Láska mezi mužem a ženou je nádherná věc,ale.....čemu slouží?
Všichni to několikrát za život prožíváme.Líbí se nám to,vzrušuje,dojímá,obohacuje,je to koření našeho žití.Jenže:Quo vadis,lásko? Proč je to u nás tak dané,že po nádherné záběhové době přijde jakýsi příjemný kamaračoft a v konečné fázi (až na výjimky) jsme schopni druhého v lepším případě tolerovat ale již ho nezbožňujeme,v tom horším mizíme za cenu emočního vypětí a rozvratu?Je tedy život v páru omylem lidstva?Měli jsme zůstat v rodech? Tam,kde třeba oplodňovali samičky jen ti nej samci?Namchan tu kdysi řekl,že čistá láska přečká cokoliv,že vychází z duše.Já se považuju za oduševnělého tvora,nicméně vždy po dvouletém vztahu jsem se dostal do slepé uličky.Tak proč ? Proč? Proč musíme platit za pár měsíců rozkoše a nádhery takové obří daně? Tuší to někdo?
mikiduc
» ži.va
ano,láska je i o zklamání,trápení,bolesti,ale stojí to zato,když to vyjde,nikdo ale neví,jak to nakonec dopadne,to prověří čas,jinak to nejde.Ale proč to nezkusit,třeba to vyjde a když ne? No tak to zkusím znova,zkušenosti se hodí vždycky.....komu to vyjde napoprvé?? Proč toho bylo tolik napsáno o lásce?