Svou touhu nikdy nepotlačujte - Diskuze a zkušenosti

Když muž tvrdí, že netouží po ženě, ať už proto, že se tak rozhodl, nebo proto, že si na ni zvykl, je to známka depolarizovaného vztahu. Nejen vůči ženám, ale i vůči světu. Pro oživení si pak může najít milenku, jenže to bývá pouze dočasné a složité řešení, protože zákonitě přijde chvíle, kdy si i s touto milenkou vytvoří natolik přátelský vztah, že pro něj jako žena přestane být dostatečně zajímavá. Když se muž vzdá svého mužského pólu ve vztahu se ženou, začne si tato žena připadat odmítaná a nežádoucí. To ji rozzlobí a probudí v ní ničivé síly. Její "neochočená" energie přestane podléhat jakémukoliv řádu a stane se dokonce sebedestruktivní. Pro muže neplatí žádná výmluva - na něm je, aby kultivoval svůj vztah k ženě a ke světu a aby v tomto vztahu zaujal svůj pól, protože jedině tak v tomto vztahu může zůstat.
Máte na výběr. Můžete svůj dar světu předávat jako mnich, který se všeho zřekl a žije v celibátu, a nemá tedy vůči světu ani ženám prakticky žádné závazky. Nebo se naopak ve světě plně angažujete a ženy tvoří součást vašeho života. Tím také předáváte svůj dar. Jestliže jste se nerozhodli pro celibát, je třeba, abyste vůči světu a ženám zachovali určitou polaritu a vzájemnou přitažlivost. Jinak začnete svět i ženy odmítat a zavrhovat, začnou vás rozčilovat a v ztratíte schopnost dávat své dary.

Už jste si patrně všimli, jak se změní tvář vaší ženy, když se rozhodnete, že to s ní "nějak vydržíte", a vzdáte se přitom pokusů do ní proniknout. Ztratí jiskru a začne vypadat vyčerpaně. Její otrávený výraz jen odráží stav srdce a těla, které jste připravili o jiskřivou sílu své mužské lásky. Vaše žena zkrátka nebude vypadat šťastně.
Její nespokojenost se nakonec obrátí dovnitř a na jejím těle se začnou projevovat různé chorobné příznaky. Bude vám uvadat před očima. Její charakteristická vůně vám začne být nepříjemná. S tím, jak její nespokojenost a negativita bude dál narůstat, bude vás to k ní čím dál méně přitahovat, až jí přestanete projevovat i normální lidskou náklonnost. Může se dokonce stát, že vám bude připadat natolik zlá a ošklivá, že se od ní zcela odvrátíte a v duchu ji opustíte. I když budete dál žít vedle sebe, protože něco ze vzájemné lásky zůstane, budete oba zcela depolarizováni a budete se odpuzovat, místo abyste se přitahovali. Současně s tím také nejspíš začnete cítit podobný odpor vůči světu. Časem vás to přestane bavit i v práci a ztratíte zájem o svou kariéru. Napadne vás, že byste si možná měli najít jiné místo a jinou ženu, když váš současná práce i manželka tolik unavují. Třeba by vám prospěla změna. A máte pravdu. Nová žena a nová práce vám znovu vrátí jiskru do života. A přesně tak se chová průměrný muž: zůstává s jednou ženou a v jednom zaměstnání, dokud ho to baví a vzrušuje. Když se počáteční nadšení vytratí, přejde muž k jinému zdroji polarity a vzrušení, a pak k dalšímu… To co vás obírá o radost a požitek, není čas ale rutina, neutralizace a ztráta smyslu. Jinému muži může vaše žena připadat velmi přitažlivá, i když vy ji pokládáte za "obnošenou vestu". A možná vám připadá, že čím míň toho budete mít se svou ženou společného, tím líp. Přitom nepřipoutanost touhy není ničím jiným než nepřítomností touhy. Strávili jste spolu tolik času, že jste se "okoukali", jste jako dva magnety, které se vzájemně odmagnetizovali. Z rutiny se rodí depolarizace a z depolarizace se v partnerství rodí pohrdání. Když se ke své ženě chováte jenom jako ke kamarádce nebo k vychovatelce vašich dětí, neutralizujete tím sexuální rozdílnost, která vás skrytě přitahuje k obchodní partnerce nebo ke slečně na hlídání. Nakonec se ke své vlastní ženě budete chovat s větší sexuální neutralitou, než s jakou se chováte ke všem ostatním ženám, které potkáte během dne. Ženy bývají většinou na sexuální energii citlivější než muži. Vaše žena si pravděpodobně všimne účinků této sexuální neutralizace neboli depolarizace dříve než vy. A když se tak stane, začne si připadat odmítaná. Ne nějak zásadně, ale v drobnostech a neustále, což bude mít negativní vliv na její ženské vyzařování. I když bude zářit ze všech sil, vy se k ní budete chovat s větší sexuální neutralitou, než k ženám v autobuse. Vaši ženu to bude zraňovat, pohasne a vás bude přitahovat ještě o to míň. I když na tom, že klesáte ve spirále depolarizace, máte svůj podíl oba, nesmíte dávat vinu ženě. Pravý muž na sebe bere veškerou zodpovědnost, i když ví, že to není on, kdo všechno řídí, a že ve svých rukou nemá skutečně nic. Ve svém jednání je odvážný a vytrvalý a neočekává nic než radostný pocit vnitřní celistvosti, který pramení z toho, že naplno rozdává svůj dar.Když vaše žena vypadá unaveně, nerudně nebo dokonce ošklivě, přijímejte ji jako bohyni, která potřebuje, abyste její srdce a tělo prostoupili svým božstvím. Zpozorujete-li, že vás začíná odrazovat její pochmurná nálada, vezměte si její proměnu za svou zodpovědnost. Víte, s jakým nasazením pracujete, když v zaměstnání dokončujete nějaký velký důležitý projekt. Se stejnou vervou se pusťte do její nálady. Je to pro vás výzva. Dokážete proniknout do jejího těla a srdce s takovou láskou a důvtipem, že se navzdory sama sobě začne smát, uvolní se a celá se rozzáří? Dokážete se jí dotýkat s takovým sexuálním nábojem, jako byste se dotýkali své milenky? Dokážete se na ní tak dívat? Je jasné, že se vám do toho nebude chtít. Když jste depolarizovaní, jsou takové projevy vůči "vaší staré" to poslední, na co máte chuť. Jenže přesně tak přistupuje pravý muž ke své ženě a k celému světu. Ví, že si za daný stav věcí může sám. Ví, že jeho jediné opravdové štěstí pramení z toho, že přestal světu a své ženě dávat plně sebe sama, a svět i žena podle toho reagují. Někdy je skutečně třeba jít dál a najít si jinou práci nebo jinou ženu. Je to v pořádku, pokud to znamená pokrok. Taková změna je pak jednoznačná, posilující a vychází z vaší potřeby rozdávat váš dar. Častěji ale první impulz ke změně přijde ve chvíli, kdy neprožíváte plně přítomný okamžik, nevyužíváte naplno své schopnosti, lenošíte a místo tvůrčího přístupu jenom kopírujete.V práci vám takový přístup může procházet celá desetiletí, než si uvědomíte, že jste promarnili spoustu času. Stačí ale pár minut, kdy se tak budete chovat ke své ženě, a vaší ženy se to dotkne a dá vám to najevo. Poznáte to podle toho, jak se bude tvářit. Bude to zřetelné z jejího tónu hlasu. Její zdánlivá ztráta krásy bude jen vnějším odrazem vnitřního pohasnutí, ke kterému dochází, když vaše touha přestane být jednoznačná. Její špatná nálada je vám nepříjemná úplně stejně, jako je vaší ženě nepříjemná vaše nejednoznačnost. Stačí okamžik, aby se muž vrátil zpátky k naplňování smyslu svého života. Stačí když se ocitne před skutečnou životní výzvou, dostane se do velkého nebezpečí a krizové situace, která vyžaduje maximální nasazení. A stačí okamžik, ve kterém ženu upřímně pochválíte a oceníte, a žena se naplno rozzáří. Může se to stát třeba v obchodě nebo v lázních, kdy ji neznámý muž vysekne poklonu. Nebo k tomu může dojít u kuchyňského stolu a tím mužem můžete být vy. Můžete se rozhodnout, že půjdete jinam, protože jste příliš slabí na to, abyste překonali vlastní zneutralizovanou ztrátu chuti. Lepší řešení je ovšem chopit se výzvy a vykřesat z deprimujícího světa a nudné ženy lásku. Použijte tělo a mysl, aby chmury vaší ženy ustoupily lásce. Ženy rády tancují, i když se třeba zrovna tváří jedovatě a žlučovitě. Buď vás žena uštkne a vysaje z vás energii, nebo se poddá vaší neohrožené vášni."

David Deida - Cesta pravého muže