Byl by z toho možný vztah?trvalejší? - Diskuze a zkušenosti

Najdise.cz » player Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Daisybunch, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
já to mám momentálně nastavené tak, že až "najdu" muže, který se bude jevit jako vhodný otec mých děti, tak mu nějak vhodně sdělím něco ve smyslu: podívej, pokud se oba rozhodneme děti mít, pak už je to i o zodpovědnosti a já chci, aby měli zdravého a fungujícího otce alespoň těch 18 let. Jestli budeme spolu chtít zůstat i potom, ok, ale není to nutnost/povinnost/cokoliv.

Takhle to asi zní hrozně, ale přijde mi to fér hlavně vůči dětem,ale i k sobě navzájem. To, jestli ho i po těch 18 letech budu milovat a on mě třeba už ne, to je jiná. Hlavní je, abysme spolu dokázali kamarádit a fungovat v harmonii, když děti vyrůstají.

Jinak k tomu vztahu na tři roky: tohle má asi taky každý jinak, ne? Vidím, že jsou lidé, kteří mají tuhle dobu delší (a pak ti, co jí mají kratší no). Já bych třeba ráda potkala chlapa, se kterým budeme tvořit, sdílet, radovat se a bude to časově skoro neomezené, v tom smyslu, že budeme tak naplněni sami sebou i jeden druhým, že roky třeba poběží a ani si neuvědomíme, jak běží, a může to být klidně deset, dvacet let.
Ale jako vím, že v tomhle musím i já na sobě zapracovat. Protože zatím je moje maximum dva a půl roku. A to navíc s chlapem, se kterým jsem se chtěla rozejít už po roce.

A ještě k tomu odkládání štěstí v rámci manželství pro chlapa - víš, že manželství je dlouhodobě výhodnější pro muže, než pro ženu? z hlediska zdraví i psychiky? Studií je na to dost. Ženy single nebo ženy bez manželství jsou dlohodobě daleko spokojenější, než muži single/bez manželství. V průměru

Ono se totiž i zapomíná na to, že rodina byla dříve hlavně výhodnou ekonomickou jednotkou. Lidé na tom byli tak, že být ve dvou bylo výhodnější, než v jednom, společenské situace (války, nepokoje,..) vedly k tomu, že potřebovali mít své jisté, nějaké to zázemí v podobě tepla rodinného krbu, byli více ohrožováni zvenčí tak si i také více vážili toho, co mají.

Najdise.cz » dan162 Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele ., který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
"Jak se vlastně pozná partner pro lásku od partnera pro zamilovanost?"

Podle mě jde o prostou volbu jedince, jestli chci milovat nebo mám dost. Láska nikdy neodchází, odchází nevědomí lidé. Přesněji řečeno: ignorují ji Ze skutečné lásky se odejít totiž nedá...

Jinak, Tvoje otázka je dobrá, ovšem připomnělo mi to ten typ vztahů, o které se v poslední době dost zajímám. A je to úžasný nejen v osobním prožitku, ale i v pozorování u jiných.

V dnešní době se tomu říká "BDSM 24/7"... ačkoliv s nějakým sado maso to vlastně mělo pramálo společného. Jde vlastně o úplné pochopení role Muže a role Ženy. Funguje to na základě dominance a submisivity, ale té naprosto syrové a přirozené. Vychází to z prazákladního pudu a postupně se to buduje "po čakrách" směrem vzhůru. Ten vztah může fungovat pouze v případě, že mají oba dostatek rozumu a dostatek odvahy se dívat vzájemně, ale hlavně každý sám sobě zpříma do očí.

Takový vztah je pak trvalý zákonitě, protože v praxi to vypadá jako zakonzervování toho prvotního stavu zamilovanosti a opojení na libovolně dlouhou dobu.

"BDSM 24/7" je jen pojem, co ladí oku, protože lidi na to dnes hodně reagují, ale zjevně je to vžité, proto jiný název asi neznám. Pravá podstata toho pojmu se už dávno schovala za pouta, bičíky a omezování osobní svobody, což s tím vůbec nesouvisí.

Pravda je v tom, že pocit náklonnosti, zamilovanosti anebo lásky k jinému se dá v každém z nás ponechat jako trvalý stav. A je to úžasné umění, radost, hloubka, život. Stav bytí.

Tím neříkám, že je to pro každého. Pro mě osobně je to ten nejprapůvodnější princip. Jako přivést k životu to, co bylo ještě před životem, takový je to pocit. Mluvení a psaní o tom stejně nevystihne to, co chci vystihnout.

player » Daisybunch Proč by to mělo znít hrozně? Vždyť křesťanská strana v SRN dokonce jednou už připravovala k projednávání zákon o tom , že manželství by mělo dobu trvání 7 let , pak by se automaticky anulovalo a pokračovalo jen v případě , že si o to oba zažádají.

Statistikám člověk neuhne.

A co se týče té společné tvorby - to ano. Tam pak ten sex jakoby přijde o hlavní roli ve vztahu. Jde až na druhou kolej , proto tvůrčí vztahy mají delší čas na prožití.

dan162 » player poznámka - tvořit lze nejen umění, ale i vztah, rodinu. Každým dnem a furt jinak.

Bosch trvalejší a dokolonejší
http://vyhlasto.cz/h/3b14

player » dan162 Může bejt. Vztahové modelářství. Ale já to ještě neviděl. Znetvořit , to jo.

Jinak lze třeba tvořit zenovou zahradu , nebo vůbec zahradu...skutečně to nemusí bejt jen o umění jako takovém.

Arezet » player

Arezet » dan162 já taky druhý

Arezet » Daisybunch taky bych řekla

Arezet Lidičkky,prosím potřebuji radu.... ocitla jsem se ve fajn situacischází mse s mužem,úžasným vlastně musím říct,že jsme k sobě tak neuvěřitelně přímý a otevřený a už pochvilce mluvíme úplně o všem aniž bych se bála říct slovo děti a sňatek, vlatsně je to dokonalý až si říkám jak je to možný...za ty roky někdo nechápal kdo jsem co chci ....a s ním je to jako pohlazení... problém nastal,že já cítím strach ze vztahu,a už se to blíží k situaci,kdy se budu muset konečně rozhodnout...on se zamiloval,cítím,z toh oco říká,že já jsem ta kterou hledal...a já ten pocit sdílím též...ale nemůžu uvěřit,že by mě někdo mohl milovat...i s tím jak protivná někdy jsem... upřímně bych mu hned hupsla nejradši do postele, ALE nějak to nejde,měla jsme dost problém jen s polibkem....chtěla jsem to,ale když na to došlo,asi pár hodin jsem se z toho šoku dostávala...je tak divné po těch měsících líbat jiného muže než,kterého jsem předtím líbala 3 roky...je to tak zvláštní...nezvyklé...asi si připadám jak mimozemšťan...Mám obavy,že se nedokážu z toho nějak dostat,že to zlomené srdce se bojí znovu lítat v oblacích...dneska jsem to docela obrečela...i ten pocit jako bych už nikdy neměla být sama ... a došlo mi že ten pocit být sama jsem začla milovat no j áse zblázním

Buddha/2 » Arezet Ach jo

Hele, zrovna včera jsme s kamarádkou koukali na Pokojného bojovníka a je tam jedna inspirativní hláška: člověk se někdy musí napřed zbláznit, aby přišel k rozumu . Tak hurá do toho

Arezet » Buddha/2

dan162 » Arezet No ono je pravda, že často člověk zjistí až reálným pokusem, že vedle sebe nemá dostatečně velké místo pro partnera, že to chce čas. Nebo je potřeba vyřešit něco z minulosti, co straší i dnes, například trauma z rozchodu, nebo vykopnout bejvalka z čekačky před prahem (to se objevilo u mého bývalého vztahu).

Rozhodnout? Racionálně učinit volbu? Respektuješ přece sebe, ukazuješ, co máš v sobě, včetně radosti být sama. I nesama. Nech, ať to samo pluje kam chce, netlač, ne?

Arezet » dan162 tak ono už to není aktuální,ten mladík už je je nkamarád a našla jsem ten svůj úžasný poklad, nevěřila bych že takový hclap žije, přestala jsem se bát, našla jsem parťáka na dobré a špatné chvíle,zlatíčko


už nepřemýšlím co a jak, jak to bere on,jak já,co bude nebo nebude, prostě jsme spolu a každý den žiju naplno... je nádherný,když tě druhý ve všem podporuje,pofouká bolístky,bere tě s tou neotravnější náladou..žádné hry...prostě jen otevřenost ve všem...když mluvíš s tí mdruhým po 14 dnech a věcech o kterých se mluví až po letech...a stále to sílí....nádherný jsme ráda,že jsem zažila ty věci naprd,te´d dokážu ocenit to když mě druhý miluje a chce mě ochraňovat a pomáhat mi :) a konečně tu nebyl ten AHA pocit,ale je to pořád v rovině,žádné vlnovky :D