Odpuštění - Diskuze a zkušenosti

Najdise.cz » player Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele 16ka, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
.... vím , jak ženská duše v těchto situacích pracuje ....

Všechny ženské duše pracují stejně?

Jako vono to zní při balení bab asi hezky, šak máš výsledky , ale tady v diskusi mi to přijde jako dost silné tvrzení.

Mici Angóra Takže: věta "zůstaneme kamarádi" je akorát tak týrání zvířátek. Doporučuji odstřihnout se úplně, co oči nevidí, srdce nebolí. Fakt. Já bych asi i změnila práci, pokud bych se s ním měla stýkat. Nevím, jak dlouho jste spolu byli, ale mám zkušenost, že nezáleží na délce vztahu, ale na hloubce citu.

player V podstatě obojí , co navrhuješ je správně. Když se odpoutáš , budeš mít ostřejší pohled si vytipnout novou hračku - a on ti svět někoho nabídne.

Pokud vsadíš na variantu b - bude ti asi chybět sex. A to jako že dost. A pokud on si ho najde , či dokonce už našel , budeš to kousat dost blbě , vím , jak ženská duše v těchto situacích pracuje. NA druhou stranu se na tomhle stavu naučíš dost velkorysosti , možná...

Mí_lka » Pietra di Luna " Pokud pro nás ten druhý opravdu tolik znamená, pokud ho opravdu tolik milujeme, pak to musí znamenat i to, že chceme, aby byl šťastný, ne? A pokud pro něj v tu chvíli štěstí znamená i to, že nás opustí, nebo že chce být s někým jiným, či sám, pak to nejlepší, co můžeme udělat - pokud ho opravdu milujeme - je to, že ho necháme jít..."

Co dodat moudra slova.

dan162 » Pietra di Luna

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Pietra di Luna, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Asi chápu, jak se cítíš

Nejdřív bych se zeptala na toto: "Nejsme zcela odstřihnuti, nejsme již spoutáni" co máš na mysli tím "spoutáni"? byli jste někdy spoutáni? :)

A jinak..Láska má mnoho podob. A častokrát si myslíme, že je to láska, a pak zjistíme, že je to pouze naše potřeba, naše touha zaplnit nějaké prázdné místo v nás, zahnat nějaký strach, bolest. A tak k někomu přilneme, do někoho se zamilujeme a ten člověk na čas zaplní to prázdné místo v našem srdci a nám připadá, že naše strachy a bolesti jsou rázem pryč. Ale často je to pouze o tom, že na chvíli nevnímáme naše bolesti, protože je tu ten druhý, všechno nám dává smysl, máme pro koho žít. Ovšem tak dlouho, dokud se nestane něco, co nám ublíží. Milovaná osoba nás může "zradit", "podvést", "opustit",...a my se cítíme ublížení. A já se ptám - pokud jsme opravdu milovali, budeme cítít bolest? Pokud pro nás ten druhý opravdu tolik znamená, pokud ho opravdu tolik milujeme, pak to musí znamenat i to, že chceme, aby byl šťastný, ne? A pokud pro něj v tu chvíli štěstí znamená i to, že nás opustí, nebo že chce být s někým jiným, či sám, pak to nejlepší, co můžeme udělat - pokud ho opravdu milujeme - je to, že ho necháme jít...

Nikdo nám nepatří. Patříme pouze sami sobě.

Odpuštění je záležitostí mimo ego. Je záležitostí opradové lásky a schopnosti nechat být, plynout s proudem...a je také hodně o čase.

Neper se s tím, nebojuj, neubližuj si. Když s tím budeš bojovat, bude to ještě silnější.

A navíc - na určité úrovni jsme všichni se vším propojeni. Neexistuje nic jako oddělení, on je součástí tebe a ty jsi součástí jeho, stejně jako všechno ostatní. To pouze jedna část tebe je teď rozzlobená a smutná - ta část, která chtěla věci podle tebe, ta část, která měla očekávání a potřeby. Pak je tu ale i ta druhá část, která dokáže milovat a odpouštět a jít dál. A v ní je síla. Zkus ji v sobě najít