Jak reagujete na kritiku? - Diskuze a zkušenosti

Petr9 » Argyll ted sis to tady ale ovsem pekne podelal ... a zadneho kompromisu jiz nejsi hoden

Najdise.cz » exit Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Argyll, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
To je možné. Kdybychom se znali víc osobně, zjistila bys, že třeba můj humor je někdy tak mocný, až je nepostřehnutelný...

Hezký večer, Evi

P.S. A promiň to prdlé oslovení, takhle se u mě projevuje dobrý rozmar

Najdise.cz » Petr9 Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Argyll, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
co je tady ke zvracení, vepřeno obecná?
ty mě posíláš do p...ekla, bez naděje na kompromis?

Petr9 » Argyll svym zvracenim jsem chtel vyjadrit obdiv nad tvou (dle meho velmi) trefnou mini poznamkou v zavorce o lilithe a kompromisech ... ale bal jsem se , ze by se odoriste lilithy na me nekompromisne sesypali

tak jsem to vyjadril ... ehm ... vepronskym opisem

Najdise.cz » Argyll Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Argyll, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
tedy já narážím často na odpor kvůli tomu, že tnu a okolí si myslí, že je to rána pod pás....ale já to tak vůbec nemyslím-je to vždycky míněno konstruktivně ne za účelem ublížit...ačkoli se tak i často stane...
stejně naivně přistupuju k druhým, že se domnívám, že mi nechtějí ublížit...tedy občas se tak možná až příliš naivně obelhávám??, nebo spíš narážím na rozpor důvěry a trendu-bláznivé tradice, že "lidi jsou svině"...nicméně uvnitř mám pocit, že takoví přeci jen ti lidé nejsou a nikdy nechci přijít o svou důvěru vůči světu...

= = =

Ne náhodou vytahuji v tento moment tato Tvá slova.

Slyš mě dobře, Evo, protože následující slova budou má poslední pronesená k Tobě.

Včera jsem četl větu amerického františkána Richarda Rohra: "Pocit viny pramení z potřeby našeho ega smýšlet o sobě dobře." A najednou mi, za současné konstelace okolností, všechno dosedlo na své místo.
Sám jsem si lámal hlavu, proč vůči Tobě ve mě přetrvává jistá zaujatost.
Zraněná ješitnost z té jakoby neopodstatněné listopadové podpásovky? Dejme tomu, ale to už není tak aktuální. Je to prostě způsob, jakým se odehrálo pár věcí a jistý vnitřní pocit, který mě od jisté doby varuje: "pozor tady něco nehraje!". Ten nasměroval mikroskop mého saturnsko-plutonického Merkuru na Tvou osobu. (Pravdou je, že "telátko boží" jsem Ti věřil velice dlouho.)
Takhle:
Zralá a integrovaná osobnost zřídkakdy vidí takový problém v tom, že občas zasadí podpásovku, anebo se zachová "jako svině". Člověk dostatečně poučený životem (poučený, protože se jím nechal poučit a byl jaksi iniciován do vyššího horizontu vlastního osudu) vůči tomuto faktu sice nebude úplně cynický, ale nebude jej ani nijak extra zveličovat. Stalo se? Stalo se. A dokonce i když způsobí nešťastnou lavinovou reakci, má dost odvahy přestat se ospravedlňovat a nadále idealizovat, nechodí uraženě do kouta "odříkávat čtyřikrát otčenáš" a podobné komedie...

Na můj vkus jsi však příliš posedlá autenticitou, čistými úmysly a čistotou obecně (myšleno onu pomyslnou čistotu vnitřní ve smyslu opravdovosti). I Tvé neustálé ujišťování o těch nejčistších záměrech, které se během uplynulých dnů ze zřejmých důvodů vystupňovalo, začalo totiž neomylně ukazovat na místo, kde leží Tvůj skutečný stín.
Ano, říkám SKUTEČNÝ! Věřím, že je tu cosi, co by se dalo považovat za ekvivalent psychologického pojmu sekundární bolest: sekundární stín (ačkoli to spolu, jak nad tím tak uvažuji, nesmírně úzce souvisí).
Protože přesně tohle je Tvé zahledění se do temných a "zlých" témat, fascinace "temnýma nocema duše", Plutem, Lilith, působivý cit pro obskurní melodrama: potřeba vytvořit zástupný stín, abys nemusela vnímat svůj stín opravdový: faleš, sebeklam, potřebu kontroly a nadvlády a k tomu pět tun pýchy a samožerství.
Nabyl jsem dojem, že jakmile se ve Tvé blízkosti objeví člověk, který tohle prokoukne, začneš skrábat, kousat a kopat kolem sebe a dřívější status "ťuťu-ňuňu harmónie a veliké notování si" je v háji. Ostatně mnohokrát jsem byl svědkem toho, kdy jsi založila diskuze na téma "Jak se uzemnit", apod. Když Ti do těchto diskuzí přispěli rozumní a zralí korespondenti s názorem, který ne zcela odpovídal Tvému scénáři, odcházela jsi většinou ve stylu: "Nikdo mi nerozumí..." Navíc - až téměř malicherná neochota podrobovat se nějakým pravidlům a autoritám má jmenovatele podobného: je jím pocit "Já to vím/umím mnoheme lépe (, ale nechce se mi s kůží na trh)". Už jsme to kdesi načali. Podle mého stojí antiautoritativně zaměření jedinci před jednou velikou výzvou: vystoupit ze stínu a stát se sami autoritami. Často pak ale zjistí, že mají v zásadě dvě volby: ještě větší uplatňování vlastní moci, anebo pokoru (důsledky plynoucí z obou voleb každý alespoň trochu moudrý člověk domyslí). Tak jako tak - obojí povede k (pro ego) krajně nepříjemnému momentu ztráty iluzí o sobě samém. Ve spravedlivých autoritách (tj. žijících v pravdě a pokoře před Jsoucnem) je však Zákon jakoby vepsán, nemusí nic prosazovat represivně, protože pouhé jejich sebevyjádření je dílem samotného Života věčného a druzí jdou za nimi, protože jejich zákon nezotročuje, ale osvobozuje. Ale to bylo malé zamyšlení naokraj (přiznávám, že teď jsem spíše cosi vyjasňoval sám sobě ).

Následující ostavec se nevztahuje jen na Tebe, věřím, že se v něm pozná větší množství lidí tak, jako jsem se v něm poznal já. Tedy:

Kdybys to s tou vnitřní poctivostí myslela vážně, věděla bys, že stojíš (a my všichni stojíme!) tváří v tvář špíně, která se dá jen velice těžko esteticky glorifikovat a jakkoli povýšit. Proč to tak je? Protože abychom se stali celými, je možno pouze vstoupit a přijmout; protože jakmile chceš tato témata podrobit nějaké estetizaci,moralizaci, či "transformaci", znamená to, že jimi chceš manipulovat, což pramení z faktu, že se nedokážeš odhalit před Jsoucnem a důvěřovat. Koneckonců - vzpomínám si, že loni na podzim jsi dávala do placu sen, ve kterém ses hrůzou choulila v chatě, kterou obcházela nějaká "zlá" mocnost, která tě chtěla vytáhnout ven. Domnívám se, že to byla taková...brněnská varianta Jákoba a jeho snu. Jákob však do svého domu Hospodina pustil, bojoval s ním do rána a ten mu posléze požehnal a dal mu jméno Izrael.

Závěrem bych Ti rád poděkoval, protože díky Tobě jsem se totiž dozvěděl něco velice podstatného o sobě. Ostatně domnívám se, že naše mezilidské vztahy nám do jisté míry vždy externalizují naší vnitřní situaci.

Také bych rád vyjádřil zklamání nad lidmi, kteří se rozhodli, že budou krátkozrace přiživovat tento chaos a díky své hlouposti, potřebě se zviditelnit a v neposlední řadě i staré lidské potřebě dramatu byli ihned ochotní zavrhnout a popřít následující velmi podstatné skutečnosti:
Petík je dobrý člověk a jenom udělal chybu.

A nyní - bez nějakých zvláštních okázalostí: loučím se.

S Pánembohem.

T

Jan1na » Argyll Odhlasovat ses nemusel
Jeste jsme se mohli potkat nekdy v tom astrologickym koutku..
S kym si tam budu povidat?
Tak ci tak se mej fajn a treba nekdy..

Najdise.cz » Argyll Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Buh je tlak, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
lidi prostě milujou dramata..
kdyby žádný neměli, museli by si je vymyslet, což s úspěchem dělaj,, asi maj pak větší prožitzek intenzity života. jak kdysi trefně poznemenal mccoy tyner, bejvalej pianista johnnyho coltrana a pozdější taxikář: Kdo nezažil bouři, nedokáže ocenit klidný moře.

Jak lahodně chutná klid po nesmylsně vyvolanejch dramatech asi (i nevědomě) tuší mnoho přítomnejch i zmizivších ..

otázka ovšem je, jestli za touhle HROU dramat a usmiřování nestojí jen biochemickej hormonální program našich mozků

Jan1na » Buh je tlak Jakoze k zivotu potrebujes dramata nehlede na obsah? (teda ne Ty, ale ten/ta/to o cem pises )
Tak to myslis?


Na druhou stranu bych to Argyllovo psani nezlehcovala.
Kdyz pominu to, ze by se v necem mohla Evca zahlidnout a neco by si z toho mohla vzit, tak predevsim si vysvetlil/objasnil/zviditelnil neco sam sobe.
A byt sam sobe terapeutem je prece super .

Argylle, jestli to ctes... tak se pls. vrat, az to tu bude mit astrologicky obrysy.
Byl si vitanou vzpruhou, nekdo koho si cenim pro jeho sebereflexi a to nebyva u kozorohu casto videt.
Miluju suchy humor a vubec. Chybel bys tu .