Zdejší aura posledních dní mě inspirovala k založení diskuse o toleranci. Předem upozorňuju, že pokud si zde budou chtít někteří jedinci rozpitvávat svoje osobní frustrace a hojit si tu svoje bebíčka zasíráním hlavního vlákna, aby se stali středobodem diskuse, když středobodem vesmíru to furt ne a ne jít, tak tyhle příspěvky smažu. Nejsem totiž moc tolerantní v tomto ohledu, zakyseluje mi to pránu a škytám pak Nabízím prostor pro sebereflexi.Otázky k zamyšlení:Jaký je (pokud je) rozdíl mezi tolerancí a respektem? (zkusme to prosím, bez vkládání odkazů na wikipedii )Kde začíná a kde končí vaše tolerance?Kde je u mě tolerance na pomyslné stupnici žebříčku hodnot?Změnilo se nějak vaše vnímání tolerance s věkem?Máte nějaký příběh ze svého života, kde tolerance sehrála významnou roli?
wendy30
Neodpovím přesně na otázky, ale snad to k tématu bude taky... Ten kdo nedokáže přijmout sám sebe, tolerovat sám sebe a sám sebe respektovat jako plnohodnotného člověka, nedokáže to ani u ostatních.