Jsem s přítelem kolem 2 let.zezačáku to bylo krásné byl pozorný a rád mi dělal radost.Jenže najednou se z něco vyklubal strašný sobec a rapl.Jsem z toho neštastná.Já mu pořád dávám najevo,jak ho miluju a dělám mu něčím radost.Přijde domu tam má navařeno a naklizeno ale nic nedokáže oenit.Dává přednost práci a kamarádům a mě uplně přehlíží.Bojím se mu cokoliv říct,protože jenom když naznačím že se mi něco nelíbí začne na mě křičet a nadávat mi a na okolí je přitom jako milius.Nejhorší je,že bydlím u něj jinak už bych asi byla pryč.Už newím co dál..:-(
Glimmer Man
» doomiiniikaaa
Jo přesně tak, vzájemná podpora, vzájemná úcta, vzájemná láska, vzájemná pomoc sobě... Vzájemný potěšení z přítomnosti toho druhýho...