dan162
» kaca77
To že něco je obtížné jen znamená, že nelze usnout na vavřínech. Celoživotní snaha nedovolit, aby zátěž vyhrála. Aby člověk se choulil do sebe až do nicoty. Když jsi zkoušela důraz na aktivitu, jedno jakou, jaké to bylo ?
kaca77
» dan162
Nemyslím že bych byla nějak pasívní.Vlastně pořád musím řešit situace které třeba ostatní nikdy nezažijí.Ale to si nechci stěžovat.Jen přestávám chápat smysl těch překážek a zkoušek.Vlastně jsem měla půl roku pocit že je všechno ok a zase Připadám si jako pitomec ať dělám co dělám.
dan162
» kaca77
Smysl všech překážek a zkoušek nevím, jaký je. Myslím si, že ustávají, až když jsme plně průchodní a energii šíříme než spotřebováváme. Někdo má pohodovou cestu, při které nedojde nikam, někdo sakra obtížnou, která ho nutí nějak zareagovat, nesmířit se s nějakým stavem a furt něco v sobě menit.
To o aktivitě byla poznámka, kam se pozorností u tebe obrátit v první chvíli, když vše selhalo, člověk je zase dole, sevřený okolnostmi a neví kudy kam. Až pak, když s ezase rozjede, zkoumat co se to zase přihodilo a proč.