Deprese NENÍ jen stav mysli... - Diskuze a zkušenosti

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele shakti11, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Trpěla jsem depresí v podstatě od malička téměř 29 let. Už jako malá - a to si z dětství moc nepamatuju - tak to, co si pamatuju, bylo vždy spojené s pocitem marnosti, odpojenosti, osamocenosti, nechápala jsem, proč "tu" musím být. Trápení, tehdy jsem nevěděla, že je to deprese.
Vždycky jsem byla prostě jiná, než druzí, kteří "normálně" žili. Mně to nešlo. Znám dobře stavy, kdy si člověk ze všeho nejvíc přeje nebýt, neexitovat, necítit, prostě umřít, a zároveň má hrůzu, že se to stane. Chce se zabít, ale nedokáže to. Tím se opakovaně dostává do opravdu šílených stavů neřešitelnosti a beznaděje. Bolí všechno, celé tělo, namá sílu udělat základní věci, vyjít na ulici, alespoň zahrát, že je normální.
Mnohdy jsem nemohla ani dýchat, trpěla srdeční arytmií a kdoví, čím ještě...
Jednou mi dali nějaké léky, po týdnu jsem se dostala do stavu jakoby bez pocitů, ale ve mně to vyvolalo hrozný stav ničeho, prázdna, vnitřní hrůzy, která nešla projevit navenek.Myslela jsem, že se vnitřně udusím. Léky jsem vyhodila.
Pochopila jsem, že je to jinak. Ty pocity, byť jakkoli hrůzostrašné, kdy se chce bít hlavou do zdi, protože fyzická bolest se zdá být proti tomu ničím, tu pro něco jsou. Není cesta ven snažit se je zabít, bojovat s nimi, a znovu zažívat nekonečné prohry. Cesta ven vede do sebe. Přímo do těch pocitů, které tak strašně nechceme cítit. Je to o tom PŘIJMOUT je. Přijmout je se vším, že ke mně patří, že jsou, existují, žijí, i to, že mě ovládají... Prožít si je, ptát se sebe, proč to a to cítím, co se vlastně děje, čeho se bojím, a co je na tom nejhoršího. Jít přímo do toho, do všech svých strachů.

Popravdě jsem si prošla tím vším, nenávistí k sobě, k druhým, k životu, vlastním pocitem neschopnosti, nemožnosti, nicoty, prázdnoty a já nevím čím vším ještě. Jakmile to dokážeš prožít..., resp. rozhodneš se to všechno prožít, procítit, přijmout, tak pod tím vším někde najdeš sama sebe. To období tehdy jsem myslela, že umřu. Byla jsem rozhodnutá, že buď umřu anebo se prostě něco stane, to jsem cítila.
Byla to dlouhodobější práce čistě na sobě a se sebou. Tak půl roku?
Dnes nevím, co je to deprese a zdá se mi skoro nemožné to, co jsem kdysi prožívala. Jakoby sen.
Najednou mám ráda snad všechny lidi na světě včetně sebe samé, miluju život a všechno, co nabízí, snad v každé situaci se cítím dobře. Neexistuje nepříjemná situace. Jsem si vědoma vlastní zodpovědnosti a vlastního rozhodnutí. Vím, že jak na co budu reagovat, je čistě na mě. Můžu si vybrat. O svém životě rozhoduju já. Já ho ovládám, ne deprese. Zmizel pocit, že bych cokoli nezvládla. Smysl slova NEZVLÁDNU je totiž u depresí velmi časté. Řekla bych, že stěžejní.

Dnes při svém zaměstnání pomáhám velmi úspěšně lidem zbavovat se depresí... Právě proto, že vím z vlastní zkušenosti, že to jde. Že je to jen na nás. Tak jako všechno, jako celý život se skládá jen z našich vlastních rozhodnutí. A stejně tak deprese.
Neexistuje slovo "nejde"

cacorka2008 ..zdravím a přeji krásnou noc,mrzí mě,že jsem nepsavec,a tím pádem nemůžu popsat své zkušenosti s depresí,v každém příspěvku narazím na kousíček toho, co znám,nebo něco obdobného,čím jsem prošla,byly to náročné 3roky,a dodnes si pamatuji tu obrovskou černou díru,obklopenou světlem,ty noci,co jsem bojovala s obrovskou chutí zemřít a vůlí žít,dnes nechápu,kde se ve mě brala,ta obrovská touha po smrti,která vždy přišla tak náhle,jak zával nesčetného smutku...a já tak ráda žiju ,miluji život, a jsem moc vděčná,že je mi teď dobře ...tak to byl můj psací rekord

Freja Zajímá mě ,jak přispět k duševní pohodě někomu,kdo se s touhle nemocí potýká už leta a nechce brát žádný "utlumovače" nebo vychytávače serotoninu...

Máte někdo nějaký tipy?

kolacek1x A že jsem tak smělá,cože je to ta depréze

Hustokrutě obscénní Morti
PODEKOVANI
Dekuju vsem za prispevky...jak za ty lidske, osobni, optimisticke tech kdo boj nevzdali a koneckoncu i za ty plky tech, ktery deprese znaj jen z knizek a z dokumentu o Mlosi Kopeckym.
Lidska psychika je neuveritelne zajimava a neopakovatelna vec, takze bych to videla tak, ze univerzalni NAVOD proste neni. Proc si nepriznat, ze mate i nemate pravdu vsichni? Proc vyvracet nekomu jeho postoj...nekomu leky pomohly, nekomu ne...asi bysme se meli smirit s tim, ze sme naprosto individualni bytosti a nemeli bysme se pokouset nekoho ukrizovat za to, ze bere leky.
Nehlede na to, ze neni depree jako deprese a dost casto je provazena i jinou diagnozou.
I kdyz puvodni debata nemela bejt o depresi jako takovy ale o zminovanem poradu, jsem rada, za kazdy pismenko tady...
A sem rada, ze veda i pres protesty "bylinkaru" dal pokracuje a depresi dal "mapuje" a neskoncilo to na VEM SI PRASEK A USMIVEJ SE...

il*ča » Hustokrutě obscénní Morti ..si to dost dobře shrnula

Hustokrutě obscénní Morti » il*ča ..sem mela vybornou cestinarku...osnova, uvod, stat, zaver....

Najdise.cz » Hustokrutě obscénní Morti Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele jojojo, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Napsala jsi to nádherně, každý jsme jedinečný a pomoc je hlavně v nás samotných. Proto každý má jinou cestu, ale je to právě ta jeho pravá najít ji musí sám v sobě....

Nuna Tak po víc jak roce ...nějaký posun v názorech...zkušenostech...ohledně depresí?

Nuna ..jsem potěšena posunem..
..leden 2012 versus leden 2014..

..já vás prostě miluju ..

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Laki, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
to je tak komplexni tema, ze nelze rici, zda je stavem mysli, tela, duse nebo ducha, karmy ci rodinnych vztahu..

u kazdeho je snad vlastne jina

chce to zkuseneho lecitele, ktery se podiva do vsech vrstev aury a diagnostikuje siri problemu