Glimmer Man (* 21.4.1981)
Muž
Jak z toho ven??
Dospět. Mentálně...
Protože na život ve vlastním vysněném světě, kterej ještě k tomu stojí dost za prd, a ignorování reality jste už dost starej.
Když odbočím, tak vaší současný "partnerky" je mi na jednu stranu docela líto, protože si našla hodně špatně... na druhou stranu mi jí zase líto není, protože si za to může sama. Evidentně trpí stejnou duševní nemocí jako vy. Což je docela úsměvné jak jste se hezky našli.
No ale zpátky k vám. Ten binec v hlavě musíte vyřešit. Nikdo jinej to za vás neudělá. Radím, bejvalku nechte jít a hezky se s ní rozlučte (pomyslně). Je čas si uvědomit, že tady je brána zavřená a ona nemá zájem. Kdyby to byl vztah, kterej za něco stojí, tak jste se nerozešli. Obrazně řečeno vy chcete něco, co nemůže fungovat. To je špatně. Chcete-li krásný fungující vztah, musíte si být vědom toho, že k tomu je třeba druhý člověk, který chce to samý s vámi. To evidentně bejvalka není a tady by duševně zdravý člověk už viděl, že mu rovnice nevychází a pochopil by.
Bejvalku si klidně dál mějte rád jak chcete, ale ona láska neznamená vlastnit a mít u sebe a pro sebe. Láska umí nechat jít. Takže svojí "lásku" (myšleno ego - sobectví) přetavte na tuhle opravdovou lásku a pak se vám bude lépe dýchat a bude vám lépe a jistě přijde chuť na nový vztah. Současné partnerce by jste měl vyložit karty na stůl a nechat jí jít... jestli nepůjde, tož to ji nechte ať si tu hubu nabije taky pořádně.
A když se podíváte na svojí větu "jsem sám, nejsem šťastný, nemám děti, mám časté deprese, nic mě nebaví", tak uvidíte kam jste to touhle cestou dopracoval. Takže je čas si připustit, že tahle cesta rozhodně nevede k pokladu, ale spíš k septiku. A jste to vy, kdo může změnit směr. Kdykoliv. Klidně můžete dojít k septiku a spadnout do něj. Nám je to jedno.
Každý má jen to co si zaslouží a o co se zaslouží...
