Pohled na vztahy - Diskuze a zkušenosti

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Sem.miš, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Když máš v podvědomí vetknutou informaci:
"v životě jsem neviděla normálního chlapa, kterej by nedělal potíže .....jsou to prostě agresivní spermie, nic víc...........maj to v hlavě pomotaný ....."

- tak nikdy v životě žádnýho jinýho než právě takovýho nepotkáš. To vysvětluje vše. I to, že když sama přiznáváš, že jsi žádnýho normálního chlapa nepotkala, tak to fakt funguje dokonale.
Existuje spousta normálních chlapů. Ale ty holt potkávají ženy, které na ně věří...

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Sem.miš, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Zvláštní pohled na svět.
Měla by sis možná přečíst knihu:
Trauma a rodinné konstelace od France Rupperta. Určitě by sis tam něco našla....

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Sem.miš, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Máš pravdu, Táńo,
všechno je o mluvení. Když si nejsme s partnerem schopni říci, co kdo jak vnímáme a co kdo jak cítíme, abychom si vyšli vstříct a ne abychom se trápili, pak je kamenem úrazu naše mlčení.
A co si budeme povídat - hodně žen dělá takové to typické: Když se muž zeptá: Děje se něco? Ona odpoví naštvaně: Nic, vůbec nic se neděje!!
A doufá, že on nějak telepaticky zjistí, co se v ní děje a proč má tuhle blbou náladu.
Nezjistí.
A když to nezjistí tisíckrát, ona si myslí, že jí nerozumí a že jí nemá rád. Začne být protivná a oplácet mu to.
A jsme u toho začarovaného kruhu, kdy já říkám, že za konec vztahu vždycky můžou oba. Ačkoli si toho nemusí být vědomi.

Ve vztahu neplatí "mlčeti zlato". Ve vztahu je potřeba pravý opak. A to ať jsou lidé zdraví či nemocní. Když neřeknou, co je trápí, nikdo to prostě nezjistí.

Najdise.cz » miluška medvídková Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Sem.miš, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Tato věta je zavádějící....
"Bohužel pravda je jiná. Oni na nějaké stanici vystupují, zbavujíce nás svojí lásky, prázdné a nenahraditelné vazby k nim."

Protože láska není o tom, že bych někomu mohla vzít mojí lásku tím, že "vystoupím z vlaku". Oni mají svojí lásku a já taky svojí. Jen se prolínáme, pokud to, co cítíme je skutečně láska a ne touha vlastnit.

Kouzelná kuchyň - Láska

Představte si, že doma máte kouzelnou kuchyň. V té ku­chyni můžete mít jakékoli množství jakéhokoli jídla z ja­kéhokoli místa na světě. Nikdy nemáte starosti, co bude­te jíst; můžete mít vše, co chcete. Jste velice štědří; dáváte každému jídlo a nic za to nechcete. Nabídnete jídlo každému, kdo k vám přijde, takže váš dům je pořád pl­ný lidí, kteří se přišli najíst do vaší kouzelné kuchyně.

Jednoho dne někdo zaklepe na dveře a nabízí vám pizzu. Dívá se na vás a ptá se: „Vidíte tuhle krásnou pizzu? Dám vám ji, když budete dělat, co budu chtít. Nikdy nebudete mít hlad, protože vám každý den přinesu piz­zu. Ale musíte ke mně být hodní."

Dovedete si představit, jak byste reagovali? Ve své vlastní kuchyni můžete mít stejnou pizzu - jenže lepší. A najednou k vám někdo přijde a nabízí vám jídlo, když budete dělat, co si přeje. Nejspíš se zasmějete a řeknete mu: „Díky, ale jídlo nepotřebuji. Mám spoustu jídla. Mů­žete přijít a najíst se čehokoli, a nemusíte za to nic dělat."

A teď si představte pravý opak. Už několik týdnů jste nic nejedli. Máte strašný hlad a v kapse ani halíř. Najednou se objeví ten člověk s pizzou a řekne vám: „Tady je jídlo. Můžete se najíst, ale musíte dělat, co vám řeknu." Jídlo voní a vy máte hrozný hlad. Rozhodnete se, že jídlo přijmete a že budete dělat, co vám ten člověk řekne. Trochu sníte a on řekne: Jestli chcete, můžete si vzít víc, ale budete muset dělat, co vám řeknu."

Dnes máte co jíst, ale zítra nemusíte mít nic. Proto souhlasíte, že za jídlo budete dělat cokoli. Můžete se stát otroky, protože potřebujete jíst a protože nic nemáte. Po nějaké době začnete pochybovat. Říkáte si: „Co budu dě­lat bez pizzy? Nemohu bez ní žít. Co když se moje part­nerka rozhodne, že pizzu někomu dá - mou pizzu?"

A teď si představte, že nemluvíme o pizze, ale o lás­ce. Máte v srdci spoustu lásky. Máte dost lásky pro všech­ny lidi na celém světě. Milujete tolik, že nepotřebujete lásku nikoho. Milujete bezpodmínečně. A najednou ně­kdo zaklepe na dveře a řekne vám: „Přinesl jsem vám lásku. Dám vám ji, když budete dělat, co vám řeknu."

Jak na to budete reagovat? Nejspíš se zasmějete a řeknete: „Díky, ale vaši lásku nepotřebuji. Stejnou lásku mám ve svém srdci, jenže větší a lepší, a rozdávám ji bez podmínek."

Ale co uděláte, když v srdci nemáte žádnou lásku, když po lásce hladovíte a někdo vám řekne: „Chcete tro­chu lásky? Můžete mít mou lásku, ale musíte dělat, co bu­du chtít." Pravděpodobně pro lásku uděláte cokoli. Mož­ná ji potřebujete tolik, že jste ochotni dát celou svou du­ši za trochu pozornosti.

Vaše srdce je jako kouzelná kuchyň. Když otevřete své srdce, máte tolik lásky, kolik potřebujete. Nemusíte se o lásku prosit. Nemusíte nikomu říkat: „Prosím vás, milujte mě. Jsem hrozně opuštěný. Potřebuji, aby mě ně­kdo miloval, aby mi dokázal, že si lásku zasloužím." Všichni v sobě máme lásku, ale neuvědomujeme si to. Vidíte, co lidé dělají, když si myslí, že nemají lásku?

Hladoví po ní, a když ji trochu ochutnají, stane se z ní sil­ná potřeba. Lidé začnou být posedlí. A tak začíná velké drama: „Co budu dělat, když mě partner opustí?" Jak bez něho mohu žít?" Lidé nemohou žít bez člověka, který jim poskytuje každodenní dávku lásky. A za trochu lásky do­volí druhým, aby ovládali jejich život. Dovolí jim, aby jim říkali, co mají dělat a co nemají dělat, jak se mají strojit a jak se nemají strojit, jak se mají chovat a jak se nemají chovat a čemu mají věřit a čemu nemají věřit. „Budu tě milovat, když budeš dělat, co chci. Budu tě milovat, když ke mně budeš hodný. Jestliže nebudeš, zapomeň na to."

Potíž je v tom, že si lidé neuvědomují, že mají v srdci kouzelnou kuchyň. Všechno naše utrpení začalo proto, že jsme už dávno zavřeli svá srdce a necítíme lásku, kte­rou v nich máme. V určité fázi života jsme se začali bát lásky, protože jsme si myslili, že láska není spravedlivá. Láska bolí. Snažili jsme se být dobří, chtěli jsme, aby nás druzí milovali, ale neuspěli jsme. Už několikrát jsme ně­koho milovali a zlomilo nám to srdce. Milovat znovu zna­mená příliš riskovat.

Protože se sami odsuzujeme, nezbyla nám žádná se­beláska. A nemilujeme-li sami sebe, jak můžeme předstí­rat, že milujeme druhého?
:27

miluška medvídková Život není ničím jiným, než cesta vlakem: skládající se z nastupování a vystupování, naplněný nehodami, příjemnými překvapeními a též hlubokým smutkem.

Narozením nasedáme do vlaku a střetáváme tam osoby, se kterými bychom si přáli zůstat po celou cestu: naše rodiče.

Bohužel pravda je jiná. Oni na nějaké stanici vystupují, zbavujíce nás svojí lásky, prázdné a nenahraditelné vazby k nim.

To ale nepřekáží tomu, aby nastoupili jiné osoby, které se pro nás stanou velmi důležitými.

Přicházejí naši sourozenci, přátelé a zázračné lásky Mezi osobami, které cestují tímto vlakem se najdou i tací, kteří se přišli jen svézt.

Tací, kteří při cestovaní vyvolávají jen smutek... A též tací, kteří chodí po vlaku a jsou připravení stále pomáhat nemohoucím.

Mnozí po vystoupení zanechávají stálou lásku... Jiní vystoupí tak nepozorovaně, že si ani neuvědomíme, že uvolnili místo.

Je zajímavé, že někteří cestující, které nejvíc milujeme, obsadili místa ve vagónech, která jsou nejdál od toho našeho.

Proto budeme muset přežít naši cestu bez nich. Samozřejmě nic nebrání tomu, aby jsme se během cesty rozhodli, - i když s těžkostmi - opustili náš vagón a vypravili se k nim... Ale bohužel už si nebudeme moct sednout vedle nich, protože toto místo už bude obsazené jinou osobou.

Nevadí, tato cesta vypadá právě takto: plná výzev, snů, fantazie, očekávaní a rozluček ...Ale nikdy návratů. A proto absolvujme naši cestu nejlépe, jak se dá.

Pokusme se navázat známost s každým cestujícím, hledajíce v každém z nich ty nejlepší vlastnosti.

Pamatujme, že v každém momentě cesty můžou koktat a my jim pravděpodobně budeme muset porozumět... Protože i nám se mnohokrát bude plést jazyk a najde se někdo, kdo nám bude rozumět.

Velké tajemství na konci spočívá v tom, že se nikdy nedozvíme na jaké stanici vystupujeme, ani kde vystupují naši společníci, a dokonce ani ten, kdo má místo po našem boku. Odloučit se od některých přátel, se kterými jsem cestoval bude bolestné.

Dovolit, aby moje děti zůstali samy, bude velmi smutné. Ale držím se naděje, že až přijdu na hlavní stanici, uvidím je přicházet s batohem, který neměli při nastupovaní. Myšlenka, že jsem se přičinil k tomu, aby se jejich batoh zvětšoval a stával se hodnotnějším, mě dělá šťastným.

Přátelé moji. Učiňte, aby náš pobyt v tomto vlaku byl pokojný a hodný úsilí.

Starejme se tak, aby, když přijde chvíle vystupovaní, na našem prázdném místě zůstala láska a milé vzpomínky pro ty, kteří pokračují v cestě.

Tobě, který jsi částí mého vlaku, přeji...Šťastnou cestu!!!

autor: Neznámý

Najdise.cz » Sem.miš Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Sem.miš, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Nehledě k tomu, že spousta lidí absolutně zapomíná, že to, co k sobě cítíme sami, se odráží ve vnějším světě tak, že to k nám cítí i ostatní. Takže když to vezmu z jiného hlediska:
Když žiji ve vztahu, kde sama k sobě po čase ztratím úctu, jak jí ke mě může cítit ten druhý?
A pokud já s tím souhlasím a zůstanu ve vztahu, kde se ke mě někdo chová tak, že po čase sama sobě připadám méněcenná a nevážím si sama sebe, a on mě posléze opustí, protože už si mě neváží, můžu si za to také v podstatě sama.

Ale to je stejné jako to, že když já muži přestanu věřit, on to pozná a nakonec provede přesně to, z čeho jsem ho předtím podezírala, ačkoli to nedělal, protože je to přece jedno, když mu stejně nevěřím...

Najdise.cz » josefinka1 Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Sem.miš, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Děvčata, mě by zajímalo, co myslíte tím "nepohodlné" manželky....

Mám-li k někomu úctu, může tu moji úctu ztratit jedině vlastním přičiněním. Tím, že provede něco, co se neslučuje s mým morálním kodexem. A pokud s žiju s někým, ke komu mám úctu, pak by to měl být i jeho morální kodex. Takže pokud ho poruší a ztratí moji úctu a já od něj odejdu, může si za to sám.
Nebo v jakém slova smyslu jste to myslely?

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele josefinka1, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
máš pravdu,nepohodlné manželky se opouští nebo se strácí ucta k nim.

Najdise.cz » Jedna duše od studánky sv.Zdislavy Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Sem.miš, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Já nemám na mysli to, že bych nahradila dětem otce - to samozřejmě nejde. Toho nenahradíte ale ani když jim přivedete "náhradního".

Ale žádné bezprizorní děti nemám, jak tady Nejkrásná říkala, že z neúplných rodin pocházejí bezprizorní děti.... Dala jsem jim vše, co bylo v mých možnostech, aby měly krásný, útulný, láskyplný a pohodový domov, do kterého se stále rádi vracejí. A to se mi podařilo i bez otce.

Nejkrásná, nepoužívej cizí slova, když nevíš, co znamenají( "Dneska jsou všichni rozvedení a v tom vyrůstají bezprizorný děti ....to přece není jen tak.....")
Bezprizorní = nemající domov, žijící na ulici, toulavý, opuštěný, zanedbaný, bez dozoru...

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele militie, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
To bude asi tím, že jsem opravdu jiná, jinak vychovaná, na jiné úrovni, křeč je mi vzdálená, ty tomu říkáš opozice - já tomu říkám jiný názor.

Nemíním být agresivní osobou. Mysli si, co chceš. Mě určitě nic nepoznamenalo, naopak.

Najdise.cz » už zase ocelová žena Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele militie, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Slaměnko,
ty jsi hodná a milá. Emoce jsou krásné, pokud jsou pozitivní, a posunují nás i se svou láskou dopředu.

Máme stejný názor, a já jsem tomu ráda, protože tady, jakoby nikdo LÁSKU coby cit, neměl rád. Každý ji od sebe odhání.

A máš pravdu, to ale....bude vždy nad námi...ALE my si toho "ale" (pokud nebudeme muset) NEBUDEME všímat

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele militie, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Myslím, že nikdo nemá nic tak dokonalého, jak by chtěl. Ale už od mládí si o něco koledujeme. Četla jsem zde různé zážitky, ...už od 14 let...atd... Dospělá žena, neví, že láska ji dávno utekla, apod.

Život je zkrátka různorodý. A znám i exmanželky, které na rozvodu dobře vydělaly.

už zase ocelová žena » militie Ahoj militie,

taky by se mi nechtělo žít bez emocí a zkrátka bez všeho co k lásce patří...
Ne žít vedle sebe a čekat až bude výstupní stanice pro člověka, kterého mám "vedle" sebe. Chci s ním sdílet všechno a vztah budovat, pracovat na něm. Samozřejmě, že se to nemusí povést tak, že to bude navždy, ale...

Najdise.cz » Jedna duše od studánky sv.Zdislavy Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele militie, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Já budu mít opět jiný názor. Zažila jsem (dle mé máti), že je lepší být rozvedená, a opravdu být ve svých rozhodnutích svobodná, než žít s nevhodným partnerem.

Už jsem kdysi napsala, že jsem jí za to vděčná, že věděla, co má dělat, a že nebyla tak slabá, aby se spoléhala na partnera.

Nejsem na nikom závislá, jsem vychovaná k samostatnosti.

Není pravda, že matka neumí zajistit dítěti kvalitní život. Naopak, mnohdy je toto nutností.

Ajuse Tohle je z nějakého filmu...jen si nemůžu vzpomenout na název? Jak se jmenuje?

ži.va » Jedna duše od studánky sv.Zdislavy //Kdyby se jeden rozkrájel, tak nenahradí ten druhý aspekt, ač ženský či mužský, který v té rodině po rozvodu chybí, není to prostě ani z hlediska přírody uskutečnitelný - bohužel.//

souhlas

Jedna duše od studánky sv.Zdislavy » Sem.miš Popisuješ to docela fundovaně, ale s tou poslední větou si dovoluju nesouhlasit - jeden rodič nikdy není schopen nahradit oba dva rodiče - není to ani možné. Já děti mám dvě, také jsem rozvedená, jako dítě jsem vyrůstala od 8 let obez otce - vím o čem mluvím. Kdyby se jeden rozkrájel, tak nenahradí ten druhý aspekt, ač ženský či mužský, který v té rodině po rozvodu chybí, není to prostě ani z hlediska přírody uskutečnitelný - bohužel. Ale to je už asi téma na jinou diskusi . Přeju dobrou noc všem.

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Sem.miš, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
No, určitě se rozvádějí hlavně páry, které si "odkroutili" buď první zamilování a prozřeli, že se k sobě pro další párový život nehodí. Je dobré, když to poznají, než mají děti.
Pak se rozvádějí ty páry, které spolu zůstali možná, ikdyž to poznaly, ale z povinnosti a pak si za to můžou sami.
Pak se rozvádějí páry, které tedy po výchově dětí, které jim dalo spousty zkušeností, ale také jim to dalo zabrat, ale zjistili, že v tomto složení team nebude fungovat bez dětí.. Děti vylítnou z hnízda a páry se rozpadnou.
Pak se samozřejmě kolem té 40 až 50 rozpadají páry z důvodů, že "chlap chytne druhou mízu" a chce si dokázat, že ještě za něco stojí. Jeho žena v té době možná o sebe už moc nedbá, stačí jí, že je šťastná babička. Chlapovi děděčkovství nestačí, většinou.
Po 60tce přichází důchod. Absolutní změna životního stylu, kdy páry zjistí, že dokud chodili do práce a doma spolu trávili jen chvíli a pak šli spát, tak to ještě šlo. Ale trávit s touto osobou 24 hodin denně - na to prostě nemá. Takže i po 60ce se páry rozpadají.
A vždy je to o tom, že v každém věku k sobě můžou najít vhodného partnera, který si taky "užil svoje" a je o kus dál - stejným směrem jako třeba ona žena, kterou kolem 70ti opustil manžel, protože "není žádný ošetřovatel" a ona je nemocná a už "s ní nic není". S chlapama to může být taky tak - skončí na vozíku protože mu uříznou nohy díky cukrovce a tomu že kouřil... a strašně zahořkne a je na svou ženu hnusnej. Za co? Za to, že si to v podstatě svým životním stylem zavinil sám? A ona má za jeho hříchy ke stáru trpět? Vůbec bych neodsuzovala takové partnery, které se v takových chvílích rozhodnou, že odejdou, aby měli klidné stáří a nemuseli se nervovat s nějakým hrubiánem. Každý si zaslouží úctu, nejen nemocní, i ti zdraví, co se o ně starají. Když se jim jí nedostává, raději se někdy rozhodnou jinak. Ono jim z toho taky není nijak extra, ale než zkončit na práškách nebo s infarktem... Stejně by ten nevrlec nakonec zůstal sám.

Já jsem taky rozvedená a bezprizorní děti nemám. Jde možná jen o to nezahořknout a těm dětem dát holt všechno za oba rodiče, když jeden vypadne.

Najdise.cz » Kordelie Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele militie, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Jistě, nechceme ani nezdravá pouta, ani zdravá, ani vlastnění, ani vazby s pouty, chceme vše bez připoutání....

Nechceme my mladé ženy, být ve vagonu, jet vlakem, vystupovat, či nastupovat. Chceme jen jednu lásku, která nás bude provázet celým životem.

Bez bolesti i utrpení. To nám zařídí naše příští nemoci.

Zamilovávejme se, a buďme šťastné, pokud to jde!!!!

Najdise.cz » militie Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Kordelie, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Tuším, že byla řeč o nezdravých poutech...poutání, vlastnění - (bhakti psala: bez vazeb a pout, bez připoutání, které přináší bolest a utrpení...)

vnímat a sdílet vzájemnou svobodu ve vztahu je to nejkrásnější co si vzájemně můžeme dát...milovat svobodně...nevlastnit...

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele militie, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Mě nemusíš vysvětlovat, jaký může být běh života. To se vše ukáže.

Jen nemíním tady láteřit na LÁSKU, nemám důvod.

Naopak, láska je a bude vždy krásná. Ať si někdo představuje s omezováním, či bez něj.

Nejsme kloni.

Najdise.cz » KOZLÍK Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele militie, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====

Najdise.cz » Kordelie Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele militie, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Já chápu, co dotyčná myslí. Jen možné je vše. Pokud nechce být s druhým srostlá, nic se neděje, každý cítíme své potřeby jinak.

Není na toto šablona. A jestli budou dva se milovat do konce způsobem - srostlí na život a na smrt, proč ne?

To jim nebere svobodu, a nevím, zda vědomí konce, např. mě, bude činit svobodnější. Jsem stále svobodná - má duše určitě. A pokud člověk nežije sám, je rád, že soucítí se svým protějškem, že s ním splývá.

Jít dále, s tím také souhlasím, ale ne, nechci jít dále sama.

Zřejmě to nebude o úplné svobodě, protože láska, dva lidi poutá k sobě, zda chceme, nebo ne.

Najdise.cz » nanuk Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele KOZLÍK, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
taky mám takovou představu

nanuk Ano je to pravda ,ale myslím si,že to úplně tak bez těch pout a vazeb nejde.....Tu jízdu vlakem bych si asi představovala tak,že tím vlakem pojedu celý život s tím člověkem,kterého miluji,nebudu ho vlastnit ani lpět na něm, když bude potřeba, tak vystoupí on, nebo já,ale zase rádi spolu nastoupíme do toho stejného vlaku a pojedeme dál.....a kéž by žádné zastávky neexistovaly....