Můj milí Básníku jsi jenom klam? Jsi jenom postava z bají a pověstí?Jsi jen loutkou na dlouhých provazcích osudu?Jsi snad jen výplod fantazie hloupého puberťáka?Či jen přelud, stín v mlze, míhající se prach z hlubin temnoty?Co jsi zač ty kohož ráno vídám v zrcadle ale smýt tě nedokáži.Proč si se usadil zrovna ve mě , zrovna tam kousek od mého srdce?a Básník odpověděl:Protože chlad tvého nitra živí mou touhu po verších , jako když špačci sedí na třešních.... a hle tu máš rým. Díky tobě persono, a díky kusu ledu který ukrýváš vřelostí a vášní před světem. Strach. Strach čiší z každého kusu tvé osoby.Fuj zle mi je ze mě/tebe tak se pozvedneme.