Alzheimerova choroba - Diskuze a zkušenosti

Najdise.cz » mikejla Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele jana007, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Děkuji

cifršpionka » jana007 U nás byli dva bráchové,takže jsme se podíleli všichni,švagr je svobodný,byl "mamánek",tři dospělí na jednoho Alzheimra,a nestačilo to,vzdali jsme to jak jsem výše psala,už jsem se chtěla i rozvést

Najdise.cz » cifršpionka Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele jana007, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Jasně, působí to i na vztahy, dobře to chápu.

růžička http://ec.europa.eu/health-eu/…

růžička Nejpoužívanější testové a škálovací metody

Z orientačních testových metod je nejpoužívanější MMSE (Mini – Mental State Examination). Tento test slouží k posouzení přítomnosti narušení kognitivních funkcí (nálada, poruchy myšlení), tedy ke zjištění přítomnosti nebo nepřítomnosti demence. Není specifický pro AD. MMSE (Příloha 1.) představuje jednoduchý skórovací test, který obsahuje 11 otázek.

Ischemické skóre dle Hachinského se používá u geriatrických nemocných s demencemi k diferenciální diagnostice mezi cévními (multiinfarktovými) a primárně atrofickými demencemi. Hodnocení se provádí na základě údajů získaných z psychiatrického a neurologického vyšetření. Hodnotí se celý průběh choroby včetně současného stavu. Skóre 1–4 svědčí pro demenci Alzheimerova typu (4,3,16).

Test kresby hodin. Podstatou je předtištěná kružnice se středem na bílém papíře. Vyšetřovaný je požádán, aby nakreslil hodiny, které ukazují čas – například jedenáct hodin 10 minut. Základem pro posouzení odpovědi je zejména kresba hodinového ciferníku se správným umístěním číslic 12, 3, 6, 9. Nebo jasným vyznačením jejich polohy. Dále hodnotíme zakreslení dvou rozlišitelných hodinových ručiček a přesné zaznačení času (2,43,16)

Face – hand test (instrukce a provádění). Postup je takový, že si pacienta posadíme proti sobě a požádáme ho, aby si položil obě ruce na kolena (hřbetem ruky nahoru) a zavřel oči. Dotkneme se současně lehce svými prsty (přejedeme pomyslnou čáru cca 5cm) obou tváří, a pak i obou hřbetů rukou. Dokáže-li vyšetřovaný správně identifikovat místa doteků (nejlépe mít, že ukáže správná místa), pokračujeme dále v testování. Selže-li vyšetřovaný již při tomto úvodním vyšetření, není test proveditelný (selhání je pouze u osob s poruchami vědomí nebo u velmi těžkých demencí) (2)

Paměťový test učení – vyšetřovanému čteme 15 jednoduchých známých slov, po skončení je má vybavit (na pořadí nezáleží). Postup se opakuje celkem 5x, sledujeme křivku učení. Diagnosticky jsou důležité tzv. konfabulace (vyšetřovaný přidá slovo, které v původním seznamu vůbec nebylo) a opakování slov (nemocný opakuje slovo, které již jednou řekl). Již v preklinickém stádiu můžeme zachytit občasné konfabulace a nejistotu, která se projevuje opakováním slov (5).

Dalším používaným testem je Test verbální fluence. Vyšetřovaného pomocí zkoušky testujeme na schopnost vybavit maximální počet slov začínajících určitým písmenem (například M, N, a K). Všechna slova zapisujeme a pak sečteme pro všechna tři písmena a porovnáme s orientačními normami (5).
Trail Making test je zdánlivě velmi jednoduchý – pacient má spojovat čísla, od 1 do 25 (část A) nebo čísla a písmena (část B). Především část B je v počátcích choroby oslabena – pro pacienta je problémem přepojování pozornost z jednoho systému (čísla) do druhého (písmena) (5).
Sedmičkový subtest je zdánlivě velmi jednoduchý – úkolem je odečítat zpaměti od 100 sedmičku a od výsledku opět další sedmičku atd. Skončí se po pěti odčtech. Zkouška vyžaduje určitou minimální koncentraci pozornosti, která je u pacientů s Alzheimerovou demencí často narušena(5).

Další škála hodnotí aktivity denního života – Activity of Daily Living-ADL. Škála je široce používaná pro stanovení stupně funkčního postižení pacienta a zahrnuje tyto aktivity: umývání, oblékání, toaletu, přesouvání, kontinenci a jeděn (1,7)
Samostatná škála pro instrumentální hodnocení – IADL umožňuje lékaři stanovit úrovně, na které je starší člověk schopen samostatného fungování při sebezaopatření a provádění složitějších každodenních úkolů (2,3,7).

Stupnice soběstačnosti – PSMS, je jednoduchým nástrojem bodového hodnocení schopnosti nemocného a Alzheimerovou chorobou vykonávat běžné aktivity každodenního života. Jeho pravidelné opakování dovolí kontinuálně hodnotit progresi onemocnění (2,17).

růžička Rodina musí stále na nemocného dohlížet a pomáhat mu. Nemocný se zapomíná jíst a pít, proto dohlížet na stravování a pitný režim. Neumí si vybrat oblečení, je nerozhodný, proto je vhodné mu vždy oblečení připravit. V pozdějších stádiích nemoci je důležité jednotlivé oblečení nemocnému podávat, tak jak se postupně obléká a slovně ho navigovat. Bez pomoci by si nemocný například oblékl troje ponožky, či svetr místo kalhot nebo by si vzal nejdříve kalhoty a na to spodní prádlo, atd. Pokud se takto nemocný obleče, nikdy se mu nesmějte, tím byste ho ponížili. Ale řekněte, že mu s oblékáním pomůžete a dejte vše do pořádku.

Dalším důležitým úkolem je dbát, aby nemocný užíval všechny léky, které mu lékař předepsal. Vždy je nemocnému připravte a dejte. On sám by na to zapomněl. A přesvědčte, že je nemocný opravdu spolkl.
Péče o nemocného s Alzheimerovou chorobou je také finančně náročná. Pečovatel, který musí zajistit nepřetržitou péči svému blízkému, nemůže být zaměstnán. Další možností je umístění nemocného do různých denních stacionářů či jiných níže uvedených zařízení, zde je také určitá finanční nákladnost. Nemalá finanční částka je vynakládána na doplatky léků či různé kompenzační pomůcky (ne vždy vše hradí pojišťovna). Lidé starající se o nemocného s Alzheimerovou chorobou mohou požádat o finanční příspěvek. Například mohou dostat příspěvek při celodenní péči o bezmocnou osobu nebo požádat OSSZ (Okresní správa sociálního zabezpečení) o zvýšení důchodu pro bezmocnost. Ta má tři stupně, který stupeň bude přiznán nemocnému, o tom rozhodne posudkový lékař. A to na základě zhodnocení zdravotního stavu jím a praktickým či ošetřujícím lékařem.

Rodina musí vědět, že s postupujícím onemocněním se nebude nemocný schopen postarat o svůj majetek, účty, pojistky, aj. Pokud to zdravotní stav nemocného dovolí, je nejlepší jestliže sám nemocný sepíše svůj majetek, čísla účtů či pojistek. Po určité době je však nevyhnutelné podat návrh na zahájení řízení o způsobilosti k právním úkonům a stanovení opatrovníka. Opatrovníkem je většinou ustanoven syn, dcera, vnuk či je ustanoven „veřejný opatrovník“.

Alzheimerova choroba výrazně snižuje kvalitu lidského života. Péče o nemocného s touto chorobou je velmi náročná. Protože vyžaduje celodenní péči a dohled a to je rodina málokdy schopna zajistit. Důvody jsou různé – finanční (nutnost odchodu ze zaměstnání), psychické (nezvládají se vyrovnat s onemocněním svého blízkého), fyzické (spánková inverze vede k vyčerpání pečující osoby) a mnoho dalších jiných důvodů.

růžička Léčba Alzheimerovy choroby musí být komplexní. Již výše bylo zmíněno o léčbě kognitivních a nekognitivních funkcí, dále léčba zahrnuje část nefarmakologickou. Ta je tvořena aktivační terapií (udržování dostatečné psychické aktivity), kognitivním tréninkem (což znamená trénink paměti a jiných poznávacích funkcí), sanací somatických onemocnění, tělesnou rehabilitací a v neposlední řadě i dietoterapií (podávání potravy bohaté na lecithin – luštěniny, kvalitní maso atd.). Při veškeré léčbě Alzheimerovy choroby je nutná spolupráce rodiny.


Komunikace s lidmi postiženými Alzheimerovou chorobou je velmi náročná. Tito nemocní nejsou orientováni v čase, neumí odlišit dnešní den ode dne např. před dvacíti lety. Je zachována pouze staropaměť.
Příklady:
Najednou si vezme tašku, a řekne, že musí jít na autobus, aby byl včas ve škole.
Začne plakat, že dostane vyhubováno, protože nepřijde včas a maminka na něj čeká s obědem.
Nebo chce rychle odejít, že má doma malinké miminko a nikdo ho nehlídá.

Nemocní si neuvědomují realitu, žijí v minulosti. Jak se zachovat? V žádném případě to nesmíte nemocnému vyvracet. A předkládat různé argumenty, že to tak nemůže být. Kdybyste mu řekli, že jeho maminka už je dávno mrtvá, mohl by nemocný být více depresivní a úzkostný. A tak zvolte milosrdnou lež: Maminka se zlobit nebude, vždyť ví, že na oběd budeš u nás.

Při komunikaci s těmito nemocnými nepoužívejte tázacích vět („Půjdeš se osprchovat?“), ale vždy oznamovacích („Tady je osuška, tak se jdi osprchovat.“). Nenechávejte nemocnému přílišnou volbu, neumí se rozhodnout a to by mohlo prohloubit ještě více jeho stres.

Nikdy se nenechte vyprovokovat ke vzteku ani k pláči, když řekne, že vás nezná. On to nedělá schválně, ale jeho nemoc to způsobuje. Musíte se naučit tyto situace zvládnout. Nemocní s Alzheimerovou chorobou se někdy hůře a těžce vyjadřují, musíte být proto trpělivý. Někdy se také stane, že nemocného špatně pochopíte a on je vzteklý a zlý. Musíte toto tolerovat a ne mu oplácet „stejnou mincí“. Dalším problémem nemocného je pochopit smysl mluveného, avšak dobře vnímá tón řeči i mimiku. Nikdy na nemocného nekřičte a nezvyšujte tón. Mluvte klidně a vlídně, nebojte se tělesného kontaktu (pohlazení po rameni, ruce) a úsměvu.

Pokud nemocný jde ven, snažte se jít s ním. Nikdy mu neříkejte, že sám nikam nesmí, ale zaměstnejte ho (Pojď, pomůžeš mi zalít květiny, než odejdeš.) a tím rozptýlíte jeho pozornost a on zapomene, že chtěl jít ven. Až budete i vy moci jít ven, tak mu například řeknete: „Pojď, půjdeme ven, je tam hezké počasí“. Nemocný bude rád, že máte zájem a že rádi s ním půjdete ven.

růžička Tak si říkám moje mamka , už 3 měsíce trpí závratí a doktoři tvrdí , že je to od cukrovky

Hodně mne to trápí....
Jde hodně o trpělivost

růžička Obr. mozku u počínající Alzheimerovy choroby, počínající atrofie. Obrázek převzat z knihy Neurologie pro studenty lékařské fakulty (Zdeněk Ambler, s. 271)

růžička Vyšetřovací přístrojové metody u Alzheimerovy choroby
Zobrazovací metody
Strukturální zobrazovací vyšetření mozku má u nemocného s demencí největší přínos, protože je možné vyloučení jiných onemocnění (tumor, hydrocefalus, mnohočetné léze vaskulárního původu atd.) (2).

SPECT – jednofotonová emisní tomografie – informuje nás o funkčnosti vyšetřovaného orgánu – průtoku krve a zásobení jednotlivých oddílů (obr.1).
Pomocí metody SPECT lze detekovat oboustrannou temporoparietální hypoperfúzi (snížené prokrvení), která je velmi časným, ale bohužel vysoce nespecifickým příznakem Alzheimerovy nemoci.




Obr. 1 SPECT – axilární řez mozkem. Vícečetné výpady perfúze kortikosubkortikálně při současné demenci zvyšují suspekci (podezření) na multiinfarktovou demenci. Obrázek převzat z knihy Alzheimerova choroba: Sympozium (s. 57).
Obr_1

- PET – emisní pozitronová tomografie. Tato metoda zjišťuje, kde je v mozku porušen krevní průtok a metabolismus (látková výměna). U Alzheimerovy choroby jsou největší ložiska hypometabolismu v oblastech, které jsou nejvíce postiženy funkčně. To znamená tam, kde je největší akumulace plaků a tangles. (10,11,12)

Obr_2
CT – počítačová tomografie – pomocí RTG záření jsou zobrazeny určité části těla ve vrstvách (1cm řezy) a pomocí počítače vyhodnoceny rozdíly v pohlcování RTG záření mezi jednotlivými částmi tkání a orgánů. Informuje nás o morfologické (týkající se tvaru) stavbě vyšetřované lokality (obr. 2).

růžička T – počítačová tomografie – pomocí RTG záření jsou zobrazeny určité části těla ve vrstvách (1cm řezy) a pomocí počítače vyhodnoceny rozdíly v pohlcování RTG záření mezi jednotlivými částmi tkání a orgánů. Informuje nás o morfologické (týkající se tvaru) stavbě vyšetřované lokality (obr. 2).

Najdise.cz » růžička Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele jana007, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Už jsme byli u psychiatričky, psycholožky a jdeme ještě k neurologovi, očnímu, na cévy a CT mozku.Je to jen potvrzování, že to je ta choroba...asi

růžička » jana007 U toho mého známého Parkynsna , to také dlouho trvalo, než se to prokázalo!
Vidím to jako dnes, jak já mu chtěla strašně pomoc.
On tu bolest vůbec necítil a jeho svaly se ani nehly, nechtěly spolupracovat .
Až když začal brát dopmamin a hulit trávu a dávat si ji do jídla, zlepšilo se mu ty svaly,ale zase se choval jako dítě .
Navštívil mne letos 2x ,srdce mne málem puklo bolestí..
Objal mne a já cítila jeho lásku , chut´d o života a mé prstíky najednou tak bezbranné
Jako senzibil cítila hodně citu i jeho bolestivá místa ,ale všechno to šlo z jeho mozku , motorika..otáčení z ničeho nic hlavy, kývavé pohyby horních končetin na ten jsem byla moc krátká !

Važme si zdravííííííííí, je to hrůza člověk s 2 vysokými školami a v 47letech úplně na odpis

Najdise.cz » růžička Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele jana007, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
A představ si co mně může čekat, když obě ty nemoci jsou dědičné

Doufám, že osud bude shovívavý.

Moc dobře tě chápu

Hadivka » růžička Omlouvám se, že zasahuji do diskuze se svým problémem, právě dnes jsem se rozhodla, že si na netu najdu něco o této chorobě protože mám obavu, že manželovo chování odpovídá popsaným příznakům. Jen nevím jak ho donutit aby se nechal vyšetřit.Můžete mi prosím poradit jak to zařídit? Děkuji

růžička » Hadivka Ahoj,
Popravdě nikdo nechce slyšet pravdu, že je nemocen od svého bližního , i když je to je podezření, je to hodně choulostivá věc.
Vidím to sama na reakci mých klientů, když jim sdělím že se mi něco nezdá na jejím těle

růžička http://www.zbynekmlcoch.cz/informac…

růžička » Hadivka http://www.ordinace.cz/clanek/…

růžička » Hadivka Napadlo mne , co zkusit zajít k obvodnímu lékaři a podělit se svými podezřením.
On by mohl zařídit patřičné vyšetření.
Myslím si vyšetření neurologie a jiné, nemám s tím zkušenosti.
Můj známý to řešil přes známéhé lékaře v
nemocnici .
Nemá náhádou cukrovku? I toto onemocnění způsobuje zapomínání a má i jiné příznaky, například moje maminka trpí už několik měsíců motolicí.
Zatím se moc nestresujte a bud´te v klidu, tyto obavy Vás zbytečně jen rozruší.
Objednejte se u pana doktora a on Vám jistě rád s tímto cholostivým problémem rád pomůže.

růžička » jana007 Neměj z toho strach, jen si tu nemoc myšlenkou přivoláváš
Nemusí to tak na 100% být.
Budeš automaticky sledovaná, takže klid

Najdise.cz » růžička Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele jana007, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Děkuji, budu věřit že ne

už zase ocelová žena » jana007 Myslím, že tito lidé by neměli být o smaotě. Jsou pak víc zmateni...

Držím palečky, aby se podařilo oddalování

Najdise.cz » už zase ocelová žena Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele jana007, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Já si to také myslím, děkuji . Je ale smutné že někteří přátelé si myslí, že je nechce vidět. Přitom určitě tu společnost aspoň občas jen na chvíli potřebují.

už zase ocelová žena » jana007 Určitě, ale myslím, že jsou sami zmateni a berou to už jinak, co my víme .

Přeju, abyste to všichni zvládli

Najdise.cz » Hadivka Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele jana007, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Já ti řeknu, jak to probíhalo u nás. Mamka chodila k doktorce a jen ji říkala, že je vše dobré. Doktorka samozřejmě nic neviděla, že by ji něco bylo a jak se mi zdálo, že už to je opravdu dost vážné, tak jsem zašla chodit s ní a přímo před mamkou řešila její problémy. Pak nás obědnala k Psychiatrovi a rozjelo se to. Nebo zkusit zavolat jeho doktorce a probrat problém.U mně bylo plus, že mamka na mně hodně pořád dá i když má takové problémy.