Agora - Diskuze a zkušenosti

Tesik No, jak bych to....mám pocit, že Alejandro fakt chce, ale neví přesně co. Na obecný rovině film zní a vypadá lákavě...prostředí řecko-římský epochy mělo vždycky velkou míru přitažlivosti samo o sobě a příběhy o světlonoších hnaných touhou po poznání a jejich nelehkým údělu tváří v tvář náboženský rigiditě v různých etapách historie mají, jakožto variace archetypálního hrdinskýho mýtu, minimálně částečnej úspěch zaručenej. Zbejvá už jen přesvědčit diváka, že 2,5 hodiny na jakejkoli film opravdu NENI příliš :) a že z tý spousty materiálu dokáže vytvořit koherentní, poutavej příběh.
A to se mu podle mě v mnoha ohledech nepovedlo. Působí to na mně tak, že si Alejandro sám není jistej, kudy se ubrat, jestli spíš sledovat epochální příběh nebo nám dát nahlídnout do života charismatický, hloubavý Hypatie. Nejspíš si včas neuvědomil, že obojí nelze upsokojivě pokrejt a z mýho pohledu tim způsobuje iritující roztříštěnost a zplošťuje potenciálně výrazný a zajímavý postavy. Verva, která je u obou hlavních témat (křesťansko-pohanskej střet a individuální příběh Hypatie s historickým přesahem,její touha po vědění, vzdělání a jejich šíření) naznačovaná nejrůznějšíma dramatickýma deklaracema, není v následných scénách dostatečně rozpracovaná a mnohdy vyznívá do ztracena. V poslední půlhodině jakoby se to Amenábar snažil napravit větším příklonem k Hypatii -jak větším fokusem na její vnitřní život, tak větším vztažením externích událostí k ní a přiznávám, že posledních 20 min jsem docela hltala, na 2,5 hod film je to ale slabý.

Na subtilnější úrovni se mi líbí Alejandrův zvláštní pohled na dění – kombinuje pohled shora, jakoby odosobněnej (kterej nám připomíná pomíjivost, až malichernost, lidskýho snažení v kontrastu s nekonečným universem, stejně jako univerzálnost a cykličnost lidských témat) s detailníma pohledama, jimiž pátrá pod povrchem více či méně explicitně, a dává nám tak nahlídnout na situace, v tomhle případě epochu, prostřednictvím mnoha (z kosmickýho pohledu) nedůležitejch detailů, z nichž se individuální lidský životy v nedohledným kosmickým vakuu skládají a pro každýho jednotlivce tvoří vnímání a smysl jeho existence. Film to pro mně nezachrání, ale je to aspoň něco, co můžu ocenit. Stejně jako Rachel Weisz s jejím charismatem. Víc než dobrý výkony odvádějí i ostatní, obzvlášť autenticky v tom zmatku na mě působil Max Minghella alias Davus. Kamera a výprava nenechávaj moc prostoru pro kritiku, podobně jako hudba.
Takže jistý kvality tam nacházím, ale celkově film považuju pouze za lepší průměr, nedokázal mě zcela vtáhnout, ač k tomu měl všechny předpoklady.

tronco » Tesik Jej,děkuji za podrobný popis a prácičku s tím vynaloženou,za chvíli budu mít staženou první polovinu,tak pak zareaguji,ale tváří se to dnes na to,že u toho beztak usnu ....