Pozemšťanem smazaná odpověď pro pozemšťana

Hlavní strana > Diskuzní fórum > Ostatní diskuze > Detail diskuze

28.06.2016 - 20:30

Háňa*

Pozemšťanem smazaná odpověď pro pozemšťana

CHYBA:Že "TY všechny energie jsou jedna", je nesmysl, který jsi vymyslel ty, nic takového jsem nenapsala. :2:

Napsala jsem, že TA energie JE jen jedna. V různých formách.Když jsi tak přes tu vědu, jistě si pamatuješ ještě ze základky, asi ze šestky, že energie nevzniká a nezaniká, jen se přeměňuje z jedné formy na druhou. Máš v tom hokej. Ale to nevadí. Přeměňování ti jde přesto výtečně, to se ti musí nechat :15:

Z mojí veselé na svojí nasjanou :61:

Přeji plodné další sání, já už jsem tě nakrmila tak, jak jsem byla ochotná - už nedám :2:

Stránka: 1 2

Řazení:

30.06.2016 - 08:29 | Filtr

Háňa* » Sosna zvlčelý

Nezakochla, zakecala, ale výsledek byl stejný :37:

Ale tvoje babička je mi sympatická - v menší míře to mám taky tak (ty řetězy bývají kratší a neběhám - v klídku kráčím) :4:

Hlavně ta věta: "Šla na zahrádku pro šnytlík, jenže si všimla ...".
Ano - tam se právě většinou zakochnu - dám se do hovoru s okurkami, jak krásně jedou, zeptám se jich, jestli nechtěji vodičku, pochválím rajčata, jací jsou už pěkní buclící, slíbím jahodám, ať vydrží, že pro ně potom přijdu, vynadám hlemýždi, že žere salát, když je tam tolik pampelišky a ještě ke všemu nakousal víc listů a odnesu ho na nepěstovací zahrádku (i s těmi jeho nakousanými listy, aby si je mohl dojíst), cestou potkám hrdličky, co stepují kolem místa, kam jim sypu a šilhají hlady, tak to hned napravím. ...
A pak jdu hledat ten ustřižený šnytlík, kam jsem si ho položila .... darmo mluvit ... :32:

U mě je to tím, že jak jsem v práci stále na časech - minutách vteřinách ... když mám volno, uvolním se a oddám bytí :4:

.

Ale nějaký vnitřní "kompas" v sobě přecejen mám. Při tom všem rozjímání musím říct, že celkově taknějak stíhám - jen občas něco připálím nebo mi něco z hrnce zdrhne, no :32:

30.06.2016 - 12:35 | Filtr

Háňa* » charri

30.06.2016 - 12:42 | Filtr

Sosna zvlčelý » Háňa*

U babičky bylo hezké to, že ona chodila vždy celkem pomalu. Nikam nespěchala. A pak už ani nemohla, starej člověk prý víc bolí. Jenže poslední dva roky života, jak už zapomínala opravdu hodně, tak zapomněla i na to, že ji něco bolí. Ba zapomněla i na to, že je pomalá. To byste měly vidět, jak dokázala na stará kolena kvaltovat. :75: