Cesta - Diskuze a zkušenosti

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele sžc, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Změna je život. Hlavně aby cesta byla ta tvá vlastní. Skutečná...

Otázkou je, zda je člověk opravdu šťastný v moment, kdy na sílu dosáhl toho, co si vytyčil. Každý to má jinak ale stalo se mi, že jsem byl udivený, že když jsem dostal stylem hlavou proti zdi co jsem si umanul, tak jsem dál byl nešťastný.

Důležité je cítit se být svůj či svoje... ale těžko lze poradit se životem někoho jiného, který samy nežijeme. To je spíš nereálné..

Spíš najít tu vlastní skutečnou a přirozenou cestu. A k čemu vyhlížet cíl. Jsme na závodech?

Život mi připadá jako puzzle, Všechno do sebe krásně zapadá...

Nevím zda jednoduchost ale spíš přirozenost ale tu lze najít na dně vlastní studny.

Rodíme se, abychom zažily zkušenost a ne jednu.

Přeji hodně štěstí.

Nabi* Myslím, že v životě je potřeba citlivě rozlišovat, co je zrovna TEĎ potřeba. Někdy je potřeba trpělivost, někdy je potřeba něco radikálně změnit. Alespoň v mém životě jsem se přesvědčila, že tahle období se střídají. Někdy věci přicházejí samy, někdy musím udělat pár rázných kroků. Když mi není dobře v určité situaci a vím, že momentálně nemám tlačit na pilu, tak udělám něco pro sebe, co mi přinese v obtížném období radost. Ono to čekání (vědomé čekání) a trpělivost jsou někdy nutné a proto si to zpříjemňuju jak to jde. Víc se starám o sebe a o to co chci, co cítím atd. Druhé lidi dávám do pozadí, protože když nejsem spokojená, tak to lidi kolem mě vycítí a tíhnou k tomu mi to zrcadlit .
S tou jednoduchostí si myslím, že záleží jak je člověk založený. Saturnští a zemští lidi zřejmě budou tíhnout k nějakému řádu, k tomu řešit a vyřešit situaci nějakým konkrétním způsobem. Více "citoví" a vzdušní jedinci budou více asi uvolnění. Jela bych v souladu s tím, co cítím. Za svá rozhodnutí si koneckonců zodpovídám sama, i když pohled druhých na věc je mnohdy inspirativní.

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele :):):), který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Mám za to, že i když se něco nedaří, tak je to správná cesta pro dotyčného, ačkoli okolí si klepe na čelo. Tedy nemyslím jít někam zcela bez rozmyslu a bez toho aniž bychom to cítili.Hlavou proti zdi je v podstatě násilná akce,nevěstí to nic dobrého, ovšem každý si musí vyzkoušet sám. Každopádně pokud vnímám, že je něco špatně, je čas na změnu.
Byla jsem vždy velice akční,pracovitá, minimálně spala a těsně před čtyřicítkou přišla ta únava, kterou jsem neuposlechla...následky na sebe nenechaly dlouho čekat.Přes to všechno, co se mi za posledních deset let stalo a je náloží jak já říkám minimálně na dva životy, tak jsem postupně došla k tomu, že bych se bez těchto zkušeností neposunula tam, kde jsem a hlouběji se nezajímala o věci hlubší . Život už v dětství mě směroval k poznání, nikdy jsem nebyla povrchní, ovšem nechala se vláčet proudem...
Cesta náhod neexistuje. Dost jsem se zajímala o různé věštby (i sama někdy vykládala) a musím říci, že zásadní věci v životě se udály tak, jak bylo řečeno a to třeba i více lidmi...Zkusila jsem jít i "proti" věštbě, ale strhlo mě to zpátky, aniž bych já se na tom podílela a dostala pěknou nakládačku... Dnes už extra netoužím vědět co bude, žiji tady a teď.
Tak přeji šťastnou cestu !

Háňa* » ES To nevím, já tyhle věci nečtu, ale to překonávání překážek ... překonávat budeš muset jen to, co jako překážku vnímáš - čili překážky si vyrábíš ty sama, ve skutečnosti nejsou žádné překážky - je jen prostředí, děje, ... takové kulisy na té tvé cestě.
Všimni si, jak třeba teče voda ... prostě teče. Když se potká s kamenem, obteče ho a teče si dál - nemá dojem, že narazila na překážku a nemá potřebu s ní násilím bojovat. A to ani neví, že by ten šutr nepřeprala - vlastně se nedozví, že by prohrála boj, protože k žádnému nedošlo. Teče si klidně dál - stejně klidně, cestou nejmenšího odporu a nemá trauma z toho, že musí překonávat překážky. Nemusí překonávat nic, protože si nepotřebuje něco dokazovat, to je jen lidská vlastnost. Ona prostě teče. Když je moc horko, nebojuje proti horku, ale vypaří se. Je z ní pára. Potom zase prší, jsou z ní kapky ... ale pořád je to stejná voda a je úplně v pohodě.