Co vám natolik změnilo život, že jste se začali dívat za vše viditelné, že jste se začali ptát po smyslu a podstatě života apod.?A kdy to bylo? Vedli vás v tom rodiče, nebo si vás to našlo samo?A nebo to šlo samo přirozeně?Pokud se budete chtít podělit, děkuji ♥ krásný den ♥
mirxon
Music... jednoznačně... od ranných let, taky knihy... ve dvanácti letech autonehoda s rodiči, v dospívání první lásky, za posledních 6 let smrt mámy a posléze otce... a teď za poslední rok láska k jedné paní, která bohužel nedopadla...
Najdise.czSystémová zpráva: Příspěvek je od uživatele tulačka, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu: =====
Ahoj Měla jsem to vrozené. Věděla jsem, že si pamatuju a byla zmatená, proč druzí ne. Hudba. Melodie, které naplňují duši. Cesty - vyrůstala jsem v kopcích. Napojení na přírodu. Knihy - pohádky a pověsti. Důležitý moment byl ve 13. Hroutila jsem se, že nevím, který svět je skutečný. Kde mám žít. A táta mi tehdy řekl - tak si vyber. Neřekl, že není. To mi dalo nejvíc.
Najdise.czSystémová zpráva: Příspěvek je od uživatele bubobubo, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu: =====
U mě samo,přirozeně,už od dětství.Mám sice nějaké zásadní okamžiky v životě za sebou,ale to spíš jsem pak na sobě tvrdě makala,abych to ustála,než abych to považovala za bránu do tajemna.
player
Nejprve hudba. Ta mě zasáhla už od kolébky.
Potom literatura - už ve druhé třídě se ze mě stal knihomol.
Potom vleklá choroba kyčlí v období dospívání. Bylo to úžasné období zakončené setkáním ....asi s bohem.
Potom , to už mě bylo tak 27 cestování , přírodní lokality. Prostě na cestách. Neskutečný dobíjení.
A potom ještě - tak nějjak napříč životem - práce v týmu. Dělal jsem kolektivní sporty , dokud zdraví umožnilo a celej život hraju v hudebních tělesech. Když více lidí spojej aury , je v tom něco skvělýho , nepopsatelnýho.