde popisuješ vypadá na příznaky probouzení a transformace :). A věř, že nejsi jediná :). Zkus se začít víc dívat dovnitř než ven, buď k sobě vlídnější, trpělivější...
Ještě bych to teda trochu rád konkretizoval. Ten pocit zaseknutí dobře znám, ale vážně je to problém a je to tak špatně? Když si vezmu, že tato společnost je chorobně orientována na výkon, jezdíme nesmyslně auty sem a tam, vyrábíme věci které nepotřebujeme, v rámci výkonu a chorobné chtivosti se vzájemně vraždíme a likvidujeme zdroje této planety a vlastně tak pácháme sebevraždu... Takže pokud se nějaká síla v nás rozhodne nás v tomto řádění zastavit a orientovat nás trochu jinak, troufám si říci k nějaké transformaci a zachování života, je to opravdu špatně?
04.05.2017 - 06:25
| Filtr
Najdise.cz
» ***
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Pietra di Luna, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Já ten pocit zaseknutí tedy často nedávám. Teď už je to lepší, ale v době, kdy jsem psala úvodní příspěvek diskuze, to bylo už nějakých pár měsíců dost hrozný. Špatně to, myslím si, určitě není, je to asi přirozený proces. Ono mě se stejně nakonec stalo, že jsem onemocněla a pár dní jsem nemohla z postele, takže tělo si to vybralo.
Jak už jsem tu někde psala, kdyby bylo čistě na mě, vyberu zbytek peněz z účtu, odjedu někam do Asie asi, nebo někam, kde je voda nebo moře a zůstanu tam dokud se nedám dokupy. Jenže mám pocit hrozné zodpovědnosti, že tohle přeci nemůžu udělat, musím myslet na budoucnost, na to, jak se uživím a bla bla bla....
=====
Já ten pocit zaseknutí tedy často nedávám. Teď už je to lepší, ale v době, kdy jsem psala úvodní příspěvek diskuze, to bylo už nějakých pár měsíců dost hrozný. Špatně to, myslím si, určitě není, je to asi přirozený proces. Ono mě se stejně nakonec stalo, že jsem onemocněla a pár dní jsem nemohla z postele, takže tělo si to vybralo.
Jak už jsem tu někde psala, kdyby bylo čistě na mě, vyberu zbytek peněz z účtu, odjedu někam do Asie asi, nebo někam, kde je voda nebo moře a zůstanu tam dokud se nedám dokupy. Jenže mám pocit hrozné zodpovědnosti, že tohle přeci nemůžu udělat, musím myslet na budoucnost, na to, jak se uživím a bla bla bla....
04.05.2017 - 06:30
| Filtr
Najdise.cz
» yocarnero
Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Pietra di Luna, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Jo, vím co je narcismus, ale narcis asi fakt nejsem :) jako je možný, že občas narcistické rysy vykazuju, ale co vím o opravdových narcisech, tak to že bych byla jedním z nich, to se mi moc nezdá. respektive mně je jedno, jestli mě někdo uznává nebo ne, spíš chci, abych byla vnitřně v klidu a šťastná.
=====
Jo, vím co je narcismus, ale narcis asi fakt nejsem :) jako je možný, že občas narcistické rysy vykazuju, ale co vím o opravdových narcisech, tak to že bych byla jedním z nich, to se mi moc nezdá. respektive mně je jedno, jestli mě někdo uznává nebo ne, spíš chci, abych byla vnitřně v klidu a šťastná.
© 2007-2024 Najdise.cz