I want to know what love is....but nobody shows me... - Diskuze a zkušenosti

Bosch » ivy7

ivy7 » Bosch
Adagio
Jaroslav Vrchlický
Když duše sama otázky si klade
a zastaví se v tichém přemýšlení,
jak před výletem z hnízda ptáče mladé,
jak poupě, než je osloní svit denní:

Já viděl stín, jak přeletěl tvé čelo,
já viděl ve tvých očích perly spící,
já cítil, než ti slovo s retů sjelo,
co děje se v tvé duši milující.

Skráň skloniv nad tvé vlasy zlatotkané,
až od tvé tváře moje vzplála nachem,
já sobě děl: Nač andělů nám, Pane,
když křídla jejich necháš vláčet prachem?

Co může těmto duším země dáti?
Nač v žití hvozd ty bílé holubice?
Když člověk cítí v srdci lásku spáti,
proč musí též v něm zařvat vášeň, lvice?

A proč v nás mužích síly není, není, není,
ti odměnit, co zasloužíš, ó ženo,
vždyť vše, i láska, je ti utrpení,
svět neseš v srdci svém - a krb tvé věno.

A před tebou, když vzplaneš v svojí kráse,
na prahu žití, blaha na úsvitě,
když srdce tvoje lásce otvírá se,
i genius je malomocné dítě!

ivy7 » ivy7 Amor – dolor
Jaroslav Vrchlický
Jest láska plesem, jest i utrpením,
a obé míti můžeš, jen když chceš;
ples jako bol jdou stejně s vyplněním
všech tužeb tvých: jdeš dál či podlehneš?

Jdeš dál a trpíš — proč jsi prchal dále?
A zůstals, rci sám, proč jen trpíš zas?
Tak na jedné vždy budeš přibit skále,
až skráň se schýlí, zšediví tvůj vlas.

Tak štěstí nám jen ukázali bozi:
je ber či prchej před ním, jedno jest:
že trpět budeš, to ti všade hrozí,
na rozích ulic, křižovatkách cest.

Líp bylo by po cestě slepě chodit,
se nechvět v kroků vlastních ozvěně —
tvé štěstí za tebou můž kámen hodit
tam, kdes to očekával nejméně!