Čo sa stane ak človek nenaplni svoje poslanie pre konkrétny (súčasný) život? - Diskuze a zkušenosti

Bosch máme neustále asi nějakou představu o tom že se musíme vyvíjet nebo naplňovat nějaké plány
že nás něco někam pošťouchává na cestě rozvoje
myslím si že prdlajz
když člověk nenaplní nějaké jeho domnělé poslání, nestane se vůůůbec nic.

Saly » afrodita333 Cítim to podobne

Len čo ak je človek pasívny v oblasti, ktorú má rozvíjať? Síce miluje, neubližuje, odpúšťa, je tolerantný, ohľaduplný atď. no nerobí nič viac ako "musí", či je prinútený okolnosťami.

Napr. niekto má ako životné poslanie mať deti, rodinu, starať sa o nich, žiť praktickým životom, neulietať do duchovna, naučiť sa zvládať formu, lebo obsah už pozná. Ak človek s takýmto predurčením bude ulietať duchovne, nezaloží si rodinu, ale bude sa realizovať zas len v duchovnej sfére, ako to robil v minulom živote, kde neuznával dôležitosť aj materiálnej stránky života, nenašiel rovnováhu, tak aký bude jeho ďalší život?
Alebo naopak, ak bol niekto materialisticky a odmietal duchovnú stránku života, lipol na hmote a v tomto živote v tom bude pokračovať, nebude sa realizovať oveľa viac v oblasti duchovna, čiže bude v tom, čo má rozvíjať v tomto živote kvôli celkovej rovnováhe, pasívny... aký môže byť budúci život takého človeka?

Saly » Bosch bodaj by to tak bolo

Buddha/2 Ještě žádný plánovač mi neukázal manuál ve kterém by byly úkoly na každou pětiletku toho kterého soudruha od narození do smrti

thééé a co když to poslání je naplněno vždy, i když se někomu zvenčí může zdát, že není..

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Neferlin, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Dostane to za úkol v příštím životě

Saly » afrodita333 Veď práve o tom hovorím, že - ako ty hovoríš: "robiť,ako to cíti, v čom sa cíti dobre, čo mu robí dobre,proste počúvať svoje pocity", no ak to človek nerobí, ak nepočúva človek svoje pocity, srdce, nerieši svoje problémy, nepracuje na sebe ...

čo sa deje potom s ním?? udeje sa mu niečo, ako reakcia na toto nepočúvanie srdca, alebo aj to je už vopred určené, že toto urobí, že nebude počúvať svoje pocity, srdce? Alebo je to úplne jedno a nič sa neudeje ako následok v tomto, alebo v budúcom živote?

Bosch » Saly jednou se tak stane
svět je maškarní ples
a my jsme si, někteří z nás, ty svoje masky příliš přivlastnili
a pak se snažíme těm rolím dostát
naše pozemská existence je jen naše karma nic víc
vcelku se odvíjí jen podle toho jak se chováme
když pochopíme že my sami jsme v tomto šíleném universu jen nepatrnou octomilkou
zanecháme těch snah o to něco někam tlačit a měnit
vždyť se tak děje jen z popudu pocitu vlastní důležitosti
zůstaneme okouzleni v úžasu a celý smysl toho všeho se nám zjeví

Háňa* Já to vnímám tak, jak je to v posledním odstavci - že nás nikdo k ničemu nenutí - proč by taky měl, je to naše cesta.
Nemyslím si, že nás někdo zkouší a musíme se někomu zodpovídat, myslím, že se jen učíme - sami pro sebe - životem a každý takovým tempem a způsobem, jaký mu vyhovuje. Hrubý cíl je myslím "daný", ale kudy k němu dojdeme, to si volíme sami. Tak, jak to bývá v pohádkách na rozcestí. Že jsou některé cesty slepé nebo delší, že si zajdeme, to patří k věci

Antony52 Předefším nikdo neví zda má nějaké poslání a jaké. A pokud by měl člobrdík něco naplňovat tak by musel vědět co, eventuálně proč.
Mě osobně v tomto zaujaly starověké a východní duchovní nauky tvrdící že fšechno v přírodě prochází vývojem k vyšším formám. A že člověk jako poslední stupeň pozemského vývoje má na výběr zda se dále plácat na zemi od jednoho zrození ke druhému (reinkarnace) nebo zda usilovat o návrat do původního nerozlišitelného stavu ze kterého fšechno vyplývá (bythos gnostiků, nirvána buddhistů, paramatman části joginů), nebo zda se pokusit poznat vyšší bytosti aby člověk v dalším životě přešel mezi ně a ne mmezi duše obyč. smrtelníků - viz pro příklad antická mystéria. (Jamblichos z Chalikdy, O mysteriích egyptských), duchovní alchymie (viz Tajemství zlatého květu, překlad Richarda Willhelma - je volně na netu), praxe některých joginů atd....

Najdise.cz » Saly Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele vernal, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Cesty k cieľu sú plné zákrut a kruhových objazdov Kde je povedané, že životným poslaním je mať partnera a deti? To je len jedna z možných volieb.
Oveľa dôležitejšie je, ako sa človek postaví sám ku sebe. Ak sa s láskou v srdci bude na seba pozerať, nikdy z cesty nezišiel, neulietal do duchovna či materiálna. Skutočná láska hreje, lieči, ukazuje cestu.

Je to tak ľahké dosiahnuť a pritom tak ťažké. Je ťažké zničiť programy, ktoré nám niekto roky tlačil do hlavy a my sme poslúchli, lebo nás devastoval strach so všetkými sprievodnými znakmi - neveriť sám sebe, prispôsobovať sa umelým obrazom a mnohým ďalším nepotrebným javom žijúcim v ľudskej spoločnosti.

Je ťažké zničiť to, čo nás brzdí, lebo to vlastne ani nechceme - myslím, že toto je pravý dôvod u drvivej väčšiny ľudí na svete, pretože je pohodlnejšie nechať sa niesť na vlne, kde chce ona, ako ju osedlať.

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele bubobubo, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Vnímám to tak,že nemáme poslání...žijeme a chceme se cítit spokojeni a co způsobí tu spokojenost, je dané tím, jaká osobnost každý z nás je, jaké máme vlastnosti, v jakém prostředí jsme se pohybovali jako děti, jaké lidi jsme potkali, jaké dosavadní události,zážitky a prožitky máme, kde v současnosti žijeme atd...

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele onka, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Myslím, že na rozdíl od zvířat, které mají za úkol přežít, je člověk díky ego-výbavě nadúkolován kromě přežití ještě vymyslet smysluplnou náplň života. Nic konkrétního pro všechny, buď to rozpoznáme a vezeme se na vlně klidu a pohody, nebo tápeme a čím víc chceme něco vylepšovat, tím víc se trápíme a tápeme a vymýšlíme a .. pak umřeme a ty naše výmysly žijí svým životem, poučují zase naše děti a jejich děti, všichni se taknějak motáme a pak najednou koukáme, že např. zmizely lesy a hledáme : kdo za to může, kromě mne

player Doporučuji tuto knihu. Tam je to popsáno vcelku jasně.

Saly » player Díky za tip na knihu Vyzerá byť zaujímavá

inkateo www.pracesesny.cz Děkuji všem za tuto podnětnou diskuzi.

Co člověk to názor, co člověk to pocit, co člověk to zkušenost. Všude mraky knih. Plno odkazů starých kultur a civilizací. Všude nějaká představa o tom, jak ten život funguje a proč. I názory v této diskuzi jsou toho hezkou ukázkou. Jsou pestré. A za to Vám děkuji.

Chtěl bych přinést jednu myšlenku (představu), která téměř nikdy a nikde nezazní a přitom se zdá být zásadní. Všichni o sobě uvažujeme jako o jedné jediné entitě. Když něco řeknu, jsem to já. Když něco cítím, jsem to já. Když něco vnímám, jsem to já. To nás pak vede k představě, že pokud si dávám úkol, dávám si ho já.
My ale ani netušíme, kdo jsme. Máme mnoho vrstev vědomí. Bdělé rozumové vědomí, supermoudré podvědomí, fantasticky moudré nadvědomí, a kdoví co ještě (duše rozumová, duše cítivá … atd)

Až odložíme fyzické tělo a budeme ve fázi, kdy naše různé složky vědomí budou mít povědomí o zkušenostech z mnoha a mnoha našich životů, jistě to také budeme my, ale jistě budeme mnohem širšími my, než se jimi cítíme být právě nyní. Prsty, které nyní ovládají klávesnici, jsou ovládané pouhým střípkem mého skutečného já. A dovedu si představit, že pokud se budu účastnit plánování svého dalšího života, bude ho plánovat mnohem širší a hlubší a zkušenější já, než rozumeček, který nyní něco píše na najdise. Tudíž myslím nemohu mít ani páru, jak to jednou bude po smrti těla s případným plánováním dalšího života ve hmotě. Svět je tak bohatý, že si dokážu představit, že jsou možné všechny scénáře. A nejen možné, ale že se také i dějí všechny možné scénáře plánování.
Jednu věc lze myslím vypozorovat ze života tady a teď. A to, že čím je člověk moudřejší a laskavější, tím vyšší přirozené nároky si klade on sám na sebe. Ne proto, že se to tak má, nebo že se to tak píše, ale protože to žije. A proto je možné, že naše mnohem širší a moudřejší já, než si o něm myslíme právě teď, je natolik moudré, že moudrost naší celistvé duše a všech jejích složek si sama na sebe klade svoje vlastní nároky a úkoly. Tak jak to přirozeně dělají moudří lidé. Prostě to dělají, protože to přirozeně žijí. Asi nám bude dělat problém umět se vnímat jako mnohem hlubší a moudřejší bytosti, než jak se projevujeme zde ve hmotě na Zemi, ale i to je cesta poznání. Cestou tohoto poznání je cesta pozorování. Pozorování sebe sama. Co kdy říkám, proč to říkám, říkám to skutečně současný já, nebo nějaký starý program, atd atd.

V tomto mi nejvíc otevřel oči skvělý německý terapeut Artho Stefan Wittemann.
Na konkrétních názorných příkladech ukazuje, že psyché člověka (Duše) se sebeorganizuje. Na základní rovině se podle jeho zkušeností psyché sebeorganizuje tak, že když vstupuje Duše na Zem, tak si sebou přináší určitá témata a již při vstupu do těla obsahuje jednotlivé samostatné zdroje. Tyto zdroje jsou nositeli konkrétních témat, mají k těmto tématům své vlastní názory a postoje, mají také své vlastní potřeby, a hlavně - mají i svoji vlastní svobodnou vůli.

Není žádné jedno já. Jsme výslednicí mnoha vrstev a aspektů a záměrů. Je potřeba se umět pozorovat, abychom mohli začít vědomě poznávat (a měnit) sebe sama. To je náš největší úkol, který za nás nikdy nikdo jiný neudělá a ani nemůže udělat.

Zde je o práci Artho Stefana Wittemanna trochu více: http://www.pracesesny.cz/vyklady-sn…

Asi nekrásnější představou o smyslu života se mi jeví představa zapsaná v jednom starobylém aramejském textu, kde se píše: SMYSLEM ŽIVOTA JE ROZKVÉST.

No není to krásné?

Seher Milujte se a množte se

Saly » afrodita333 pekne povedané a kiežby

pri najhoršom, ak to nezvládneme, zopakujeme si to

vltavínka » Saly Když nezvládneme to, co jsme v tomto životě měli, pouze se ve vývoji duše neposuneme tam, kam jsme mohli ( resp. měli ).
Ale nestane se podle mne žádná tragedie, prostě si jen budeme v dalších životech procházet tím stejným úkolem tak dlouho, dokud nepochopíme a neposuneme se dál....Přeskočit se nedá nic...

Saly » vltavínka A myslíš, že je možné nejakým spôsobom zaručene zistiť čo presne má ten ktorý človek zvládnuť v tomto živote, akú úlohu?

Ak by ľudia poznali svoje poslanie, svoju úlohu pre tento život, možno by mali väčšiu šancu to aj lepšie zvládnuť, pokročiť ďalej a nemuseli by sa vracať znova a znova k rovnakej úlohe. A možno nie ... kto vie

vltavínka » Saly Hodně lidí si myslí, že to umí zjistit.. astrologicky, numerologicky...dá se s tím jistě pracovat, ale nechci soudit, co je a co není 100%.

Zajímavé jsou v tomto směru třeba knížky od M. B. Boháčové, třeba Minulé životy,vzorce duše nebo Karmické zadání podle životních čísel.
Rozhodně je to inspirativní a hodno zamyšlení. Každý tak nějak podvědomě vycítí, s čím jeho duše rezonuje a co si z toho vzít za ponaučení...

Že čísla a jejich vibrace nás silně ovlivňují, o tom nepochybuji.

Ale nepodceňovala bych vlastní srdce a intuici. Člověk tak nějak asi vycítí, kdy prochází nějakou zásadní zkouškou. Co nezvládl, kam ho to vede...

Najdise.cz » Saly Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele petamar, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Když neznáme všechny možnosti, můžeme se jen domnívat a vybíráme si to, co si představuje, že by to tak mohlo být. Vše je informace a ty nemáme.

Saly » vltavínka Veď práve ... ak človek vie, že by mal niečo urobiť, aj by chcel, len to nedokáže, lebo nemá schopnosť vycítiť čo presne, aký konkrétny krok má práve urobiť a nemá ani vyvinutú intuíciu natoľko, aby vedel správne rozlíšiť a identifikovať vnútorné pocity, prípadne sú jeho pocity paradoxné, zrejme preňho bude ťažké naplniť svoje poslanie v tomto živote a zopakuje si to v ďalšom živote. Možno ho však osud k tomu nejako "dokope" ešte v toto živote cez bolestivé okolnosti a krízové situácie... a ak ani toto nepomôže, tak možno až vtedy "prepadá" a opakuje lekciu v novom tele, v novej inkarnácii....

Saly » petamar vnímam to rovnako